V. Mertan 30.12.2020 9:48

Nejde ani o príspevok k otepleniu, ale o ničenie prírody. Žiaľ všetky tvz. obnoviteľné zdroje nejako k ničeniu prírody prispievajú. Najhoršie sú malé vodné elektrárne, ktoré pri veľmi malom energetickom zisku likvidujú aj posledné prirodzené úseky vodných tokov. Zvyšné biopalivá, fotopanely, štiepka a veterné turbíny sú na tom podobne. Zápory veľmi prevládajú nad prínosmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2020 9:48

Právě jste sám uvedl "jeden mylný fakt". Ochlazování či ohřívání zemského povrchu ba celé Země, zdaleka nemusí přímo souviset jen s přenášenými výkony.

Konkrétně totiž skleníkový efekt způsobuje jak lokální oteplování povrchu planety, půdy i oceánů - ale i naopak ochlazuje nejvyšší vrstvy atmosféry.

Podstata změn teplot totiž tkví ve změnách lokální radiační bilance živené chceteli "výkonem přírody" který přitom je opravdu dominantní.

Udělejte si pro ilustraci jednoduchý pokus. Umístěte teploměry do dvou různých krabic se zaizolovanými stěnami a měřte... Přitom jedna bude mít víko prosklené a ve dne obrácené k obloze, v noci také zaizolované. Přestože takové krabice nebudou vůbec vybavené lidským zdrojem energie - budou v toku "přírodní energie" uvnitř vykazovat zásadně rozdílné teploty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 30.12.2020 9:47

Zděné/betonové stavby jsou překvapivě slušně vymakané i bez klimatizací a podobných hi-tech udělátek (automatické žaluzie), a navíc ke své funkci nepotřebují elektřiny ani tolik, co automatický plynový kotel.

Totiž: právě tím, jak se stěny (a taškové střechy) na sluníčku ohřívají, tak zpomalují nárůst vnitřní teploty (známá věc: v solidním zděném baráku není ve středoevropských podmínkách nijak hrozně ani v parném létě). A když se konečně během dne prohřejou skrz, dají se v noci otevřít okna a "teplo vyvětrat".

Opačně to funguje taky, jak ví každý, kdo má solidní (= zděnou, ne-li kamennou) chalupu na horách a už v půlce týdne škemrá u souseda, aby mu zatopil, aby se tam v pátek večer dalo existovat bez polárnické výbavy.

Jmenuje se to tepelná stabilita a mj. se to počítá v mrazírnách, že aby se vědělo, jak dlouho vydrží zmrzlina při výpadku chlazení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 30.12.2020 9:41

Přečtěte si ten odkazovaný článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.12.2020 9:39

Jsem rád, že jste mě tato doplnil. Ono je totiž potřeba rozlišovat mezi teplem a teplotou.

No a protože solární panely sice teplo akumulují, ale odvádějí ho ve formě elektrické enerigie jinam, tak nemohou zvyšovat okolní teplotu. Naproti tomu tmavá střecha tu teplotu zvýší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.12.2020 9:39

Jasně, užívejte si větru, a do zásuvky si strčte "protijaderný" filtr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 30.12.2020 9:38

Tak už i odborná veřejnost vadí, fanatiku? Vlastně ta jako první, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.12.2020 9:35

To už tak bývá, že některé ostrovy rostou z moře a některé se potápějí.

Je pravda, že alarmistická strašení o tom, že korálové ostrovy zmizí, jsou nesmysl. Ale to nic nemění na tom, že hladina oceánů stoupá. Korálové ostrovy ale toto stoupání umí díky korálům dorovnat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 30.12.2020 9:35

Albedo/odrazivost zdaleka není jediným kritériem schopnosti ohřívat okolí.

Viz zrovna voda: významnou část světelných paprsků pohltí, sama se tak zahřeje , ale skrze velké měrné teplo (potřebuje hodně energie na malé zvýšení teploty - nepochybuju že vy osobně i většina ostatních přítomných víte) se ohřeje - oproti břehům) jen málo a zůstává tak chladičem. Naopak při poklesu teploty v noci a v zimě se stává tepelným ostrovem (nejen že se pomalu ohřívá, ale i pomalu chladne).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.12.2020 9:34

Hmm. A geologický původ Malediv? "Maledivy patří k nejmladším geologickým formacím na zemi, vznikly přibližně před 16 000 až 18 000 lety. ..." ( https://www.maledivy-web.cz/clanky/maledivske-atoly ). No a protože jsou to korálové ostrovy, "utopení v moři" jim zjevně nehrozí, mohou dorůstat podle aktuálních podmínek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 30.12.2020 9:33

Jako obvykle jste se netrefil do mísy, doufám, že doma jste úspěšnější. Téma bylo jiné než vaše reakce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.12.2020 9:31

Větrníky mohou lokálně ovlivnit rychlost větru, nikoli množství srážek. Autorova snaha zkompromitovat jakýkoli obnovitelný zdroj je dost trapná.

Rychlost větru dokáže podstatně víc zpomalit výšková zástavba měst. Jednoduše řečeno - mrakodrapy zpomalují vítr víc, než parky větrných elektráren.

Pokud jde o déšť, tak frontální rozhraní, na kterém se tvoří srážky, sahá do výšky několika km. Větrník na tohle nemá skoro žádný vliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 30.12.2020 9:30

Tak "černé střechy" vidím dnes a denně i bez panelů, Černá, resp. tmavě hnědá, je často barva například betonových tašek, no a i ta tmavě cihlová barva pálených tašek také o moc větší odrazivost než fotovoltaické panely mít nebudou. Osobně bydlím hned pod střechou pokrytou barveným plechem, barva podobná pálené tašce, a rozpaluje se v létě i na více než 60 stupňů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.12.2020 9:25

Fotovoltaické panely mohou příspívat k oteplování pouze v případě, že jsou tmavší, než povrch, na kterém jsou instalovány. Jde jen a pouze o rozdíl v albedu.

Albedo vyjadřuje v procentech schopnost povrchu odrážet sluneční záření. Takže nejvyšší albedo mají bílé povrchy, nejnižší tmavé povrchy.

Paradoxní je, že jedno z nejnižších albed má také vodní plocha (okolo 11%). Takže jakákoli uměle vybudovaná vodní nádrž spolehlivě zvyšuje schopnost povrchu akumulovat tepelnou energii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 30.12.2020 9:22

A co na loukách či dokonce-jak jsem tudle informoval o Japonsku-na hladinách rybníků a jezer?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 30.12.2020 9:20

Dobrá zpráva-jak pro koho?

Chystáte se na Maledivy a máte obavy, že to nestihnete, než zmizí pod hladinou? Klídek, máte času dost, neboť Maledivy se ani v nejmenším nechystají se utopit

Od roku 2005 110 (59,1%) ze 186 zkoumaných ostrovů Malediv zvětšilo svou plochu o cca 3%. Z těchto 110 expandujících ostrovů jich 57 vzrostlo o 10% a 19 o 50%. (Duvat, 2020).

Z těch ostrovů, které se nezvětšily, je 38,2% označeno za stabilní a pouze 5 ostrovů ze 186 (2,7%) ztratilo od roku 1980 něco na své velikosti.

Link: https://wattsupwiththat.com/2020/12/22/alarmism-dies-in-the-maldives-97-of-186-island-coasts-have-grown-59-or-not-changed-38-since-2005/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plzák 30.12.2020 9:15

Všechny zde uvedené úvahy vycházejí z jediného mylného faktu, že totiž celkový výkon lidstva je srovnatelný s "výkony" přírody.

Není tomu tak.

I ta největší lidská díla - přehrada Čtyř soutěsek, Cabora Bassa, Iquasú, Atatürkdam - nejsou srovnatelná se silami - výkony přírody.

Stačí si uvědomit, kolik se ku příkladu, vytvoří za rok v Antarktidě hmoty ledovců, kolik hmoty za rok přemístí - dopraví do moří, řeky jako Missouri - Mississipi, Amazonka a jiné. Ve srovnání s tím, jsou výkony lidstva, vše přepočítáno na výkon za rok, přímo zanedbatelné, v řádu desetin procent.

Pak ochlazujte zemi!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.12.2020 9:07

To "přitahování slunečních paprsků černými panely" je samozřejmě "básnická licence" na skutečnost, že černé fotovoltaické panely nejspíš pohlcují více slunečního záření než běžné střešní krytiny. Záření se přemění na teplo, ohřívá povrch a vzduch v nejbližším okolí. Množství elektrické energie odvedené z fotovoltaických panelů je v porovnání s množstvím tepelné energie po dopadu (a částečném odrazu od povrchu) řádově 12–17 % dopadajícího záření (max. teoretická fyzikální je asi 34%). Stárnutím fotovoltaických panelů a narůstajícím znečištěním jejich povrchu účinnost klesá a může být postupem času zlomková v porovnání s novou instalací.

Takže spor je možno vést o tom, jestli je množství uvolněného tepla z běžného střešního povrchu po ozáření sluncem stejné nebo menší, než u střechy pokryté fotovoltaickými panely. Domnívám se, že rozdíl nebude nijak zásadní, aby významně ovlivnil teplotu vzduchu ve městech. Otázkou je spíše ekonomická návratnost montáže fotovoltaiky a náklady na údržbu a provoz v porovnání s obyčejnou střechou bez fotovoltaiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.12.2020 8:46

"Rada" je jenom nickname starého magora, který povýšenecky "radí" ostatním, jak se mají správně chovat. On je "Bůh" a všichni ostatní jej musí poslouchat.

A k MUDr. Chocholouškovi ještě pořád nechce jít. Jednou ho odvezou od PC ve svěrací kazajce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.12.2020 8:44

"Jsou to 4 GW, obrovské množství" a proto je divné, že trvalo tak dlouho než se občané Č.Budějovic nechali přesvědčit že by s tím mohli vytápět svoje byty. Týn n. Vltavou to dělá už pár let bez problému. Ale zelení věrozvěstové přesvědčovali občany aby si nenechali do bytu zavést radioaktivitu z temelínského reaktoru. Ti také asi nakoupili ty plastové karty co je strčíte do zásuvky a ony vám nepustí do bytu radioaktivní elektřinu, jen tu hodnou, no za 30E to stojí určitě. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.12.2020 8:39

"střechy a fasády budou osazeny černými panely přitahujícími sluneční paprsky jako magnet?" Nesmysl, sluneční paprsky může přitahovat jedině gravitace a to sluneční panel není. Střecha i sluneční panel pohlcují světlo, panel více, střecha část odráží. Ale panel zase část světla přemění na elektřinu. Takže moc se mi nezdá, že by sluneční panely dělaly tepelný ostrov zatímco střechy ne. Dělají to oba, kolik který nevím. Je ale jistě lepší když jsou sluneční panely na střechách nežli na louce či poli. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 30.12.2020 8:35

Možná, ale nikdy nevíte, co zelené mozky napadne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.12.2020 8:32

To jsou samozřejmě jen propagandistické kecy, protože sotva je někdo ochoten (na souši) žít v blízkosti hlučných fofrníků pod nimiž je "nastláno" mrvolami živočichů, které vrtule zabily a srazily na zem.

Navíc doba života takových monster je omezená a náklady na udržování v provozu vysoké. A na moři astronomicky vysoké! Elektřinu dodávají jenom někdy (u nás řádově 10% ročního časového období), takže ekonomicky je to naprostý propadák a bez vykrádání kapes občanů by do stavby podobných nesmyslů nikdo nešel.

Greténi jásají, jaká je to báječná věc! Až jednou pochopí, že jejich chudoba je způsobena nesmyslným plýtváním penězi na zelené nesmysly, bude pozdě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Zangl 30.12.2020 8:28

no... ještě jim raďte

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.12.2020 8:20

"Rado", greténe blbej, to budeš pokaždé ty tvoje nesmysly opakovat stále dokola vytržené z kontextu, přestože byla řeč o slepé uličce Teslovy badatelské činnosti v "přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti"? Mám ti to, hlupáku demagogický, opakovat stále dokola?

https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-solarni-retrogradni-cyklus.A201226_110835_p_klima_wag/diskuse

https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-diskuse-pokracuje.A201227_170530_p_klima_wag/diskuse

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/rozhovor-energetika-je-v-tunelu.A201224_122548_p_ekonomika_wag/diskuse

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.12.2020 8:14

Příspěvek lidské činnosti natož obnovitelných zdrojů k nějakému údajně skodlivemu oteplování je zanedbatelný. Více mi vadí, že jsou drahé, spotřebitele na ně doplácí, průmysl ztrácí konkurenceschopnost, majitelé si mastí kapsy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 30.12.2020 8:09

"Věda je o racionálním empirickém poznávání skutečnosti - nikoliv o prosazování zájmů "odborné veřejnosti a médií. "

Zlatá slova, pane Rado

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 30.12.2020 8:01

....to jste jim neměl prozradit

Teď určitě někdo získá grant financovaný z peněz EU na téma: "Problematika výstavby přílivových elektráren ve vnitrozemí s ohledem na kůrovcovou kalamitu. "

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 30.12.2020 7:41

Jistě i větrné elektrárny mají svůj vliv na životní prostředí a osobně je moc rád nemám. Nicméně autorova snaha je znectít aby jeho uhlí vypadalo lépe vyšla na prázdno. Viz třeba studie o vlivu velkých parků větrných elektráren na klima v USA, která konstatovala, že "Vítr vždy zvítězí nad uhlím z pohledu vlivu na životní prostředí".

"Wind beats coal by any environmental measure, but that doesn't mean that its impacts are negligible," says senior author David Keith, an engineering and public policy professor at Harvard University.

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/10/181004112553.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2020 7:07

Pokud jde alespon o "neuvěřitelnou pravdivost".

Už jste si pane Nováku ujasnil své hulvátsky opentlené "lži" ohledně nemožnosti přenášet energii elektromagnetickým polem, když jste tvrdil:

...

L. Novák 25.12.2020 21:52

Blbe, tak ty ani nedokážeš rozeznat silový "bezdrátový přenos energie" jako nepoužitelný nesmysl od radiového vysílání k přenosu informací? A ještě se tím chlubíš?

...

• reagovat
• nahlásit příspěvek