Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Když si přečtete staré kroniky, tak se dozvíte o skutečných klimatických extrémech. Jednou chumelilo v létě, jindy kvetly stromy o vánocích, jednou vyschla voda ve studních, jindy povodeň spláchla úrodu. Naši předkové zapálili hromničku, uspořádali procesí nebo postavili kapličku. Bylo to stejně účinné jako dnešní dekarbonizace, ale lacinější.

No, postavili kapličku... Byl jednou jeden, někdy v 18. stloteí, který panence Marii při nějaké strašlivé bouřce tu kapličku slíbil, že aby mu voda nespláchla úrodu. JENŽE nepostavil. I přišla napřesrok další bouřka, panenka Maria se znovu nechala ukecat, a tentokrát kaplička opravdu vznikla.

Což se doslechli lidé nejdříve z okolí a potom i z dáli a za nějaký čas tam stál těžkotonážní barokní poutní kostel s několika desítkami tisíc poutníků ročně.

Dnes to tam vypadá takhle (https://www.skoky.eu/ - stojí za nahlídnutí a ještě víc za návštěvu; u Karlovarské někde u Bečova) a k vám se ta historie zřejmě dostala od babičky a jejího zvolání "Panenko skákavá".

Srdečně zdravím autora - jeho znalosti obdivovali spolužáci (i ze sousedních kateder) již před čtyřmi desetiletími v době studií na UJEP v Brně.

Zajímalo by mne, jak je to s dalšími skleníkovými plyny. Pořád se řeší CO2, ale co metan, a hlavně co vodní páry? Kdyby to "ti nahoře" mysleli se záchranou planety opravdu vážně, myslím, že jako první krok by byl zákaz používání letecké dopravy. Ta produkuje množství vodních par v atmosféře, kromě toho jsou navíc okořeněny dalším svinčíkem, jako jsou sloučeniny dusíku a síry a bůhví čeho ještě. Podle toho, co jsem četla, je vodní pára mnohem účinnější skleníkový plyn než to proklínané CO2. Lidi, neblbněte, všechno je to habaďůra. V geologických dobách se klima měnilo, a sakramentsky hodně. V druhohorách tady bylo moře (a plavali v něm žraloci a rejnoci), v třetihorách tropické klima a během čtvrtohor několik dob ledových. I bez přispění člověka. Měli bychom se přizpůsobit změnám, ne se snažit změnit planetární klima. Na to jsme ještě opravdu moc malincí. (Ale dá se při těch snahách ledacos hodně zvorat.)

Pokud hovoříte o "malincích" - jak si vysvětlujete, že si tací už prakticky podmanili celou planetu kde mimo jiné zásadně pozměnili procentuální obsahy všech základních biogenních prvků v biosféře?

Zkusila jste si fyzikálně ujasnit, čím to, že planeta má cca 2/3 povrchu pokryto vodou ale ta se v atmosféře Země nikdy za stamiliony let nestala víc než účinným zesilovačem skleníkového efektu.

(Zvídavým budiž nápovědou teplotní závislosti změn skupenství dotyčných tříatomových plynů...)

Pojďme jestě hlouběji do historie.

Právě jsem (shodou náhod) přečetl stať renomovaného historika Petra Čorneje "Pětisetletá voda" (Husitství a husité, Karolinum 2019, str. 304 - 313).

Celkem přesvědčivě dokladuje, že velká povodeň v roce 1432 byla velmi podobná/identická s tou, která proběhla v roce 2002. S naší nedávnou samozřejmě ještě srovnávat nemohl, ale lze předpokládat, že by dospěl k obdobnému výsledku.

Z toho mi vyplývá, že lidská (průmyslová) činnost nemá na četnost a průběh povodní žádný významný vliv.

Doporučuji k přečtení, je to poučné.

P.S.: V roce 1432 proběhly velké povodně dokonce tři - to by se z toho současní klimaalarmisté nejspíš zvencli.

