Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Změnu jsme zavinili my lidé.

Do lesů vjela těžká technika, zrušila vysoký mechový a listový příkrov, který ve velkém množství nasával dešťové srážky, zemědělci udusali technikou pole, která se stala vodu nezadržující masou a nakonec mnoho půdy která vsakovala vodu jsme zastavili a zabetonovali. Takže to je ta změna klimatu!

Já bych tak mocné síly jako je klima nevzýval

Stačí kouknout, co všechno člověk v éře "poručíme větru dešti" zapomněl z moudrostí předků a co naopak ještě s Evropskou unií prohloubil.

Les: těžší a těžší technika, stržený a zničený mech a podrost, svážnice na každých pár metrech. Voda nevsakuje, hrne se těmi hluboce vyjetými koryty a stéká rychle do vodotečí. Stále obnovované monokultury smrku taky udělaly své. Dříve, aby les "pustil vodu" muselo pršet ne dva-tři dny, ale týden, až 14 dní. nyní při dny a voda stoupá.

Pole: velké lány energetické kukuřice, řepky, řádkování nikoliv po vrstevnici, ale z kopce dolů. Na velkých plochách se technika používá tak aby se vyplatila a ne aby se hledělo, co s polem udělá voda! Eroze je tady raz dva. Po družstvech zůstaly velké lány, malá políčka s remízky vzal čert asi již nenávratně. Nevhodnou skladbu plodin ovlivňuje ekonomika, která je křivena dotacemi EU do alternativních zdrojů.  Nevhodně užívaná pole pak vodu neudrží, voda bere s sebou svrchní půdu a to jen dál snižuje schopnost vsakování vody.

Betonové a asfaltové plochy převažují nad použitím zatravňovacích dlaždic tam, kde už to musí být, rezignovali jsme na udržení vody v krajině a snažíme se ji dostat do koryt a pryč. Místo hospodaření s vodou v malém stavíme velké přehrady. To je řešení následků a ne příčin. Naco bude přehrada třeba v Nových Heřmínovech, když dnes znova a znova přeorávaný les neudrží vodu a jednou opět příjde taková povodeň, která i tuto přehradu ohrozí, nebo přinutí maximálně vypouštět - co bude s těmi obcemi pod přehradou pak? 

Nemyslím, že klima se nemění, ale pochybuji, že člověk této změně PRIMÁRNĚ napomohl až tak dalece. Čemu ale člověk napomáhá, je nepřízpusobení se, neexistence prevence důsledků této změny, které nerouzumným hospodařením v zemědělské krajině a  v lesích umocňuje, místo aby se na změny adaptoval. Úkolem člověka však je se adaptovat, ne s živly bojovat. Kdo se adaptuje přežívá, kdo ne, vymírá. To platí pro člověka stejně, jako pro dinosaury.     

Re: Já bych tak mocné síly jako je klima nevzýval

Souhlas

Podnebí se mění, ale nemůže za to člověk a už vůbec ne CO2

Změna podnebí má zřejmě své cykly, dané přírodními zákony, ale i nepředvídatelnost danou obrovskou komplexitou.

Změna podnebí má vliv na charakter srážek. Těch výjimek, kdy se větší srážky koncentrují do kratšího časového období, viditelně přibývá. To člověk neovlivní. Místo toho by se měl koncentrovat na to, zda dokáže ovlivnit absorpci a průtoky vod, což zatím ovlivňuje pouze negativně. V této věci by měl být akceschopnější v prevenci, nejen mezi povodněmi odstraňovat stále dokola škody. Bude to stát peníze, ale je to nutné. Třeba místo šílenství kolem CO2, biopaliv a podobných kontraproduktivních nesmyslů.

http://streit.blog.idnes.cz/c/346451/Sociokratura-...

Re: Podnebí se mění, ale nemůže za to člověk?!

Kolem CO2 podle mého názoru nepanuje (ve vědě) "šílenství" ale shoda v jeho radiačně aktivních vlastnostech.

Vzhledem ke koncentraci a zpětným vazbám pak panuje jen nejistota v míře působení na klima ale jistota v tom, že působí také jako jako oteplující faktor.

To co je spíše  "šílené" je celosvětový postoj k životu, založený především (80%) na fosilní nevratné a vyčerpatelné hypotéce a dosavadní praktická ignorace externalit tohoto procesu která vede ke změnám atmosféry oceánů i pevnin.

Těžíme milionkrát rychleji to co umožnuje náš život - bez ohledu na dopady. Tomu já říkám historicky neopakovatelný projev společenské šílenosti.

Važme si toho za co člověk může. Až za nic nebude moci - stane se BEZMOCNÝ se všemi důsledky. Zatím má ale planetu podmaněnou a navzájem na sebe míří tisícovkami jaderných hlavic které vše živé dokáží změnit v popel. Situace se mu ale jak vidno tu a tam zčíná vymykat s podkontroly.

proc se vykopávkám říká vykopávky?

Napadlo vás někdy proč je ten starobylý můstek ve stanici metra Můstek tak hluboko pod zemí?

Proč je hradiště Mikulčice celé pod zemí, proč v centru Vídně, nebo Uherského Hradiště jsou při rekonstrukcích nalézány bývalé komunikace a zdi několik metrů pod zemí?

Tato města leží, nebo ležela u velkých řek a staré vrstvy zanesly náplavy. Těch povodní v minulosti bylo mraky, jen se o nich tolik nepíše. To spíše 20 století bylo vyjímkou, na kterou jsme si zvykli jako na normu, protože v tu dobu se začalo systematicky měřit a počítat.

Navíc ve středověku byla krajina daleko více odlesněná než v současnosti, dříví se používalo jako jediný zdroj tepla a hlavní zdroj energie.

Problém je, že většina klimatologů nemá vůli k hlubšímu studiu historie, protože by to mohlo otřást jejich dogmata.

Tolasz

Za tu poznamku o tornadu v Oklahome by mel pan klimatolog vratit diplom. Spis by mel se mel zamyslet proc meteorologove nepodali presnejsi informace o srazkach a nebezpeci povodni. To by snad vodohospodarum umoznilo pred povodnemi vice upoustet prehrady a nemuseli by se bat ze kdyz srazky neprijdou tak zustanou bez vody. 

Pane autore, a což takhle se věnovat jinému povolání.

Jsou přece i jiná povolání, ve kterých byste třeba na rozdíl od klimatologie vynikl. Například odvoz odpadků, čištění ulic, stavba protipovodňových zábran (s lopatou v ruce, ne proboha projektování), stříhání trávníků a tak podobně. S Vaší filipikou můžete tak ještě uspět u politiků, kteří mají vzdělání na právech v Plzni a podobných školách, nikoliv však u logicky uvažujících lidí. Buď bych Vám tedy poradil změnu zaměstnání nebo přerušení kontaktů s ekologicko-vyděračskou loby.

tragické je

když odborník, v tomto případě klimatolog, staví na odiv téměř absurdní neznalost svého vlastního oboru. Nebo ty věci zná, ale účelově, případně z jiného důvodu, lže. Nevím, co je horší, asi to druhé. Těm, kteří případně pochybují o oprávněnosti tohoto hodnocení doporučuji, když ne k četbě tak alespoň k prolistování, knihu, která vyšla v roce 2003, "Velká kniha o klimatu zemí koruny české" autorů Cílek, Svoboda, Vašků. Případně pak další související publikace těchto i jiných autorů. Oni shromáždili ohromné množství historických údajů, patřičně je zpracovali a předložili veřejnosti výsledky. Které se dost liší od oficiálních blábolů klimatologů druhu pana autora. Čistě pro zpestření - víte, že v roce 1872 dosáhla Vltava v Praze průtoku přibližně stejného jako letos a že příčinou nebyly dlouhotrvající deště, nýbrž jedna (poněkud větší), asi čtyři hodiny trvající bouřka, která se snesla na v podstatě maličkém území Brd, ohraničeném zhruba místy Beroun, Příbram, Rokycany Rakovník?  To by byla, v dnešním podání, anomálie jako hrom!

Re: tragické je

ta bouřka tehdy trvala 7 hodin a nikoli 4 hodiny. A opakovala se dvakrát po sobě. Každopádně tehdy Prahu spláchla nárazová povodňová vlna trvající jeden den. Letos nebo předtím v roce 2002 se povodeň drží několik dnů.

četnost povodní

četnost povodní v posledních letech je opravdu výrazně vyšší. A nepochybuji o tom, že to má cosi společné s globálním oteplováním. Jen vidím příčinu jinde. Tou příčinou je skutečnost, že Arktida se otepluje rychleji, než Evropa a Evropa se zas otepluje rychleji než tropy. Vzniká tak menší teplotní rozdíl mezi tropy a Arktidou. Když se zmenší teplotní gradient, zmenší se i rychlost proudění. Všechny tlakové útvary se tak zpomalují. No a když pak přes Evropu přechází tlaková níže, jako v minulých dnech, tak prostě nepospíchá. Místo aby pršelo 3 dny, tak prší 6 dnů.

Re: četnost povodní

tato logika ma jen malou chybicku. Arktida je v poslednich mesicich anomalne chladna. Povodne maji spis neco spolecneho s krajinotvorbou, plodinami pestovanymi na polich atd. Take cele letosni jaro bylo anomalne chladne a bohate na srazky. Tudiz je zrejme nasakla puda nepobrala tolik vlahy co normalne. Jakou spojitost s timto ma globalni oteplovani je mi zahadou.

Před 40 lety byly u nás povodně každý rok.

Ostravice se vylila z břehů každoročně, jednou vzala i most, za 20 let u nás ubrala asi 15 metrů břehu. Kdysi byly po obou stranách gabionové hrázky (neznám přesný název), které vodu odrážely do středu řečiště. Přišlo Povodí Odry, řeku narovnalo, položilo na břehy velké kameny a postavilo přehradu v Šancích. Povodní ubylo, nicméně i tak se opakovaly, akorát méně často. Tak nevím, kde autor bere názor, že povodně ustaly. Mimochodem, když Ostravice strhla starý most, vojáci postavili provizorní, který vydržel 20 let, a když pak postavili nový a chtěli to "provizorium" strhnout, tak s tím měli hóódně práce, jak byl pevný :o)

Re: Před 40 lety byly u nás povodně každý rok.

Povodně nejsou to, že se jednou ročně rozvodní jedna malá říčka. U nás na chalupě se potok divoce rozvodní několikrát za rok. Povodně z toho ale nejsou.

Už se těším,

až zase bude příštích 5 let sucho, že za to také bude moct globální oteplování (vlastně změny klimatu). Alespoň tak se to tvrdilo v těch letech, co bylo sucho. Já si ale stejně furt myslím, že za to může špatný počasí... :-P

Re: Už se těším,

ˇpatný počasí - to je ale naprosto nevědecký názor, který v IPCC neodhlasovali a neschválili -  na to grant nedostanete :-)