Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Čo myslíte, prečo USA odmietli podpísať Kjótsky protokol? Čo myslíte prečo Trump odstupuje od Parížskej klimatickej dohody? Existuje podozrenie, že USA zneužívajú IPCC k ekonomickej vojne proti všetkým konkurenčným ekonomikám vrátane ekonomiky EU. Bohužiaľ v EU máme tak blbých politikov, že sú ochotný zlikvidovať vlastnú ekonomiku a to iba preto že so to prajú USA!

Celková bilance uhlíku zůstane navzdory živočišnému druhu, který je sám na uhlíku založen a bez něj by neznamenal vůbec nic, konstantní. Tato šílenost má tedy na Zemi, v kontextu její existence, vliv limitně se blížící nule.

Země si i s tímto přemnoženým druhem poradí, nebojte se.

Šílenost je o ztrátě rozumového úsudku. "Limitou blížící se nule" totiž také může být existence života ve vesmíru kam jen zatím lidstvo dohlédne.

Forma života obdařená vědomím a rozumem s nadhledem by mohla/měla zohlednit vzájemné poměry i zdánlivě nicotně malých ale vzácných složek a začít intenzivněji konat tak, aby ve slunečním pod-systému co možná nenarůstala entropie a život si tak zachoval šanci na skok přes vesmírnou propast.

Dalo by se (jak už jsem úvodem naznačil) snad začít tím, že začneme poctivěji poměřovat. Např. také přestane upřednostnovat "přemnožení" před dvouřádově větším růstem měrné spotřeby za stejnou dobu.

Běžným lidem strach ze změny klimatu sotva pomůže. To proto, že za jejich života se podstatné podnební dopady začnou kumulovat plíživě - kdežto zdravý lidský strach může být adaptivní vzpruhou v relativně náhlém ohrožení.

Dlouhodobě každopádně Zemi hrozí, že si s ní, i jakýmkoli životem v okolí, časem "poradí" Slunce.

Na webu ekolist.cz publikoval Jakub Hruška 10.7.2025 svůj článek o tom, jak CO₂ dál trhá rekordy, kdy emitovat méně skleníkových plynů (protože i metan či oxid dusný jsou silné skleníkové plyny) má smysl, ovšem za jakou cenu. A jak zde říká: „ve vší úctě k EU si myslím, že drakonicky se snažit se zavázat, že v roce 2040 snížíme emise CO2 o 90 % vůči roku 1990 zavání trochu závazkem sjezdu KSČ na překročením plánu výroby v xx té pětiletce o 30%. Protože již staré socialistické moudro říkalo: „co nelze splnit, lze naplánovat“. Pokud Evropa bude „papežštější než papež“ poničí ekonomicky hlavně sebe, a ve světovém měřítku toho mnoho nedosáhne, protože dnes jsou emise EU jen 7% celosvětových. Říká se to snadno, ale tady pomůže jen celosvětová koordinace. A ta vázne, protože krátkodobé ekonomické zájmy obvykle vítězí. Snižovat emise skleníkových plynů nemusíme jen výrobou elektromobilů (to je totiž pro běžného občana symbol „boje“ s klimatickou změnou), stejně to moc nepomůže, protože emise z osobní dopravy například v ČR tvoří jen 9% všech emisí.“ Zdroj:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-koment...

Děkuji za odkaz. Úvaha J. Hrušky mi přijde věcně podaná s potřebným apelem na rozvoj adaptací i snižování imisí.

Hruška píše rozvážlivě ze znalosti problematiky a obejde se proto bez afektivních nedoložitelných výlevů typu:

..."Klimaalarmisté mnohdy lžou, jako když tiskne."...

Pokud by zde diskutoval, pak bych jeho pohledu přesto měl výhradu - otázku - proč v úvahách nereflektuje kumulativní imise v přepočtu na obyvatele, územní celek a pod.?

https://protiproud.info/evropa-se-meni-v-laborator...-/

Evropa kdysi bývala prostorem svobody pohybu, otevřených hranic a občanské suverenity. Dnes se pod fasádou progresivní civilizace mění v absurdistán, kde jsou chatrné zbytky svobod už jen dávkované a podmíněné splněním nekonečné řady kritérií. Omezování dopravy, emisní zóny, klimatické limity a digitální sledování jsou jen některé z nástrojů této velké evropské laboratoře poslušnosti. Vždy jde samozřejmě o „vyšší dobro“, „udržitelný rozvoj“ či „ochranu planety“ – ale ve skutečnosti sledujeme nenápadný, ale vytrvalý pochod směrem k modelu společnosti, v níž budou svoboda pohybu a volba životního stylu pouze výsadou poslušných a dobře zařazených. Kdo vzdoruje, je postupně vytlačen na okraj – ekonomicky, společensky, nakonec i fyzicky, když už nebude smět ani projet vlastním městem bez digitálního povolení.

