Úterý 12. listopadu 2024, svátek má Benedikt
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Diskuze

KLIMA: Častější extrémy počasí?

Ať se otepluje nebo ochlazuje, nějakých klimatických extrémů prý vždycky přibývá. Našimi médii zase proběhl následující překlad článku z Guardianu. Extrémní počasí souvisí s tím, že člověk mění klima, řekli poprvé otevřeně vědci (Novinky.cz 11.července 2012)
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PR

P. Rada

30. 7. 2012 14:50
Extrémy počasí a úrodnost.

Pan Kremlík míchá několik věcí dohromady snad aby to vydalo na obsáhlý článek a takto doklad věrohodnosti. Opak je spíš pravdou. Předně je ošidné míchat vědecké zprávy klimatologů s jejich interpretací v novinových článcích. Nadto termín tvrzení vědců z roku 1975 se zřejmě netýká vědecké komunity obecně ale jedinců. Fakt je totiž ten, že i v té době byla vědecká komunita prakticky zajedno ohledně trendu vývoje teplot planety. Cílek  "O důvěryhodnosti vědy"  http://media.rozhlas.cz/_audio/00699039.mp3" target="_blank" rel="nofollow">Vstupte (11. 4. 2008, ČRo Leonardo)

Je příznačné, že si tohoto faktu nesourodosti a s toho plynoucí nevěrohodnosti v údajích pan Kremlík ani po tolika pročtených článcích a tolika diskusích stále není vědom a dál kontraverzně publikuje. Navíc uvádí s kontextů vytržená tvrzení vědců, novinářů a alarmistů jako by to byla jedna názorově jednotná rodina.

Tvrzení, že extrémy počasí narůstají vždy at se otepluje nebo ochlazuje je fyzikálně nepřesné a celkově zavádějící do nejistoty ačkoliv v jednotlivých případech panuje obecná jistota. Fyzikálním faktem totiž je, že systém s větším gradientem energií bude nutně vykazovat vyšší dynamiku jevů a také to, že úroven fázových přechodů vytváří hladiny při jejihž překračování k extrémům fyzikálně dochází. Jde tedy obecně o míru a směr gradientu a také o trendy úrovní a nikoly  o lidmi vykazované rekordy.

Příklad. Aby mohlo dojít v ke krupobití, musí být zvrstvení atmosférických mas takové, že je vysoký CAPE index nebo jde studená fronta. S GW se ale obecně navíc roste i výška troposféry. Čím vyšší je troposféra tím spíše pak mohou ledová jádra prolétávat i opakovaně dlouhou dráhu a nabývat tak extrémní velikosti až třeba tenisiových míčků. Na tepotě je také přímo vázaný odpar a množství vzduchem nesené vodní páry.

To, že třeba u nás bude přibývat přívalových deštů, je proto fyzikální důsledek změny klimatu. Jinde bude dominantější deštivé léto a jinde zas sucho s dopady na úrodnost a předně o tu úrodnost lidestvu jde.

0 0
možnosti
OI

o. istvanfy

30. 7. 2012 15:11
Re: Extrémy počasí a úrodnost.

Ja som p.Kremlíka pochopil tak, že extrémov počasia nejako výrazne nepribúda a v tomto s ním súhlasím.

0 0
možnosti
VK

V. Křepelka

30. 7. 2012 8:00
Historicá paměť konverguje k nule

Není to až tak dávno – plus minus 1980. V prostoru kousek od Tišnova, konkrétně Lomnička u Tišnova a Šerkovice a o něco dále Ochoz u Tišnova, Běleč a Křeptov spadla při lokálních průtržích pravděpodobně více než stoletá voda. Výsledkem bylo prakticky vygumování silničky III. třídy z v údolí z Bělče do Doubravníka (v místech kde se tehdy stavěl a dnes funguje vodovod Vír – Brno). Současně potok Besének protékající podél známé Květnice nad Tišnovem dokázal přerušit násep železniční tratě Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem. Silnička byla během snad čtvrt roku obnovena, trať byla po pár dnech zprovozněna. Nevím kolik té vody spadlo, zda to byla voda jedno-, dvou- či pětisetletá. V tehdejších televizních novinách se totiž přednostně bojovalo o zrno a toto bylo až příliš lokální. Navíc tehdejší televizní noviny i když byla katastrofálně přerušena nehodou hlavní železniční trať věnovaly přednostně pozornost třeba referátu ze Svazu československo-sovětského přátelství. Takže Webová stránka Českého hydrometeorologického ústavu na sebe dala ještě dobrých třicet let čekat. A kdo si na to dnes pamatuje a současně říká, že toto dřív nebývalo?

0 0
možnosti
PL

P. Lenc

30. 7. 2012 8:44
Re: Historicá paměť konverguje k nule

A na jiné katastrofy včetně potopy na jižním Slovensku se dávno zapomnělo.

0 0
možnosti
BV

B. Volarik

30. 7. 2012 7:38
To máte jako s rakovinou.

Dříve lidé umírali a nikdo se nezabýval diagnosováním příčiny smrti. Ten umřel "na břicho, onen zase "na plíce", jiný zase "sešel na úbytě". Mnozí zemřeli tzv. přirozenou smrtí, za kteou se běžně pokládalo úmrtí po šedesátce. Penzisté ještě do nedávna užívali své penze spokojeně až do smrti...v průměru 5 let od odchodu do penze. Dneska to vypadá, že pensijní fondy nebudou stači; lidé si totiž zvykli žít přes devadesát. A zrovna tak je to s počasím. Nepozorovalo se, neměřilo se, povodně byly, sucha byla, mrazy byly....všecko bylo. No..a dneska už lidé ve věku třeba 88 let neumírají "přirozenou smrtí" ale na rakovinu toho či onoho orgánu, na zápal plic atd....

0 0
možnosti

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz