Převládající teorie o globálním oteplování způsobeném emisemi skleníkových plynů (AGW) není uspokojivě podpořena reálnými pozorováními. Jedním ze základních rozporů je samotná velikost skleníkového efektu. Zatímco podle AGW skleníkové plyny ohřívají zemský povrch o 33 K, reálně musí být tento efekt daleko vyšší, 90 K (Volokin a ReLlez, 2014).

Tento rozpor se pokusili objasnit Ned Nikolov a Karl Zeller. Šli ale na celý problém jinak, než je zvykem. Nestanovili si předem řadu předpokladů. Neověřovali žádnou konkrétní teorii. Položili si jednoduchou otázku. Existuje obecná závislost, spolehlivě objasňující povrchovou teplotu nejen Země, ale všech planet sluneční soustavy s pevným jádrem?

Po velmi důkladné a systematické práci publikovali v roce 2017 svůj základní objev (Nikolov a Zeller, 2017). Vyšli ze známých dat o fyzikálních vlastnostech těles sluneční soustavy, které velmi pečlivě ověřovali. Metodou rozměrové analýzy (Wikipedie) hodnotili 12 modelů závislostí povrchové teploty planet na různých fyzikálních veličinách.

Jeden model (v jejich práci Model 12) odpovídá reálným hodnotám s téměř neuvěřitelnou přesností. Je to model, který říká, že povrchové teploty planet sluneční soustavy s pevným jádrem jsou dány jejich vzdáleností od Slunce a atmosférickým tlakem. Uváděnou příčinou je adiabatická komprese atmosféry planet jejich gravitací (Wikipedia). Atmosféra tedy neslouží jako tepelný izolátor, který vrací část tepelného záření na povrch, ale sama ohřívá povrch planet svou kinetickou energií. Součástí práce je i diskuse, proč je vliv koncentrací skleníkových plynů na teploty povrchů planet zanedbatelný.

Asi si každý dovede představit, jakou bombu tato práce představuje. O svém objevu, který autoři nazvali Global Mean Annual near-surface equilibrium Temperature (GMAT, Obecná rovnovážná průměrná povrchová teplota), se v současnosti vedou v odborné komunitě vášnivé diskuse. Pokud by se totiž GMAT nepodařilo vyvrátit, všechny současné snahy o omezení globálního oteplování se zhroutí jako domeček z karet.

Globální oteplování, nebo globální lež? Udělejte si názor sami. GMAT se mi jeví důvěryhodně, ale na definitivní rozhodnutí mi nestačí odborné znalosti. Vzhledem k dopadům boje za omezení globálního oteplování na naše každodenní životy je ale na čase vynést diskusi o GMAT na světlo světa. Každý z nás by měl vědět, že boj s globálním oteplováním je velmi pravděpodobně postaven na zcela mylných základech.