L. Novák 24.11.2022 0:01

Jsi DEBIL, když kladeš takovéto nesmyslné otázky a píšeš LŽI.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2022 23:16

Čím to, že rostoucí koncentrace CO2 zřejmě nestačí a Sahara, střední východ... se nezelená...? Nebo proč to nestačí kompenzovat celosvětové výpadky produkce potravin v důsledku povodní či naopak sucha?

Pokud by jste namísto hulvátství chvílemi více přemýšlel, možná by ta námaha trochu zabolela - ale nebyl by jste tolik za hlupáka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2022 23:09

Peníze opravdu mohou být prostředkem na změnu úrovně vzdělanosti a technologičnosti těžby energií... Vše s cílem nastolení ekonomiky méně prostředí zatěžující. Mohou být i zneužité a tak přeci běžné je, že ten ten který je poskytuje, dohodne pravidla jejich používání včetně systému kontrol.

Nejproblematičtějším článkem vždy zůstává člověk. Přesto mám za to, že jiné cesty jak to s rozumem zkusit není. V sázce je podstatně více jak jen jednotlivá procenta s dnešního našeho HDP:

Pokud jde o "podplácení větru a srážek" - tak to zřejmě nepůjde. Klimatický systém v metastabilní situaci ale lze antropogenně reativně snadno rozvrátit podobně, jak lze pohnout s balvanem viklanem - ale běda když už sa převalí... - zpět ho nezvednete.

Tomu převalení balvanu odpovídá v realitě klimatu např. ztráta severní polární čepičky, narušení permafrostu, masivní odlesnění.... Konkrétněji obě polární čepičky spolu-stabilizují proudění vzdušných mas na záladě rozdílných teplot nad povrchy s rozdílným albedem. Viz globální cirkulace ovzduší. Funkčnost toho severního v létě už žel nejspíše nezachráníme (to souvisí a oteplením je +1.5C) a tak v polovině tohoto století enormě vzroste zejména v severních mírných šířkách dynamika podnebí. Ve hře jsou ale i další tuplovaně nebezpečnější scénáře. Nápovědu najdete třeba zde:

https://www.databazeknih.cz/knihy/sest-stupnov-posledne-varovanie-454316

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 21:49

Tomu bych rozuměl. Jen mě není jasné, jak toho chtějí penězi dosáhnout? Budou lokálně podplácet vítr a srážky?

Dobře víte, že lokálně se nic neovlivní. Tak co si za ty peníze koupí?

Peníze jim můžou opravdu pomoci jen tím, že za ně nakoupí vzdělání a technologie. Aby nebyli závislý na přírodním zemědělství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 23.11.2022 19:42

LŽEŠ, GRÁZLE ZELENÝ! Světová produkce ohrožena není a zvyšující se (nepatrná) koncentrace CO2 v atmosféře zvyšuje výnosy všech zelených rostlin, včetně zemědělské produkce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2022 15:43

Ten cíl pomoci rozvíjejícím se totiž tkví např. udržitelnosi místního civilizačního života. Tedy aby civilizačně (to znamená při pevném osídlení) ustáli narostlou dynamiku kimatu a mohli s námi dál i surovinově kooperovat. Tedy aby zas doslova neuseli migrovat a migrovat kočováním za stády...... Tak jak to pro neudržitelnost pevných sídel dělali naši společní pradávní předci po zhruba 60tisíc let!

Teprve Holocénní klimatické optimum totiž navodilo dlouhodobé předpoklady pro nárůst bonity půd a tedy pro usídení na opakovaně obdělávaných pozemcích. S optimem klima podmínek ale žel zas začíná být konec.

Nemylte se - i nám potravinvě pomalu začíná zvonit hrana. Celosvětově poklesla s růstem G.W. o 1.2C produkce potravin v důsledku sucha a povodní o 21%. Další mají na svědomí válkychtivci...

Naposledy byl přitom český dolík potravinově soběstačný za Prvé Republiky. Dnes sice produkujeme něklikanásobně více ale jsme přitom zásadně závislí na pohonu celého agrárně-potravinářského systému fosilními zdroji. Přitom i kdyby byla energie prakticky zdarmo, by bez hnojiv na bázi dovozových fosfátů ze zámoří stejně vše zanedlouho kleklo ještě hlouběji než před stoletím... Posléze by se zbytky populace zas museli dát na pochod za stády co dokáží přežít migrováním alespon za řídkou suchou trávou.

Škola života může opravdu být nejlepší. Hodně přitom však záleží jak dobrou má kdo historickou pamět a k tomu i sebereflexi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 23.11.2022 14:36

Předpokládám, že půda nezmizí úplně, zas je někde jinde uložena stejně jako sněhová závěj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 23.11.2022 14:34

Bezva, synci. na jižní Moravě žijeme už pár let, přežili jsme Turky i Mongoly a dá-li Bůh, i to klima přežijeme u vínečka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 12:38

Jaký cíl má mít ten fond na zmírnění následků klimatické změny pro třetí svět? Co se stane, když tyto státy začnou dostávat peníze? Vyvrtají studny a postaví vodovody do vesnic? Přehradí řeky a přesměrují je do suchých oblastí nebo aby zabránily záplavám? Postaví jaderné elektrárny, aby mohly rozvíjet průmysl a lidé nebyly závislí na zemědělství?

