Foto: National Snow and Ice Data Center, University of Colorado

Rozloha arktického mořského ledu v roce 2025 a v roce 2012, kdy bylo zaznamenáno minimum. Zdroj: National Snow and Ice Data Center, University of Colorado.

Před deseti až dvaceti lety se zelená propaganda velmi hlasitě věnovala úbytku arktického mořského ledu jako jednoznačnému příznaku dramatické klimatické změny. Na demonstracích hlasitých aktivistů rozezlených na kapitalismus, který jim mj. umožňuje dostatek prostředků a volného času na tyto aktivity, byli často vidět plyšoví lední medvědi, podobizny údajných to obětí klimatické změny, samozřejmě způsobené (bílým) člověkem. V posledních letech tyto nářky nějak utichly, také plyšové napodobeniny ledních medvědů, v přírodě jedněch z nejnebezpečnějších velkých predátorů, se na demonstracích „za klima“ už moc neobjevují. Pročpak asi?

Připomeňme si, jak dramaticky líčili vědci před téměř dvaceti lety úbytek arktického ledu:

„Již tak neúprosné tání Arktidy letos v létě značně zrychlilo, což je varovný signál. Až tak, že někteří vědci se obávají, že by to mohlo znamenat, že globální oteplování překročilo zlověstný bod zlomu. Jeden z vědců spekuluje, že letní mořský led může být pryč za pouhých pět let.

…

„Arktida pláče a naříká,“ řekl Mark Serreze, vedoucí vědec z vládního střediska pro údaje o sněhu a ledu v Boulderu ve státě Colorado.

…

Tento týden, po přezkoumání svých vlastních nových dat, klimatolog NASA Jay Zwally řekl: „Tímto tempem by mohla být Arktida téměř bez mořského ledu na konci léta do roku 2012, tedy mnohem dříve než pravily předchozí předpovědi.“

…

„Arktida je často uváděna jako kanárek v uhelném dole pro oteplování klimatu,“ řekl Zwally, který jako teenager tahal uhlí. „Nyní jako znamení oteplování klimatu kanárek uhynul. Je čas začít vystupovat z uhelných dolů.“

Letos, jakož i v posledních zhruba deseti letech, se letní minimum rozlohy arktického ledu obešlo bez tiskových konferencí a dramatických slov o dalším úbytku ledu. Také plyšových ledních medvědů, oblíbených to maskotů klimatických aktivistů, nějak ubylo. Jaký je asi důvod, se dá předpokládat.

Za prvé, lední medvědi, jinak jedni z nejnebezpečnějších predátorů nemajících zásadní problém napadnout člověka, neposlouchají klimatické aktivisty a nehodlají jen tak vyhynout; naopak, mnozí obyvatelé severu se s nimi musejí potýkat. Samozřejmě, nárůst nebezpečných setkání lidí s těmito šelmami je podle aktivistů způsoben klimatickou změnou (ovšem, způsobenou zlými bílými kapitalisty). Jejich populace se přinejmenším zásadně nesnižuje.

Za druhé, poslední rekordní minimum zářijové rozlohy arktického ledu nastalo před třinácti roky a od té doby se arktický mořský ledový příkrov stabilizoval, i když stále na podprůměrné úrovni. Letošní zářijové minimum bylo o 1,2 milionu čtverečních kilometrů výše než nejnižší hodnota změřená v roce 2012, jak ukazuje obrázek výše. To se poněkud liší od apokalyptických proroctví vědců, kteří předpovídali, že snižování ledové čepičky bude pokračovat či spíše zrychlovat. Vědci, často tedy spíše aktivisté, ale mají výhodu, že vždy se najde nějaká povodeň, sucho nebo hurikán, kterým se dá propagandisticky šermovat jako údajným důsledkem klimatické změny a která v dnešní přehlcenosti informacemi zastíní jejich dřívější problematické předpovědi. Navíc, ve svých vyjádřeních používají asi nejvíce frekventované termíny spojené s budoucím klimatem: „může“, „mohlo by“, „je možné“ apod. Pokud se tyto pojmy použijí ve stylu „do deseti led může být Arktida bez ledu“, taková „předpověď“ nemůže nevyjít, ale účinku je dosaženo; účelově znepokojená veřejnost může pak požadovat nebo aspoň lehčeji tolerovat další výpalné (pardon, „povolenky“), kterými se klimaticko-průmyslový komplex živí, ale který nepohne vývojem klimatu o žádný měřitelný kousek. Je stále nutné zdůrazňovat, že pokud by aktivistům šlo skutečně o klima, podporovali by bezvýhradně jadernou energii.

Arktický „kanárek“ si tedy poskočil na nižší bidýlko, ale stále nevypadá, že by měl uhynout. Lední medvěd odmítá poslouchat klimatické aktivisty a trpně čekat na poslední ledové kře na svou zkázu a „drze“ si dovoluje se změněným podmínkám přizpůsobit, tak jako po celou dobu existence druhu. Jenom aktivisté předstírají, že proti klimatické změně se musí hlavně bojovat (nejlépe větrníky a fotovoltaikami, které navíc oteplují místní klima), a to za jakoukoli cenu, kterou ovšem mají platit hlavně ti ostatní. Že tím podkopávají ekonomiku a obranyschopnost svých zemí, jim samozřejmě nedochází.