B. Rybák 8.7.2012 15:52

Re: Zase někdo neví, která bije

Kdy už konečně pochopíte, že v demokracii musí lidé (a ne nějací samozvaní experti) rozhodovat a být odpovědní dokonce i za svoje zdraví (i lékaři jsou pouze nezávazní poradci a vykonavatelé jejich přání), a tím spíše tedy za "zdraví" své přírody. Ekologisté (např. na Šumavě) dostali šanci občany přesvědčit. Nedokázali to přesto, že s pomocí zahraničních vlivů řadu let umlčovali odpůrce a vymývali občanům mozky. Je tedy nejvyšší čas, aby šli "k čertu" (ztratili nezasloužený vliv). A to i v jejich vlastním zájmu, protože až lidem v souvislosti s ekologisty prohloubenou krizí opravdu s nimi dojde trpělivost, nebude jim pomoci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 15:05

Re: Zase někdo neví, která bije

Je to od Vás neznalost, nebo projev cynismu? My jsme bohužel přišli o suverenitu v národních parcích (viz m.j. současná arogance bruselského komisaře pro ŽP vůči ochráncům naší Šumavy). Teď jde jenom o to, abychom zastavili expanzi ochránců kůrovce do dalších oblastí.

To, co vznikne tam, kde se jim neubráníme se bude nejspíš nazývat "prdel EU".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 14:52

Re: Lezení na komíny je možné jen u nás.

Přesně tak. Stížnost, v níž není doložena přímá újma stěžovatele nebo závažné porušení zákona, by v žádném případě neměla být důvodem pro zastavení projektu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 14:47

Re: A uz tady kvici?

Skuteční ochránci přírody usilují a vždy v lidských dějinách usilovali především o to, aby příroda lidstvo nezničila (jako cca 95% svých "dětí"), protože i člověk je součástí bohatství přírody a pro normálního člověka hodnotou nejvyšší. Z toho důvodu přírodu "kultivovali" tak, aby nebránila člověku v rozvoji, protože jinak by člověk neměl dost sil aby živou přírodu ochránil nebo by byl v příliš velkém pokušení s přírodou bojovat k oboustranné škodě bojovat (viz např. současný boj se změnami klimatu).

Zápas o Šumavu je zápasem politickým ve kterém jde o ochranu zájmů našeho státu a národa před zahraničními korupčníky podplacenou pátou kolonou ekologistickou. Je to zápas o to, jestli stát bude sloužit svým občanům nebo samozvané parazitické (viz dotované "ekopodnikatele") pseudoelitě.

Pan Stráský hájí a hájil zájem většiny národa (která rozhodla ve volbách). To ,že jste se snížil k tak sprostému útoku na tohoto bezúhonného muže je Vaší hanbou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 14:14

Re: A uz tady kvici?

Nesrovnatelně více než snadno předvídatelný názor těch, kteří jsou za ničení (oficiálně za zkoumání jimi vyvolaného zániku) Šumavské přírody placeni, mě zajímá názor těch, které Šumava odedávna živí (proč se jim aktivisté tak vyhýbají, ba přímo před nimi prchají?). Jejich postoj se navíc nijak neliší od drtivé většiny občanů, proti jejichž vůli je Šumava bezpříkladně v našich dějinách záměrně ničena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Heidlerová 7.7.2012 7:31

Já myslela, že je to o cigánech

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Krasny 6.7.2012 22:34

Re: A uz tady kvici?

a navrch trpi mentalnim prujmem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 22:21

Re: Zase někdo neví, která bije

Ono to přirovnání s tou krvinkou a analogií u kůrovce nekulhá už proto, že spolu takhle vycházejí 65milionů let - viz zkameněliny. To druch homo má s touto symbiozou vůči přírodě naopak narůstající problém pro svou závislost na jejich zdrojích po pár stoletích.

Člověka ale vyhubit lze - málem se mu to při hrátkách s jaderným zbrojením povedlo. Kůrovec naopak vyhubit prakticky nelze, už proto, že k jeho vyhubení by se musely zlikvidovat celosvětové porosty dřevin.... navíc kůrovců je víc typů atd...

Příroda si bez člověka pomůže sama - to ano - viz. :

http://www.kosmas.cz/knihy/157352/zeme-se-ubrani/

Experiment je odlesnování, pěstování monokultur.... a podle některách spisovatelů scifi i člověk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 21:30

Re: Zase někdo neví, která bije

Opravdu nejsem odborník na lesy, ale to přirovnání s bílou krvinkou se mi zdá kulhat na obě nohy. Vyhubím-li kůrovce, lesy zhynou stejně jako já zbaviv se bílých krvinek?

