19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

KLIMA: Vedro v Paříži 1947 a 2019

Dne 25.7.2019 v Paříži padla rekordní teplota 42,6°C. Čímž byl po desítkách let konečně pokořen rekord z horkého roku 1947. Bez kontextu taková informace ale může být zavádějící.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Langer 5.8.2019 11:36

Re: kecáte už opravdu hodně velké blbosti

O tom, jak sedí bych se tedy docela hádal...

Z. Lapil 5.8.2019 14:08

Re: kecáte už opravdu hodně velké blbosti

Máte pravdu s tou "rizikovostí" předpovědi, ale na časovém měřítku rozhodnutí o exaktnosti opravdu nezáleží.

Například tvrzení "Toto suťové pole obsahuje xxx kamenů takovéto velikosti" je zcela exaktní, neboť existuje experiment, kterým lze toto tvrzení falzifikovat = prokázat jeho nepravdivost: prostě ty kameny spočítat. Že to nikdo dělat nebude, protože proč by to dělal, je v této souvislosti úplně jedno.

Z čeho berou modely meteorologové? Jistě v tom bude spousta fyziky (chování plynů = atmosféry), určitě spousta zkušenosti (záznamy z minulosti) - na www.chmu.cz je měsíční předpověď, a ta ně mě dělá dojem, že je to z větší části statistika typu "je-li v květnu teplo, obvykle bývá v červenci sucho"; bez ironie.

Momentální postřeh: do mobilu si můžete nahrát model Aladin, který vám vyvěští počasí na 48 hodin dopředu v libovolné lokalitě. Fungovalo to docela slušně. Před pár týdny hrdě zahustili síť z 5 km na 2,5 km a slibovali si od toho, že lépe vychytají lokální předpovědi poblíž pohoří a tak. Žiju v Polabí a mám dojem (čárky si nedělám), že od té doby je daleko méně spolehlivá krátkodobá (několik málo hodin) předpověď deště. Rozhodně je ten model schopný minout bouřku či silnou přeháňku, kterou vidíte na radaru dvě tři hodiny dopředu.

Z. Lapil 5.8.2019 14:13

Re: kecáte už opravdu hodně velké blbosti

P.S. Meteorologie/klimatologie. Moc se mi líbí pojem "statisticky homogenní". Šťouráte-li se ve zdi, najdete cihly (a v té vzduch, jíl i kamínky, drobné trhlinky...) a maltu (totéž v bledě modrém). Počítáte-li například tíhu nebo pevnost, můžete vzít zeď jako jeden materiál "průměrných" vlastností.

J. Jurax 6.8.2019 0:12

"Statistika a teorie pravděpodobnosti jsou exaktními vědami?"

Ehm ... nechci diskutovat se hominem, nicméně myslíte-li tuto otázku vážně a srovnáváte-li dokonce ony obory s věštěním z křišťálové koule, osvedčujete až nečekanou nevědomost a dost alternativní inteligenci.

P. Golich 5.8.2019 9:55

Re: kecáte už opravdu hodně velké blbosti

I fyzika používá statistiku a pravděpodobnost a je vědou přírodní, je to dané tím, že popisuje reálný svět na základě pozorování(měření). Klimatologie vědou exaktní zajisté není, podle wiki je vědou geografickou a co je geografie si snad umíte najít.

Exaktní vědou jsou matematicko-logické obory, které reálný svět nepotřebují.Exaktní vědou není ani genetika a biologie, to jsou vědy přírodní.

Ještě bych se rád zastavil u měřených dat, protože ty samy o sobě nejsou zárukou exaktnosti výsledku - obsahují chybu a to chybu měření. Protože je třeba některá naměřená data nějak interpretovat(např. proxy nebo výpočet globálního průměru), zasazují se do (fyzikálních)modelů, ale

- analytický model je sice přesný, ale s realitou nemá nic společného(velké zjedodušení) a analytycky nelze popsat vzájemné působení více něž dvou objektů(problém N tělěs)

- numerický model není přesný a samotný vypočet je zatížen chybou, která se zá spočítat jako součet chyby modelu, diskretizační a zaokrouhlovací (a pokud je ještě použita plovoucí desetinná čárka, pak to mu modelu nevěřím ani nos mezi očima)

F. Houžňák 5.8.2019 17:17

Geografie je zeměpis a v zeměpise se zabýváme,

jak precizoval už Hurvínek, popisováním země. Načež mu Spejbl to čmárání po podlaze zakázal.

P. Golich 5.8.2019 21:40

Re: Geografie je zeměpis a v zeměpise se zabýváme,

příště místo zesměšňování by to chtělo nějaký ten solidní argument

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatologie

https://en.wikipedia.org/wiki/Climatology

F. Houžňák 6.8.2019 8:23

Nechápu, jaké zesměšňování,

vy nemáte rád Hurvínka? Nechybí vám tenhleten, oné, smysl pro humor? Ostatně, kdo své poznatky čerpá pouze z Wikipedie, bývá duševně a vzdělanostně poněkud, jak bych to řekl, no, omezen ve svých horizontech, abych použil cizího slova. Česky řečeno, poněkud mdlého ducha.

P. Golich 6.8.2019 17:11

Re: Nechápu, jaké zesměšňování,

Tady nejde o humor, ale o věcné zařazení vědní disciplíny. Wikipedie není jediným zdrojem a často na ní jsou i sporné informace, ale někdy postačí. Nejsem povinen pro hloupé lidi utrácet svůj čas dohledáváním dalších zdrojů.

https://is.muni.cz/el/1431/podzim2017/Z0076/um/met_prednaska_01.pdf

Pro MCH: na konci přednášky jsou reference.

Své poznatky čerpám ze svých studií, odborné literatury a přednášek a svých zkušeností. Wikipedii používám pouze jako zkratku, pokud je to tam náhodou dobře.

F. Houžňák 6.8.2019 18:17

No, to je dobře, že studujete, čtete odbornou

literaturu, navštěvujete přednášky a ještě k tomu sbíráte zkušenosti. Chválím. Tak je to spravne, tak to ma byť, jak praví klasik nadporučík Mazurek. Ten taky neměl humor, asi proto, že ho třískala manželka.

J. Ganaur 5.8.2019 9:56

Re: Překladatel a historik

Ale klimatolog Šejna je "vědec". :-D

L. Novák 5.8.2019 17:27

Re: Překladatel a historik

Šejna je teď prý developer. :-D

M. Vondráček 5.8.2019 15:03

Re: Překladatel a historik

Jo to já znám jednoho přidavače z francouzských staveb a ten fušuje skoro do všeho :-)

A. Trick 5.8.2019 5:05

Jasně pane autore,

kácejme, betonujme, asfaltujme. Nic se neděje a v klidu konzumujme.

R. Brzák 5.8.2019 8:53

Re: Jasně pane autore,

To pan autor nenapsal - naopak, upozorňuje na vysokou pravděpodobnost, že teplotní rekordy jsou spojeny právě s kácením, betonováním a asfaltováním (tepelné ostrovy)....

J. Vintr 5.8.2019 3:47

Jak se můžeme v poslední době přesvědčovat

o teplotách u nás rozhoduje, odkud to k nám foukne. Foukne ze severu, a v červenci je zima, foukne z jihu, a máme tady vedra. Ovšem to, co je u nás pekelné vedro, je tam, odkud k nám ten vzduch proudí, ještě docela nízká teplota. Takže žádný "skleníkový efekt", ale "rozmary" vzdušného proudění.

V. Braun 5.8.2019 5:06

Re: Jak se můžeme v poslední době přesvědčovat

A čím vysvětlíte, že těch rozmarů je v posledních letech stále více?

J. Vintr 5.8.2019 8:27

Re: Jak se můžeme v poslední době přesvědčovat

Více proti čemu? Nějaké podrobnější popisy, jaké bylo počasí, máme jen pár století nazpátek a to ještě jen z malé části planety.

J. Ganaur 5.8.2019 10:03

Re: Jak se můžeme v poslední době přesvědčovat

O tom to je.O vysvětlení, čím to je, ne o tom, jestli je tepleji nebo ne.Ale proč.

R. Langer 5.8.2019 11:41

Re: Jak se můžeme v poslední době přesvědčovat

O kolik víc a jakých, máte něco konkrétního?

M. Šejna 5.8.2019 8:58

tohle neokecáte, pane Vintře

o rekordních teplotách opravdu rozhoduje to, odkud to foukne.

O dlouhodobém trendu změn průměrných teplot ale nerozhoduje ani náhodou, odkud to fouká.

J. Vintr 5.8.2019 9:40

Re: tohle neokecáte, pane Vintře

I to foukání má konkrétní fyzikální příčiny, které se můžou různě kombinovat a vytvářet jiné podmínky. Jak se může vědět, že ten horký vzduch z Afriky jindy místo proudění do Evropy nestpoupal třeba do stratosféry, kde nikdo tu teplotu neregistroval.

V. Braun 5.8.2019 0:13

Kremlíku, to neokecáte.

Stačí se podívat na ten první graf. Rekordní teplota vyšší o celé dva stupně proti toku 1947, a tomu vy říkáte, že je to neviditelné, Asi potřebujete zajít k očnímu. Také je zajímavé podívat se na průběh teplot a trend po roce 2008. Co vy na to?

J. Vrzal 5.8.2019 8:18

Re: Kremlíku, to neokecáte.

Hm a o kolik se ta Pariz rozrostla? Chapete, ze mesto typicky tvori tepelny ostrov? Cim vetsi mesto, tim vetso tepelny ostrov. Nehlede tedy k tomu, co kdo za tu dobu udelal se Seinou.

Teploty z mest jsou v tomto smyslu upne na nic.

Mimochodem, vite ze v Antarktide dlouhodobe pribyva ledu?

J. Ganaur 5.8.2019 10:07

Re: Kremlíku, to neokecáte.

I to přibývání ledu v Antarktidě nemusí vydržet, tání ledu v Antarktidě může mít jen zpoždění.

R. Langer 5.8.2019 11:43

Re: Kremlíku, to neokecáte.

Hm, nebo taky nemusí, že?

J. Ganaur 5.8.2019 12:25

Re: Kremlíku, to neokecáte.

Já bych vsadil spíš na to zpoždění, když už.

M. Pecka 7.8.2019 17:39

Re: Kremlíku, to neokecáte.

Jo, tak vy byste si vsadil? Tak to jste tu špatně. Obraťte se na https://www.ifortuna.cz/. Tam si můžete vsadit, na co chcete! :-)