Neviditelný pes

KLIMA: Dopis z lásky

27.5.2019

Milá Greto, možná jsi ještě nikdy nedostala od staršího muže dopis z lásky.

Neboj se, nejsem zamilovaný do tebe. Tento dopis píšu z lásky k politicky nezávislému a poctivému vědeckému poznávání světa kolem nás. Poctivost vědeckého bádání spočívá v tom, že dosažené výsledky jsou vždy ověřitelné, jsou zveřejňovány včetně použité metodiky a kdokoli je může zkusit vyvrátit. Tato poctivost se pozná i tak, že vědec se nebojí říci: „Já nevím, jak současná pozorování vysvětlit. Zatím nemáme dost relevantních informací. Nebudu se pokoušet vytvořit z toho teorii.“ Tím se věda liší od politiky. Taky se v ní na rozdíl od politiky nelže (výjimky jsou ovšem náležitě propírány v médiích - často bohužel účelově). Bohužel sdělovací prostředky a následně nudící se politici zásady vědeckosti ani neznají, ani nectí. Začíná to obvykle tak, že se v nevysvětlené statistické koincidenci pozorovaných jevů hledá a „najde“ příčinná souvislost. Politicky použitelná příčinná souvislost.

Pak tu vedle vědy máme filosofii. Ta by měla vědecky zjištěná fakta posbírat a nějak vysvětlit jejich kontext a význam, je-li jaký. Leckdy se liší filosofický výklad téhož existujícího jevu v závislosti na tom, zda je filosof založení katolického, marxistického atd. Závisí na paradigmatu, jaké filosof vyznává. Ani ve filosofii se nelže, ovšem ani se příliš často neříká „Já nevím“.

No a co ekologie? Ekologie je skutečně jen a pouze věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím. Nesmí být chápána jako věda o tom, jak zachránit Zemi, jinak vědeckost ztratí a stává se náboženstvím. Tak jako zatím neexistuje vědecká metoda na to, jak pokaždé vyhrát v ruletě, neumějí vědci ani spolehlivě zachránit planetu před čímkoli. Milá Greto, ještě to netušíš, ale ani ty to neumíš. Promiň, že jsem první, kdo ti to říká. Domnívám se navíc, že ani není před čím zachraňovat.

Proč si to myslím? Za prvé: kde je psáno, že změny klimatu jsou vyvolány jen jedním faktorem, a že tím faktorem je zrovna lidská činnost? Nebo že je to alespoň z více faktorů ten nejdůležitější? Za druhé: kde je psáno, že klima, které jsme měli v posledních pár stoletích, je to normální, které tu má zůstat na věky věků? Za třetí: život z naší planety jen tak nezmizí. Nikdy ještě nezmizel - a že už těch masových vymírání bylo! Myslet si, že člověk tuto planetu dokáže zničit, opravdu zničit, je chvástavé velikášství. Koho by na začátku rozvoje života na souši napadlo, že organismy dovedou přežít i tak agresivní a toxický prvek, jakým je kyslík? Za čtvrté: Kdo tvrdí, že umí změnit celosvětové klima, měl by si někde stranou vybrat jeden nepříliš velký a nepříliš důležitý mořský proud. A nechť zkusí spojenými silami lidstva otočit jeho proudění a jeho teplotu. Podařilo by se to vůbec? Kolik by to stálo? Zůstal by výsledek stálý i po ukončení lidské intervence? Tak řádově s takovými a ještě většími silami se musí potýkat ten, kdo chce měnit celosvětové klima. Ani chování lidstva není snadné změnit. Zkuste pro začátek celosvětově přimět kuřáky, aby přestali házet vajgly na zem. To už je možná snadnější otočit ten mořský proud!

Neprohlašuji své názory za vědecky prokázané, jsou to jen názory. A co ty, Greto? Až navzdory pátečním absencím jakž takž dokončíš střední školu, až jednou v daleké budoucnu budeš (možná zakrytá nikábem) vozit v kočárku vnoučata, jsi připravená říci si potom případně i „Bože, já bývala blbá“?

Dva postřehy o tom, jak doopravdy funguje příroda navzdory přáním tzv. aktivistů:

Příklad o pozitivním vlivu kuřáků. Před nějakými deseti lety stávala v městečku X autobusová zatávka, kde v boudičce často čekávali profesoři ze dvou středních škol. Žactvo propadlé nikotinu postávalo opodál na trávníku, až tam vydupalo kus holé ztvrdlé země. Tím vzniklo ideální prostředí pro hnízdní nory samotářských včel.

Příklad o pozitivním vlivu vetřelců. Do Anglie byli vysazeni nepůvodní králíci divocí a jak je jejich zvykem, namnožili se. Invazní druh, pryč s ním? Králíci spásají trávu hodně nakrátko, Tím se půda prohřeje a to svědčí jednomu druhu mravenců, u nějž se vyvíjejí housenky modráska černoskvrnného. Epidemie myxomatózy u králíků před pár desítkami let způsobila, že se stal modrásek černoskvrnný téměř vyhynulým druhem. Prostě souvislosti jiné, než by člověk čekal, a hra na prospěšnost či škodlivost se jeví jako naprosto scestná.

Už jsem za život slyšel vícero „vědeckých teorií“ o klimatu. V roce 1977 začátkem ledna nečekaně udeřily mrazy. V televizi vystoupil vědec a prohlásil, že by měla nastat malá doba ledová a že očividně právě nastává. Před nemnoha lety jiný vědec prohlásil, že statisticky mají všední dny více slunného počasí, zatímco víkendy častěji proprší. A vysvětlil to tím, že průmysl během všedních dní vytvoří tolik exhalací, že pak vznikem kondanzačních jader dva dni prší. No a nakonec: všimli jste si, kolik klimatologů dnes místo pojmu „globální oteplování“ používá opatrnější výraz „globální změna klimatu“?

Greto, co ty na to? Víš, všichni tě přirovnávají k Johance z Arcu, ale ta moc ošklivě skončila. Já bych tvůj dosavadní příběh spíše přirovnal k Chance Gardnerovi z filmu (a knihy) Byl jsem při tom. A trochu k Forrestu Gumpovi. Ale třeba se mýlím. To my oba smíme - život půjde dál a planeta si bude žít nezávisle na nás dvou.

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin



zpět na článek