Historické zkušenosti jsou rozhodně užitečné - ale zejména těm, kteří je dokáží adekvátně seriozně interpretovat:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sucho-nas-zachranilo-povodne-mohly-byt-jeste-horsi-rika-klimatolog-40488801

Pokud může za současné klimatické změny člověk nesou za to hlavní zodpovědnost Zelení protože se jim podařilo zablokovat rozvoj jaderné energetiky. Nám chybí dostavba Temelína.

Jak si pane Kučere vysvětlujete prakticky celosvětovou stagnaci ve výstavbě JE?

Vždyt po Fkušimě zmrazila výstavbu všech JE i Čína a posléze dostavuje jen ty přímořské.

Nebo čím to, že USA od havárie na Třímílovém ostrově před 40lety dodnes spustili jen jedinou JE?

Dávám jen zapravdu, že v Temelínu něco zásadního stále naléhavěji chybí. Zásadní pro celkovou efektivitu (EROEI) jakéhokoli zdroje je totiž i nákladovost jeho likvidace a v případě JE tedy i nákladovost trvalého úložiště jaderného odpadu po období cca 400tis let.

Cena výstavby úložiště však dodnes postupně vzrostla už na několikanásobek nákladů výstavby JETE a to v situaci praktické stagnace až recese ekonomiky, která znehodnocuje i vklady ze kterých se měla výstavba uskutečnit.

Kdo asi na takovéto nedomyšlenosti jednou zaplatí?

Do boje proti zločinnému oxidu je už nainvestováno tolik peněz a politického kapitálu, že nějaká fakta dokonce i od IPCC nesmí tyhle kšefty ohrozit. No a novináři jsou školeni na oblbování mas a noty, jež dostávají od svých chlebodárců, jsou jasné. A ovšem někteří pisálkové dozelena zblblí a klimaúzkostí trpící tohle píšou i bez pokynů sami od sebe. Koneckonců sprostný lid je třeba strašit, aby si nevšímal jiných a reálných sviňáren.

Co je jasně zřejmé v grafu poskytnutém WaPo a grafu ve skutečné studii (obrázek 1 viz níže), ale ignorované médii, je fakt, že současnost je nejchladnějším obdobím na planetě Zemi za posledních 485 milionů let.

Navíc média zcela ignorovala skutečnost, že velké teplotní výkyvy zaznamenané v průběhu historie se přirozeně odehrály dlouho předtím, než se na scéně objevili lidé a průmyslová revoluce.

https://www.science.org/doi/10.1126/science.adk3705#F1 -

A 485-million-year history of Earth’s surface temperature

Alebo: https://andymaypetrophysicist.com/wp-content/uploads/2024/05/Carbon-Dioxide-and-a-Warming-Climate-are-not-problems_Final_Submission_no_logo.pdf

Za prvé, IPCC tvrdí, že lidské emise skleníkových plynů jsou „hlavním motorem“ oteplování od roku 1979, ale to je sporné. Přirozené klimatické oscilace, jako je atlantická multidekadální oscilace (AMO), mohou vysvětlit významnou část oteplování 20. století.

AMO je cyklický jev anomálií povrchové teploty moře (SST) v severním Atlantském oceánu. Má významný vliv na globální vzorce počasí. Teoretická míra variability SST severního Atlantského oceánu se nazývá index AMO. Index AMO osciluje mezi kladnou a zápornou fází. Během pozitivní fáze zažívá severní Atlantický oceán teplé SST, zatímco během negativní fáze jsou SST chladnější. Index AMO je spojen s posuny v aktivitě hurikánů, srážkových vzorcích a intenzitě, stejně jako se změnami v rybích populacích. Druhým rysem, na který upozorňujeme na obrázku 2, je, že úplný klimatický cyklus AMO je 60–70 let a odpovídá odhadovaným globálním změnám teploty ve 20. století.

https://scienceofclimatechange.org/wp-content/uploads/SCC-Ato-Multivariate-Analysis-Vol.4.2.pdf

Hladiny CO2 v atmosfére závisia od teploty povrchu mora, nie od emisií zo spaľovania fosílnych palív. Štúdia zistila Pearsonov korelačný koeficient 0,9995 (takmer istota) medzi koncentráciou CO2 predpovedanou pomocou údajov o povrchovej teplote mora z UK-HADLEY Centra a skutočných meraní amerického Národného úradu pre oceány a atmosféru (NOAA) s minimálnou chybou predpovede 1,45 ppm v roku 2022.

Naproti tomu emisie CO2 produkované človekom nevykazovali žiadnu významnú koreláciu s ročnými zmenami atmosférického CO2.

Škody rostou... Zdá se to jenom mě, nebo je tu ještě někdo jiný svědkem toho, že developeři už nějaký čas ve velkém prodávají pozemky, o kterých místní vždycky věděli, že se ocitnou pod vodou, sotva trochu víc zaprší?

Ne, to se tak dělá prakticky odjakživa. Viz celé Troubky. Bezva pozemky za dobrou cenu.

"to samozřejmě nebrání tomu, aby titulek zněl zcela jinak." redaktor sepíše článek, ale titulkář navrhne titulek. Pokud je ouzkostlivej.... tak si článek přečte. Pokud ne, tak tam flákne cokoli co přitáhne pozornost čtenáře. I když je to pravý opak. Probatum est. end. J.L.

Podle mě má oteplování vliv na meteorologické extrémy. I když je to zatím statistický neprůkazné.

Při globálním oteplování se víc otepluji polární oblasti než tropické pásmo. Výsledkem je snížení teplotního rozdílu mezi jednotlivými klimatickými pásmy. Díky tomu se zpomaluje atmosfericke proudění. To má za následek, že se prodlužují období sucha a dešťů, a navíc se zvyšuje intenzita sucha a dešťů.

Je to můj soukromý názor a nechci se o něj dohadovat, protože důkaz k tomu nemám.

Může to být pravda, ale něco mi říká, že tak prostá kauzalita v tom nebude. Na to je tento systém příliš složitý.

Oč jde panu Šálkovi? O obchod se strachem - nebo o rozbor vlivu změny globálního klimatu na dynamiku podnebí ve světě či konkrétněji ve střední Evropě?

Podle odkazů na nerecenzované sebe sama a údajné "klimafiánství" kohosi... - kterými prošpikovává svůj text typuji, že daleko spíše mu jde právě o "obchodování" s polopravdami až desinformacemi ve snaze rétoricky zakonzervovat svět?

Podnebně - klimaticky navozené škody od sucha, povodní, hurikánů... totiž celosvětově evidentně průběžně rostou a nejspíše dál ještě celá staletí růst budou. Proč věcné informace o změně míry dynamiky extrémních klimatických jevů v časovém horizontu posledního století Š nereflektuje?

Podobně pomíjí aktuálně ověřitelná fyzikální fakta o růstu odparu vody s teplotou, ztrátě stabilizujícího vlivu polárních čepiček i konkrétních ztrátách retenčních schopností české krajiny v důsledku růstu podnební eroze.

Daleko věrohodnější popis souvislostí posledních povodní podal klimatolog Zahradníček i když i ten se ztrátám půdního fondu v důsledku povodní a v důsledku toho dál pokleslé retenční schopnosti a i takto navozenému růstu rizik povodní u nás vyhnul.:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sucho-nas-zachranilo-povodne-mohly-byt-jeste-horsi-rika-klimatolog-40488801

Považuje Š. tvrzení Z. která evidentně odpovídající realitě za "klimafiánské"?:

" Oba extrémy k nám prostě patří a jejich výskyt se zvyšuje."

Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku, lžeš jako když Rudé právo tiskne!