Takový je západní trend posledních let: klimatické restrikce nejsou náhlou módou, ale součástí trvalého procesu proměny občana ve správně „udržitelnou jednotku“. Dnes je to omezení aut, zítra domácí spotřeby, pozítří samotného pohybu a názorů. Svoboda už není právo – je to benefit, který vám mohou kdykoli zase odebrat.

- Londýn (ULEZ, LEZ): Řidiči starších aut platí denně až 12,50 liber za vjezd. Kamery snímají každé auto, pokuty jsou už (kromě velmi bohatých) neúnosné.

- Paříž: Starší auta mají zákaz vjezdu do města, dieselová auta prakticky vymizela. Každých pár měsíců další zpřísnění – rušení parkovacích míst, zavádění poplatků za vjezd, vyhánění malých podnikatelů a řemeslníků na periferii.

- Řím: Postupně se zpřísňují zákazy vjezdu pro starší auta, diskutuje se i o zavádění „klimatických pasů“ pro obyvatele.

- Barcelona: Plošné zákazy pro vozy nesplňující ekologické normy, včetně zákazů jízd do práce pro statisíce lidí

Máte-li úvodem na mysli minulá století/dvě v Evropě ... - pak si dějiny hrubě idealizujete. Kolonialismus např. v Evropě prakticky skončil až s druhou světovou válkou. Ten ale byl vedle vědění hlavním zdroje surovin a tedy relativní prosperity Evropy. Poté zde panovala železná opona a zbrojní horečka a to zejména v oblasti východní části. Zároven však zejména na tomto kontinentu nejdříve začaly docházet místní surovinové zdroje - kdežto o rozptyl škodlivin se dál dělil.

Podobně si idealizujete občana - totiž bez ohledu na jeho občanskou odpovědnost za svět. Pokud totiž v osobních automobilech svého času jezdili jako vymoženost jedinců jen někteří Evropané - byly dopady imisí na celý svět prakticky neměřitelné. Jakmile se ale nejen všichni Evropané ale dokonce celosvětová populace chtěla chovat analogicky - byl s toho postupně vážný celosvětový problém.

Evropské až občanské odpovědnosti pak v tomto smyslu odpovídá i míra kumulativních imisí CO2 za danou éru. V tomto smyslu paří Evropané mezi největší měrné znečištovatele a s celosvětového pohledu tak jako Češi neseme jednu s nejvyšších odpovědností za dopady. Na dopadech této věcnosti nic nezmění postoj, který minulost idealizuje či ji dokonce překrucuje.

https://faktaoklimatu.cz/temata/emise

Kritika je běžnou součástí života a kromě toho, že má každý právo na to slušně vyjádřit svůj názor, může být i pod články na webu Neviditelného psa konstruktivní kritika věci prospěšná. Kritizovat ostatní, to některým diskutérům větší problém nedělá, při tom však svůj vlastní článek s povolenou diskusí nikdy nezveřejní, i když jde o téma, které se dotýká nás všech :

Dnešní extrémní projevy počasí jsou výsledkem globálního oteplení a pokračující růst teploty bude znamenat větší pravděpodobnost i intenzitu extrémních projevů. S projevy, které skleníkové plyny akumulované v atmosféře již podnítily, se budeme nadále potýkat a je třeba se na ně připravit. Problém tu nespočívá ani tak v samotném oteplování, jako v nutnosti rychlé adaptace na měnící se klima. Tak jaký kdo má návod ?

Běžný "návod" poskytuje lidem předávání generačních zkušeností a těm pozornějším i přírodní prostředí a pohled na efektivitu té které životní strategie druhů které v něm dlouhodobě přežívají.

Naši předci např. vystačili i při neznalosti dnes dostupných technologií s dvouřádově nižší energetickou spotřebou - ale na takovéto pozitivní aspekty minulosti ve své chtivosti rádi zapomínáme.

Situace životního prostředí se proto zvláště poslední desetiletí dynamicky mění a nové situaci odpovídající zkušenosti lidé už běžně nemají. Zvídavým může přesto napovědět věda, technika a přes neobvykle dostupnou informatika už i umělá inteligence.

G.W. však naplno postihne až další generace - kdežto ta dnešní zatím s procesu spíše ještě profituje. Uspěchanost a pohodlná přehlíživost k dalším generacím eliminují potřebu chtít se zeptat ba dokonce zavčas jednat.

Konkrétněji už sice několik desetiletí máme znalosti i možnosti stavět/ opravovat... s ekonomickou návratností cca 10let a pak užívat nízkoemisní až pasivní domy po další století i více - přesto ale ještě zhruba polovina obyvatelstva konzervativně setrvává u teplotechnických zvyklostí s doby totalitní a v důsledku toho produkuje imise a platí násobně za energie ... a to až několikanásobně oproti reálným možnostem.

Velkopansky rozlohou koncipovaná okna ale jen s dvojitým zasklením je doposud vidět i na nejnovějších stavbách přesto že technicky trošku zdatnější si důsledky mohou s infrakamerou v cenové relaci jen několik tisíc či jen s infra-teploměrem za pár stovek osobně ověřit.

Realita odlišná od ekonomického optima a s tím spojená nízká energetická efektivita tvorby HDP, pak vypovídají o přetrvávajícím zaostávání za možnostmi i za okolním nemilosrdně konkurenčním světem - avšak přesto s hlavními klima-dopady až v dalších generacích.

https://www.ncp40.cz/aktuality/ceskou-energetiku-c...

Takže spalováním vodíku ze zemské kůry zabráníme oteplování za cenu zvýšení hladin oceánů neb spálením vzniká voda. Ledaže by ta voda skončila jako pevninský ledovec!

A kde se vzal ten uhlík, který uložily rostliny a živočichové jako uhlí (C) a vápenec (CaCO³). Odkud byl stažen a nechybí vlastně někde?

Ještě že se nikdo nepokouší rozbíjet atom kladivem. I když v zimě by to leckoho zahřálo.

A pozor! I to uhlí je obnovitelný zdroj, akorát s dlouhým cyklem a i bez lidí by se díky deskové tektonice uhlík dostal do atmosféry jako CO².

Jste si tím nově vznikajícím uhlím jako OZE jist?

"A pozor!" - oproti situaci v Kambriu už totiž dnes běžně v přírodním prostředí existují bakterie schopné rozkládat lignin a také to průběžně a ve velkém dělají. I geologie proto dokládá, že později jak v K. vznikalo uhlí méně a méně snadno.

Pokusy s ukládáním uhlíku v podobě klád uložených pod jílovou vrstvu se ale přesto začínají dělat jako hledání možností, jak uhlík alespon na stovky až tisíce let zas vrátit do podzemí. Experimentuje se tím např. na univerzitě v Marylandu.

Reálná potíž je i v tom, že dnes by bylo potřeba ročně ekonomicky vyprodukovat a pod několika-metrovou jílovou vrstvu (oddělenou od vzduchu i průsaků vody ....) uložit dřevní hmotu v řádech gigatun.

víte o někom příčetném, kdo si přeje globální ochlazování? já tedy ne. na teplo se dá zvyknout, na zimu nikoliv. tak pojďme do toho.

"Příčetný" si dokáže včas uvědomit, že je součástí systému který pracuje na bási fotosyntézy a ta ke své prosperitě potřebuje klimatické optimum.

Obiloviny např. vykazují optimum růstu kolem patnácti stupnů, tropické rostliny kolem 20C a nad 30C přestává růst i rýže přesto, že má dost vody...

Pan Meišner by si mohl svou míru "příčetnosti" (dlouhodobé osobní schopnosti přežít bez potravin a v teplotách větších jak jen 36C) mohl zkusit alespon někde v sauně - případně ve stepích až na Sahaře... - "pojdme do toho".

Ono se zapomíná i na vliv slunečních cyklů. Jedenáctiletý cyklus měl maximum v r. 2024. Sleduje se jeho vliv na šíření elektromagnetických (rádiových) vln.

Sám zřejmě "zapomínáte" na fakt, že 11ti leté cyklické vlivy se tepelnou akumulací na masivním tělese celé planety navzájem eliminují.

Vysvětlení, jak se do rostlin dostává nestabilní izotop uhlíku je tak dokonalé, že zcela zpochybňuje zbytek textu.

V textu se popisuje hlavně stabilní 12C a 13C. O radioaktivnim 14C se v textu píše jen souvislosti s tím, že tento izotop postupně z fosilních zbytků rostlin mizí.

Takže spíš to vypadá na zpochybnění vaší schopnosti chápat psaný text.

Radek John píše o všem, od neutrina, přes Escherichii coli, plejtváka obrovského, nebo Velkou pyramidu v Gíze, až po galaxii M31 v Andromedě. Před pár dny, 27. června 2025, na Lidovkách publikovasl článek o to, jak nás „oteplování připraví o snídani“, neboť klimatická změna zhorší zemědělské výnosy a lidé si kvůli ní budou muset utáhnout opasky, o čemž údajně svědčí závěry nejnovějšího výzkumu. Badatelé se pokusili předpovědět změny produkce hlavních plodin v jednotlivých částech světa. Například u pšenice to v Evropě a Africe může ubýt o 15 až 25 procent. V Jižní Americe se úroda stejné plodiny může snížit až o 30 procent. V Číně, Rusku, Kanadě a USA hrozí pokles až o 40 procent:

https://www.lidovky.cz/orientace/uroda-svet-kukuri...

A protože se do toho řádně obul, má tam i článek „Stačí zalesnit 24,75 milionu čtverečních kilometrů a oteplování je vyřešené“ :

https://www.lidovky.cz/orientace/globalni-oteplova...