S. Kořená 27.10.2019 10:02

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 27.9.2019 20:56

http://www.osel.cz/6393-vysychani-sahary-a-sahelu-mytus-a-skutecnost.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 27.9.2019 20:04

"Such fellows as have been learned men in their days will so Latin their tongues that the simple cannot but wonder at their talk, and think surely they speak by some revelation"

-Thomas Wilson, 1553

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 27.9.2019 14:17

Les zadržiava vlahu, ktorú postupne vypúšťa do ovzdušia. Tým zvyšuje obsah vodnej pary v atmosfére. Vodná para je najsilnejší skleníkový plyn a vypaľovanie lesov je teda účinný spôsob boja proti globálnemu otepľovaniu. Je to síce nezmysel, ale vedecky dokázaný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vavrochová 27.9.2019 13:30

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 27.9.2019 12:45

Tak pane Rado, pokud je něco ÚDAJNÉHO, tak je to zastavení malé doby ledové inkrementem CO2 v atmosféře o 20 ppm. Takovouhle citlivost systému nezvěstuje opravdu ani svatá Greta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 27.9.2019 12:38

Rok 1947 byl daleko horší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 27.9.2019 12:04

Klimatické změny jsou způsobeny cyklicky poroměnným tokem geotermální energie z jádra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 27.9.2019 10:39

A o prachy jde vždy až na prvním místě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 27.9.2019 10:39

Stokrát? Desettisíckrát!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 27.9.2019 9:28

Nojo, ale když popřeme vliv člověka na změny světového klimatu a přiznáme, že si matička Země mění své klimatické poměry sama od sebe třeba tou vulkanickou činností, jak potom dosáhneme do příslušných peněženek a zdrojů, abychom obdrželi ty klimatické dotace??? A to je přece to hlavní, oč tu jde. Ostříhat co nejvíce všechny daňové poplatníky světa, co se nemohou bránit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 27.9.2019 9:20

"Řídit zeměkouli" (na její dráze) se mohou snažít tak akorát hlupáci. Další už daleko inteligentnější až vychytralejší a chtivější lidé používají tento obrat jako zástěrku docela jiných lidských aktivit s dopady zejména na velmi citlivou vrstvu planetární biosféry.

Desertifikace související s vypalováním lesů dnes je dnes celosvětový problém - nejen zemí s doposud rostoucí populační křivkou:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dezertifikace

Elektromobilitu ani OZE jsem nediskutoval ale když to zminujete tak malá elektromobilita na kolech či koloběžkách může být zvláště ve městech už dnes velmi přínosná pro životní prostedí. Elektro-mobilita hromadných dopravních prostředků zvláště v hustém osídlení (vlaky, tramvaje, autobusy..) vychází rovněž pozitivně oproti všem typům osobní automobilové dopravy a průběžně vykazuje oproti spalovacím verzím výraznější zlepšování parametrů.

Větrná energetika může dnes patřit vzhledem k míře efektivity těžby energií (EROEI) k nejvýhodnějším zdrojům.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 27.9.2019 8:56

Ano Tambora byla silá erupceale ale porovnejte to s dopady katastrofickými (změna geologické epochy) které dnes změnou gradientu sycení atmosféry uhlíkem o několik řádů vyšším jak je prpůměrný sopečný, hrozí prakticky trvalým skokem. Během století nejpravděpodobněji o 4C a prakticky setrvale do situace třetihor před cca 10miliony let.

Vliv sopky jako Tamnora přitom prakticky nebyl znát na výši hladin oceánů a na 30 let shlazených globálních teplotách které se teprve považují za relevantní globálním změnám rovněž ne.

Poslední globálně významnou erupcí tak byla Toba před cca 70tis lety a ani ta nezaznamenala na globální teplotní křivce tak výraznou odezvu jaká nastala už dnes přičemž zatím nejpravděpodobněji hrozí další čtyřnásobné zvýšení.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

Za posledních 10tis let (holocén) přitom žádný vliv včetně sopečných nevychýlil globální teplotu shlazenou na 30let o více jak +-0.5C.

https://thinkprogress.org/most-comprehensive-paleoclimate-reconstruction-confirms-hockey-stick-e7ce8c3a2384/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Holoc%C3%A9n

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Pešek 27.9.2019 7:58

No, když tu čtu tenhle vejšplecht - zhodnotil bych intelektuální výkon autora asi takto: "Rozlomil křídu na důkaz síly".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.9.2019 7:52

"V součastné metastabilní situaci planety naopak záleží i na relativně malých podnětech které posléze mohou posílit přírodní zpětné vazby" Říká se tomu efekt motýlých křídel. Kupř. stavba 60 000 větrných elektráren (vyskoých skoro 300m) na mořském pobřeží určitě trošíčku zmenšila proudění vlhkého vzduchu od moře do vnitrozemí - a následkem toho máme sucho, téměř shodné s r. myslím 1947. Téměř. Takže mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy. Probatum est. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 27.9.2019 7:04

K vypalovani lesu dochazi zejmena z duvodu premnozenosti mistni populace a za ucelem pestovani udajne ekologicky nejzelenejsich plodin hnojenych dotaci.

Takze elektromobily a vetrniky problem opet neresi.

Nejjednodussi by tak bylo dane zeme bombardovat prezervativy a nesnazit se ridit Zemekouli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vavruška 27.9.2019 6:59

"Upozornil jsem ji, že brečí sice dobře, ale na špatným hrobě" není z povídek Šimka a Grosmana. Je to věta z jedné scénky Felixe Holzmanna. A to není zdaleka jediný "omyl" v dnešním čísle NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 27.9.2019 6:11

Vliv supervulkánu rozhodně není krátkodobý a už vůbec ne pouze místní. Např. erupce sopky Tambora v roce 1815 měla vliv globální. Následující rok byl na severní polokouli označen jako rok bez léta. V červnu byly srážky sněhové. Kolik CO2 tehdy v atmosféře bylo? A poradila si s tím Země? Vyhynuli tehdy lidé?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 27.9.2019 1:53

Omylem až lží podsouvanou autorem čtenářům je údajná nicotnost lidského vlivu. V součastné metastabilní situaci planety naopak záleží i na relativně malých podnětech které posléze mohou posílit přírodní zpětné vazby. Rizkantní je přitom ztráta optima úživnosti biosféry vzhledem k vysoké měrné spotřebě i narostlé populační četnosti.

Historie ukazuje, že dopady vypalování lesů a výstavba rýžovišt v počátcích civilizace před cca 5tis lety postačily eliminovat nárůstem koncentrace CO2 s 260 na 280ppm ochlazující vliv Milankovičovy precese a tak byl tehdy odvrácen jinak hrozící nástup další doby ledové a nastoleno velmi vyrovnané období umožnující další civilizační rozvoj.

Dnešní situace už přes 400ppm je extrémnosti kterou planeta nezažila celé deseti-miliony let. Anropogenní čiností lidstva se totiž už skoro století totiž uvolnuje 100x více CO2 do atmosféry než činí průměrná dlouhodobá sopečná činnost. Autor nekorektně zveličuje potenciální vliv Katly a podobně velých vulkánů - které sice mohou mít krátkodobý místní vliv - zejména vyvrženým sopečným prachem, aerosoly ... ale nyní s relativně neravděpodobným zkázonosným projevem. Průměrné sopečné erupce naopak úhrnem pravidelně udržovaly koloběh uhlíku a tak relativně stálou průměrnou teplotu a s ní i život.

Teprve výbuch supervulkánu typu Yellowstone, či dopad superasteroidu by mohly přivodit kolaps. Takové události ale mají pravděpodobnost výskytu zhruba 100tisíc let a více. Lidský "supervulkán" postavený s milionů komínů, výfuků, spáleništ .... však nyní sytí prostředí biosféry sestávající s 550GtC imisemi 10GtC ročně.

Už za několik desetiletí tak i při tlumícím vlivu oceánů hrozí rozvrat optima klimatu. Pravděpodobností míru jevů ani velikosti imisí pan Husák neporovnává. Takto mu vychází závěr, že na dosavadní zvyklosti nemusí nic měnit. O to mu asi jde.

Souhlasím však, že civilizace zřejmě má svůj čas vymezený optimem podmínek pro svou dnes zvláště nákladnou existenci. Varovně o tom vypovídá Fermiho paradox..

• reagovat
• nahlásit příspěvek