28.7.2021 | Svátek má Viktor


Diskuse k článku

KLIMA: Častější extrémy počasí?

Ať se otepluje nebo ochlazuje, nějakých klimatických extrémů prý vždycky přibývá. Našimi médii zase proběhl následující překlad článku z Guardianu. Extrémní počasí souvisí s tím, že člověk mění klima, řekli poprvé otevřeně vědci (Novinky.cz 11.července 2012)

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 30.7.2012 14:50

Extrémy počasí a úrodnost.

Pan Kremlík míchá několik věcí dohromady snad aby to vydalo na obsáhlý článek a takto doklad věrohodnosti. Opak je spíš pravdou. Předně je ošidné míchat vědecké zprávy klimatologů s jejich interpretací v novinových článcích. Nadto termín tvrzení vědců z roku 1975 se zřejmě netýká vědecké komunity obecně ale jedinců. Fakt je totiž ten, že i v té době byla vědecká komunita prakticky zajedno ohledně trendu vývoje teplot planety. Cílek  "O důvěryhodnosti vědy"  Vstupte (11. 4. 2008, ČRo Leonardo)

Je příznačné, že si tohoto faktu nesourodosti a s toho plynoucí nevěrohodnosti v údajích pan Kremlík ani po tolika pročtených článcích a tolika diskusích stále není vědom a dál kontraverzně publikuje. Navíc uvádí s kontextů vytržená tvrzení vědců, novinářů a alarmistů jako by to byla jedna názorově jednotná rodina.

Tvrzení, že extrémy počasí narůstají vždy at se otepluje nebo ochlazuje je fyzikálně nepřesné a celkově zavádějící do nejistoty ačkoliv v jednotlivých případech panuje obecná jistota. Fyzikálním faktem totiž je, že systém s větším gradientem energií bude nutně vykazovat vyšší dynamiku jevů a také to, že úroven fázových přechodů vytváří hladiny při jejihž překračování k extrémům fyzikálně dochází. Jde tedy obecně o míru a směr gradientu a také o trendy úrovní a nikoly  o lidmi vykazované rekordy.

Příklad. Aby mohlo dojít v ke krupobití, musí být zvrstvení atmosférických mas takové, že je vysoký CAPE index nebo jde studená fronta. S GW se ale obecně navíc roste i výška troposféry. Čím vyšší je troposféra tím spíše pak mohou ledová jádra prolétávat i opakovaně dlouhou dráhu a nabývat tak extrémní velikosti až třeba tenisiových míčků. Na tepotě je také přímo vázaný odpar a množství vzduchem nesené vodní páry.

To, že třeba u nás bude přibývat přívalových deštů, je proto fyzikální důsledek změny klimatu. Jinde bude dominantější deštivé léto a jinde zas sucho s dopady na úrodnost a předně o tu úrodnost lidestvu jde.

O. Istvanfy 30.7.2012 15:11

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Ja som p.Kremlíka pochopil tak, že extrémov počasia nejako výrazne nepribúda a v tomto s ním súhlasím.

P. Rada 30.7.2012 15:43

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Ano zatím se totiž ani celosvětové klima mnoho nezměnilo. Informace o změně do dlouhodobě kladných hodnot je ale víc jak na pováženou. Globálně jde doposud o cca 0.75C od roku 1900 ale s rostoucím trendem cca 0.2C/ desetiletí avšak po ještě i několik století! To odpovídá změně k oteplení které planeta nezažila cca 3 až 5 milionů let! Vyhlídky jen do roku 2100 jsou o dalších 1.1 až 6.4C které teprve výrazný nárůst extrémů přinese (http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/budoucnost-vyhlidky.php). To už ale bude velmi výrazná změna protože navíc bude lidstvo čelit problémům populačním, surovinovým a tedy obecně ekonomickým, které adaptační možnosti lidstva podstatně sníží až s fatálními důsledky snížení jeho četnosti až na desetinu dnešního stavu.

R. Langer 30.7.2012 15:47

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Ale to už tady, pane Rado, dávno nebudete. Vaše starost o budoucnost lidstva je přímo dojemná. Skoro stejně dojemná, jako byla starost soudruhů o blaho pracujícího lidu. Jenom ty pětiletky se pořád jaksi nedařilo plnit. :-D :-D :-D

P. Rada 30.7.2012 15:57

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

"Soudruzi" a pětiletky extenzivního rozvoje .... stále vrtají hlavou právě Vám pane Langer.

Já cítím jistou přirozenou odpovědnost za to, v jakém stavu své působiště následníkům přenechám. Zajímá mě míra dlouhodobé udržitelnosti - kdežto  Vy razíte tezi "po nás potopa". V tom jsme oba zásadně jiní. Já tomu momentálnímu egocentrismu říkám patologická sobeckost - Vy mé snaze o nadhled posměšně říkáte "přímo dojemná snaha o budoucnost lidstva". Čas ukáže co je životaschopnější.

B. Uhlich 30.7.2012 21:41

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Voni, Rado berou na vědomí, že hřbitovy jsou plný nenahraditelných lidí...a na tom co voni dělaj , nebo chtěj ..prd záleží....kdyby sem přestali psát tak na měsíc, tak už si na nich ani nikdo nevzdechne...

P. Rada 30.7.2012 23:32

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Voni Uhlich zas nemaj fakticky co říci a tak ..."na tom co voni dělaj , nebo chtěj ..prd záleží....kdyby sem přestali

psát tak na měsíc, tak už si na nich ani nikdo nevzdechne".

B. Rybák 1.8.2012 19:21

Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Jisté je jenom to, že katastrofální proroctví "zelených" proroků katastrofálně selhala. Jejich hochštaplerským následovníkům přece pane Rado doopravdy nevěříte.

P.S. Kolik Pol-Potů budete potřebovat, aby lidstvo dosáhlo Vámi naplánovanou genocidou 10%? Rozumní lidé nebudou okrádat přírodu o drahocenné (životodárné) sluneční světlo, postaví atomové elektrárny a budou mít vystaráno.

V. Křepelka 30.7.2012 8:00

Historicá paměť konverguje k nule

Není to až tak dávno – plus minus 1980. V prostoru kousek od Tišnova, konkrétně Lomnička u Tišnova a Šerkovice a o něco dále Ochoz u Tišnova, Běleč a Křeptov spadla při lokálních průtržích pravděpodobně více než stoletá voda. Výsledkem bylo prakticky vygumování silničky III. třídy z v údolí z Bělče do Doubravníka (v místech kde se tehdy stavěl a dnes funguje vodovod Vír – Brno). Současně potok Besének protékající podél známé Květnice nad Tišnovem dokázal přerušit násep železniční tratě Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem. Silnička byla během snad čtvrt roku obnovena, trať byla po pár dnech zprovozněna. Nevím kolik té vody spadlo, zda to byla voda jedno-, dvou- či pětisetletá. V tehdejších televizních novinách se totiž přednostně bojovalo o zrno a toto bylo až příliš lokální. Navíc tehdejší televizní noviny i když byla katastrofálně přerušena nehodou hlavní železniční trať věnovaly přednostně pozornost třeba referátu ze Svazu československo-sovětského přátelství. Takže Webová stránka Českého hydrometeorologického ústavu na sebe dala ještě dobrých třicet let čekat. A kdo si na to dnes pamatuje a současně říká, že toto dřív nebývalo?

P. Lenc 30.7.2012 8:44

Re: Historicá paměť konverguje k nule

A na jiné katastrofy včetně potopy na jižním Slovensku se dávno zapomnělo.

R. Langer 30.7.2012 13:19

Re: Historicá paměť konverguje k nule

Přesně! Takových katastrof bylo i před sto lety, jenomže tehdy se o nich na FB nedočetl každý blbec... :-P

P. Rada 30.7.2012 15:48

Re: Historicá paměť konverguje k nule

Před sto lety hostila planeta sotva polovinu navíc několikrát méně konzumě náročné populace s podstatně vyší možností migrovat. Ani dnes by změny klimatu včetně budoucích dopadů nebyly příliš významné jen pro lidstvo čítající cca miliardu duší.

J. Jurax 31.7.2012 1:22

Re: Historicá paměť konverguje k nule

Před sto lety to zas nebylo tak slavné s tou migrací - bylo kam migrovat asi tak jako dnes (rozumně obyvatelné oblasti byly obsazeny již tehdy a na méně obyvatelné chyběla technika a vědomosti), ale dopravní možnosti byly podstatně horší.Opravdu velká, masová migrace v řádu desítek, stovek miliónů je technicky zvládnutelná spíš dnes než tehdy. Jestli i politicky, to je otázka - nicméně s politikou a politiky to bylo špatné vždy, před stoletím i dnes ...

Před sto lety byla populace snad konzumně méně náročná, ale výroba zajišťující ten konzum (hlavně by šlo o potraviny a jejich uchovávání) byla podstatně méně výkonná, z dnešního pohledu primitivní a výrazně citlivější na počasí. A též distribuce výrobků k tomu konzumu byla podstatně méně pružná, primitivní a nákladná.

P. Rada 31.7.2012 12:51

Re: Historicá paměť konverguje k nule

Mám za to, že migrační problém je dnes jedním ze zásadních a před stoletím přitom prakticky neexistoval. Stačí připomenou počet muslimského obyvatelstva v Evropě a problémy s tím vznikající.

Zemědělská produkce se vzláště po 2 svět válce silně rozmohla v důsledku nástupu genetiky při šlecjtěných odrůd a chemie herbicidů, pesticidů v zemědělství. Tento stav se dal nazvat zelenou revolucí protože pojednou farář s pomocí techniky uživil daleko více lidí. Další zvyšování produkce ale začlo narážet na ekonomické a biologické bariery a tak se celková produkce ve světě rozšiřuje ještě dodnes aplikací "zelen revoluce" v rozvojových zemích. To tam ale i u nás už začíná narážet na nyní rychleji rostoucí ceny chemie jak dopady na výslednou produkci.

Historickou pamět je opravdu třeba osvěžovat.

B. Volarik 30.7.2012 7:38

To máte jako s rakovinou.

Dříve lidé umírali a nikdo se nezabýval diagnosováním příčiny smrti. Ten umřel "na břicho, onen zase "na plíce", jiný zase "sešel na úbytě". Mnozí zemřeli tzv. přirozenou smrtí, za kteou se běžně pokládalo úmrtí po šedesátce. Penzisté ještě do nedávna užívali své penze spokojeně až do smrti...v průměru 5 let od odchodu do penze. Dneska to vypadá, že pensijní fondy nebudou stači; lidé si totiž zvykli žít přes devadesát. A zrovna tak je to s počasím. Nepozorovalo se, neměřilo se, povodně byly, sucha byla, mrazy byly....všecko bylo. No..a dneska už lidé ve věku třeba 88 let neumírají "přirozenou smrtí" ale na rakovinu toho či onoho orgánu, na zápal plic atd....