Pokud ne, tak jsou to vyhozené peníze. Pokud si tamní vlády nakoupí nová Ferrari a jachty, tak to moc nepomůže.

Peníze se musí investovat do přizpůsobení se změnám. Zajistit, aby i po změně prostředí tam bylo možné žít (ne přežívat).

Proč se tyto státy nesnaží rozvinout i bez vnějších vlivů? Proč nepodporují vzdělanost obyvatel?

PS: Čínu to stojí značné úsilí, aby byla stále považována za rozvojovou zemi.

A přitom těmto zemím pomáhá významně již nyní. Zkupuje kdejaký tamní důl na vzácné kovy, aby zajistila práci tamnímu obyvatelstvu!

Hlavně dětem. Nejlepší je škola života. Tak se stará i jejich vzdělání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 11:49

A navíc bylo sucho a zima. Brrr. Buďme rádi, že je teplo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 23.11.2022 11:43

1* P. Šejna niekedy ma prevapujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 11:41

Planeta je striktně uzavřený systém (přesněji s vnějším zdrojem energie) a je metastabilní. Tzn. umí si poradit s různými vstupy a přejde do jiného "stabilního" stavu. A že těch změn v tom "křehkém" systému v minulosti bylo. Např i dopady velkých meteoritů. Měly katastrofické účinky na existující organismy. Systém se opět stabilizoval a přizpůsobivé organismy jej opět využívají.

Jestli jsou tyto stavy vhodné k životu, je vidět všude kolem nás. Jestli je v daný okamžik "pohodlný" pro nějaký druh, to je už otázka. Pro lední medvědy by více vyhovovala studenější planeta. Pro velbloudy teplejší.

Tím, že je to ale uzavřený systém, tak to znamená, že voda se z něj nikam neztrácí, uhlík, jakožto základní prvek koloběhu života, se taky nikam neztrácí. Ba co víc, kolik ho v minulosti bylo součástí živých organismů? Vždyť vápencové masivy vznikaly biologickou cestou. Stejně tak uhlí, ropa, metan. Kolik uhlíku je nyní vázáno v biomase? Kolik jej bylo vázáno v minulosti? Není nyní uhlíku v přírodě spíše málo?

Klima není stabilní a ani nemůže být. Takže vznik sušších nebo vlhčích oblastí, kde to bylo stovky let jinak je přirozené. A snažit se to "konzervovat" je vyhazování peněz. Stejně jako eliminovat následky změn výstavbou nových domů v záplavové oblasti za zničené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 23.11.2022 11:27

Ide aj o to kedy a ako tie spraše vznikli. V dobe ľadovej dosť fúkalo a čo inde vietor zobral to uložil do pomerne slušne hrubých vrstiev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 10:44

Ne všechny mé příspěvky jsou nutně k diskusi.

Ale ano, máte pravdu. S erozí jak vodní tak větrnou tu bojujeme dlouho. Je to způsobeno několika vlivy. Např. hodně půdy jsou původně spraše, které jsou k tomu silně náchylné. Bez dostatečného obsahu humusu, který by jednotlivá půdní zrna tmelil a absorboval vlhkost by tady byly jen pouště. Bohužel, humusu ubývá, stejně jako živočišné produkce, která je největším "dodavatelem" surovin pro vznik humusu. Stejně tak se zbytky rostlinné výroby spalují v elektrárně nebo se zpracovávají v bioplynkách. Toto vše bývalo kdysi zaváženo zpět na pole. Celý tento systém je provázaný. Co z pole odvezu, tak musím dodat. Základní stopové prvky a živiny se řeší umělými hnojivy a ve správné míře je to OK. Co je problém, jsou právě humózní složky. Ty vyrobit ve fabrice neumíme.

Další vlivy jsou skladba kultur, rozloha a morfologie lánů, atd..

Na všem se pracuje a jsou pro podnikatele v zemědělství doporučení. Jsou vidět i vybudované vodní tůňky, které lokálně mění mikroklima. Někde jsou opět vysázeny větrolamy, atd. Práce je hodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2022 10:13

Víno ale také potřebuje i půdu. Ta ale pro klimaticky narostlou dynamiku podnebí, přes větrnou i vodní erozi, mizí nejvíce právě na té Jižní Moravě. Nebo už to tam neplatí? Nemáte náhodou dokonce zkušenost s "erozí" po tornádu?

https://www.nase-voda.cz/jizni-morava-je-oblasti-nejvice-ohrozenou-vodni-erozi-v-cr/

https://www.ctpz.cz/vyzkum/vetrna-eroze-na-jizni-morave-a-potencial-monitoring-ucinnost-biotechnickych-opatreni-465

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 10:10

To že je u nás uhlíko-energetický skansen je smutné a máte pravdu. Je to velká chyba, které se naše vlády dopustili současně s odklonem financí do pochybného snu o občasných zdrojích.

Ještě smutnější je, že ty vyspělé západní státy s vysokou mírou OZE jsou na tom našem skanzenu závislé.

V tom, že se lidstvo ve spotřebě proměnilo máte jen část pravdy. Spotřeba se kvantifikovala. Tzn. před pár stoletími trvalo zlikvidovat les pro stavbu lodí několik desetiletí a stovek let. Dnes by jsme to stihli podstatně rychleji. Proto je dobře, že při stavbě lodí již nejsme plně závislí na těžbě dřeva. A tomu se říká technologický pokrok, který zachránil lesy. Pokud se, ale nyní vrátíme zpět k využívání dřeva, tak naše civilizace skončí taky podstatně rychleji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2022 10:03

"Sluší se" obecně nelétat letadlem na dovolenou do daleké ciziny jen aby dotyčný byl IN? ... - ale dojít tam pěšky, dojet na kole ...? Sotva - že?

"Slušnost" by se vzhledem k pokrokům v lidském poznání dala také poměřovat uhlíkovou stopou jednotlivců kteří rádi kritizují jiné. Když jich pak jsou takovýchto miliony ... - pak se slušnost jednotlivců může slít do dlouhodobě fungující společnosti.

Pokud se právě za takto dominantního postoje několikařádově méně zástupců bude konstruktivně čas od času scházet - mohlo by to celku pro úsporu času prospět. V sázce totiž - jakkoli to pan Smutný už dlouhodobě zpochybnuje, zatlouká... - není vůbec málo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 9:56

Tady nejde o to co bychom chtěli (levnou a ekologickou energii), ale co umíme ("neekologickou" energii).

Tzn. Buď budeme mít nějakou energii nebo žádnou. A žádná cena to nezmění. Prostě, když nesvítí, tak ten fotovoltaický panel nevyprodukuje nic za žádné peníze. A přes to nejede vlak. A pokud ty peníze někde beru a dávám je do budování technologií, které jsou neefektivní, tak tím okrádám smysluplný vývoj. A navíc prodlužuji používání fosilních zdrojů, protože jim dělají zálohu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 23.11.2022 9:49

Eště že té vody moc nepotřebujeme, když tu máme víno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 23.11.2022 0:40

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iisd-presmerovani-dotaci-fosilnich-zdroju-by-mohlo-castecne-zaplatit-za-energeticky-prechod

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 22.11.2022 23:42

LŽEŠ, zelený grázle!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 22.11.2022 23:40

Pro zasmání (Výplod zelené dezinformátorky Jany Václavíkové):

Cestování v elektrickém letadle? Už za pět let. Získáme náskok, libuje si aerolinka

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/elektricka-letadla-a-mene-aut-maji-snizit-emise-ty-zhorsuji/r~cbf42ac6f13811eba824ac1f6b220ee8/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2022 22:13

Pokud jde o "schopnosti pochopení" pak by naopak Vám mohlo pomoci, zamyslet se nad tím, do jaké míry efektivně pomohly technologie odvrátit např. důsledky letošního sucha v jihozápadní Evropě....?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.11.2022 22:07

"Kdyby nebyly horem dolem dotovány" = (nezapočítáváním škodlivých dopadů externalit) právě fosilní zdroje, už by žádné nikdo dlouho nevyužíval. Mají totiž potenciál průběžně navodit tak velké celkové ztráty, že na jejich krytí by nestačilo ani celosvětové HDP.

Zatím mohou být fosily nejlevnější právě jen proto, že CO2, NOx, .... nejsou vidět cítit.... a rozptylují se tak velmi snadno nad vzdálená území. Navíc dopady nejspíše přijdou se zpožděním celých generací. Na to žádný soudce dnes nemá kredit. Proto bezohlední lidé kteří na nich doposud profitují (podobně jak na nich dříve u nás profitovali komunisti...) budou sotva kdy za ožebračení dalších generací postiženi.

Praktická beztrestnost dělá lupičům nadějí budouccích generací radost až takovou, že na její vykreslení smailíky nestačí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prikner 22.11.2022 21:19

Hlavně že se dotují OZE, což jsou vyhozené miliardy. Ty jsou vykradené u již tak vykládaného rozpočtu na tunel zastropovani cen. Ale JE, které jsou třeba nikdo neví kdo, kde,kdy a za kolik budou postaveny. Je to divná, slušně řečeno pod..na vláda v bordelu rozpočtu a blížícího státního krachu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2022 19:53

No bolševické - dnes spíš zelené EUropské a bruselské. Ovšem pravda, té bolševické se ta zelená nepříjemně podobá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2022 19:49

Greténi a ekologie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2022 19:47

Premiér vysílá signály a zvyšuje podporu pro občasné zdroje energie.

Ale v Dukovanech, natož Temelíně, se ještě nejenže nekoplo do země, ale ani se nerozhodlo, kdo nám ho dodá; přitom Dukovany i Temelín jsme si postavili sami včetně výroby technologie - akorát reaktory vyrobila Škoda v sovětské licenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 22.11.2022 19:41

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.11.2022 19:40

No, já ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek