J. Kostelanský 7.11.2022 20:15

Myslím, že celý problém je třeba řešit zcela jiným způsobem. Od těch kůrovců. Proč se přemnožili, jestli lze tomu předejít a jak.

V současnosti existují 2 druhy lesů: vysázené člověkem před několika desetiletími nebo i staletími. Těch je naprostá většina. A pak (snad ještě) existují lesy, kde si to sázení stromu pořád dirigovala a diriguje sama příroda. Mezi těmito 2 druhy lesa je obrovský rozdíl.

Hospodářské lesy, tedy lesy uměle zasazeny člověkem, jsou monokultury. A kdyby jen to. Ty lesy jsou monokultury na druhou. Jsou to monokultury jednak z hlediska druhu stromů, které tam rostou, a pak jsou to monokultury z hlediska věku. Což je nesmysl, jaký by příroda v přirozeném prostředí nikdy neudělala.

Stromy jako vše živé mají svůj životní cyklus. Když to však jsou monokultury na druhou, tak všechny stromy jsou stejné a stejně staré. Když začnou odumírat kvůli věku, nebo kvůli vichřici, která je polámala, tak příroda začne dělat svou práci. Velké množství starého dřeva vyžaduje velké množství kůrovců, aby se ty stromy rozložily a vytvořily prostor pro nové a mladé rostliny. A kůrovci se pak přemnoží. A je jaksi přirozené, že se pak šíří i tam, kde to prospěšné pro lidi není.

Řešení je pak z hlediska principu, ne z hlediska jeho realizace, snadné: hospodářské lesy musí být od těch "pralesů", kam neradno zasahovat, hodně a hodně vzdálené. Řádově alespoň desítky kilometrů. Mezi těmito dvěma "mantinely" by pak by měly být lesy takříkajíc "pod obojím". Sice uměle sázené, ale způsobem, jakým by to dělala příroda. Tedy různé druhy stromů a různého věku. I když se tím samozřejmě snižuje výnosnost takového lesa.

Malá vzpomínka: V listopadu 2004 se nad Tatrami prohnala větrná smršť, která povalila smrky na rozloze 12 600 hektarů. Pro lepší představivost je to 126 kilometrů čtverečních, což se dá představit jako čtverec o hraně s délkou něco přes 11 kilometrů. Důvodem tak rozsáhle katastrofy byla právě monokultura stromů na druhou. Zda ovšem se v Tatrách poučili, nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Balcařík 7.11.2022 13:50

Už konečně pochopte, všechny hesla o ochraně přírody jsou zde proto, aby někdo v budoucnu mohl říct, že planeta je přelidněna a je potřeba určité rasy, věkové skupiny atd eliminovat, protože se na tom shodlo 98% vědců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Molík 7.11.2022 13:18

Bezzásahovost mně příliš připomíná bezzásadovost, tedy flexibilní ohýbání morálních imperativů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sládeček 7.11.2022 11:37

Vcelku rozumný názor, je zbytečné to ovšem vše házet na Babiše, když ekopakáž je zde už od havla, přes vás, socany, atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vozábal 7.11.2022 10:23

Další z řady článků, pod který by se člověk klidně podepsal, ale už začíná být otrava pořád dokola něco od vás číst a přitom v reálu vidět, že jste pro nápravu neřádu vůbec nic neudělal. Přes 20 let sedíte ve funkci, máte vliv, momentálně vaše strana vládne a nic. Velký kulový nic!!! Všechno, co vám dali k podpisu, jste podepsal. Nezaříznul jste ani jedinou neziskovku, nenechal jste vyházet vedení NP Šumava, jen sedíte, berete výplatu a píšete článečky. Ničím jste nepřispěl, nic jste za dvacet let neudělal!!! Jen melete pantem a nechal jste to dojít tam, kde to dnes je. Green deal, woke, cancel, lgbt - všechno jste sem jako člen vládní strany nechal zatáhnout a zasvinit naší krásnou zemi. Píšete ohnivé články proti kdečemu, ale přitom sedíte a čekáte u telefonu, co vám kdo přikáže z Bruselu nebo z Berlína, stejně jako váš šéf Fiala. Jste spoluzodpovědný za zničení této země a ožebračení občanů. Ničím jste nepřispěl, nic jste neudělal, pane Jirso!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 7.11.2022 9:21

Bezzásahovost je totální zelený nesmysl. 99,9 % všelijakých chráněných oblastí konzervuje svou ochranou stav tamější přírody, jaký tam byl při tehdejším běžném ekonomickém hospodaření před takovými 100 až 200 - 300 lety. Obvykle hospodaření prováděné těmi chudšími vrstvami obyvatelstva, kteří neměli peníze na nějakou zásadní "průmyslovou" úpravu té krajiny, která by tehdy přinesla výrazné zvýšení produkce té krajiny a jim vyšší příjmy a snadnější živobytí. Místo toho krajinu, už pozměněnou předky někdy ve středověku, jen dále udržovali a jen mírně měnili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 7.11.2022 9:02

To je stejné jako "Neziskovost"Když budoucí premiér Fiala Dostane 50 Milionů ! Na údajnou neziskovou, filozofickou práci ! Kterou nikdo nečte a která se stala , součástí zaprášených regálů někde v Brněnském archívu VŠTakto tu klimatickou rovnováhu nikdy,neo soudruhu Fialo, nikdy nevybudujem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 7.11.2022 8:48

Tak zvaní "ochránci" prosazující bezzásahovost sice dobře vědí, že pro potraviny si mohou jít do supermarketu, ale už vůbec nejsou sto pochopit, co všechno se musí odehrát, aby se ty potraviny vůbec dostaly. Když necháme volně v přírodě rozmnožit velké býložravce a šelmy, najednou tu nebude dost místa pro produkci potravin a jiných potřebných věcí. Pochopit souvislosti je mnohem náročnější než si na internetu otevřít nějaký a často pochybný zdroj informací nesoucí vznosný název .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 7.11.2022 8:45

"Naivní bezzásahovci" jsou skupina s níž bojujete, pane Jirso. Jejich jedinou znalost přírody lze shrnout do věty: Když přestanu na Šumavě kácet les, vznikne prales.

Očima pouhého pozorovatele: Smrky sežral kůrovec, ale jim to nevadí. Tak jak je k tomu příroda vybavila se vysemenily ještě před sežráním a teď tam máme stejnověkou smrkovou monokulturu (která je na tom místě nepůvodní a pro tu polohu vůbec nevhodná :-) a tuhle monokulturu za cca 200 let (konsultováno s odborníkem) opět sežere kůrovec. A to je ten vytoužený šumavský prales. ALE HLAVNĚ: nikdo na tom dřevu nevydělal žádné peníze. Dobře jim tak, zlým kapitalistům a antiekologistům. O to přece šlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 7.11.2022 8:44

Ekologisté si přejí návrat do dob prvních Přemyslovců kdy zde byly nepropustné hvozdy. Zatím se dostáváme do doby neandrtálců, tehdy moc lesů nebylo protože je mamuti v zárodku rozšlapali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rejzek 7.11.2022 8:23

Nejlepší park je bez lidí a to se prosadí zákazy. Jako argument se hodí cokoliv. V NP Šumava si vymysleli slogan-čím méně lidí, tím více tetřevů. Je to nesmysl, ale účel světí prostředky. Vždy se tak najde nějaké zvíře, nebo rostlina, které je nutno chránit . No a jako nejlepší ochrana se vymyslí zákaz chůze po cestách.

Musíme si uvědomit, že tento režim v parku Šumava si prosadilo pár mnohdy amatérských aktivistů, podporovaných vědci s planoucím srdcem svazáků (Bursíků).

Protože ty nesmyslné zákazy nikdo dobrovolně nezruší je na řadě občanská neposlušnost. Prostě ty zákazy porušit a jít. Čím více lidí, tím lepe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 7.11.2022 8:21

Neměla by správná a progresivní "bezzásahovost" znamenat, že se nebudou hasit ani lesní požáry?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 7.11.2022 8:13

a) ekologistická mašinérie je nesmírně až obludně silná, věří si a rozhodně ji nelze zastavit pomocí racionálních argumentů a uváděním pravdivých čísel. "Přesvědčila" své vlažnější podporovatele pomocí emocí, ostatně tak jako každá pořádná reklama.

b) když jsme si nechali sežrat Šumavu kůrovcem (kde je nyní ten lidmi vyrušovaný tetřev), proč se někdo diví, že jsou žrány i "nehodnotné" lesy mimo národní parky??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 7.11.2022 7:50

Nejzábavnější na tom, že u nás ve vší se zastupitelstvo poctivě ujalo péče o obecní zeleň, podstatně jsou takové ty ohánět pásy mezi silnici a potokem a tak, a všichni si libují, že podle katastru ten les není les, takže je relativně snadné uvádět ty kusy světa do stavu, nad nímž srdce ekologovo jásá. Žádné monstrakce, největší stavba je kamenná zídka coby bejvak pro jesterky. Ale chystá se ovocná alej podél cesty přes takový ten socialistický lán. Vysazet to problém nebude, ale uzalejvat to ve vyprahlém létě, než ty stromy naběhnou na soběstačnost...

• reagovat
• nahlásit příspěvek