Že jde o vleklou systémovou odchylku - jistě, smrkové monokultury na Šumavu nepatří (z tohoto pohledu jsou tedy bezzásahové zóny vlastně nesmysl, neboť konzervují umělé monokultury) - troufl bych si říct, že u nás nepatří ty smrkové monokultury nikam, jsou umělé - že jsou oslabené se ví i bez kůrovce a s tou klimatickou změnou bych byl opatrný. Mimochodem řeč není o ovlivňování klimatu. A nakonec - jestliže soudíte, že se mění klima natolik, že smrkové monokultury nemají šanci na přežití, neměly by se tedy likvidovat a nahradit porostem vhodnějším, vůči očekávané klimatické změně odolnějším?

Ono pokud vím, celý spor je o tom, zda se má v tzv. bezzásahových zónách zasahovat a pakliže ano, jak. Sám podotýkáte, že smrk je oslaben celoplošně a proto jsou zásahy čím dál tím obtížnější a riziko pak prudce narůstá se stářím stromů a monokulturností. Takže jest patrně zasahovat plošně, odtěžit a vysadit les, který na Šumavu patří. Jistě by si příroda pomohla i sama - za pár set let - ale nemyslím si, že je Šumava k takovým experimentům vhodná. A navíc -škoda toho dřeva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 6.7.2012 21:22

Re: A uz tady kvici

Je to velmi pilná čeládka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 6.7.2012 21:19

Přesné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 20:45

Re: Zase někdo neví, která bije

Pane Jurax smrk běžně kůrovce hubí mechanicky, chemicky i biologicky a pokud je zdráv tak jej udolá s vyjímkou kalamitního stavu. I na té vrcholové partii Šumavy přežila právě řada lépe osluněných stromů podél cest, průseků... Aby měl kůrovec vůbec šanci vytypovává oslabené podle jejich "vůně" - trpentenů. Na oslabené, polámané... pak sameček láká prostřednictvím feromonů k masivnímu útoku - jen koordinovaný masivní nálet smrk neustojí.

Docela proto obvykle stačí pokládat feromonové lapače, prohlížet porost a likvidovat kácením prvé napadené stromy. Takto to dělá lesnická praxe a stačí to pokud ale nedojde k celoplošnému oslabení. Žel smrk je v důsledku kyselých deštů i úbytku vláhy a růstu teplot oslaben celoplošně a proto jsou zásahy čím dál tím obtížnější a riziko pak prudce narůstá se stářím stromů a monokulturností.

I Vy máte své bílé krvinky kteríé namnožením indikují vniřní oslabení - skrytou nemoc.... a pokud je vyhubíte, zemřete. S kůrovcem jakožto bílou krvinkou je to obdobné. Jeho celoplošné namnožení signalizuje vleklou systémovou odchylku - nemoc lesních biotopů  a klimatickou změnu. Klima ale vyhubením kůrovce neovlivníte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 20:28

Re: Zase někdo neví, která bije

Paní Boublíková podle mého názoru je to tak, že lepší variantou je v prvých zonách nezasahovat raděj vůbec. To se týká např lokality Ptačího potoka a pak obecně všude vysoko kde je chladněji a při tenké vrsvě podloží. Tyto plochy jsou velmi vystavené větrné i vodní erozi která pak tím spíš jak se otevřou a uvolní pro přízemní proudění, se jen obtížně znovuzalesnuje. Navíc zde kůrovec má jen jeden biologický cyklus. Toto vědci vědí ... Stráský to ignoroval.

Kácet, znovuvysazovat... - tedy lesnicky citlivě zasahovat - se naopak musí v okrajových zonách které sousedí s hospodářskými lesy. Efektivní dolet kůrovce je jen několik set metrů a v těchto níže položených zonách může navíc dojít k několikagenerační obměně.

Pokud by jste nebyla raněna slepotou a prošla si odkazy co jsem sem dnes dával tak je to z nich patrné.

K tomu "Mimochodem" - smrk se vysazoval, těžil především tam kde byl snadno dostupný a kde přitom rychle rostl - tedy ve všech nižších patrech Šumavy. Těžba ani výsadba ale prakticky nikdy nebyla prováděna v prvé zoně parku - která je mimochodem nevhodně vytyčená a rozdrobená - a tato nekoncepčnost vadí dosud. Ve vrcholových partiích o které byl s ochránci spor nešlo o uměle vysazovanou smrčinu ale p prakticky původní porosty protože klimatické podmínky v těchto výškách smrku nahrávají. To co je původní a co nikoliv se pozná podle rozložení stáří stromů v porostu. Takové průzkumy potvrdily, že lokalita u ptačího potoka byla původní.

Nejde ale o aplikaci jen mého názoru ale o systémové selhání v tom smyslu, že faktické znalosti týmu vědců byly Stráským ignorovány - proto rozpustil vědeckou radu parku - proto se dopustil řady pochybení od použití chemie až po zbytečné kácení dokonce zdravých mimořádně odolných stromů mezi okolním uschlým porostem a tím nevratné ztrátě nadějného genofondu. Toto vše ale někdo dopustil, kryl a toleroval i když na to bylo poukazováno dokonce mezinárodně a to je dosud ta největší lidská špína která Šumavě stále hrozí..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Heusinger 6.7.2012 19:09

Re: Zase někdo neví, která bije

Můj limit je shodný se zákonem o NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Heusinger 6.7.2012 19:08

Re: Zase někdo neví, která bije

Můj limit bezzásahovosti je shodný se zákonem o NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 17:43

Re: Ostatně soudím,

To je ovšem diskriminace těch nebohých živočichů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 17:42

Re: Zase někdo neví, která bije

No a co tím chcete říct? Že když se nebudou kácet smrky napadené kůrovcem, tak bude smrkový les zdravější a nikam se neodstěhuje? Vždyť je to na Šumavě právě naopak, jste raněn slepotou?

Mimochodem ale smrkové monokultury u nás stejně nejsou žádný přirozený biotop, nýbrž uměle vytvořená plantáž za účelem těžby dřeva. Tehdy ovšem naši bláhoví předci netušili, že je možné dokonce něco jako bezzásahovost v případě masivní infekce lesa kůrovcem (ani netušili, že se šumavské smrky kvůli dřevu všude, kde je vysázeli, těžit smět nebudou - ale s tím už by se člověk smířil, dřeva je i jinde dost).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 17:42

Re: Lezení na komíny je možné jen u nás.

Hm ... opakuju, stromy, tedy park ku chránění, tam nebudou tak jako tak - jaký z toho, že se dřevní hmota nevytěží, bude užitek? Na hunus tam i při těžbě zůstane zbytků dost. Stejně se to buď uměle zalesní, nebo tam budou nadlouho holiny, ovšem chráněné  ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 17:38

Re: Zase někdo neví, která bije

Ne, proč ... chtěl jsem jenv teoretické rovině otestovat Vaše limity bezzásahovosti ... žel jste nepochopil. Nebo pochopil a uhýbáte vědomě, neboť se Vám to nehodí do krámu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zelenka 6.7.2012 17:37

Re: Quo vadis natio?

Nepochybujte pane Juraxi, to byla nadsázka. Jistě máte také zájem na zdravém soužití nás s přírodou a také nechcete - po nás potopa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 17:35

Re: Zase někdo neví, která bije

Vskutku nejsem guru přes kůrovce ... nicméně je-li tomu tak, jak pravíte, pak mizí jediný rozumný důvod, proč kůrovce nehubit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 17:35

Re: A uz tady kvici?

Pane Krásenský předně by bylo dobré aby jste jmenoval koho považujete za skutečného ochránce přírody aby bylo o čem se bavit. Také by diskusi mohlo prospět porovnání  úrovně argumentací předložených Drábkem .... a v pořadu "Osobnosti o Šumavě". Jeli to pro věcné srovnání málo, mohu přidat další odkaz na další video s autoritami.:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-kalamita-aneb-srdecny-pozdrav-od-sumavy-k-tatram/

Pokud měl pan Drábek za cíl ironizovat a zesměšnovat ochránce přírody.... presentováním kohosi a neověřitelně odkudsi...  nedivím se jeho výběru argumentů ale opovrhuji jím jako člověkem jež si takto cíleně vybírá slabé argumenty. Podobně pak tím ,kdo tento příspěvek na NP cíleně přednesl.

Pokud jsou předloženy jiné pádnější argumenty ... kde je znát fundovanost, kde je srozumitelnost... - už to panu Krásenskému zjevně nevyhovuje podobně jak asi Drábkovi .... který se ale nestydí bezargumentačně tvrdit lži typu: ..."Čím méně vzdělání, tím jsou hlasitější a agresivnější .... Svoje požadavky si tvrdě vynucují ..... Co je nejvíc zajímá, jsou peníze ... - říkejme jim ekoaktivisté ".Podle této definice je ekoaktivistou např. STRÁSKÝ, který je agresivní, pro kterého je příroda bestie sye kterou je třeba bojovat,  nemá odpovídající vzdělání, šlo tam o peníze a tvrdě si vše vynucoval. Smutné na tom jen je, že i on byl figurou cíleně nastrčenou.

