Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Takže sucho v roce 1947

zavinily větrné elektrárny?

Re: Takže sucho v roce 1947?

To současné sucho je ale nejspíše docela jiného kalibru a příčin než v roce 47. Jednak proto, že jej lidé podcenují tím, jak žijou dnes nikoliv s práce na polích... ale jsou masivně živeni průmyslem i obchodem. Na úrodnosti místí půdy, stavu lesů... jsme proto většinově momentálně daleko méně závislí.

Dalším a významějším faktorem sucha je jeho daleko dlouhodobější souvislost. Index SPEI 12 je totiž v záporné úrovni už více jak desetiletí o posledních třech letech nemluvě. Za poslední tři roky tak na značné části území už chybí prakticky celoroční srážky.

Jde tedy nejspíše už o projev dlouhodobé změny podnebí/klimatu a nikoliv jen o anomálii jednoho roku kterou další roky vykompenzovaly. Toto se sice s jistotou potvrdí až za delší období ale v té době už zároven bude zřejmě pozdě na efektivní protiopatření. Naše krajina se tak najspíš za pár desetiletí začne podobat té kterou je dnes možné vidět ve stejné nadmořské výšce na Balkánu či vcentrálním Španělsku. Tedy bezlesé křovinaté kopce a dynamicky kolísající toky.

Hlubším důvodem je nejspíše odtávání severní ledové čepičky kde nově na plchu cca milionu kilometrů čtverečních už dnes pro změnu albeda dopadá v létě celodenně energie 100 milionů megawatů což je o čtyři řády více než autorem zmíněná energie odebíraná s větrníků. Takto navozená změna vzdušného proudění začíná vést k rozpadu chodu počasí na které jsme byli doposud přivyklí.

mám rád lidi co umí položit

"hloupou" otázku (nehledě na to že tohle jsem tu nadhodil asi měsíc zpátky, že energie odebraná větru musí někde chybět :-) ) protože "hloupé" otázky zachraňují lidi od hloupých chyb a mnohdy by mohly zachránit i životy.

Re: Mám také rád lidi co umí položit otázku

Máte pravdu jen v tom smyslu: ..že žádná otázka nemusí být apriory špatná - špatná může jednoznačně být až odpověd.

Vaší chyboutedy ale u je, že jste v článku nerozlišil otázku od odpovědi.

O odpověd která má energetické dopady v proudění vzdušných mas jste přitom ale sám trochu zavadil nadnesením energetiky. Zkuste v tom pokračovat třeba vyčíslením kolik energie nesou vzdušné masy větrů ... a ta si srovnejte v hlavě s o moho řádů menším vlivem lidmi budovaných větrníků.

Pokud ale není matematika a fyzika vůbec Vašim koníčkem tak si alespon pustte animaci družicových snímků vzdušného proudění či alespon prográmek Windyty (https://www.windy.com) a pokuste se vysledovat i vlyvy daleko zásadnější orografie terénu na rozložení tlakových útvarů, srážkovost atd. nejspíš vám pak ale vyjde, že jste musel něco podstatnějšího jak dokonce výšky běžných kopců násobně mohutnějších jak jakýkoli větrník přehlídnout a pominout.

Fyzika určující vzdušná prouděni to ale zřejmě nepomíjí. Tak v čem tkví zásadní cyba energetického bilancování? Napovím, že pokud si dohledáte co už jsem k tématu napsal tak tam nápovědu najdete a jde o energie mnohařádově větší jak suučet všech větrníků světa.

V poslední odstavci příspěvku

autor explicitně říká, že nemá ani ponětí o realitě klimatických dějů, jen takový pocit. Právě takoví se považují za nejpovolanější k šíření poplašných zpráv. Normální. Jen proč je kolem takové evidentní blbosti tolik řečí?

