Není žádných pochyb, že se klima mění. Měnilo se odjakživa a bude tak nadále pokračovat. Není také žádných pochyb, že se už kolem 150 let otepluje. Kdyby tomu tak nebylo, vládla by tady Malá doba ledová, byla by nám v Evropě pořád zima, mrzlo by na příklad v Holandsku v zimní sezóně tak moc, že by Holanďané bruslili na řekách a plavebních kanálech a lovci by se tam brodili po kolena ve sněhu. Tak nám to namalovali slavní holandští malíři Bruegel (1565) nebo Avercamp (cca 1608). Ovšemže to nebyla opravdová Ledová doba, což je glaciál v geologické mluvě. Poměrně „nedávno“ se glaciály vyskytovaly také v mladší části čtvrtohor – pleistocénu. Ten tu na Zemi vládl posledních 2,6 milionu let a střídání teplých a velmi chladných období docela dobře vyhovovalo vývoji předchůdců člověka – Homo sapiens, na příklad Homo habilis, Homo ergaster, Homo erectus

Uvedená současná změna klimatu vyznačující se oteplováním však nedává spát nedovzdělaným takyvědcům a zcela v klimatologii nevzdělaným politikům. Ti se rozhodli proti změně klimatu „bojovat“.

Rámcová úmluva o změně klimatu

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change, UNFCCC) byla formulovaná v roce 1992 a dosud byla přijatá 195 signatáři. Ze známých politických akcí jmenujme Kjótský protokol (1997), který vstoupil v účinnost v roce 2005. Jeho cílem byla redukce emisí skleníkových plynů pouze v zemích s rozvinutou ekonomikou a v zemích s přechodem. V roce 2007 se požadavky rozšířily na nárh pro všechny emitery skleníkových plynů s tím, že bude stanovená závazná dohoda pro období po roce 2012. K tomuto cíli byla zaměřená jednání v Kodani (2009), v Cancúnu (2010), Durbanu (2011), v městě Dauhá v Kataru (2012), byť založeném v roce 1825 jako Al-Bídá a které dnes rozhodně bídu nepřipomíná. Na těchto konferencích zúčastněné delegace vyjádřily svou vůli vytvořit novou dohodu o podstatném snížení emisí skleníkových plynů v rámci pozastavení oteplovacího procesu. V roce 2012 nabídl francouzský prezident Francois Holland, že uspořádají v Paris-Le Bourget v roce 2015 klíčovou klimatickou konferenci, aby se zabránilo klimatické katastrofě. Mluví se o katastrofě a zamlčuje se, že v geologických dějinách Země byly mnohem výraznější výkyvy teplot ať již směrem k ochlazení nebo k oteplení, a to bez přispění člověka, a to i v dobách, kdy na Zemi se pohyboval Homo sapiens a k našemu vyhynutí nedocházelo.

Za rok tedy hlavní představitelé České republiky podepíší závazky, které zásadně ovlivní výrobu energie a výrobu ve všech sektorech našeho hospodářství. Důsledky na míru změny, nejspíš na snížení životní úrovně by se měly za zvýšené pozornosti médií věnovat ekonomové, manažerská seskupení a politici. Zdůrazňuju požadavek, aby každý občan věděl, jak se tím změní jeho život. Aby to nedopadlo jako při přípravě bojovných “protiklimatických” materiálů, kdy například požadavky České klimatické koalice byly pro konferenci v Cancúnu v roce 2010 formulované reprezentanty dvou významných institucí, Petrem Patočkou za Glopolis a Magdalenou Klimovičovou za Greenpeace ČR. Kdo z nás věděl o České klimatické koalici, o jejích stanoviscích, metodách práce? Přitom mluvili jménem občanů republiky. Podobně tomu bylo i na ostatních mezinárodních konferencích a akcích. Neobstojí ani argument, že mluvili jménem vědců. Který český geolog nebo pedolog by podepsal názor, že dojde ke katastrofickému oteplení, jaké lidstvo nezažilo? Zbývá nám už jen jeden rok do principiálního zlomu naší ekonomiky kvůli lži o změně klimatu. Toto je podstatnější než slovní půtky našich politiků. Já se zde však budu zabývat pouze tím, čemu rozumím, tedy změně klimatu.

UNFCCC vychází z materiálů Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC (Intergovermental Panel on Climate Change), založeného v roce 1988 z iniciativy OSN, Světové meteorologické organizace (WMO) a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Hlavním úkolem IPCC je shromažďování vědeckých informací o klimatických změnách způsobených lidskou činností. V zadání je tedy řečeno, že tyto změny jsou způsobené hlavně lidskou činností, především emisemi skleníkových plynů a z nich dominantně vzrůstem koncentrace oxidu uhličitého. Předpokládá se mlčky, že v posledních 150 letech přestaly působit další faktory potenciálně ovlivňující změnu klimatu, jako jsou sluneční erupce, sluneční vítr, kosmické záření, magnetické pole země, sopečné erupce, směr mořských proudů, a to vše jako změny v relativně krátkém časovém úseku. Skleníkový efekt je podle IPCC jediný dominantní faktor způsobující nezvykle silné oteplování.

Změny klimatu v holocénu

Pro současný rozvoj lidstva jsou významné změny klimatu v holocénu, období posledních 11 500 let. Pro skoro celou tuto dobu máme pouze nepřímo stanovené teploty, hlavně z izotopů těch prvků, jejichž existence je svázaná s klimatickými daty. Výhodné je také mít číselné údaje o teplotách určených pro holocén na stále stejném místě, na příklad na ledovci. Koutsoyiannis (2008) zpracoval do grafu data naměřená Alleyem (2004) v grónském ledovci. Na vodorovné ose je čas v letech před současností. Na levé straně je konec poslední doby ledové, a tedy začátek holocénu. Na pravé straně graf končí současností. Na svislé ose jsou odchylky „měřené“ teploty ve vzorku o určitém stáří od současné teploty ve ^°C, která má zde hodnotu nula a pro snadnější odečítání je v celém grafu vynesená jako vodorovná přímka. Uvozovky u slova „měřené“ jsou uvedené proto, abych naznačil, že se jedná o nepřímé určení. Vyvrtá se vzorek ledu z určité hloubky, z množství izotopů se určí stáří a tehdejší teplota. Klima je charakterizované zprůměrovanými meteorologickými daty, v našem případě teplotami aspoň za 30 let.

V našem grafu jsou tři křivky: teploty zprůměrované za 20, 500 a 2 000 let. Začněme 20letými průměry. Vypočítáme například průměr teplot za období 1850 až 1870 let a vypočítanou hodnotu přisoudíme roku 1860. Potom se posuneme o rok dál, na 1851 až 1871 a dostaneme hodnotu pro rok 1861, a tak dále, až dostaneme souvislou čáru. Posun nemusí být 1 rok. Pro průměry za 500 let je okénko, v němž počítáme průměr, 500 let. Tedy např. 1420 až 1920 a dostaneme průměrnou teplotu přisouzenou roku 1670, atd.

V grafu jsou 20leté průměry zobrazené tenkou, slabě šedivou čárou. Připomíná spíš seismogram. Kdybych tady zobrazil čáru procházející hodnotami teplot pro jednotlivé roky, nikoliv průměry, vyšel by seismogram jako kreslený třesoucí se stařeckou rukou. Z toho se nedá nic poznat. Ale ani 20leté průměry ještě nemohou plně charakterizovat klima. Najdeme tam však 5 period s průměrnými teplotami o 2 až 3^oC vyššími než je náš současný 20letý průměr. Tak jakýpak strach z přehřátého klimatu v budoucnosti za 20 až 30 let, podle předpovědí IPCC?

Průměry za 100 let již zahlazují roztřesenost čáry (v grafu nevyneseno) a výborné zobrazení klimatu se obdrží z 500letých průměrů, v grafu to je tlustá tmavá čára s osmi maximy nad současností. Jejich hodnoty se pohybují v rozmezí 1 až 2^oC, kromě poslední středověké teplé periody (0,3^oC), ta má teplotu zhruba na úrovni nejrůznějších teplotních minim našeho holocénu. Teplotní průměry za 2 000 let (tlustá světle šedá čára) ukazují dvě nejteplejší fáze, a to prvou začínající zhruba 2 000 let po konci poslední ledové doby (Würmský glaciál) a trvající cca 3 000 let a druhou v rozmezí 3 500 až 2 500 let před současností. Přestože teď dochází k dlouhodobému oteplování, jsme teplotně v nejchladnější fázi holocénu. Navíc když dřívější mnohem výraznější klimatické změny nemohl způsobovat člověk, proč se najednou jemu přisuzuje dominantní vliv na relativně slabé současné změně?

Podobné výsledky jako u probrané studie z grónského ledovce byly stanovené i z dalších studií jak v ledovcích, tak z izotopů sedimentů mělkých šelfových částí moří, ze zbytků některých živočišných druhů a zachovalých zbytků čerstvých paleosolů. Některé příklady jsou v mých knížkách. Ignorování této nejmladší partie geologie a obecně věd o zemi znamená zneuznání těchto vědeckých oborů. Metody boje s klimatickými změnami a jmenovitě s globálním oteplením nemají proto vědecký základ. Budou tyto výsledky studií vědců vzaty v úvahu na příští velké klimatické konferenci v Paříži? Neměla by být poslední klimatickou konferencí tohoto druhu? Nebylo by prospěšnější věnovat se způsobům, jak se adaptovat na změnu klimatu místo „boje s klimatickou změnou“? Považuju to za výzvu politikům, manažerům, ekonomům.

Reference
Alley, R.B. (2004): GISP2 Ice Core Temperature and Accumulation Data. IGBP PAGES/Word Data Center for Paleoclimatology. Data Contribution Series No 2004-013.
Koutsoyiannis, D. (2008): Climate changeas a scapegoat in water science, technology and management. Lecture at EUREAU Workshop on Climate Change Impact on Water Resources with Emphasis on Potable Water, Chania, Crete, Greece, 26 June 2008, http://www.itia.ntua.gr/en/docinfo/865.
Kutílek, M. (2008): Racionálně o globálním oteplování. Dokořán, Praha, s. 185.
Kutílek, M. and Nielsen, D.R. (2010): Facts About Global Warming. Catena Verlag. Essays in GeoEcology. 227 pages.