25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

KLIMA: Nejteplejší leden od roku 1880?

Existuje spousta alarmistických zpráv o vývoji klimatu. Mezi vrcholně nejodpornější patří zprávy tohoto typu: „Měsíc ten a ten byl nejteplejším o roku 1880.“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Novák 17.2.2020 22:31

Jste demagog. Na nalezení zubního kazu nepotřebujete snad ani lékaře. Zubní kaz je snadno prokazatelný a podobnost s klimatickými jevy není podobná ani náhodou.

K. Garfield 17.2.2020 12:17

Hmmm... klima se mění (vždycky se měnilo), kontinenty se posouvají (vždycky se posouvali), uhlík z fosilních paliv byl součástí atmosféry (díky němu tady jsme, je základem všech živých organizmů)...

Jenom mě tak napadlo, kdyby se ochlazovalo, jestli by byla kolem stejná hysterie.

A kacířská otázka na závěr: Je oteplování opravdu špatně? Jen tak se ptám, protože nemám rád dogmata a věci, o kterých se nesmí pochybovat...

A. Forman 17.2.2020 12:45

Změna je normální, nedá se říci, že je to špatně nebo dobře... ale kvůli změně o + 0,02 C svetr vyhazovat nebudu.

J. Jirka 17.2.2020 21:35

"Jenom mě tak napadlo, kdyby se ochlazovalo, jestli by byla kolem stejná hysterie."

===

Budete zřejmě mlád, takže nepamatujete hysterii 80 let minulého století, kdy se očekávalo globální ochlazení, předpokládaná průměrná teplota roku 2000 měla být +2 st. C a o deset let později měl na Sahaře sníh ležet po celý rok.

Ś. Svobodová 17.2.2020 11:44

Údaje z měřících stanic jsou podle mne pouze lokálním ukazatelem a výsledky z nich se nedají aplikovat celosvětově. Satelitnímu měření věřím. Problém je, že novinářstvo se tváří, jako by Klementinum udávalo teplotu světa.

M. Šejna 17.2.2020 11:47

Až na to, že pan Bartoň se věnuje globální teplotě letošního ledna.

V Klementinu byl letošní leden sice mimořádně nadprůměrný, ale v žádném případě nebyl rekordně teplý.

J. Vintr 17.2.2020 12:16

Řekl bych, že ze satelitu lze měřit teplotu povrchu terénu a ne teplotu vzduchu dva metry nad zemí. Takže jde o dost nesrovnatelné hodnoty.

M. Šejna 17.2.2020 13:45

po dlouhé době s Vámi souhlasím.

I. Polák 17.2.2020 11:16

Máme dobu meziledovou, zbytky ledovců doroztávají (byl jsem ve Španělsku na místě, kde byl ledovec do roku cca 1960) a tak je úplně jisté, že průměrná teplota zřejmě roste.

Ale také bych rád, kdyby to šlo změřit přesněji. Ty údaje o teplotě v Rudolfinu za posledních 200 let mne vždy rozesmějí. Kolik bylo zastavěné a zabetonované plochy v okolí Rudolfina (myslím tak na Střední Čechy) před 200 lety a dnes? No a na podobných místech byla většina meteostanic, které jsou staré těch 200 a více let.

A. Forman 17.2.2020 11:24

malinká nápověda - Klementinum..... ale to nevadí, rozumím vám.

I. Polák 17.2.2020 11:43

Děkuji, a omlouvám se.

A. Forman 17.2.2020 12:04

V pohodě, jsme jen lidé....

M. Šejna 17.2.2020 11:42

Rudolfinum je od Klementina jen asi 200 metrů, takže o.k.

Každopádně oblast centra Prahy byla "zabetonovaná" před 200 nebo 250 lety úplně stejně, jako dnes. Dokonce tam tehdy žilo víc obyvatel - přes 30 tisíc na km2.

Na druhou stranu je trochu zábavné, jak ti, kteří zpochybňují vliv lidské činnosti na klima, se ohánějí tím, že se otepluje díky výstavbě měst.

I. Polák 17.2.2020 15:33

No, jak vidíte, já nezpochybňuji vliv člověka na klima, jen si myslím, že nějaká desetina procenta "antropogenního" CO2 je zanedbatelná např. proti tomu betonování. A tudíž si myslím, že než dělat drastická až katastrofální opatření v jednom jediném odvětví průmyslu by bylo lepší nebetonovat a sázet stromy.

Ale na ta vedra si stejně musíme zvyknout.

Ś. Svobodová 17.2.2020 11:48

Vtipné je, že dnešní meteostanice mají danou přesnou výšku, šířku, orientaci. Ale nebere se v potaz umístění. Když jich 5 bude ve městě a jedna u lesa, je jasné že průměr bude zkreslen ve prospěch vyšší teloty ve městě.