Re: V poslední odstavci příspěvku

Protože to je "lidové téma". Má ekonomický efekt. Mnoho shlédnutí a naklikání reklam přinese Babišovým Lidovkám víc peněz... :-)

základy meteorologie pro klimapopírače

V letním horkém dnu má "suchý" vzduch o teplotě 30°C relativní vlhkost obvykle okolo 60%. Takový vzduch obsahuje 18,2 g/m3 vody.

Pokud se blíží studená fronta od oceánu s "vlhkým" studeným vzduchem o teplotě 18°C a relativní vlhkostí 95%, pak takový vzduch obsahuje 14,6 g/m3 vody.

Na studené frontě dochází ke srážce těchto dvou vzduchových mas. Teplý vzduch se při styku se studeným vzduchem ochlazuje, studený se začně oteplovat. Každopádně je to provázeno vydatným deštěm.

A teď kontrolní otázka : ze kterého vzduchu prší? Z ochlazujícího se "suchého" teplého vzduchu, nebo z oteplujícího se "vlhkého" oceánského studeného vzduchu?

Kontrolní odpověď: jakmile se "suchý" teplý vzduch o relativní vlhkosti 60% ochladí na teplotu 21,4°C (teplota rosného bodu), začné z tohoto "suchého" vzduchu padat déšť. Ze studeného vlhkého oceánského vzduchu, nevypadne na zem ani kapka. Je tedy úplně jedno, jestli ten "vhlký" oceánský vzduch musel po cestě překonávat nějaké větrníky, nebo ne. Vždy rozhoduje, zda je při setkání dvou různých teplotních mas vzduchu dosažen ROSNÝ BOD.

Re: základy meteorologie pro klimapopírače

Jen na dokreslení, že to může být i složitější a né až tak moc vyjímečně.

Za jistých podmínek totiž může vypadávat vláha dokonce s obou vzduchových hmot. Takové podmínky nastanou např na okluzní frontě za situace, kdy se obě vzduchové hmoty míchají a soušasně i zvedají do výšky. Třeba na návětrné straně pohoří nebo v centrech hlubokých tlakových níží kde obě hmoty promíchaně postupují daleko výše jak do příslušné kondensační hladiny.

Kdejaký bouřkový cumulonimbus je toho také příkladem a cirovitá oblačnost jako pozůstatek jeho kovadliny někde v desetikilometrové výšce vypovídá o malých zbytcích dříve relativně hojně rozpuštěné vody.

Větrmé elektrárny

Větrné elektrárny už nějaká ta desetiletí fungují jako větrné parky v Rakousku.

Za to období jsem projížděl tuto oblast mnohokrát a musím přiznat že mne toto větrné sousoší, které má kreativní funkci ,okouzluje. Rakušané jsou s nimi spokojeni.Podle mých informací i podle vlastních osobních kontaktů s těmito věžemi, nedochází k žánému trhání netopýrů ani ptákůl, o nadměrném hluku se nedá mluvit.Podporuji výstavbu i u nás .

Re: Větrmé elektrárny

U nás zatím zřejmě máme energie nazbyt ale s ošklivými dopady především té fosilní která doposud přes částečné odsíření okyseluje zem široko daleko - ale to se do ceny za její výrobu u nás nezapočítává podobně jak dopady CO2 a tak jsou větrníky považovány za neekonomické ačkoliv ve světě jde o jedno s nejvíce se rozvíjejících odvětví.

http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/perspekti.../

Rozšlapal jsem sousedovic klukovi větrník,

přece kvůli němu nebudu pořád zalévat zahradu.

Pěkný den.

Teorie efektu motýlích křídel

nám říká, že stačí i jedna jediná větrná elektrárna a následky mohou být katastrofální.

Re: Teorie efektu motýlích křídel

Ta teorie jak si ji asi představujete by tedy měla říkat, že i to motýlý mávnutí může být obecně katastrofální?

Já mám ale za to, že spíše říká, že existuje hranice rozpoznatelnosti podnětu od které lze odvozovat vývoj v čase s nějakou mírou jistoty po pravděpodobný dopad.

Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma.

Jsem toho názoru, že enormní růst automobilové, letecké a lodní dopravy, velký úbytek zelených ploch a růst hald odpadků, mají výrazně větší negativní vliv na klíma a meteorologické procesy, než větrné elektrárny. Odpadní teplo z obrovského množství provozovaných tepelných strojů není zanedbatelné. Druhá věta termodynamická Maxe Plancka totiž stále platí a předpokládat, že věda vyřeší poměrně nízkou účinnost spalovacích motorů a výrazně omezí vypouštění jejich odpadního tepla do okolí, je zatím v nedohlednu. Myšlení lidí v civilizovaném světě se dostalo do takového stádia, že politici, kteří by měli odvahu vystoupit s programem omezení osobní a letecké dopravy, nebo omezení cestování do vzdálených destinací za účelem rekreace, by byli považováni za blázny a jejich šance uspět ve volbách by byla nulová.

Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma.

Kdyby zelení magoři hystericky nebránili jaderné energii, nemuselo být nyní tolik problémů se získáním energie a lidstvo by už mohlo běžně využívat i reaktory 4 generace!

Jejda

pane autore, za takové kacířství budete přibit na pranýř.Takový místní "ekolog" Rada to níže uvádí "na pravou míru" a jako vždy tou mírou je jeho trapnost.

no jistě, pane Lenci

Nechte si s autorem patentovat výrobu mohutných "větrníkových lodí", které by se pak posílaly do míst, kde řádí tajfuny. Stačí tisíc takových lodí uvnitř hurikánu a hurikán se o větrníkové lodě zastaví a okamžitě přestane pršet a foukat vítr.

:-D

V Přírodě není nic zdarma

55 000 MW větrných elektráren jen v Německu zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť.

Pro představu si 55 000 MW představme jako větrák s motorem 55 kW (výkon osobního auta) instalovaný na každém metru tisícikilometrové linie. Vrtule dosahují do výšky 180 m nad terénem. To už musí mít vliv. Kdo vliv větrníků spočítá a zveřejní, když v každém případě bude velmi silný odpor ekofanatiků a lobby výrobců? Jen v Německu prý větrníky zaměstnávají 250 000 lidí.

Možná i proto je v posledních létech sucho a následně horko, protože méně deště znamená méně odpařování vody a tím i méně ochlazení povrchu Země.

Re: V Přírodě není nic zdarma

Problém logiky je v tom, že nezohlednujete podobné třecí síly - ba daleko větší - které vyvolávají, jak už jsem psal jinde, lesní porosty či výšková zástavba. Zejména s výskytem lesů totiž naopak roste vláha v oblastech kam zasahují. Energie věrů nemusí přitom růst jen nad oceánem. Sahara bez jakýchkoli porostů a vrtulí přitom mnohde sousedí přímo s Atlantikem.

Výška troposfáry ve které se může přemistovat vodní pára je navíc 10 až 20km nad zemí ale nepoměr těchto rozměrů s listy větrníků a daší zásadní jevy jako je obecná změny cirkulace atmosféry s projevy vlnění |Jetst- streamů pana Pražáka zřejmě nezneklidnuje. Možná proto, že chce zůstat v klidu stůj co stůj i kdyby ho to mělo stát budoucnost.

V přírodě pane Pražáku není opravdu nic zadarmo ale tuto tézi by jste měl apaplikovat zejména na celkové bohatství naší společnosti a na způsoby jak k němu dospívá. Základním přírodním principem života je totiž lokální pokles entropie krerý je kompenzován dodávkami energie zvenčí (sluneční) - zatímco civilizace žije dominantně na dluh s rospouštění předtím za celé stamiliony let nahromaděných zásob uvnitř systému (fosilní).

Takto za století už extrémě narostlé saldo začíná být patrné na celé geologii planety a je jen otázkou času kdy a do jaké míry za to zaplatíme.