19.3.2024 | Svátek má Josef


KLIMA: Další CO2 experiment, tentokrát virtuální

21.6.2021

Motto:
Svět je o mnoho lepší, než si myslíte!
prof. Hans Rosting

Imagine

Na konci zimního zkouškového období roku 2008 jsme se dvěma kolegy seděli v podvečer v oblíbené hospůdce ‚na pivu‘ a snažili se spláchnout duševní únavu po celodenním zkoušení. A jak už to bývá u piva, vedli jsme řeči o všem možném. A protože v té době se již rozmáhalo fotovoltaické a větrníkové šílenství odůvodňované globálním oteplováním způsobeném lidmi přidáváním zlého CO2 do atmosféry spalováním fosilních paliv, přišlo i toto téma na přetřes. Muselo přijít, protože propaganda zelených vyděračů, oteplovacích alarmistů a samozvaných ekologistů vydávajících se za ekology samouky pracovala na plné obrátky ve snaze vzbudit v lidech strach, pocit provinění a špatného svědomí za bezohlednost k životnímu prostředí a hanebně hlubokou ‚uhlíkovou stopu‘, protože uhlík, resp. oxid uhličitý byl, podle dávné Fouriérovy hypotézy, označen za hlavního viníka.

I v hospůdce, kde jsme seděli, byla puštěna velkoplošná televize a na chvíli nás upoutalo další katastrofické hlásání blížícího se globálního Armagedonu. Do propagandistických mlýnů byli zapojeni osvědčení mediální stratégové, redaktoři TV vysílání i řadoví novináři, kteří podle notiček německých zelených, podle osvědčeného Goebbelsova receptu hlásali lež, aby se po stém opakování stala pravdou. A skutečně se snažili zasloužit si jidášský groš, takže bylo možno slyšet v TV zprávách z úst redaktorky truchlivé oznámení, že ‚vjedci‘ zjistili, že globálně se zvýšil obsah jedovatého (sic!) CO2 o 5 ppm (skutečně neřekla ‚pí-pí-em‘, ale ‚p-p-m‘ - a také zjevně ani netušila, že je rozdíl mezi objemovým a hmotnostním milióntým podílem v látce), aniž si chudinka uvědomovala, že s každým vydechnutím a proneseným slovem jí z úst odchází ten jedovatý CO2 v koncentraci 30 000 až 40 000 ppmv, a ona přesto dále žije a dýchá…

Jak nám na účtu rostla zahrádka čárek, bavili jsme se skvěle na účet zelených propagandistů, až se vynořila otázka: kolik vlastně toho CO2 z našeho uhlí, je vypouštěno do atmosféry, když těžíme a spalujeme jen těch pár miliónů tun ročně? Jak se to projeví na celkovém obsahu CO2 globálně?

A od toho byl jenom krůček k daleko významnější otázce: Co by se stalo s globálním obsahem – koncentrací - CO2 v atmosféře, kdyby veškeré zásoby severočeského hnědého uhlí byly spáleny v jediném okamžiku?

A tady jsme u toho ‚imagine‘, nikoli toho Lennonova ‚Imagine‘‚Představ si, že nad námi není nebe a ani peklo pod námi‘ -, ale u hypotetického, čistě virtuálního experimentu. Vytáhli jsme na stůl notebooky a začali skládat parametry experimentu. A hned na začátku jsme narazili na problém vyčíslení zásob hnědého uhlí, jeho jakosti a odvození elementárního složení, abychom vyčíslili podíl uhlíku a mohli jej virtuálně spálit na CO2, přepočítat na objem a vypustit do atmosféry, kde se stejně virtuálně rozptýlí, jak se přirozeně děje v přírodě již po miliardy let…

Zásoby, zásoby, ale které?

Tady jsme se trochu trápili, protože i když zelení lumíci mají představu, že když se v registrech odepíší ověřené a spočítané zásoby, ony jaksi zmizí. Nikoli. Mohou je desetkrát odepisovat, a stokrát vyškrtávat, to uhlí tam pod zemí fyzicky stále zůstane, nezmizí škrtnutím ostré tužky ani sebesilnějším alarmistickým přáním.

Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP) byly od 50. let minulého století počítány podle obecných kondic, které byly korigovány podle specifik jednotlivých dobývacích prostorů, ale také podle plánované metody dobývání, tj. významně se lišily kondice pro povrchové dobývání, včetně úprav podle uvažované technologie dobývání, a zcela odlišné byly kondice pro hlubinnou těžbu, pochopitelně také s velmi rozdílnými vytěžitelnými zásobami.

Takže bylo jasné, že je nutno ve výpočtu pracovat s geologickými zásobami, které do jisté míry mj. absolutizují objem a hmotnost suroviny v ložisku. Ostatně v této imaginaci se uvažovalo, že se spálí vše, co obsahuje uhlík. Pochopitelně byly ignorovány absurdní limity těžby, ale i ochranná pásma a celíky. To je skutečná výhoda virtuálního experimentu. Tak se mohly například započítat i zásoby v oblasti tzv. ‚neproduktivní žatecké delty‘, kde jsou vlivem proměnlivých sedimentačních podmínek delty ústící do uhlotvorného močálu, sloje rozmrštěny do pěti až dvanácti slojových lávek a poloh, které nebyly vhodné k těžbě velkostrojovou technologií ani hlubinně. Je také nutné si uvědomit, že většina zásob v ústecké i mostecko-chomutovské části pánve je tvořena jednotnou slojí o mocnosti 23 až 28 metrů s velmi rozdílným vývojem na bázi i v nadloží sloje, kde se běžně vyskytují uhelné jíly a jílovce s decimetrovými až metrovými polohami uhlí, které obvykle nebyly ani do geologických zásob započítávány, ale celkově zvyšují mocnost slojových vrstev o 5 až 12 metrů a v zásadě opět obsahují významný podíl uhlíku.

Pro vaši obrazovou představu uvedu příklad (imagine!), vážení čtenáři a vážené čtenářky. Stoupnete-li si k patě osmipatrového panelového domu a svůj pohled pozvednete nahoru tam, kde je nad vámi vidět okraj střechy, je to, jako byste stáli na patě jednotné sloje hnědého uhlí v mosteckém souvrství a tam, kde je okraj střechy, byste viděli strop sloje. Tedy běžná mocnost jednotné sloje je stejná jako výška osmipatrového panelového domu. Součet mocností slojových lávek tam, kde se sloj vyvíjela v nestálých podmínkách (typicky v deltě), pak je běžně až dvojnásobný, tedy 45 až 50 m!

Zahrnuli jsme proto i bazální méně kvalitní polohy a dopracovali jsme se k hrubému výsledku 3 480 mil. tun (860 mil. t v teplicko-ústecké části pánve, 2 620 mil. t v mostecko-chomutovské části).

Dalším oříškem k rozlousknutí bylo stanovení jakosti, alespoň průměrné, ale pokud možno reprezentující v souhrnu celkový obsah uhlíku ve všech vyskytujících se typech uhlí, tj. po odpočtu průměrného obsahu balastu (vody veškeré Wtr ≈27 hm. %, obsahu popela Ad ≈31 hm. % a síry Sd ≈1,1 hm. %) jsme měli celkový podíl uhlíku v sušině a z toho po odečtu Wa ≈ 7 hm. %, představuje zbytek hořlavinu, kde průměr Cdaf ≈ 76 hm. %.

Zbytek byl již jednoduchý. Sférická reprezentace Země odpovídající svým objemem referenčnímu elipsoidu WGS84, mocnost troposféry 12 km, opět generalizovaná bez zohlednění plochy kontinentů a jejich průměrných nadmořských výšek, ani komplikující změny gravitačního zrychlení s výškou, ani s tím související změny tlaku a teploty a polárního zploštění.

Zde se bez vytáček přiznávám, že po přepočtu váhových podílů ‚spáleného‘ uhlíku na objem CO2 a jeho ‚vložení‘ do objemu troposféry vyšlo číslo, které jsme naprosto neočekávali, nebudu přehánět, když vám sdělím, že jsme byli trochu v šoku.

A protože jsme se domnívali, že někde v běhu výpočtů jsme udělali fatální chybu, začali jsme své výpočty znovu procházet. Jenže už tu byl pan vrchní: „Pánové, platit, zavíráme!“ Zaplatili jsme ten laťkový plot na lístku a než jsme se rozešli, slíbili jsme si, že se k této problematice vrátíme a spočítáme to přesněji a bez chyb.

K tomu však už nedošlo, osud nás rozvál…

Imagine - kvíz

Před několika měsíci, když jsem prováděl úklid ve svých počítačích a zálohách na discích, našel jsem soubor s výčtem a popisem parametrů a výpočty v tabulkách Quattro. Připomněl jsem si, co a proč jsme tehdy počítali. Oprášit a důkladněji zpracovat tento tehdejší nápad jsem si hned uložil, jako další úkol, až bude chvilka času. Ukázalo se, že chvilka stačit nebude, protože se vynořila lákavá představa a otázka, o kolik se zvýší objem CO2 v atmosféře, když to nebude jenom severočeské uhlí, ale všechno známé uhlí na Zemi a nejen to, ale také ropa a zemní plyn, tedy ta zlá a ošklivá fosilní paliva an blok, v jediném okamžiku. Představujete si to?

Jsem si vědom, že ti, kteří dočetli až sem, jsou zvědaví, jaké číslo nám tehdy vlastně vyšlo. Zklamu vás. Ještě vám to neprozradím. Ne dnes.

Nyní nechám na vás a na vaší imaginaci odhadnout náš tehdejší výsledek z virtuálního spálení severočeského hnědého uhlí. Zde je několik možností:

1) Významně, o stovky ppmv vzroste obsah CO2 v atmosféře.
2) Podstatně vzroste obsah CO2 v atmosféře o desítky ppmv.
3) Obsah CO2 v atmosféře vzroste o nevýznamné jednotky ppmv.
4) Atmosféra si tohoto našeho příspěvku CO2 ani nevšimne.

Ti, kdo mají chuť, mohou si to zkusit spočítat. Všechny potřebné základní parametry jsou v článku uvedeny. Ostatní musí počkat až do příštího vydání.