KLIMA: Důvody ke klimatickému optimismu
V květnu 2026 vědci OSN oznámili, že ustupují od nejvíce alarmistického scénáře RCP8.5, který předpokládal nárůst těžby uhlí a velké oteplení ve 21. století (cca 5°C oteplení od 19. století). Tento extrém byl dlouho prezentován veřejnosti jako výchozí scénář „business as usual“ (když nic nebudeme dělat).
Z těchto představ o 5°C oteplení vycházela Gréta, Extinction Rebellion, Hansen a další radikální pesimisté, podle nichž je situace tak vážná, že všechno je dovoleno. Včetně házení kečupu na obrazy v galeriích a lepení se k silnici.
Můžeme si oddechnout ale i z jiného důvodu. Nevypadá to ani na příchod „mini doby ledové“ o délce pár desetiletí, kterou řada autorů očekávala (Landscheidt, Abdussamatov). Sluneční aktivita poklesla přesně jak se čekalo podle Suessova cca 200-letého solárního cyklu. Ale teploty ne.
Nejspíše tedy můžeme ve 21. století čekat scénář mírného oteplení. Které ale nebude pravidelné - bude oscilovat podle přírodní variability a oceánských cyklů. Třeba taková Atlantická multidekádová oscilace AMO má cca 50-70 let. Klimatický panel OSN tuto přírodní variabilitu ve svých modelech ignoruje, ale na to jsme si už zvykli.
Nový model navržený Nicolou Scaffettou. Vychází z nižší citlivosti klimatu vůči růstu CO2 a bere v potaz oceánské oscilace. (Scaffeta 2026, Fig. 21)
Co od teplejšího klimatu očekávat? Ano, budou i nadále sucha, vedra, povodně, bouře, vítr. Tak jako jsou v každém podnebí odjakživa. Rozdíl je v tom, že dnes díky systémům včasného varování tyto živelné pohromy mají méně a méně obětí. Zatímco ve 20. až 40. letech ročně bylo okolo 400 a více tisíc mrtvých při živelných pohromách, od 80. let se pohybujeme v okolo 45 – 75 tisíc osob (Our World in Data).
Pojistné škody při živelných pohromách prý rostou – slyšíme to každý rok ve zprávách. Ale už se ze zpráv nedozvíte, že za to nemůže hlavně inflace, růst populace a růst HDP. Světová ekonomika dlouhodobě roste tempem okolo 3% za rok. Pokud data o škodách „normalizujete“ a očistíte o zkreslující vlivy, žádné zhoršení není patrné.
Může mít oteplení - totiž klimatická krize, jak se tomu dnes říká - vůbec nějaká pozitiva?
Pokud si vzpomínáte ze školy na fotosyntézu, tak víte, že CO2 je pro rostliny potrava, hnojivo. Satelity ukazují, že od počátku 80. let se v Severní Americe se prodloužilo vegetační období o 12 ± 5 dnů a v Eurasii o 18 ± 4 dnů (Zhou a kol. 2001). Díky oteplení a růstu CO2.
Díky lepšímu klimatu a pokroku v zemědělských technikách se daří vypěstovat z hektaru plochy stále více plodin. Podle údajů Světové banky se výnosy obilnin z hektaru (cereal yield per hectare) zvýšily z 1.4 metrické tuny na hektar v roce 1961 na více než 4 metrické tuny na hektar v roce 2017.
Živelné pohromy jako sucha a povodně zdánlivě narůstají – rostou pojistné škody (horní graf, korigováno o inflaci). Pokud si ale uvědomíme, že za nárůst škod může také nárůst populace a růst HDP, dojem zhoršování živlů zmizí (dolní graf). Za období 1980 – 2009. (Neumayer a kol. 2011)
Teplejší klima někde spíše prospěje, někde naopak, ale celkový výsledek je kladný. Až do určité hranice teplot. A tu stále nepřekračujeme. Ekonom z Yale University, Ed Dolan, tvrdí, že bez změny klimatu by v roce 2099 byla světová ekonomika 14x bohatší než v roce 2010. I kdyby klimatická změna srazila růst HDP o 23% (jak hrozí Burke a kol. 2015), pak by v roce 2099 byla světová ekonomika „pouze“ 11x bohatší než v roce 2010.