F. Houžňák 17.2.2020 10:47

Oteplovací Šejna bojuje statečně, používaje přitom argumentů statistických. A tak mu připomeneme známou metodu z dob dřevních, jak pomocí statistiky jednou kdysi zjišťovali délku nosu čínského císaře, kterého kromě nejvyšších dvorních hodnostářů nesměl nikdo spatřit. To se po čínských krajích rozjeli vyptávači a vyptávali se každého Číňana, kterého potkali, jaká je podle něj délka nosu čínského císaře. A z dat sebraných vyptávači udělali počítači průměr a směrodatnou odchylku a rozptyl, a protože Číňanů byly strašné spousty, tak zjistili délku nosu čínského císaře s nebývalou, nikdy předtím nedosaženou přesností. Ale protože ho nikdo kromě nejvyšších hodnostářů nesměl vidět a ti se neodvážili jeho nos přeměřit, věděli stejné prd jako předtím. A protože se metoda tak osvědčila, vyptávači a počítači se pak dali na předpovídání klimatu v Říši středu.

V. Braun 17.2.2020 10:50

No, vypravěčsky pěkné, ale jako analogie mimo mísu.

M. Šejna 17.2.2020 10:50

Oblbovací Houžnák popisuje případ, když se statistický průměr zjišťuje na základě počítání subjektivních domněnek a nikoli na základě přesného měření.

Oblbovač Houžnák je sice ftipnej, ale zcela mimo.

M. Marek 17.2.2020 15:58

To je to, kolem čeho se tady točíme. Neexistuje "přesné" měření fyzikální veličiny.

J. Kouřil 17.2.2020 9:50

Nadpisu moc nevěřím, protože naše pranostiky mluví o tom jaký bude rok, když v lednu roste tráva. Z čehož vyplývá, že naši předci ( a určině ne jen ti z paleolitu) si pamatují ještě teplejší zimy než byla ta současná. Jenže to se nehodí alarmistickému náboženství, a dotačním příživníkům, tak se o tom, co skutečně bylo nemluví, jen se vytahují z rukávů nějaké zaručeně správné výsledky měření. A diskuze o setinách nebo desetinách, když se podmínky měření rok od roku mění, je k smíchu.

M. Šejna 17.2.2020 10:13

Neztrapňujte se tady v přímém přenosu.

Teplý leden není v našich končinách nic neobvyklého. Globálně to ale neobvyklé je.

V Česku byl nejtelejší leden v roce 2007, následuje rok 1796 a třetí je rok 2018.

Jenže celoročně je to úlně jinak. Nejteplejší byl rok 2018, druhý rok 2019 a třetí byly roky 2015 a 2014. Rok 1796 není ani v první třicítce nejteplejších roků.

F. Houžňák 17.2.2020 11:02

Jsou na Zemi místa, kde je globálně každý leden teplý, o tom nevíte?

M. Šejna 17.2.2020 13:49

o tom vím,

Houžňák ale neví, že toto jeho sdělení nemá nic společného s globálním oteplováním nebo ochlazováním.

V Austrálii je leden nejteplejším měsícem v roce.

O tom pan Hožňák neví?

V. Šedivý 17.2.2020 11:05

A snad Vy víte, jak bylo celoročně a globálně v roce 1355, 1210, 836 ... ?

J. Kouřil 17.2.2020 11:22

Jak můžete roky 1796, 2007 a 2018 srovnávat, když výsledek vychází pokaždé z jiných podmínek a způsobu měření? To je teda dost trapné.

M. Šejna 17.2.2020 11:45

V Klementinu byly podmínky měření úplně stejně. Dokonce i metody měření byly a jsou úplně stejné.

Změnila se jen zastavěná plocha celé Prahy. Ale to určitě nemáte na mysli, protože člověk přece nemá na klima vůůůůbec žádný vliv.

J. Kouřil 17.2.2020 11:54

Ano, používají do dneška stejný teploměr jako v roce 1796 a tepelný ostrov kolem Klementina byl taky úplně stejný, že? Nebo se mýlím? Pokud jde o klima v Evropě, největší vliv člověka způsobují nové tepelné ostrovy kolem měřicích míst, nové uhelné elektrárny v Německu vypouštějící 500mil. tun CO2 ročně a větrné elektrárny. Ale to už víte.

M. Šejna 17.2.2020 12:00

Takže se znovu ptám:

má lidská činnost vliv na klima, nebo nemá?

J. Vintr 17.2.2020 12:21

Ano člověk má vliv na lokální klima. Na globální tepelnou bilanci planety ani za mák.

R. Langer 17.2.2020 12:40

Ano, a to měla i tisíce let zpět. Ne jenom dnes.