M. Šejna 21.11.2021 15:55

Ano,

solarni aktivita vrcholila v polovině 20.století. Od té doby ale klesá.

S tou setrvačností klimatu bych byl opatrný. Dva tři roky ano, ale desetiletí nikoli. Setrvačnost se projevuje jen v oceanech. Na souši je to pár měsíců

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 21.11.2021 18:39

https://en.wikipedia.org/wiki/Modern_Maximum

Tzv. Moderné maximum malo 2 vrcholy, jeden v 50-tych a jeden v 90 tych rokoch. Ukončenie maxima sa môže uvažovať v roku 2000 alebo 2007.

Zotrvačnosťou nemusíme rozumieť priamo tepelnú zotrvačnosť, ale sprievodné javy (pozitívne spätné väzby), najmä meniace sa albedo podľa dlžky trvania snehovej pokrývky a roztápania a obnovovania ľadovcov.

Samotná globálna teplota naozaj stagnovala od roku 2000 až do roku 2015, kedy veľmi silné El Nino opäť zdvihlo globálnu teplotu na veľkú radosť IPCC a všetkých alarmistov. Nasledovalo ešte 1 slabšie El Nino v roku 2018.

Samotná zvýšená či znížená slnečná aktivita nepredstavuje veľký energetický rozdiel. Niektoré teórie predpokladajú že zmena slnečnej aktivity vyvoláva zmenu oblačnosti vplyvom kozmického žiarenia.

Samotné zmeny oblačnosti boli vypozorované pri satelitnom snímaní Copernicus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 23:44

Pane Mertane globální teplota se podle doporučení WMO stanovuje pro období 30let a více právě s důvodu délky působení nejvýznamějších periodyckých vlivů. Vy jse si ji svévolně zkrátil na polovinu aby jste mohl mylně uvádět/uvěřit v její globální stagnaci.

https://faktaoklimatu.cz/explainery/otepleni-zvysenim-koncentrace-co2

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let

https://data.giss.nasa.gov/gistemp/graphs_v4/

crudata.uea.ac.uk/~timo/diag/tempts_decadesmooth_global.png

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 23:54

Růst hladin oceánů o patnáctileté stagnaci glob teploty po roce 2000 na rozdíl od Vás takép rakticky nic neví. Jak si to vysvětlujete?

https://podaac.jpl.nasa.gov/MEaSUREs-SSH

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.11.2021 15:49

Odpověď pro pana Mertana:

nic hrozného se nestane. Prostě bude tepleji. Já ani nehodlám proti oteplovani bojovat.

Jen mi vadi ignoranti, kteří lidstvem způsobené oteplovani zpochybňují

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 17:10

Pane Šejno mýlíte se v principielních okolnostech nebo je až ignorantsky přehlížíte.

Konkrétně se totiž podstatně rychleji jak kdykoli v lidské historii oteplují polární oblasti - jak rovníkové, kontinentální jak oceánské... Proto se změní zejména průměrný gradient telot od polu k rovníku a s ním nutně směr i rychlost proudění vzdušných mas nesoucích vláhu zejména nad pevniny mírného pásma.

Zároven se posounou i promění o stovky kilometrů podnební pásma. Nezmění se ale míra oslunění takže v severských oblastech i při vyšší teplotě nebude fungovat o mnoho lépe fotosynté jak doposud a za polárním kruhem v zimě už vůbec - i kdyby tam sama teplota vegetaci přála.

Dlouhověké málo palastické organismy vázané na celé komplexy jako jsou lesy... - takovýto teplotní a vlhkostní gradient pravděpodobně neustojí na velmi rozsáhlých plochách. Lesy jsou přitom stabilizátorem půdní vláhy která proto začne více kolísat i v půdě polí s dopady na zemědělskou produkci.

Ranější nástup jara je už dnes realitou asi o 2 týdny posunutou. To se s hlediska průměrné teploty posune ještě více čímž se navodí časnější jarní rašení. To ale nastane při kratším dnenním svitu a tedy konkrétně u nás s ničivějším rizikem důsledku vpádů arktického vzduchu.

Růst hladin oceánů bude znamenat ztrátu půd v doposud nejlidnatějších a nejprosduktivnějších oblastech delt řek které prakticky nelze chránit zábranami. Jen v oblasti delty Nilu přitom žije 80milionů lidí kteří přijdou o obživu pro růst zasolování pozemků a to i když sama oceánská voda na ně přímo nedosáhne. To navodí celosvětové migrační tlaky ničivých dopadů.

Takovýchto důsledků jsou celé řetězce. Už jsem je zde několikrát nadnesl, připomínal....

Projevem nepochopení až ignoranství je, že nejen na ně vůbec nereagujete jako by jste se problematiky negativních dopadů dnes obecně informačně dostupné pokrytecky štítil. V sázce jsou přitom až MILIARDY budoucích lidských životů.

https://www.martinus.cz/?uItem=784399

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.11.2021 17:20

Pane Rado,

když čtu Vaše katastrofické vize, tak žasnu nad tím, ze fauna a flora přežila třetihory, kdy subtropy byly i za polárním kruhem.

Podle vašich představ by třetíhory musely být jedním velkým kataklyzmatem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 23:23

Pane Šejno zase čtu vaše nedomyšlené představy o úživnosti planety pro sedmimiliardovou CIVILIZACI během třetihor.

Už dnes přitom spotřebováváme planetu trvale neudržitelným způsobem - viz naše půda, lesy, zdroje surovin...- natož způsobem který by zaručoval už dnešní náročnosti lidstva vhodné podmínky pro deseti-miliony let.

Na odkaz kde je autorem publikace právě Lynas a který také obsahuje popisy různých fází vývoje a odkazy na recenzovanou vědeckou literaturu nereagujete - proč?

Není Vám jinak znalému divné, že nejen já ale obecně věda varuje před překročením hranic oteplení planety?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 21.11.2021 18:16

Ehm ... bojujete minulé války. Nyní již nebojujeme proti oteplování, nýbrž klimatické změně. Ono se neoteplovalo dost podle předpovědí, jež nevycházely.

A jestli je ta klimatická změna způsobená lidstvem, jakým mechanismem se tak děje etc. a dá-li se lidským konáním zvrátit a jestli to stojí vůbec zato, je dosud otázka. Byť greténi kvičí jedna radost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.11.2021 19:09

Proč tady děláte ze sebe nevzdělance v přímém přenosu?

Globální změna obsahuje nejen oteplování, ale i srážky s změny proudění.

Globální oteplovani se týká jen teplot.

Pokud jde o předpovědi, tak ty vycházejí dost dobře. Jen se neotepluje lineárně, jak si někteří kreteni myslí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 21.11.2021 18:49

Nikto nespochybňuje otepľujúci účinok CO2. Otázka je, ako veľký ten účinok je. Čo ak oveľa viac pôsobí zohriaty asfalt v mestách, obrovské rozorané polia bez stromov, a veľké množstvo prachu a areosólov? Čo ak viac pôsobí zašpinenie ľadovcov sadzami a odermi pneumatík? To som vypísal iba možné ľudské vplyvy, popri tom musí naozaj pôsobiť aj zvýšená slnečná aktivita. Mimochodom IPCC nemá problém zahrnúť slnečnú aktivitu do toho údajného 1 globálneho stupňa o ktorý údajne človek zohrial zemeguľu. Prirodzene sa musí otepľovať aj preto, že v 19 storočí sa končila malá doba ľadová a ľadovce v Alpách boli na svojich 1000 ročných maximách. Ako chcete v tieto vplyvy rozrátať a zistiť ktorý diel pripadá na CO2?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.11.2021 19:12

Změna albeda má samozřejmě vliv na oteplování.

Jen si nejsem jistý, zda to tady můžete napsat. Tady platí klimaskeptický zákon, že lidstvo nemá na klima žádný vliv.,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 21.11.2021 12:26

Jenže vy a vám podobní popírači nechápete, že oteplování je dnes způsobeno rostoucím objemem skleníkových plynů v atmosfeře.

Leda, že byste vy nebo nějaký jiný "gényjus" zjistili, že sklenikový efekt neexistuje. To byste ale nejsprve musel vysvětlit, proč je průměrná teplota na povrchu Měsíce o víc jak 30 stupnů nižší, než na Zemi.

Takže nejspíš je jasné, že vyšší teplotu na Zemi způsobuje existence atmosfery, která je sama o sobě skleníkem, ale zároveň platí pravidlo, že výrazně větší skleníkové vlastnosti mají plyny s třemi a více atomy v molekule. Jednoduchá fyzika.

Takže pokud zpochybníte skleníkovou vlastnost CO2 coby molekuly se třemi atomy, pak byste musel zpochybnit i sklenikové vlastnosti vodní páry (H2O) nebo ozónu O3, nebo metanu CH4. Ale pochybuji, že byste existenci skleníkového efektu zpochybňoval.