V naší polistopadové společnosti je totiž osobní aktivita ve smyslu zachování zdravého přírodního okolí velmi zřídkavá oproti tomu jak tunelováním rozpohybovaný konzumní válec hromadně učí bezohlednosti k okolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zelenka 6.7.2012 17:29

Re: Quo vadis natio?

Chce-li někdo na komín, nechť tam je. Já budu jen tady s vámi, zde se diskutuje, zde se pokládají argumenty. Jen nechci apriori odsuzovat myšlenky ochrany přírody, to by mohlo vést k pocitu, že ochrana přírody nemá smysl či je špatná.

A vězte, že nechci svítít loučema, chci dokonce i sjezdovky pro lyžaře, obživu živořícím pohraničním obcím. A modlím se za nehavárie jaderných elektráren.

P.S. Odpad třiďte pokud chcete, já chci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 17:01

Re: Zase někdo neví, která bije

Pane Jurax ona ta bezzásahovost jako modla není mou vizí už proto, že lidé imisemi i změnou klimatu zasahují i v národních parcích tamní společenstva stále a masivně. Např depozice síry poklesly od 80tých let jen na čtvrtinu! Zdá se to někomu málo, ale je to tím, že s elektráren se zároven odstranuje i zásadotvorný popílek a depozice oxydů dusíku se od té doby nezměnily pro růst motorismu a nárůst spalování za vyšších teplot a tlaků. Dodnes jsou proto horské potoky Šumavy MRTVÉ!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zelenka 6.7.2012 16:56

Re: Quo vadis natio?

Dobré odpoledne pane Tocháčku, dnes nám příroda nadělila opravdu nádherný den, tak jsem Váš odkaz četl až teď a plně souhlasím. Především s pasáží: Dokud nevynalezneme zelené technologie, co budou levnější než fosilní paliva, nehneme se z místa. Historie nám ukazuje jak je cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly.

Jen nevím zda vyřešení chudoby vše vyřeší. Až budou mít zbohatnuvší chudí stejné energetické požadavky jako máme my, nejsem si jist, zda to naše země utáhne. Kéž by.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Krasny 6.7.2012 16:56

Re: A uz tady kvici?

skutecni ochranci prirody se na NP nevyskytuji, jen keyboard cowboys - jako Vy, pane Rada.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 16:52

Re: Lezení na komíny je možné jen u nás.

K té ekonomice podle Cílka: ... "Odhaduje se, že globální ekosystémové služby, odpovídají ročně částce 33

trilionů dolarů, což je dvakrát tolik než objem světové ekonomiky.".... Budemeli hospodařit krátkozrace - daleko se nedostanem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 16:50

Re: Lezení na komíny je možné jen u nás.

Užitek má člověk krátkodobý či dlouhodobý. Ten krátkodobý to je ona těžba - tunelování - na zbytečku toho co je ještě ve vlastnictví takříkajíc národním - a po nás potopa.

Opomenutým aspektem jsou služby ekosystémů bez nihž by náš druh nepřežil. Podle Cílka: ..."Odhaduje se, že globální ekosystémové služby, odpovídají ročně částce 33

trilionů dolarů, což je dvakrát tolik než objem světové ekonomiky."....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zelenka 6.7.2012 16:45

Re: Quo vadis natio?

Souhlasím. Nicméně stále si myslím, že ačkoliv se nedá očekávat diskuze s nediskutéry, nesmí se nikdy přestat a stále doufat v lepší příští.

A děkuji za přání, dnes byl opravdu pěkný den.

V den věrozvěstů krásně a pak bouřková smršť s kroupami a v den Husův zatím nádherně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 16:43

Re: Zase někdo neví, která bije

Pane Jurax asi toho o světě moc nevíte a tak budete zklamán nebot kůrovcová kalamita je k vidění od Aljašky přes Kanadu až na Sibiř a tak asi o kůrovcový  turistický ruch takto Šumava přijde.

Na druhou stranu ale zažívá podobně intenzivní výstavbu jako okolí Prahy, je dost peněz i na lanovku.... Pozemky jsou tam proto velice ceněné a tak budte v klidu - o zájem movitých "turistů" Šumava určitě jen tak  nepřijde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek