... klimatický alarmismus se utrhl ze řetězu

Pod titulkem „Probuďte se, globální oteplování se utrhlo ze řetězu, varují vědci“ se vědci vyjadřují k rychlosti oteplování planety Země. Pokud se nezačne jednat hned, bude pozdě cokoli změnit.

Jako vždy jde v podání panelu IPCC o snižování emisí kysličníku uhličitého. Jeho produkce by měla podle IPCC klesnout v roce 2050 na nulu.

„Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti,“ uvádí zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v polských Katovicích s odkazem na cíle v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.

Ta chce udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Toho však podle vědců lze dosáhnout jen rychlými a dalekosáhlými změnami ve všech oblastech společnosti.

„Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, protože už je skoro pozdě,“ komentoval zprávu Niklas Höhne z univerzity v nizozemském Wageningenu.

Lidé by podle zprávy měli začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Do roku 2030 by se musely snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout nulových emisí.

Jediným seskupením států, které na požadavky panelu IPCC více méně reaguje, je EU. V Evropském parlamentu je rozšířeno přesvědčení, že záchrana planety závisí na politickém ovlivňování emisí kysličníku uhličitého prostřednictvím stále nových regulací. Právě poslední návrhy EP jsou zcela jasně zaměřeny na podporu panelu IPCC.

V čem je problém? Pouze v jedné, zato podstatné maličkosti. Množství tepla, které přichází na Zemi, je úměrné sluneční aktivitě. Klimatické modely, které predikují růst či změnu teploty na zemi, však v zásadě tvrdí jedno - záření přicházející na Zemi ze Slunce je „konstantní“. Z této predikce - slunce svítí stále stejně- pak vcelku logicky vedou matematické modely k tomu, že viníkem zvyšování teplot je obsah kysličníku uhličitého. Žádná jiná relevantní proměnná v atmosféře prostě není k dispozici. Jakmile by se však do modelu započítal vliv slunečního záření, tj. fluktuace v množství tepla přicházejícího ze Slunce, ihned by bylo zřejmé, že kysličník uhličitý je v tom nevině.

Moje oblíbená otázka je spojena s tím, že za posledních deset tisíc let došlo k přeměně Sahary v poušť. Sahara vyschla v důsledku tak zvaného precesního cyklu, který trvá přes 25000 let a za 15000 let by se podle této teorie měla vláha na Saharu vrátit.

Pokud vědci z panelu IPCC navrhují výsadbu lesů, které by nahradily lesy vykácené, nemám námitky. Pokud však technici a technologové vážně uvažují o vtlačování kysličníku uhličitého pod zem, aby tím zachraňovali klima planety, jsem proti. A pokud se Západ zbavil špinavých technologií jejich přesunem do Číny, světovému hospodaření s kysličníkem uhličitým byl zasazen těžký úder. Je prakticky mimo kontrolu, protože Čína si dělá, co chce a může. Zrovna nedávno jsem četl, že se po dlouhých desetiletích v atmosféře zvýšil opět obsah „špinavých freonů“, které ničí ozonovou vrstvu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že v Číně byly obnoveny výrobny dnes již zakázaných freonů.

Výzvy k nulovým emisím kysličníku uhličitého jsou krásným příkladem vítězství vědecké ideologie a předpojatosti. Takže se v EU přetrhneme, abychom tyto výzvy splnili, a v Číně se bude vypouštět o to více „škodlivého“ kysličníku uhličitého. Zkusme čínským soudruhům, kteří počítají s další obrovskou exploatací uhlí, nařídit, že v roce 2050 nespálí ani kilo!