O. M. 29.11.2021 0:20

"Duna je tak mementem našeho rozmařilého plýtvání, když třeba s každým spláchnutím toalety pošleme do odpadu litry křišťálově čisté pitné vody. A to v situaci, kdy se této životadárné kapaliny mnoha lidem zoufale nedostává."

Proboha, to je ale mimózní argumentace.

a) voda, kterou spláchnu / nespláchnu záchod uprostřed Evropy, vůbec nemá vliv na to, jestli bude nebo nebude voda v Negevu, Gobi nebo Atacamě.

b) voda, kterou spláchnu záchod dejme tomu v Hradci Králové, odebraná z Orlice, se po vyčištění v čističce vrátí zpátky do Orlice. Ta vtéká do Labe. V Káraném se klidně ta samá voda profiltruje do studní tamější úpravny, spláchne s ní někdo v Praze na Vinohradech, přes čističku na Císařském ostrově se ta voda dostane do Vltavy a u Mělníka zase zpátky do Labe, a takhle se opakovaně použije třeba v deseti dalších městech po proudu řeky (jistě, fyzicky to nejspíš nebude ta samá voda, ale ten její podíl na objemu vody, co máme k dispozici, se vrací zpátky nikam nemizí; otázka její nutné úpravy a čištění je otázkou spíše ekonomicou). Problémem (zatím) nedělá ani tak voda povrchová, které zatím vždy naprší za rok zhruba stejně, a kterou dokážeme nadržet pro sušší období roku, problémem je voda podzemní, protože jsme v mnoha oblastech dospěli do stavu, kdy odběr z dané zvodně je větší než infiltrace, a hladina (a zásoba) vody klesá.

c) z hlediska dostupnosti vody na kontinentech bychom spíš měli mít obavy z globálního OCHLAZOVÁNÍ. Déšť, který je ve vnitrozemí kontinentů jediným zdrojem vody, je důsledkem odpařování vody z vodních ploch. Vyšší teploty znamenají vyšší odpar (proto je v tropech vlhko) a teplejší vzduch do sebe pojme více vodní páry. Pokud se ochladí, bude té vody nad kontinenty distribuováno méně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 28.11.2021 11:39

nevím nevím.

Sahara byla před takovými 10 - 20 tisíci lety prokazatelně plná řek, jezer a lesů. Vysychat začala potom...

Ještě za doby královy Kleopatry a Cézara existovaly v nůbijské poušti velké oázy napájené z rezervoárů spodních vod, ve kterých se pěstovalo množství obilí, po dobytí Egyta Césarem vyvážené do Itálie, aby římští občané měli co jíst.

A dlouhá existence egyptského státu, až 6 tisíciletí, se dá taky snadněji vysvětlit tím, že jak postupně Sahara vysychala, lidi migrovali tam, kde dost vody slibovalo dostatek potravy, například do Egypta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 27.11.2021 11:22

Jádro problému Aralu vzniklo už v padesátých letech, kdybyly stavěny první zavodňovací kanály a první velké plantáže bavlny.

A hlavní příčina problému je ta, že extenzívní zavlažování dlouho suché půdy, jako byly ty pouště podél aralských řek Amudarji a Syrdarji je velmi problematické. Protože v půdě dlouho ležící bez pravidelného promývání nadbytkem vody , která nakonec projde podzemím a někde vyvěrá nějakými prameny do místní řeky, se nashromáždí rozpadem horniny v té půdě vysoké množství rozpustných minerálů, které zemědělskou produkci znemožňují. Zvláště když propustná vrstva půdy je velká. Když se ta půda dostatečně nepromývá, rozpustné soli tak putují z hloubi půdy na povrch, kde vytvářejí krusty a se zemědělstvím je konec.

Sověti tak byli nuceni neustále prodlužovat zavlažovací kanály a vytvářet stále vzdálenější plantáže, protože v těch původních se půda rychle zasolovala. A spotřebovávat stále víc vody z přítoků Aralu.

Dnes je problém už i v tom, že jak Aral vyschl, soli se proměnily v prach a ten větrem zasoluje cokoliv na stovky kilometrů daleko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 26.11.2021 21:07

Přežili jen silní a odolní... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 26.11.2021 21:05

Na Arrakisu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.11.2021 19:41

Lži jsou důležité, bez nich se nedá žít , kdo lže je vyrovnaný ..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.11.2021 19:36

Takže více Freonu a jsme za vodou ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.11.2021 19:33

Fakt mají ochočené červy k jízdě ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 26.11.2021 19:30

Pokora, co s pokorou mezi lidmi ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2021 16:32

Sci-fi z planety Země, kontinentu Evropa: Nová německá vláda chce přestat využívat uhlí do roku 2030. To je o osm let dříve, než se původně plánovalo.

Germany’s new government wants to stop using coal by 2030. That’s eight years earlier than previously planned.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.11.2021 16:04

Cituji z článku: "... Přesto vědci před Herbertem a jeho románem smekají. Duna vyšla v době, kdy klimatologové neměli k dispozici ani modely, ani výkonné počítače k jejich provozování. ..."

Komentář: First things, first!

Já smeknu před člověkem, který přesvědčí českého Pepíka, že je třeba se naočkovat (proti Covid-19), nosit roušky a dodržovat rozestupy.

Klimatický problém je pro českého Pepíka mnohem vzdálenější scénář, než eventuální chcípnutí již do vánoc 2021 od neviditelného viru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.11.2021 15:53

Právě. Já ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 26.11.2021 15:46

Šetřit jak kde. Já už mám studni dávno plnou. Už loni napršelo 15% nad dlouhodobý normal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 26.11.2021 15:43

...no, začali se do toho míchat Zelení Ekofašouni, kteří viděli les leda na obrázku a vlka znají z pohádek a začali chránit kůrovce a mlít o bezzásahových zónách

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.11.2021 15:26

Tak tak. Což znamená, že čas od času bylo natolik sucho, že bylo potřeba vodou fest šetřit.

Líbil se mi jakýsi hydrolog s přívlastkem (krajinný? To je teď módní slovo): Voda v řece mě nezajímá, ta už teče pryč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 26.11.2021 15:19

Tak to vždy bývalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 26.11.2021 15:17

Ještě koncem šedesátých let se varovalo před nadcházející dobou ledovou. Hollywood natáčel filmy, jak ledovce drtí New York.

Každá doba má své aktivistické filmaře..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 26.11.2021 15:01

Za to mohou čeští voliči. Pokud by zvolili Okamuru, žádný blackout by se nekonal. A pokora není potřeba, je třeba nabrousit kosy!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.11.2021 14:43

Díky za doplnění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 26.11.2021 14:39

Podlidem to racionalita nenahradí, neboť chtějí věřit nesmyslům!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 26.11.2021 14:38

Autor je "píp!"

Naprosto fantasmagoricky míchá sci-fi s realitou a straší jakousi nesmyslnou katastrofou vycucanou z palce u nohy.

V Holocénním klimaticlém optimu bylo o 3 stupně tepleji než dnes a pršelo také VÍC!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.11.2021 14:15

Spíš fantasy než sci-fi.

I když sci-fi mívá taky anti-sci prvky. Namátkově mně napadá pohon Nautilu v podstatě perpetuem mobile.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Jelínek 26.11.2021 14:13

Zase můžou zadarmo jezdit na červech

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.11.2021 14:11

Obnovují ho na kazašské straně, hlavně tím, že postavili hráz, která "kazašskou" vodu nepustí do uzbecké části jezera.

Je velmi jednoduché Aral obnovit - "jen" by se Uzbeci museli vzdát všeho, co jim voda odebíraná z Amu Darji přináší, zasypat kanály a změnit se zpátky z obyvatel měst na pouštní a polopouštní nomády. A z větší části vymřít.

Nějak se jim do toho nechce...

A, mimochodem, Aral vyschl především PO rozpadu SSSR, už za svobody. Je to už svobodné rozhodnutí svobodných Uzbeků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 26.11.2021 14:08

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 26.11.2021 14:03

A ony ty lesy kdysi vyráběly kyslík pro naše dýchání?

Copak se to změnilo v posledních letech na rostlinách, které existují už miliony let?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.11.2021 13:49

Nehádám se, nevím, ale vysvětlujte to podzemním pramenům, které v minulých několika letech přivyschly a letošní voda k nim ještě neprosákla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Hermanek 26.11.2021 13:46

Pane rado dělejte už raději něco užitečného č

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.11.2021 13:45

Artézská voda je (prý) začasté hodně mineralizovaná a půdu zasoluje a zneúrodňuje. Dává mi to smysl. Příkladem zavodňovacích kanálů je Aralské kdysi jezero. Ale na tádžické straně ho snad relativně úspěšně obnovují.

Osobně mám tendenci věřit spíš na vodu vysráženou z atmosféry (studené pouštní noci). Kdesi kdosi vymyslel umělé palmy, s listy, jak jsem pochopil, na způsob molitanu, v noci nasáknou a ve dne se vypařují pomaleji než skály a písek, nebo tak nějak. Nevím, nešťourejte se v tom :-).

Ale určitě vím, že v poušti v Chile (Atacama? Ta pod Andami) bydlí nějací brouci, co si vodu obstarávají tím, že v noci vystrkují chitinové zadečky k nebesům a vyčkávají, až se orosí a voda po nich steče až k sosáku nebo čím to pijí. Zdroj: Attenborough.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 26.11.2021 13:38

aspoň držte základní logiku a nebuďte tak rychlý s reakcí - děláte pak chyby. Do jezera Most, jakožto i do jiných N Á D R Ž Í stéká voda i z okolí. Takže s těmi milimetry se jděte vycpat. Ještě by se dalo ironicky dodat, že po vzniku nádrže (nějaká asanace po skončení těžby) tam tu vodu do jezera nanosili turisté v pet lahvích neb kdyby to bylo jen na přírodě a dešti, jistě by se tam nyní prášilo. To dá rozum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek