Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Hlavní překážkou jsou ekoaktivisté
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vintr 25.9.2019 14:07OZE hlavně nelze provozovat bez stoprocentní zálohy v jiných zdrojích, které nejsou závislé na rozmarech počasí a střídání denní doby. Jinou cestou by byla jen tvrdá regulace a vypínání elektřiny, kdykoliv výkon těchto zdrojů nebude stačit spotřebě. To by se asi lidem moc nelíbilo. Navíc by ty záložní zdroje musely trvale běžet, protože výpadek dodávky z OZE je nepředvídatelný. |
|
R. Gramblička 25.9.2019 8:15Tak. Právě mi od Mafry došel mejl, že mi řuší ikonku. Mou galaxii jsem zde měl deset let a nějaký Burešův trouba si zmyslí, že mi jí zruší. Nejprv změna diskuzí, pak otravování s íčkami, každou chvíli bany ani nevím za co a teď tohle. Prý tam můžu mít jen vlastní ksicht. Proč? VO CO TĚM BUREŠOVIC T.S.C.HURÁKŮM JDE?
|
|
|
P. Dvořák 25.9.2019 9:00Teď už jen zbývá, aby těm, co (slabomyslně) zaslali k identifikaci fotokopii svého občanského průkazu, tam tu fotku do ikony prostě strčili a basta. |
|
|
R. Langer 25.9.2019 12:36
|
A nějaké zdůvodnění?
|
M. Brunecky 25.9.2019 0:57Nejak jsme zapomeli, odkud ten karbon (uhli, ropa, plyn) prisel: z atmosfery kde byl jako CO2. Pochybuji ze mame sanci vytezit a vratit do atmosfery vic nez par procent ... vetsina se proste tezit nevyplati. Takze cele ' hnuti' je jenom o KONTROLE. My vam povime co mate delat, a za to vam budeme vladnout. |
|
|
P. Neubauer 25.9.2019 7:27
|
|
|
J. Pavelka 25.9.2019 7:44Technická připomínka: Není jisté zda ropa a antracit je organického původu... |
|
|
J. Pavelka 25.9.2019 7:45Kromě toho, aby to nebylo nikdy v atmosféře celé najednou...ačkoli nemám rád běsnění kolem oteplování, problém asi nejde odbýt jednou větou |
|
P. Rada 25.9.2019 8:38Ano v atmosféře nebyl všechen uhlík za dobu života nikdy najednou. Dnes ho ale vypouští lidstvo 100x rychleji jak průměrná sopečná činnost a milionkrát rychleji jak byl v karbonu pod zem trvale ukládán. Jiným hlediskem je, za jaké míry koncentrace je možný co nejoptimálněji rozvinutý civilizovanž život. Tvrdím, že toto optimum leží kolem hodnoty 300ppm (dnes už jsme na 400ppm!). To proto, že maximum produkce dominantně "chladnokrevné" biosféry leží při v okolí průměrné teploty na planetě kolem 14C. Zásadní vliv má navíc existence polárních čepiček a tedy metastabilní stav planety kdy posiluje vyrovnanost proudění od oceánu nad pevniny a tím i klesá rozsah teplotních extrémů zásadně omezujících životní projevy. S touto stabilitou může být zanedlouho konec a tím i konec s dosavadní mírou ekosystémových služeb a následně s šancemi lidstva na pokračování civilizačního rozvoje. |
|
J. Heincl 25.9.2019 9:37V kambriu na začátku prvohor byla koncentrace CO2 v atmosféře cca 4 000 ppm, v třetihorách minimálně 1 125 ppm. |
|
|
R. Gramblička 25.9.2019 11:50Ty třetihory vám ujely. Koncentrace CO2 byly srovnatelné s dnešními |
|
M. Šejna 25.9.2019 12:13v třetiohorách nastalo tzv. paleocen-eocenní teplotní maximum (PETM), kdy nejspíš obsah CO2 razantně vzrostl až na 3500 ppm: debunkhouse.files.wordpress.com/2018/06/cenozoic_co2.png?resize=700%2C393 debunkhouse.files.wordpress.com/2019/01/zachos.png?resize=700%2C458 |
|
|
J. Ganaur 25.9.2019 20:23A všichni se uvařili. |
|
|
J. Lukavsky 25.9.2019 9:56"optimum leží kolem hodnoty 300ppm" nicméně fotosyntéza na Zemi je limitována CO2 jak dobře vědí zahradníci co ho přidávali do skleníků. Ona totiž fotosyntéza zřejmě vznikla v době kdy bylo CO2 mnohonásobně více dnes vlastně bídně přežívá. PS těch současných 400 ppm je 0,04%, což je 0,0004 dílu, čili skoro nic. To optimum při 300 ppm naměřil kdo? J.L. end |
|
|
L. Novák 25.9.2019 15:32Limitujícím faktorem růstu rostlin nemusí být jen koncentrace CO2, ale kterákoliv živina nutná k růstu, včetně vody, pokud rostlině chybí. |
|
|
R. Langer 25.9.2019 12:38Tvrdit můžeš co chceš, když je to lež jako věž, Zelený bolševiku! Kdopak se asi s tebou na tom "optimu" usnesl, podvodníku? |
|
|
J. Ganaur 25.9.2019 20:29Ropa se nachází pod "žulovou"Skandinávií.Odtamtud jí berou Norové. |
|
|
Z. Lapil 25.9.2019 11:06Žiju v domnění, že HODNĚ podstatná část (velká většina???) původního CO2 je vázaná ve "vápencových" schránkách dávných mořských mušlí, šneků a tak. Dnes jsou z toho Alpy, Himaláje, Český kras a tak podobně. Mám to z nějakého televizního pořadu, takže prosím - ví-li někdo víc, dejte vědět. |
|
|
J. Vintr 25.9.2019 0:35O CO2 přece vůbec nejde. CO2 je v koncentraci, v jaké se může vyskytovat ve venkovní atmosféře, zcela neškodný, dokonce užitečný plyn. Teorie skleníkového efektu je blbost a boj proti produkci CO2 je zbytečný (a stejně neúčinný, i kdyby se všichni aktivisti postavili na hlavu). |
|
|
J. Sedlář 25.9.2019 1:54Komu není pomoci tomu bude Rady. Dočkáme se :-). Bude veselo. |
|
|
R. Langer 25.9.2019 5:37Čeho se dočkáme? Doufám, že Zelená totalita to nebude. |
|
|
R. Langer 25.9.2019 5:40... aha, už chápu... |
|
|
P. Grigar 25.9.2019 7:08..zelený guru ještě chrní, včera celý dne futroval kilowaty do podloží u domu. Čert vem stromy.. |
|
|
P. Rada 25.9.2019 8:46Neškodnost či jedovatost jakékoli látky je vágní pojem který už celá století dokázal lépe pochopit Paracelsus: ...."Není jedovaté látky - je jen škodlivého množství"... "Blbost" je proto popírání lidské zkušenosti a pan Vintr ji na sobě předvádí předvádí včetně "teorie" skleníkového efektu který je také jak škodlivost míry běžně ověřitelnou praxí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt |
|
|
J. Vintr 25.9.2019 9:20Hranice, kdy člověk začíná negativně pociťovat přítomnost CO2 ve vzduchu, je kolem 1000 ppm. Na tuhle hodnotu se že současných cca 400 ppm atmosféra nedostane, ani kdyby lidé spálili najednou všechno, co na naší planetě může hořet. Že je vliv takzvaného skleníkového efektu pro tepelnou stabilitu naší planety zcela zanedbatelný, lze snadno odvodit prostou logickou úvahou. Takzvaný skleníkový efekt vytváří jasnou pozitivní zpětnou vazbu. Tedy čím tepleji, tím víc "sklenikových" plynů v atmosféře, tím vyšší skleníkový efekt, tím tepleji atd, až by se vypařila všechna voda a planeta by se upekla. Že se tohle minimálně za stovky milionů let nikdy nestalo je dukazem, že na teplotu planety ten takzvaný skleníkový efekt žádný vliv nemá. |
|
|
M. Šejna 25.9.2019 9:47pane Vintře, 1000 ppm není nebezpečný objem. To byste měl otravu v každé uzavřené místnosti, nebo v centrech měst, kde se už nyní obsah CO2 pohybuje nad 600 ppm. Aktuální průměrná hladina CO2 mimo průmyslová centra je okolo 410 ppm a každý rok roste asi o 2,5 ppm. Při této rychlosti bychom 1000 ppm dosáhli zhruba za 230 let. Teoreticky to tedy možné je a navíc v geologické minulosti planety býval obsah CO2 i mnohem vyšší. |
|
|
J. Vintr 25.9.2019 11:01Já jsem nenapsal, že 1000 ppm je nebezpečný objem, ale že je to hranice, kdy člověk začíná pociťovat negativní důsledky horší výměny vydýchaného vzduchu z krve v plicích. Hodnota obsahu CO2 v atmosfeře nemůže růst neomezeně, protože při vyšších koncentracích se zvyšuje jeho absorbace například do vody. |
|
|
M. Šejna 25.9.2019 9:49Vintrova logika je okouzlující. Docela by mě zajímalo, jak by chtěl logik Vintr udržet v atmosfeře veškerou vodu, která se nachází v oceánech. |
|
|
J. Lukavsky 25.9.2019 10:01"jak by chtěl logik Vintr udržet v atmosfeře veškerou vodu, která se nachází v oceánech." úplně prostě, jakmile stoupne teplota celé Země nad 100 oC tak bude veškerá voda jako pára. A to bude za cca 5-7 Groků kdy naše Slunce nastoupí svoji konečnou fázi. Elementary dear Watson. J.L. end |
|
|
M. Šejna 25.9.2019 11:30pane Lukavský, to ale není případ, o kterém píše pan Vintr. On píše o rostoucím skleníkovém efektu, Vy o rostoucí teplotě Slunce v závěrečné fázi jeho existence v hlavní hvěydné posloupnosti jako žlutého trpaslíka. Až Slunce přestane být žlutým trpaslíkem, spáli Zemi, i kdyby na Zemi žádný skleníkový efekt neexistoval. |
