Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Geo-inženýrství a hrozba jeho zneužití
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Boháček 8.12.2022 12:50Pán Šejna, ako obyčajne, opäť nechápete, čo tvrdím, lebo si domýšľate vlastné predstavy do mojich tvrdení. Alebo to už máte z vašichh reakcií na mnohých diskutujúcich v tejto téme v hlave tak domotané, že si ma s niekym mýlite. Ja celý čas tvrdím, že vplyv na ľudí na otepľovanie je zanedbateľný. Nikdy som netvrdil, že je nulový, ani že je rozhodujúci. Súčasné zmeny teploty a CO2 ľudí nijako neohrozujú. Preto mňa osobne zmeny klímy nezaujímajú. Ale zaujíma ma zneužívanie tohto prírodného javu na presadzovanie Green Dealu. Skúste mi prestať radiť, čo mám robiť a dajte si do poriadkuchápanie písaného textu, alebo pamäť. Alebo oboje. P.S.: Chemtrails nie je konšpirácia, ale viditeľný dôsledok klimatického inžinierstva. A ich vplyv na klímu nie je preskúmaný, aspoň ja neviem o žiadnej štúdii. Ale to nie ste schopný pochopiť práve tak, ako nie ste schopný vysvetliť použitie lietadiel na ovplyvňovanie počasia (doc. Řezáčová) tak, aby nevznikali chemtrails. |
|
|
K. Křivan 8.12.2022 9:24Čím víc člověk šťourá do přírody, tím víc toho po....e. 36 milionů tun prachu do stratosféry, .... jak to tam chtéli dostat ? Co je to za fantasmagorii ? |
|
|
B. Havel 8.12.2022 9:22Ona nějaká sopka bouchne a lidstvo bude čumět a nebude mít možnost nic dělat. Krakatoa je asi nepoučila. |
|
R. Gramblička 8.12.2022 11:03Zrovna soptí třeba Maona loa a Semeru, ale jsou to jen malé erupce |
|
|
O. Vašíček 8.12.2022 9:09Pořád se snažíme najít příčinu oteplování, měříme emise CO2 a pod. Snažíme se poroučet větru a dešti. Přitom jsem nikde neviděl jednoduchý výpočet, kolik tepla lidstvo přímo generuje. To je energie, která by v přírodě bez lidí nebyla. Jen pro názornost. V roce 2018 byla předpokládaná celosvětová spotřeba energie na osobu cca 104902,6 TWh. Tj. při 7 mil. obyvatel 734 318 200 000 000TWh veškeré energie, která se musela vyrobit a spotřebovat. Jedná se o odhad elektrické energie i energie vzniklé spálením fosilních paliv pro ohřev nebo dopravu a apod. Když to převedu na MJ tak se jedná o 2,643x10^24 MJ. Když budu uvažovat, že máme účinnost našich strojů 50%, tak polovina z tohoto množství se přemění přímo na teplo. Na přivedení 1l vody o teplotě cca 15 st C k varu potřebujeme cca 300kJ. Na Zemi je odhadem cca 1 344 420 000 km3 slané vody v oceánech a pod. Tak jen tímto teplem by jsme byly schopni odpařit skoro milionkrát více vody, něž v těch oceánech máme! Další teplo generuje přímo člověk. Udává se cca 100W na osobu. je nás už 8 mld. (máme tepelný výkon kolem 800TW Výpočty jsem dělal rychle a bez velkých kontrol. Pokud bude někdo mít chuť, může opravit. Jako podklad pro množství produkované energie jsem šel sem: https://en.wikipedia.org/wiki/World_energy_supply_and_consumption S tím lidským teplem toho moc nenaděláme. Ale s tím zbytkem se něco dělat dá. Hlavně je nutné jít po účinnosti přeměny energií. Omezovat tepelné ztráty při konverzích energií. Zajímalo by mě, jestli se s tím v klimatických modelech počítá? |
|
|
K. Kubů 8.12.2022 10:17Ano. Máte tam hodně chyb. Celosvětová spotřeba energie je oněch 104902,6 TWh, ale to není na osobu, ale na celý svět. Vynásobením počtem lidí na planetě jste vyrobil obludu, jejímž pitváním se snažíte dosáhnout ohromení publika. Nevím kde jste vzal tepelný výkon průměrného člověka 100 W. Wikipedie uvádí průměrné hodnoty "basal metabolic rate" okolo 5 MJ/den, tedy asi tak 57 W. To je ale celková energetická transformace lidského těla, ne teplo z něj vycházející. To musí být nutně menší. I kdybyto bylo těch krásných 100 W, tak 8 mld. lidí má výkon 800 mld. W, což je 800 GW a ne TW, seknul jste se o tři řády. |
|
|
Z. Lapil 8.12.2022 10:42Produkce metabolického tepla opravdu začíná někde na 100W (člověk v klidu) a při náročnější fyzické činnosti může dosáhnout několikanásobku. Překvapivě to není žádné tajemství, ale součást výpočtu tepelné techniky. Viz: https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/61-produkce-tepla-a-vodni-pary-osob-podle-cinnosti |
|
|
O. Vašíček 8.12.2022 12:10Děkuji za upozornění. Asi jsem neměl nejlepší ráno na převody jednotek. Obvykle se mi to stává tak jednou za 10 let. Ty údaje jsou v uvedeném odkaze na wiki a je tam per person, viz: Final consumption in most using countries and per person. Taky se mi to nezdálo, ale v roce 2018 jsem počítal jen 7 mld. Pozor, je to veškerá energie, kterou vyrábíme i na výrobu elektrické energie, spálíme v autech a pod. Číslo je to obrovské. Hledal jsem právě údaj o veškeré energii, kterou vyrábíme a všude byl jen převod na elektrickou energii. To je ale jen malá část. Těch 57w je opravdu základ, když člověk nic nedělá a jen "vegetuje". Při běžné činnosti je to právě i více. Beru to jako takový odhadnutý průměr. Ale není to až takový problém, jestli generujeme 50 nebo 100W. Spíše, že to teplo se generuje a jestli je s ním někde počítáno? Moje chyba GW - TW už roli hraje. Ale pro uvažování koncentrace populace ve velkoměstech. Jen Praha má cca 1000 000 obyvatel. Což je tepelný výkon 100MW na relativně malém území. Pokud by jsme k této energii přičetli i energii pro "obsluhu" obyvatel, tak to klidně můžeme vynásobit 3x (ohřev vody, topení, vaření, čerpání, doprava, ...) a to bude ještě střízlivý odhad. Neřešme výrobu této energie, ale jen spotřebu těmito obyvateli a že se při její "přeměně" většina přemění na teplo. A Praha je jen větší vesnice. Jsou podstatně větší megapole. Toto musí, minimálně lokálně, dost ovlivňovat klima. A to lokálně nemusí být vyloženě na Prahu. I přes Vámi vytýkané chyby jsem nechtěl ohromovat publikum. Jen jsem poukázal, že nějaké teplo generujeme. |
|
M. Šejna 8.12.2022 8:33Tenhle článek je zde na Psu zcela zbytečný, protože člověk údajně nemá a nemůže mít na klima vůbec žádný vliv. Proto i to geoinzenyrstvi nebude mít žádný vliv. Dále je třeba zpochybnit význam ozónu, protože ozónu je atmosféře nula nula prd, takže nemůže chránit biosferu před nebezpečnou radiací. Zároveň je potřeba už konečně zpochybnit význam CO2. I toho je v atmosféře nula nula prd, takže nemůže mít vliv na fotosyntézu. A navíc skleníkový efekt neexistuje, takže není co řešit. |
|
|
M. Pivoda 8.12.2022 10:17"ozónu je atmosféře nula nula prd" Komentář S takovou měrnou jednotkou, jsem se při svém vysokoškolském studiu fyziky nikdy nesetkal. Učili nás i převody našich metrických jednotek na americké palce, stopy, yardy, galony, .... ale jednotku "nula nula prd" naši učitelé asi nějak opomněli. Hm. Člověk se učí celý život. (Člověk se celý život učí, aby zemřel jako hlupák!) |
|
|
V. Němec 8.12.2022 11:30Já zase v podobných případech používám údaj "žádná celé nula nic".
|
|
|
V. Mertan 8.12.2022 11:26Predovšetkým je CO2 v atmosfére naozaj málo. Najmä predchádzajúce namerané hodnoty 200 PPM predkladané ako ideálne sú už veľmi blízko k ohrozeniu fotosyntézy. Skeptici tvrdia, že zásadný vplyv na skleníkový efekt Zeme majú oblaky a nie CO2. Zmenami oblačnosti potom logicky môžeme, resp. možno by sme mohli meniť klímu na Zemi. Ak chcete pozorovať účinok samotného CO2, tak sa presťahujte na planétu Mars. Tam je v atmosfére až 95% CO2. Po prepočte na tlak vzduchu aký máme na Zemi je na Marse 25x viac CO2 ako v zemskej atmosfére. Atmosféra Marsu sa ale skleníkovo nechová, pretože jej chýbajú voda, oblaky a tlak atmosféry - teda aj tie molekuly dusíka a kyslíka, s ktorými sa na Zemi akosi nepočíta. Pritom je zrejmé, že v minulosti mal Mars hustejšiu atmosféru, tiekli na ňom rieky a existovali moria. |
|
|
M. Šejna 8.12.2022 12:18Na Marsu je sice v atmosfeře 95 procent CO2, ale to číslo jsou procenta. Zkuste si zjistit, kolik je tam toho CO2 skutečně. Pro začátek vám připoměnu, že atmosfera Marsu je zhruba 150 krát řidší. |
|
|
V. Mertan 8.12.2022 12:35Iste, ten prepočet je už spomenutý v mojom predchádzajúcom príspevku. Ak by bol tlak na Marse rovnaký ako na Zemi, tak by jeho atmosféra obsahovala 2500x viac CO2 ako Zemská. (100% oproti 0.04%) Ak je tam tlak 100 násobne menší, stále obsahuje 25x viac CO2 ako na Zemi. Tlak atmosféry klesá na Marse v zime, keď časť CO2 zmrzne na ľad. Vtedy má možno 150x menej ako na Zemi. |
|
|
M. Šejna 8.12.2022 19:43A ještě si k tomu do rovnice sklenikoveho efektu na Marsu vemte množství energie že Slunce. Na Zemi je insolance 1370 W/m2. Na Marsu je to 590 W/m2 |
|
|
V. Mertan 8.12.2022 19:55Len si to poriadne o podmienkach na Marse prečítajte. Sú tam veľmi veľké rozdiely teplôt medzi dňom a nocou. Teplota pôdy na rovníku môže byť aj 30 stupnov, ale riedky vzduch sa nevie zohriať. "Mars má dnes veľmi riedku atmosféru, ktorá nie je schopná zadržiavať tepelnú výmenu medzi povrchom a okolitým priestorom. To má za následok veľké tepelné rozdiely počas dňa a noci. Tlak na povrchu sa pohybuje medzi 600 až 1 000 Pa, čo je približne 100 až 150-krát menej ako na Zemi alebo ako približne 30 km nad povrchom Zeme. Pred 4 miliardami rokmi mal však hustú atmosféru s tlakom viac ako 0,5 bar (50 000 Pa)[9]. Podobne ako na Zemi aj na Marse dochádza k malým zmenám v atmosfére v závislosti na sezónnych výkyvoch. V zime 25 – 30 % atmosférického oxidu uhličitého zmrzne na póloch, zatiaľ čo v lete opäť sublimuje a vráti sa do atmosféry.[1" "Priemerná teplota pri povrchu planéty je okolo −56 °C. Na rovníku sa teploty bežne pohybujú od −90 do −10 °C, a nad nulu sa dostanú iba výnimočne. Oproti tomu teplota povrchovej vrstvy pôdy môže niekedy dosiahnuť až +30 °C" https://sk.wikipedia.org/wiki/Mars |
|
|
V. Mertan 8.12.2022 19:59Mars sa od Slnka nachádza v priemere 228 miliónov kilometrov a slnečné svetlo naň putuje trinásť minút. Teploty na Marse sa môžu pohybovať od 20 stupňov po -153 stupňov Celzia. Teplo z planéty pre jej riedku atmosféru rýchlo uniká. Rozdiely v teplote by ste cítili aj priamo na koži. Ak by ste sa napoludnie postavili na marťanský rovník, pri nohách by ste cítili teplotu 24 stupňov a pri hlave nula stupňov Celzia. Čítajte viac: https://tech.sme.sk/c/20883505/na-marse-by-ste-mali-nohy-v-teple-a-hlava-by-vam-mrzla.html |
|
|
M. Boháček 8.12.2022 13:14V. Mertan: Ak sa nemýlim, tak optimálne hodnoty CO2 pre fotosyntézu sú 2000 PPM. |
|
|
V. Mertan 8.12.2022 15:05Zvýšenie koncentrácie zo 400 na 1 000 ppm môže stimulovať rýchlosť fotosyntézy rastlín a viesť k zvýšeniu výťažku o 21–61% pre kvety a zeleninu. Hnojenie oxidom uhličitým navyše poskytuje skoršie výnosy (o 7 až 12 dní) a zlepšuje schopnosť rastlín odolávať chorobám a škodcom. https://sk.vomturmhaus.com/dodavanie-co2-do-sklenika Pre rajčiny sa používa 1500 až 2000 PPM CO2 |
|
|
M. Boháček 9.12.2022 13:44
|
|
|
P. Kubáč 8.12.2022 8:18Petr Robejšek prohlašoval, že vlády udělají správné věci až když nemají jinou možnost. Takže což takhle - přeskočit nekolik kapitol likvidace civilizace a začít přemýšlet o adaptaci na nové klima + technologie, které začnou vytlačovat fosilní paliva ekonomicky nikoliv křikem pomatených aktivistů. |
|
|
O. Vašíček 8.12.2022 12:23Nápad to je dobrý. Máte nějaký návrh, jak "přeskočit" ty špatné nápady? Většinou rozumná domluva nepomáhá. |
|
|
M. Boháček 8.12.2022 13:49Zlé nápady sa zvyčajne nepreskakujú, ale podliezajú, keď už ľudia ryjú hubou v zemi. |
|
|
L. Hančar 8.12.2022 8:11Poručíme větru dešti, obehraná písnička nýmandů přesvědčených o tom, že je potřeba pořád něco zlepšovat a růst do oblak. Ikarosové naší doby. Zatím roste jen populace a dluhy. Je to slepá ulička snad všech světových náboženství. Je to věčný boj víry s rozumem o podíl na moci a bohatství. Vždy to končí katastrofální resuscitací společnosti, kdy krev a peníze tečou proudem donikam. |
