Studenti, kteří během školního roku stávkují za záchranu klimatu, tvrdí, že máme jen několik let na to, abychom začali něco dělat. Pak bude konec. Navrhují velmi drastická opatření.

Pokud by se skutečně uvedlo v život to, po čem volají stávkující záškoláci, znamenalo by to v zásadě návrat před industriální éru, do doby bez technologií, bez pohodlí, bez ekonomického růstu, i bez produkce CO2. Ničemu by to však nepomohlo. Jak jsme si ukázali minule, zemské klima je utvářeno bezpočtem faktorů a skleníkové plyny jsou pouze jedním z nich. Doba před nástupem průmyslové revoluce je možná něco, o čem se studentům hezky romanticky přemýšlí, když ve své oblíbené kavárně popíjejí své sójové latté, ve skutečnosti by však v takové době nikdo z nás žít nechtěl.

Dánského statistika a ekonoma Bjørna Lomborga již patrně dobře znáte. Před nedávnem jsme si zde představili jeho knihu Skeptický ekolog, která vyvrací a staví na pravou míru mnohé mýty, kterými nás krmí ekologistická propaganda. V roce 2007 však vydal ještě jednu velmi zajímavou a důležitou knihu, nazvanou Zchlaďte hlavy. Jak název napovídá, Lomborg se v ní věnuje výhradně tématu globálního oteplování a reaguje především na Kjótský protokol a propagandistický film Nepříjemná pravda.
Kjótský protokol, dojednaný v roce 1997 a účinný od roku 2005, byl velmi ambiciózní pokus přimět vyspělé země ke snížení své produkce CO2. Jak víme, byl to jen začátek. Dnešní požadavky klimatických aktivistů jsou mnohem radikálnější a ničivější.

Film amerického viceprezidenta Ala Gora Nepříjemná pravda máte jistě v živé paměti. Je to výtvor zelené propagandy tak vzdálené od reality, že britská vláda rozhodla, že v britských školách se smí promítat pouze tehdy, pokud bude předtím žákům a studentům zdůrazněno celkem devět nejzávažnějších lží, které se ve filmu Nepříjemná pravda objevují. Lomborg nenechává z Nepříjemné pravdy kámen na kameni a na konkrétních číslech boří jednu konstrukci za druhou, například Goreovy výmysly o tom, co se stane, až roztaje celé Grónsko, nebo strašení, že změna klimatu zastaví Golfský proud.

Zelenou klimatickou propagandu tedy Lomborg přesvědčivě demaskuje jako přehnanou a lživou, čímž staví do mnohem reálnějšího světla celý kontext politických návrhů a řešení, mezi které patří Kjótský protokol a jeho další inkarnace. Lomborg přijímá tezi, že člověk se svojí produkcí CO2 podílí na změnách klimatu. Upozorňuje však, že Kjótský prokol bude mít na klima pouze kosmetický vliv za enormních nákladů.

Je třeba brát v úvahu, jak naše technologie a ekonomický růst pomáhají zlepšovat život lidí a že toto neustálé zlepšování je daleko významnější, než případné problémy a náklady plynoucí z globálního oteplování. Nedává smysl hodnotit budoucnost dnešními cenami. Případné náklady globálního oteplování budou příštím daleko bohatším generacím připadat mnohem nižší, než jak je snad spatřujeme nyní.

Pokud bychom radikálně snížili naši ekonomickou výkonnost, staneme se daleko zranitelnější vůči rozmarům počasí i klimatu. Naopak náš technologický pokrok a ekonomický růst činí a bude činit případné změny zemského klimatu mnohem snesitelnější, ať už za ně může člověk nebo ne. Generace za padesát a více let si pravděpodobně budou klepat na čelo, jakých pošetilostí jsme se dopouštěli pod vlivem zelené propagandy. Pokud ovšem naši průmyslovou a technologicky orentovanou společnost mezitím nezničíme.

Věřím, že je to i kniha Bjørna Lomborga Zchlaďte hlavy, co přispívá k tomu, že naše průmyslová civilizace bude zachráněna a využívání fosilních paliv, nejefektivnějšího zdroje energie, jaký v současné době máme, bude pokračovat. A že budoucí generace budou na éru stávkujících studentů vzývajících autistickou mesiášku Grétu pohlížet jako na trapnou a legrační epizodu lidských dějin.