A protože CO2 a Metan v atmosfeře přibývají narozdíl od jiných plynů, tak nejspíš tyto dva plyny budou mít na svědomí zesílení skleníkového efektu a tedy i to současné oteplování.

Teď už jen zbývá zpochybnit, že CO2 a metan vypouští do atmosfery člověk. Možná nakonec objevíte jako správný "gényjus", že CO2 a metan pumpují do atmosfery mimozemšťani, nebo ten vámi uváděný Jupiter, nebo Černá díra uprostřed Galaxie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 21.11.2021 13:51

A je to tady! Popírači! Na endlich.

Obtahuji kosu pískovcem, čili jsem popřel existenci carborundu.

Jo, a ty skleníky bych fakt nechal učnicím v zahradnictví. A nebo Tvarůžkové s Augustovou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.11.2021 20:02

Pane Šejno, napsal jste zajímavý text, který ovšem vůbec nijak nereaguje na můj diskuzní příspěvek - polemizujete s čímsi, co jsem nevyslovil...

A ještě navíc jste mě zařadil mezi "popírače"... Co vlastně jsem podle Vás ve svém textu popřel, můžete mě prosím citovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 21.11.2021 21:11

Popřel jste skleníkový jev a vliv člověka na klima jeho prostřednictvím, resp. jste jej zpochybnil formou, "kdo ví jak to je, třeba se zjistí, že za to může Jupiter". Je vám již jasnější, co děláte?

P.s. Soudím, že to víte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.11.2021 22:11

Skleníkový jev může popírat jen idiot. O vlivu člověka na klima vůbec nepochybuji! Jde o kvantifikaci těchto věcí!

Složité působení nelineárních pozitivních i záporných zpětných vazeb činí celý systém natolik složitý, že příslušný opravdu adekvátní model by byl nejenže analyticky neřešitelný, ale nedá se ani věrohodně simulovat s nasazením výpočetní kapacity současných počítačů. Možná musíme počkat, až nastoupí generace těch kvantových...

A pokud jde o ten Jupiter, tak změny jeho orbitu význámým (a periodickým) způsobem ovlivňují sluneční aktivitu. A tím pádem i klima Země. Ani tento vliv ale umíme dnes kvantifikovat jen v prvním přiblížení... Ostatně soudím, že to nemůžete nevědět!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 12:54

Pane Klepetko uvádíte zavádějící tvrzení: ..."matematika příslušných modelů je obludně složitá a pro 99, 99% vědců a hlavně 100% samotných klimatologů zcela nepochopitelná, takže jejich consensus nemá valné hodnoty."...

Zavádějící je to proto, že "valnou hodnotu" zdaleka nemají jen ony modely samotné - ale celé poznání klmatologie a dalších věd která čerpá s řady zásadně odlišných zdrojů od studia mořských sedimentů po fenolofická pozorování dneška na biologicky homogenním materiálu.

Teprve verifikace a porovnávání nezávislých pohledů může dát a dává solidní výsledky. Konkrétně i ty modely už před více jak 30lety předpověděly oteplení planety které dnes fakticky měříme. Navíc už před stoletím se dokonce bez počítačového zázemí relativně správného výsledku citlivosti teploty na zdojnásobení koncentrace CO2 dobral Arrhenius.

https://www.novinky.cz/pocasi/511507-klimatolog-pred-30-lety-se-vedcum-smali-ze-prehaneji-ted-se-scenare-naplnuji.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.11.2021 20:38

Pane Rado,

matematika je věda krásná a přesná - a současné klimatické modely jsou z tohoto pohledu primitivní a ošklivé - dokážu to sám posoudit při pohledu na tu hrůzu!

Nesnažím se vám zde zprostředkovat jakési konkrétní argumenty, ale jen pocit člověka, který modelování složitých systémů jiného typu zasvětil velký kus života...

Pochopte prosím - napsat skutečně adekvátní model klimatu Země - to je úkol pro budoucí generace, a nebude to o nic lehčí než udržet plasma v Tokamaku!

Arrhenius byl na samotném počátku cesty, jejíž cíl je zatím v nedohlednu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 11:49

Základním předpokladem udržitelnosti jakéhokoli života je udržitelnost vhodných životních podmínek. Konkrétněji koncentrací zejména životně důležitých biogenních prvků a těch co predikují klimatickou situaci.

Životní podmínky které umožnili civilizacím rozmach spočívaly v neobvyklé dlouhodobosti stability poslední poledové doby (holocénu) na optimální ale relativně vratké/metastabilní úrovni s glob průměrem cca 15C.

Tady už ale tkví dodnes zásadní háček. Před cca 5tis lety se civilizace po planetě etablovaly navzájem odděleně. To co je ale posléze spojilo tkvělo ve vypalování lesů pro zakládání polí či zakládání rýžovišt - vše do globálu produkující CO2 a metan. Tehdejší cca tisíc let trvající nárůst s 260 na 280ppm totiž právě stačil k tomu, že takto byl vykompenzován negativní teplotní vliv precese a to neuvědoměle navodilo neobvykle dlouhé poledové období. To se pradávným lidem zdařilo jen proto, že nestabilita gklob klima podmínek byla vysoká a je ještě do dnešních dní kdy ale už koncentrace za století vyrostla na hodnotu 415ppm a dál roste jak nikdy posledních 65milionů let.

Takvýto dramatický vývoj do sice daleko stabilnějšího ale naopak vnitřně dynamického podnebí (budou chybět pro proudění větrů nesoucích vláhu stabilizační polární čepičky) naopak už hrozí katastrofou v biosféře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 21.11.2021 13:52

Upřesnění: Já jsem výše vyjádřil názor, že je v lidských silách, pomocí technologií, tu pozitivní klimatickou změnu na planetě Zemi provést. Do roku 2050 je relativně dostatek času pro potřebný technologický vývoj.

Samozřejmě, že (z ekonomického hlediska) něco to bude stát. Podstatné je ale to, že nově vyvíjené technologie (carbon sequestration) jsou účinnější, než je klasické sázení stromků. Takže konečné řešení problému je technologické. A ekonomové, v negativní klimatické souvislosti, stále dosud nevyjádřili cenu ztraceného lidského života.

---------------------------

Citace autorky článku: "... když tedy člověk klimatickou změnu způsobil, dokáže jí i zvrátit...."

Můj původní komentář: Ale to je snad základní předpoklad naší současné civilizace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 21.11.2021 16:42

Pane Pivodo nejspíše nezdravě optimisticky píšete: ... "Podstatné je ale to, že nově vyvíjené technologie (carbon sequestration) jsou účinnější, než je klasické sázení stromků."...

Pokud je něco teprve vyvíjené s přáním být účinné - tak to ještě neznamená, že takovou technologii někdo má a prakticky vůbec nic to neříká o její dlouhodobé reálné účinnosti.

Pokud jde o zmíněné sázení stromků tak to v některých lokalitách může mikroklimaticky mít pozitivní vliv ale v obecnosti o této metodě dost pochybuji pro obecně malou přispůsobivost/plasticitu stromů vzhledem k dynamice vývoje klimatu.

Konkrétně všechny lesy v ČR od roku 2017 posledních i přes veškerou snahu o uznovuzalesnění produkovaly zhruba tolik CO2 jak 3 velké tepelné elektrárny:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-ceske-lesy-se-staly-vyznamnym-emitentem-sklenikovych-plynu

Globální vypovídací schopnost naopak má vývoj Keelingovi křivky:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Keelingova_k%C5%99ivka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 21.11.2021 20:05

Dle zdrojů mně dostupných, zmíněné technologie (carbon sequestration) vyšší účinnost než přírodní fotosyntéza již dnes mají, ale zatím nejsou dostatečně levné.

Můj optimismus spočívá v tom, že do roku 2050 se tu technologii podaří dostatečně zlevnit, aby se vyplatila nasadit ve velkém rozsahu. A že tedy, nakonec, sehraje hlavní roli v boji proti změně klimatu.

Nicméně nemám nic proti dnešnímu omezování emisí a sázení stromků. Určitě jsou žádoucí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 21.11.2021 16:30

K druhému citátu: aniž bych se chtěl vyjadřovat ke klimatické změně samé, ta věta mi přide podobná tvrzení: "jestliže člověk dokáže z akvária uvařit rybí poléku, pak umí také z rybí polévky udělat akvárium".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 21.11.2021 19:56

Jestliže oteplování je dnes způsobeno rostoucím objemem skleníkových plynů v atmosféře, pak technologie dokáže existující objem také odstranit. Doufejme, že to bude stačit k pozitivní změně.

Určitě nejde o vaření polévky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 21.11.2021 18:28

K citátu a komentáři - jako často se mýlíte. Zajisté sám naleznete dost člověkem způsobených změn, jež člověk nedokáže zvrátit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek