20.9.2021 | Svátek má Oleg


KLIMA: Experiment CO2

21.5.2021

Text srozumitelný ‚pro blondýny‘ (a snad i pro novináře)

Motto: „Umíněnost a zarytost jsou nejprůkaznějším příznakem hlouposti.“
M. de Montaigne

Na úvod

Tento text je lapidárním výtahem (‚pro blondýny‘) ze dvou podkapitol rozsáhlejší rozpracované kritické studie na téma „Fosilní paliva, energetika, externality a Green New Deal“.

Přestože je obsah zpracován se snahou o srozumitelnost pro nejširší okruh čtenářů, doporučuji entitám vyskytujícím se často v komentářích pod podobnými články, aby tento článek nečetly, protože by jim mohl (i v případě, že by napsané pochopily) způsobit těžké psychické problémy a nutkání ventilovat je v komentářích, což pro změnu působí psychické trauma normálním komentátorům nepostiženým zelenou mozkovou plísní a oteplovací umanutostí.

Falzifikace a falzifikovatelnost vědeckých hypotéz a teorií

Zmíníme-li pojem falzifikace (z lat. falsum facere, tj.explicitně ‚učinit nepravdivé‘, ve významu vyvrátit, věrohodně zpochybnit, negovat), nelze nepřipomenout Karla Reimunda Poppera (1902 – 1994), rakouského filosofa, považovaného za nejvýznamnějšího epistemiologa 20. stol., který sám sebe označoval na základě svých politických, sociologických a filosofických názorů za kritického racionalistu. Na rozdíl od vídeňských novopozitivistů, jejichž teorii verifikace vědeckých hypotéz a teorií kritizoval a odmítal, postuloval, že pravdivost vědecké hypotézy nebo teorie nelze dokázat, ale pouze empiricky testovat, tedy, že pravdivost vědecké teorie nelze prokazovat, jen falzifikovat, vyvrátit ji, doložit experimentem její neplatnost. Podle Poppera, jenom vědecká hypotéza nebo teorie, kterou je možné podrobit falzifikaci, tj. je falzifikovatelná, má význam pro evoluci vědy a rozvoj poznání.

Popper, autor teorie falzifikace vědeckých hypotéz a teorií, zdůrazňoval, že není rozhodující množství experimentálních potvrzení vědecké teorie dokazujících její (dočasnou) platnost, ale pouze falzifikace může být konečná. Je to ono pověstné „hledání černé labutě falzifikující hypotézu, že všechny labutě jsou bílé“… Tím je nastolena podmínka sine qua non – testovatelnosti a vyvratitelnosti hypotéz a teorií, která je formulována jako tzv. Popperova břitva: „Vědecké teorie jsou ověřitelné. Ověřitelné teorie je možné na základě ověřovacího postupu – falzifikace - zamítnout (a nahradit teoriemi jinými)“. (Wikipedie, 2020)

Podmínka falzifikovatelnosti vědecké hypotézy nebo teorie je stálou noční můrou všech pseudověd a pseudovědců, kteří se jako šamani věštící katastrofu (doomsayers) vrhli na problematiku antropogenního globálního oteplování (AGW) poté, kdy na přelomu 80. a 90. let přišli - v souvislosti se změnou globálního politického paradigmatu - o vrchovatě naplněná koryta a sinekury generované z investic do výzkumu a vývoje v oblasti vojenství, kosmického výzkumu, humanitních věd, žel i některých přírodních věd, ale také v oblasti médií – propagandisté a fabulátoři lží a nepravd, do té doby profitující z bipolárního světa…

Inspirace M. Thatcherovou

Mezivládní panel IPCC se nechal inspirovat M. Thatcherovou, resp. jejím ad hoc tažením proti spalování uhlí, kterým účelově zlikvidovala hornické odbory v Británii. Zadání bylo jasné. Na objednávku zpracované studie ‚předních britských vědců‘, odkazující se na spekulativní partikulární závěry Arrheniovy, Tyndallovy, Thomsonovy, Pouilletovy, Langleyovy, Fourierovy (poslední z nich je označován za autora domněnky, že atmosféra jako skleněná deska skleníku blokuje vyzařování tepla ze Země – skleníkový efekt) a dalších, formulované v druhé polovině 18. a v 19. stol., označily za hlavního viníka katastrofického globálního oteplování (GW) nevinný, avšak pro Zemi životně důležitý plyn - oxid uhličitý CO2. (Happer, 2016) A protože CO2 je produktem spalování fosilních paliv a protože fosilní paliva spalují lidé vypouštějící ten zlý CO2 do atmosféry, mohou lidé za globální oteplování. Antropogenní globální oteplování (AGW) bylo na světě. Slavná britská ‚Železná lady‘ se tak stala spoluiniciátorem současného antiuhlíkového šílenství. Ano, je to logika žáka základní školy. Jenže logika plodící otrávené ovoce s nedozírnými následky, neboť tímto otráveným ovocem jsou krmeni všichni, ČR nevyjímaje, počínaje dětmi v mateřských školkách - v anglicky mluvících zemích pro to existuje stručné a výstižné pojmenování – ‚greenwashing‘ - zelený výplach mozku.

Světová meteorologická organizace (WMO) obkličovala myšlenku globálního oteplování již od roku 1978, po směšném neúspěchu s globálním ochlazováním z počátku 70. let. Poučeni kolapsem předpovědi katastrofálního globálního ochlazování, jako planou hrozbou příchodu doby ledové a souvisejícím posměchem i ztrátou důvěry, našlapovali zpočátku okolo globálního oteplování po špičkách. Průlomem bylo spojení s OSN v programu UNEP a založení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v roce 1988. Pro meteorology a příbuzné obory to bylo dlouho připravované otevření rohu hojnosti, dokonce bohatšího, než kdy mohli doufat. Jenže ne za vědu, ale za hledání důkazů a fabrikování obžaloby proti oxidu uhličitému. Stručně řečeno za bádání o nesmrtelnosti chrousta…

Jaksi paralelně se tak institucionalizovala nová, nijak specificky ohraničená vědní disciplína - vědecká prostituce. Během několika let se vyrojily nepřehledné zástupy vědců-prostitutů, kteří jako povolání/zaměstnání/vědecký obor uváděli, že jsou klimatology. Účty se musí platit a ‚peníze nesmrdí‘, jak prohlásil již Vespasianus, a na tom se dodnes nic nezměnilo. Mnozí z tehdy rychlokvašných klimatologů po létech prostituování dnes znechuceně promlouvají o poměrech a metodách v navenek úctyhodných institucích napojených na globálně oteplovací penězovody – v anglicky mluvících zemích se jim říká ‚whistleblower‘ (volně přeloženo: popískávač). A často jsou to dech beroucí výpovědi, … jako u těch Werichových svišťů.

Jak se vyhnout falzifikaci teorie nebo hypotézy

Aneb jak obhájit neobhájitelné. Jak již bylo shora zmíněno, Damoklův meč falzifikace visící na tenkém vlásku nad obskurní hypotézou antropogenního globálního oteplování ohrožoval a stále ohrožuje bohatě saturovaný proud financí valící se z otevřeného rohu hojnosti, pojišťovaného absurdními smlouvami a závazky (viz Pařížská smlouva, 2015) a navazující kroky, Green New Deal for Europe, elektromobilita, podpora tzv. OZE atd., plánovitě promrhávající bilióny eur na nesmyslnou ‚uhlíkovou neutralitu‘. Skvěle je to popsáno, komentováno a kritizováno v článku, kde jsou zdůrazněny a solidně popsány cíle a prostředky tohoto v Německu zrozeného nesmyslu (Vinkler, 2020) – skutečně stojí za přečtení.

Proto mezinárodní think-tank vědeckých prostitutů s pomocí spřátelené mediální sféry vytváří informační mlhu, rozhazuje maskovací sítě a infiltruje se do politiky na všech úrovních, protože stále platí, a o tom vědečtí prostituti vědí své: ‚Každý má svoji cenu!‘

Je také logické, že ostře napadají Popperovu teorii falzifikace, kde je markantní snaha najít obezličky, které by umožňovaly udržet při životě nešťastné falzifikované teorie a hypotézy udávající za hlavního hybatele oteplování oxid uhličitý (CO2).

K tomu slouží celá řada vypracovaných triků často vedoucích k hypotéze, která je z podstaty nefalzifikovatelná. Dokonalým a velmi srozumitelným přehledem k tomuto manévrování je přednáška Cyrila Höschla (Höschl, 2018).

Hypotéza antropogenního globálního oteplování (AGW), včetně vlivu oxidu uhličitého na klima, byla již falzifikována ohromným množstvím prací po celém světě. Za všechny několik citací: (Alexander, 2012); (Driessen, 2018); (Hepler, 2016).

A tak se použil jeden z nejprimitivnějších triků – z antropogenního globálního oteplování se stala klimatická změna - ať již to znamená cokoli - a ‚boj‘ proti klimatické změně může pokračovat do nekonečna, nebo přinejmenším do té doby, dokud bude dostatek hlupáků nebo okrádaných, kteří to budou ochotni nebo nuceni platit (viz (Masson-Delmotte, a další, 2018)). Trumpa sice zařízli, ale co kdyby se objevil někdo jemu podobný…Proto spěchají s New Green Deal(em). Než budou definitivně odhalení jako zloději a podvodníci. Zde je typickým reprezentantem EU komise s U. von Leyen v čele a její guru frau Merkel spolu se skoro celou SRN.

Co Svante Arrhenius nenapsal

Rozsáhlý Arrheniův článek (Arrhenius, 1896) na 39 stranách představuje snůšku spekulací, chybných premis, selektivního výběru nepůvodních dat (převzatých od jiných autorů), výpočtů, které nevedou nikam a nedokazují nic. Ostatně i autorova motivace k napsání toho veledíla se vcelku míjí s důvodem, proč je dodnes tak často citován. A naopak – je skutečně vzorovým předobrazem toho, jak se dnes dělá klimatická ‚věda‘.

Arrheniovi životopisci zmiňují (např. (Crawford, 1997)) v souvislosti s tímto článkem, že sám jeho autor v korespondenci dosti nevrle konstatoval, že se tímto problémem zabýval zbytečně a bezvýsledně na něm ztratil skoro rok pracovního času. V hořkém komentování závěrů článku a reakcí na ně nepřímo zmiňuje, že jeho přednáška o vlivu CO2 (i když Arrhenius v článku explicitně uvádí pro CO2 - kyselina uhličitá, jak prý bylo v té době zvykem) na rozpoutání doby ledové nebyla dobře přijata, což je eufemismus zakrývající skutečnost, že prý účastníci tehdejší přednášky Arrheniovy závěry v diskusi doslova rozcupovali…

Přestože se téměř ve všem mýlil, nenapsal, že by za rostoucí obsah Carbonic Acid (CO2) v atmosféře mohlo spalování fosilních paliv – v té době – vrcholícím období páry, pak především uhlí!

CO2 experiment M. Schnella

Na 13. mezinárodní konferenci EIKE v Mnichově (ano, to je ta konference, kterou se rudo-zelené bojůvky snažily násilně zadusit, za shovívavého přihlížení německých ‚demogratických’ úřadů), přednesl M. Schnell vynikající příspěvek, ve kterém shrnul výsledky svého experimentování s tzv. skleníkovými plyny, na měřící aparatuře vlastní konstrukce, umožňující jak experimentování v laboratorních podmínkách, tak paralelní provádění stejných experimentů v terénních podmínkách za různých meteorologických situací. Popis aparatury, stejně jako podmínky a průběh všech provedených experimentů, je velmi detailní a umožňuje tak kdekoli a kdykoli provedení kontrolních experimentů a porovnání získaných dat, která M. Schnell nabídl k dispozici. To je základní předpoklad jakékoli falzifikace – reprodukovatelnost experimentu.

Jako komparaci pro experimenty s oxidem uhličitým (CO2) a s cílem datově podchytit jeho schopnost absorbovat infračervené záření (které podle alarmistických vědců-prostitutů je extraordinální – sic!), použil inertní plyn argon (Ar) ze skupiny vzácných plynů, který má podobnou atomovou hmotnost jako molekula oxidu uhličitého, ale jakožto inertní plyn netvoří molekuly ani sloučeniny. Na rozdíl od podílu CO2 (objemově 412 [ppmv] a hmotnostně 625,8 [ppmm]), je Ar v atmosféře zastoupen objemovým podílem 9 340 [ppmv] a hmotnostním podílem 12 878 [ppmm], což je 22,67krát více než CO2 objemově a 20,57krát více hmotnostně, přičemž setrvání Ar v atmosféře se uvádí na miliardy let proti 10 až 15 letům u CO2.

Autor prokázal sérií experimentů s čistými plyny CO2 i Ar a různými kombinacemi koncentrací CO2 i Ar vzájemně a se suchým vzduchem, že infračerveným zářením ohřívaný oxid uhličitý se chová jako zcela normální plyn a jeho vertikální teplotní stratifikace a zpětné vyzařování je téměř identické s inertním plynem – argonem (Ar).

Výsledky autor prezentoval v dlouhé sérii grafů a kontrolovatelných výpočtů, kterými jednoznačně falzifikoval hypotézu tvrdící, že oxid uhličitý je hnacím skleníkovým plynem a původcem globálního oteplování nebo klimatické změny. Navíc vzhledem k nízké koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře je jeho celkové hypotetické zpětné vyzařování (tzv. skleníkový efekt) ve skutečnosti pouze asi 40 % proti teoretickému, vzhledem k překrývání absorpčních oken s ostatními plyny, tj. oxid uhličitý prakticky nepokryje ani celou oblast svých absorpčních oken (100 % teoretického potenciálu termální absorbce). Z průměrných 333 [W.m-2] zpětného vyzařování atmosféry je možný skleníkový efekt oxidu uhličitého menší než 5 %, ostatních 95 % má jiné zdroje a příčiny (obr. 1).

Schnell v přednášce poukazuje na obdobné experimenty, které s jinak postavenou a jinak měřící aparaturou prováděli vídeňští inženýři Ch. a M. Marvanové (Marvan, a další, 2019), kteří svými pokusy v zásadě negovali (falzifikovali) hypotetický vliv CO2 na klima. I oni, podobně jako Schnell, svými terénními experimenty došli k závěru, že CO2 za různých meteorologických podmínek (jasno – oblačno – mlhavo) nemá žádný signifikantní nebo jen nepatrný vliv na zpětné vyzařování, měřitelný na hranici chyby detekce.

Lapidárně shrnuto: nejpozději prvních n.100 m od povrchu Země už nemají zde rozptýlené molekuly CO2 v oboru 2 - 13 [?m] (tj. mikrometrů IR pásma CO2 ‚okna’) co zachytávat.

M. Schnell na závěr své přednášky trefným sarkasmem glosoval antiuhlíkové šílenství německé vlády a celé EU parafrází Heinových veršů (obr. 2).

A to je pro dnešek vše, i když ani zdaleka ne všechno...

**********

Schnell
Schnell 1

**************************

Literatura a zdroje (výběr):

[1] Alexander, Ralph B. 2012. Global warming false alarm: The bad science behind the United Nations’ assertion that man-made CO2 causes global warming (Falešný poplach globálního oteplování:Zlá věda v pozadí OSN v tvrzení, že lidské emise CO2 způsobují globální oteplování.) . Second edition, updated and revised, 2012. Royal Oak : Canterbury Publishing, 2012. str. 224. ISBN-13 978-09840989.

[2] Arrhenius, Svante. 1896. On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon the Temperuture od the Ground (Vliv kyseliny uhličité ve vzduchu na teplotu povrchu země). www.rsc.org. [Online] Philosophical magazine and Journal of Science Series 5, Volume 41, pages 237 - 276 (sken originálu), duben 1896. [Citace: 22. prosinec 2019.] Název kyselina uhličitá v tomto článku reprezentuje oxid uhličitý podlle tehdejšího chemického uzu. http://www.rsc.org/images/Arrhenius1896_tcm18-173546.pdf.

[3] Crawford, Elisabeth. 1997. Arrhenius’ 1896 Model of the Greenhouse Effect in Context (Arrhenius 1896 Model Skleníkového efektu v souvislostech). Ambio, vOL. 26, No. 1, Arrhenius and the Greenhouse Gases (Feb., 1997), pp. 6-11. [Online] Royal Swedish Academy of Sciences - Allen Press publishing services, únor 1997. [Citace: 10. prosinec 2020.] http://www.jstor.org/stable/4314543.

[4] Driessen, Paul. 2018. The IPCC’s Latest Climate Hysteria /Nejnovější klimatická hysterie IPCC/. Townhall. [Online] Copyright © Townhall.com/Salem Media, 13. říjen 2018. [Citace: 22. říjen 2018.] https://townhall.com/columnists/pauldriessen/2018/10/13/the-ipccs-latest-climate-hysteria-n2528023.

[5] Happer, William. 2016. Happer’s Statement: CO₂ will be a major benefit to the Earth. TBS - The Best Schools. [Online] © 2011-2018 TheBestSchools.org, 24. březen 2016. [Citace: 22. říjen 2018.] https://thebestschools.org/special/karoly-happer-dialogue-global-warming/happer-major-statement/#note42.

[6] Hepler, Russ. 2016. EXPOSED: Why The Global Warming/Climate Change Industry Is a SCAM (ODHALENO: Proč je průmysl globálního oteplování/klimatické změny podvod). The Federalist Papers Project. [Online] 4. únor 2016. [Citace: 23. listopad 2017.] http://thefederalistpapers.org/us/exposed-why-the-global-warmingclimate-change-industry-is-a-scam-meme?utm_source=FBLC&utm_medium=FB&utm_campaign=LC.

[7] Höschl, Cyril. 2018. Kouzla a klamy vědeckého zkoumání. Neurazitelny.cz Večery na FF UK. [Online] Filosofická fakulta UK, Praha, 8. leden 2018. [Citace: 2. červen 2018.] https://www.youtube.com/watch?v=GczkFbi4ezM.

[8] Marvan, Christoph a Marvan, Matthias. 2019. Experimen­telle Unter­suchung der IR-Strahlung von den Gasen CO2 und Butan/Propan im Labor und Feld­versuch. EIKE - Europäisches Institut für Klima & Energie. [Online] 16. 04 2019. [Citace: 26. září 2019.] https://www.eike-klima-energie.eu/2019/04/16/experimentelle-untersuchung-der-ir-strahlung-von-den-gasen-co2-und-butan-propan-im-labor-und-feldversuch/.

[9] Masson-Delmotte, V., a další. 2018. Global Warming of 1,5°C. An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways. IPCC. [Online] 6. říjen 2018. [Citace: 14. říjen 2018.] https://www.ipcc.ch/report/sr15/. In Press.

[10] Schnell, Michael. 2018. Experimen­telle Über­prüfung des CO2-Treibhaus­effektes: Die falschen Klima-Propheten (Experimentální ověření skleníkového efektu CO2: Falešní klima proroci) . EIKE - Europäisches Institut für Klima & Energie. [Online] 28. červen 2018. [Citace: 28. září 2019.] https://www.eike-klima-energie.eu/2020/06/28/experimentelle-ueberpruefung-des-co2-treibhauseffektes-die-falschen-klima-propheten/.

[11] —. 2019. Welchen Einfluß haben Treibusgase auf die Lufttemperratur (Jaký vliv mají skleníkové plyny na teplotu vzduchu). YouTube.com. [Online] EIKE - Europäisches Institut für Klima und Energie, 17. prosinec 2019. [Citace: 22. prosinec 2019.] https://www.youtube.com/watch?v=9qfThLR5psw.

[12] Vinkler, Miroslav. 2020. Co je to European Green Deal a co nám přinese? ekolist.cz. [Online] 7. únor 2020. [Citace: 4. červenec 2020.] https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/co-je-to-european-green-deal-zeleny-udel-a-co-nam-prinese. ISSN 1802-9019.

[13] Wikipedie. 2020. Faltifikovatelnost. WikipediE - Otevřená encyklopedie. [Online] WikipediE. cz, 6. červen 2020. [Citace: 12. červenec 2020.] https://cs.wikipedia.org/wiki/Falzifikovatelnost.



LETNÍ SOUTĚŽ: Poslední šance, zapojte se a vyhrajte věci za tisíce korun
LETNÍ SOUTĚŽ: Poslední šance, zapojte se a vyhrajte věci za tisíce korun

Vítejte v posledním – 10. týdnu soutěže. Opět hrajeme o 7 cen, mezi kterými najdete set hraček od Fisher-Price, doplňky stravy od NaturaMed,...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.