Podle průzkumu už veřejnost nevidí oteplení jako největší hrozbu

Jen 18% Američanů vidí oteplení jako největší problém naší doby. V Evropě největší skeptici jsou Portugalci, Poláci a Češi.

Global warming no longer Americans‘ top environmental concern, poll finds (Washington Post 3 July)

Noviny Washington Post ve spolupráci se Stanford University zorganizovaly telefonický průzkum veřejného mínění (zde).

V roce 2007 globální oteplování/skleníkové plyny za "největší problém naší doby" pokládalo 33% respondentů. Dnes je to už jen 18%. Situace po vlně Al Gorovské hysterie klesla zpět tam, kde byla před tím (2006: 16 procent)

Republikánský senátor Inhofe ze senátního výboru pro životní prostředí říká: "Ironií je, že president, který při svém zvolení sliboval, že zpomalí růst oceánů, nakonec byl svědkem kompletního kolapsu oteplovacího hnutí."

"Pokud nic neuděláme, myslíte, že během příštích 100 let půjdou teploty mírně nahoru?" 24 procent odpovědělo ne, 72 procent odpovědělo ano. Otázka je ovšem nesmyslná a nic nevypovídá o tom, zda je člověk klimaskeptik. Sám bych mohl odpovědět kladně. Vzhledem k Pacifickému oceánskému cyklu by teploty měly cca 30 let stagnovat, pak by zase měly vyrůst, pak stagnovat, růst, atd. I bez vlivu člověka.

30% říká, že za změnu klimatu mohou lidé. 47% říká, že k tomu přispívají jak lidé tak příroda (to by ale mohl podepsat i mnohý klimaskeptik – lidé přispívají svým pidipříspěvkem). Jen 22 procent myslí, že za to mohou pouze přírodní faktory. Pokud uvážíme masivní oteplovací propagandu, která se léta hrnula na lidi ze škol i z médií, je to pozoruhodný doklad toho, že lidé dovedou myslet vlastní hlavou.

Důvěra ve vědce, co říkají o klimatu, zůstává slabá. 28% veřejnosti věří vědcům "zcela" nebo "hodně". 37% lidí věří vědcům jen málo nebo vůbec ne. 33% věří vědcům "středně". Na znovu získání ztracené důvěry budou muset vědci pořádně zapracovat.

Jiné průzkumy:

V roce 2010 dělal časopis Scientific American průzkum mezi svými čtenáři. Ukázalo se, že z 5190 respondentů si jich 81,3% myslí, že IPCC je "zkorumpovaná organizace se sklony ke stádnímu myšlení (groupthink) a s politickou agendou" a 75% si myslí, že klimatická změna je způsobena sluneční variabilitou nebo přirozenými procesy.

http://www.klimaskeptik.cz/news/pruzkum-scientific-american-81-mysli-ze-ipcc-je-zkorumpovana-organizace/

Na jaře roku 2010 se dělal průzkum v ekologicky a socialisticky naladěném Norsku. Průzkumu se účastnili členové 7 politických stran. V roce 2009 tři z nich označily klima za nejnaléhavější problém a dvě strany ho označily za druhý nejnaléhavější problém. Ale v roce 2010 už jen jedna strana pokládala klima za nejnaléhavější problém. V ostatních stranách se klima umístilo na čtvrtém až desátém místě.

TNS Gallup: Climate Barometer  

Podle speciálního průzkumu Eurobarometru z léta 2009 největšími klimaskeptiky jsou Češi, Portugalci a Poláci. Klimatická změna byla vnímána jako vážný problém ve Švédsku (82%) či Německu (65%). Zatímco v Polsku klima za vážný problém pokládalo jen 33% lidí, v České republice rovněž 33%. V Portugalsku 30%.

V Evropě jako celku to bylo 50:50. Remíza. To je pro klimatickou lobby docela slabota, když uvážíme, že mají téměř aboslutní kontrolu nad hlavními (ne)sdělovacími prostředky.

Europeans’ attitudes towards climate change (Eurobarometer 2009)

Nebo se podívejme na Gallupův průzkum z jara 2012.

(42% respondentů se domnívá, že média strašení oteplováním přehánějí)

In U.S., Global Warming Views Steady Despite Warm Winter (Gallup 30.března 2012)

Otázka priorit

Je krize, peněz není nazbyt. Měli bychom pečlivě vážit priority, za co budeme utrácet. Jinak ty peníze budou někde chybět.

Pokud se občané-voliči shodují, že klima není prioritou, pak by se peníze měly z klimatických opatření převést na řešení naléhavějších problémů. Například odebrat klimatologům granty na výzkum uhlíku a převést je do jiných oborů na výzkum něčeho smysluplnějšího.

Až budou fronty na úřadu práce plné propuštěných klimatických modelářů, co s nimi? Budou nutné rekvalifikace. Buď se uplatní jako lidoví jasnovidci. Nebo, pokud chtějí dál pracovat s uhlíkem, mohou pracovat ve firmě Koh-i-Noor ve výrobě tužek.

Podnikatelé v tzv. obnovitelných zdrojích stejně jako klimatologové se už jistě chápou husího brku a kalamáře, aby písemně žádali vládu: "Prosíme vás, nedávejte nám ty dotace. Oteplování není priorita. Dejte ty peníze na řešení palčivějších problémů."

Za tento odpovědný přístup jim předem děkujeme.