6.7.2022 | Den upálení mistra Jana Husa


Diskuse k článku

KLIMA: Nejteplejší leden od roku 1880?

Existuje spousta alarmistických zpráv o vývoji klimatu. Mezi vrcholně nejodpornější patří zprávy tohoto typu: „Měsíc ten a ten byl nejteplejším o roku 1880.“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Vacek 17.2.2020 8:51

Dnešek připomíná dobu paleolitu na území Česka. Tehdy též padaly teplotní rekordy a nezadržitelně se oteplovalo (což s koncem doby ledové bývá). Místní náčelníci bili na poplach, sem-tam lidská oběť, ale stejně to nepomohlo, oteplilo se a nastal blahobyt.

M. Šejna 17.2.2020 10:15

To jsme rádi, že tu máme alespoň jednoho pamnětníka dob českého paleolitu.

Napište nám prosím, jak se tehdy za Vašeho mládí nezadržitelně oteplovalo a jak se jmenoval Váš náčelník.

R. Brzák 17.2.2020 10:49

Náčelník se jmenoval Brzký jarní den - ano, od té doby jsem se (v úlitbě úředníkům na matrikách) přejmenoval...proto mám nostalgicky rád jaro, ale nesnáším léto s jeho vysokými teplotami...

M. Šejna 17.2.2020 10:52

:-D

J. Pokoutný 17.2.2020 8:50

Už je to hezkých pár let, co jsem dostudoval, ale tehdy i dnes by bylo 0,02 Celsia chyba měření, v případě meteorologie pak nejspíš i statistická.

M. Šejna 17.2.2020 9:49

Tak utíkejte zpátky do studovat, pane Pokoutný.

Tam vás v hodinách statistiky a matematiky naučí, jaký je rozdíl mezi naměřenou hodnotou a statistickým průměrem z tisíce dat.

V. Šedivý 17.2.2020 11:33

Poté, co naměřená čísla upravíme bulharskou konstantou (též nazývaná Pišvejcovo číslo) abychom kompenzovali kupř. městské tepelné ostrovy, trochu převážíme a maličko vyhladíme, můžeme jako "statistický průměr" dostat takřka cokoli.

R. Langer 17.2.2020 12:41

No, jaký, schválně?

M. Šejna 17.2.2020 13:53

naměřená teplota se čte z teploměru.

Průměrná teplota se počítá - třeba na kalkulačce.

No, chválně, pochopil to už i Langer?

M. Marek 17.2.2020 16:02

A pokud čtu z teploměru s přesností 0,1, nemůžu uvádět průměr těchto hodnot s přesností 0,01.

L. Harvánek 17.2.2020 7:56

Nemám žádná dlouhodobá měření, ale od roku 2004, kdy jsem odešel do důchodu, každodenně měřím ranní teplotu a s překvapením zjišťuji, že v letošním lednu mi vyšla hodnota -2,5°C. Zato v roce 2014 -1,5°C; v roce 2015 -1,3°C a v roce 2018 dokonce -0,8°C. Používám sice jiná kritéria, ale také docházím k úplně jiným výsledkům. Netvrdím, že jsem vědec, vysokoškolskou zkoušku z meteorologie jsem úspěšně skládal již v roce 1962.

J. Kavalír 17.2.2020 8:12

Ranní teplota závisí především na tom, zda se v noci vyjasnilo nebo bylo zataženo. Pokud bude pod mrakem, teplota během dne o moc nestoupne, pokud bude jasno, bude i v lednu přes den podstatně tepleji. Proto se průměrné denní teploty počítají z měření v 7.00, 14.00 a (2x) 21.00 hod. (tedy pokud si to po 50 letech ještě pamatuji ze školy).

M. Šejna 17.2.2020 10:34

pane Kavalíre,

pamatujete si to správně, ale tady je zbytečné to vysvětlovat. Natvrdlost a nevzdělanost místních klimapopíračů je totiž do nebe volající.

L. Novák 17.2.2020 22:38

Vaše hrubky v češtině taky.

F. Houžňák 17.2.2020 11:01

To máte jistě pravdu, s těmi 3 měřeními, nicméně i jedno měření denně, konsistentně ve stejnou dobu a na jednom místě, o něčem vypovídá, nemyslíte? "Průměrná" oblačnost se během měsíce a v různých letech zase tolik nemění, možná v létě, ale v zimě ne.

M. Šejna 17.2.2020 12:03

Pokud pan důchodce měří ranní teplotu vždy ve stejný čas, pak má stoprocentně přesnou průměrnou měsíční ranní lednovou teplotu.

Denní ale ani náhodou.

Jenže u důchodců bývá většinou pravidlem, že ráno se podívají na teploměr pokaždé v jinou hodinu a minutu podle toho, kdy se zrovna probudí.

M. Šejna 17.2.2020 9:47

Jestli si myslíte, že ranní teplota znamená průměrná denní nebo měsíční teplota, tak se v důchodu radši věnujte vnoučatům a nechlubte se tím, že jste skládal zkoušku z meteorologie.

Z. Ukolébavka 17.2.2020 7:56

Následně pak bude hřímat, že Bůh neexistuje, protože s ním nemá nikdo selfíčko, a tak je pošetilé chodit do kostela.

Z. Ukolébavka 17.2.2020 7:52

Nepíšu sem dlouho, ale u autora tohoto článku jsem si všiml, že píše tak, aby se trefil do pochval od většiny. Myslím, že se tomu říká populismus. Ale toto je horší, protože populisté aspoň někdy vyjádří něco rozumného. U Bartoně je patrné, jak nastrkuje hlavu na drbání za ušima, jako když si pašík pomlaskává u koryta s pomejemi. Je jako surfař, který leží na hladině a hlídá, až půjde ta jeho vlna; pak naskočí a chvilku klouže vůkol.

P. Zinga 17.2.2020 7:59

Hezky napsané, akorát na hov*o. Něco konkrétního k tématu by nebylo?

Například toto: udávat změny hodnot měření, která jsou v pásmu "tolerance" měřícího přístroje, je pitomost.

Znáte v meteorologii V těch budkách) užívaný teploměr s tolerancí 0,01°C?

R. Tichý 17.2.2020 8:11

Presne!

P. Boublíková 17.2.2020 8:49

Jak správně zaokrouhlovat průměr nameřených hodnot se učí nejpozději na gymplu, ne-li už na základce.

Fyzika atmosféry je velice komplikovaný obor, v němž není zdaleka vše známo.

A my máme věřit jakýmsi klimatologům, kteří neumí ani zaokrouhlovat a měli by potíže u maturity z matiky.

P. Boublíková 17.2.2020 8:51

Raději dovysvetlím: teplota se v metereologii měří s přesností na desetiny stupně, ta hausnumera se setinami stupně vznikla průměrováním bez správného zaokrouhlení.

M. Šejna 17.2.2020 10:18

Teplota se měří, průměrná teplota se počítá.

Naučte se rozlišovat rozdíl mezi těmito dvěma veličinami.

P. Boublíková 17.2.2020 10:32

Nevím jak vás, ale mě ve škole učili, že vypočtený průměr se zakrouhluje na tolik platných číslic, kolik platných číslic mělo měření hodnot.

Furt dokola.

M. Šejna 17.2.2020 10:42

Máte špatnou pamět, paní Boublíková.

Pokud mám tři hodnoty, například 2,3,2, tak jejich průměr je 2,333 a není potřeba tvrdit, že to jsou 2.

Pokud tedy měřím třikrát deně teplotu na přesnost jedné desetiny, mak měsíční průměr mohu mít na tisíciny.

Vaše pravidlo platí jen v případě, že vemu rozsáhlý soubor těch měsíčních průměrů spočítaných na 2 desetinná místa. Průměr z toho rozsáhlého průměru se pak udává také na 2 desetinná místa.

Je to ale dohodnuté pravidlo, nikoli matematický zákon.

P. Boublíková 17.2.2020 12:01

No a o těch pravidlech, která se týkají měření fyzikálních veličin, přece píšu.

V matice můžete zokrouhlovat jak chcete (přičemž je dobré to uvést).

P. Boublíková 17.2.2020 5:22

Podobně na tom byl loňský červenec - rekord byl údajně překonán o 0,03 °C.

Pak si ovšem člověk nutně klade otázku, zda lze klimablbnutí takto "vzdělaných" lidí brát vážně.

M. Šejna 17.2.2020 10:06

Mě zas překvapuje, že dost vzdělaných lidí nechápe, že když se ročně oteplí o 0,03°C, tak za sto let je to 3°C.

A tak si kladu otázku, zda klima-popírání takto "vzdělaných" lidí máme brát vážně.

P. Boublíková 17.2.2020 10:34

Vy jste zkrátka mimo. Počítáte, co bude za sto let, z neměřitelných hodnot! Pak to ovšem vychází, tak jak vám to vyšlo.