Rostoucí životní úroveň přináší „demografický přechod“ do stále více zemí. Jediný kontinent, kde reprodukce je ještě nad limitem 2,1 dítěte na jednu ženu, je Afrika. S tím bude zpomalovat i potřeba surovin a poptávka po energiích. Agentura Wood Mackenzie odhaduje, že světová spotřeba primární energie vyvrcholí kolem roku 2035 na úrovni cca 717 exajoulů (cca 199 tisíc TWh) a začne klesat. Sama od sebe. Není nutné páchat krkolomnou energetickou sebevraždu po vzoru EU.
Oteplení (dnes označované jako klimatická krize) znamená nárůst letní úmrtnosti a pokles zimní úmrtnosti. Výraznější je ale pokles zimní úmrtnosti. Nizozemští autoři Martens a Huynen v roce 2001 třeba spočítali, že pokud CO2 dosáhne 550 ppm, tak v roce 2050 dojde v Nizozemí k čistému poklesu úmrtí asi o 1100 osob ročně.
Díky oteplení potřebujeme více energie za klimatizaci, ale ještě mnohem více energie uspoříme díky mírnějším zimám, kdy nemusíme topit. Tedy se nám celkově díky oteplení sníží emise. Podotýkám, že vytápění budov má na svědomí 12% světové spotřeby energie a klimatizace jen 2% (Kennard a kol. 2022).
Ano, tohle je ta tvář „klimatické krize“, o které moc často z oficiálních kruhů neslýcháme. Neznamená to, že máme složit ruce do klína. Ale máme dost času prosadit něco lepšího než OZE (občasné zdroje energie) a autíčka na elektriku. A máme dost času se adaptovat. Tak jako jsme se kdysi museli přizpůsobit malé době ledové, nyní se musíme vyrovnat s tím, že skončila. Nahá opice se ostatně dokázala adaptovat na život v tropech (průměrná roční teplota 30°C) i ve Skandinávii (průměrná roční teplota 0°C).
Svante Arrhenius byl prvním držitelem Nobelovy ceny a zároveň objevitelem skleníkového efektu. Spalování fosilních paliv pokládal za dobrou právu pro klima. Ostatně to samé si myslel ve 30. letech další průkopník studia oteplování, Guy Callendar.
Na závěr bych si dovolil citovat nobelistu Svante Arrhenia, který v 19.století skleníkový efekt objevil. „Jak bude přibývati kysličníku uhličitého v atmosféře, můžeme doufati, že přijde doba, kdy bude lepší klima zejména v chladných krajích, doba kdy Země bude míti bohatší úrody než dnes, takže dokáže nakrmiti rychle přibývající populaci (Svante Arrhenius, Worlds in the Making: The Evolution of the Universe (1908), str. 63.)
POUŽITÁ LITERATURA
Nicola Scafetta, Detection, attribution, and modeling of climate change: Key open issues, Gondwana Research, Volume 152, 2026, Pages 92-128, Odkaz
Zhou, Liming, Tucker, C.J., Kaufmann, R.K., Slayback, D., Shabanov, N.V. and Myneni, R.B. 2001. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999, J. Geophys. Res., Vol 106, No D17, 2001 (Dostupné na: Cybele)
Dolan, E. Will Climate Change Destroy the Global Economy? Niskanen Center, July19, 2017.
Martens, P. and Huynen, M. 2001. Will global climate change reduce thermal stress in the Netherlands? Epidemiology 12: 753-754.
Odkaz (cereal yields per hectare)
Kennard H, Oreszczyn T, Mistry M, Hamilton I. Population-weighted degree-days: The global shift between heating and cooling. Energy Build. 2022 Sep 15;271:None. doi: 10.1016/j.enbuild.2022.112315. PMID: 37719455; PMCID: PMC10502910.
Pielke, R. (2021). Economic ‚normalisation‘ of disaster losses 1998–2020: a literature review and assessment. Environmental Hazards, 20(2), 93–111.
Neumayer, Eric and Barthel, Fabian, Normalizing Economic Loss from Natural Disasters: A Global Analysis (December 5, 2010). Global Environmental Change, Vol. 21, No. 1, pp. 13-24, 2011,
Wood Mackenzie: Falling fertility rates threaten long-term energy demand as global population could peak at 8.9 billion by 2053. woodmac.com 9.7.2026
MOJE STARŠÍ PODROBNĚJŠÍ ČLÁNKY NA TATO TÉMATA
