O. M. 20.1.2022 9:46

V horkém letním odpoledni přijde blahodárná bouřka, která skropí ten les i sousední pole a přinese příjemné ochlazení. Bez toho lesa bude až do noci úmorné hic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 20.1.2022 9:38

To je pouze otázka definice. Ledovec je utemovaný sníh, změnivší krystalickou strukturu, račte jistě znát. Zmrzlá voda je to všecko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 20.1.2022 9:38

Nad snežnou čiarou sú ľadovce zasnežené. Takže je vcelku jedno, či tam sú alebo nie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 20.1.2022 9:37

To já všecko vím a chápu. Povězte, to jsou jenom úvahy nebo to i někdo skutečně měřil? Máte-li nějaké skutečné citace, sem s nimi, já jsem člověk zvídavý a rád se poučím, hledat se mi to moc nechce. Sedím na universitě a tak mám přístup na řadu databank a spoustu žurnálů. Úvahy, i za použití fyziky, jsou někdy docela zavádějící, protože člověk nezahrne všecky faktory, třeba protože je nezná. Já vám na to třeba řeknu, no jo, ale část té energie jde do glukózy a podobně, část se vyzáří fluorescencí chlorofylu, část se vyzáří infračerveně, zahrnul jste i to? Fotosyntéza, určitě znáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:35

Podstata článku je o tání ledovců v Himálaji.

V Alpách jsou taky nejvyšší štíty zasněžené po celý rok, ale ledovce to nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 20.1.2022 9:33

Budou.

V brusele už počítají termostat, který je zachová v přiměřeně hodnotové míře. Kvůli fotografování, až Lajnová pojede do Svatého Mořice.

Co na ty ledovce říká vědkyně Langšádlová a ten učitel Gazdík?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:32

To je sníh a nikoli ledovec.

Ale já chápu, že zmrzlé louže na pražském chodníku považujete vy za pražský ledovec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:30

A protože platí zákon o zachování energie, tak jste zapomněl popsat, co se stane s tím teplem poté, když se odpařená voda zas vysráží zpět do kapek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 20.1.2022 9:30

Sníh tam samozřejmě je, pokud se udrží, každopádně je tam nižší teplota nez v nižší nadmořské výšce, to je podstata celého článku. O detaily tu nejde, jde o podstatu sdělení, ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 20.1.2022 9:29

I když to budete opakovat ještě osmkrát, větší pravda to nebude. Vypadáte jako ta příslovečná blondýna na křížovatce, co čeká na tu správnou zelenou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 9:28

"Za své" musíte v praxi především nakupovat potraviny nebo si je zkusit sám vypěstovat. Rozvrat klimatu - pokud se ho nepodaří zmírnit - ale nepochybně povede pro růst dynamiky podnebí k všeobecnému poklesu úživnosti planety.

To nejprve navodí migrační tlaky které Vás mohou dostihnout daleko dříve jak místní český nedostatek potravin. Nejsme na tom sice vyloženě zle ale naposledy byly Čechy potravinově zcela soběstačné za prvé republiky. Dnes se máme relativně dobře ale potravinově nanápadně ale zásadně už závisíme na agrochemii a zdrojích fosfátů dokonce ze zámoří. Klimatické dopady navíc už dnes vedou k erozi půd a ceny za agrochemii rostou...

"Výhradně za své" se zejména při nárůstu dynamiky podnebí nejspíše neuživíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 20.1.2022 9:27

A to bílé, co je nad 6500 m.n.m., je co? To tam není ani jeden malininký ledoveček, pár metrů kvadratických nebo tak? Vy jste tam všude byl, a vše prošlapal? Občas jste docela srandovní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šálek 20.1.2022 9:24

Ale má tentokrát pravdu. To, že jste za slunného teplého dne zašel do chladného stínu lesa, nemění nic na tom, že celkově les absorbuje ze slunečního záření více energie, z velké části jej také přemění na latentní teplo (spotřebuje to na výpar/transpiraci) a "dodá" v této podobě do atmosféry. V lese je tedy za slunečného dne chladněji než na poli/louce/holé půdě, ale celkově je to pro atmosféru větší zdroj tepla (i vlhkosti; stromy "vytahují" z půdy více vody než třeba louka, viz https://1url.cz/HKOSx).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:24

Děláte tu že sebe blbce v přímém přenosu.

V lese je stín, proto je v něm chladněji. To vyšší teplo je nad tmavými korunami stromů, které se výrazně ohřivají

Když máte tmavou střechu, tak je od slunce rozpálená, ale vy máte v obýváku chládek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 20.1.2022 9:22

To co říkáte, je pouze jeden faktor. Zde se však uplatňuje i druhý, o kterém jste taktně pomlčel.

Lesy zadržují mnohem více vlhkosti než pole. Proto část tepla pohltí skupenské teplo nutné k odpaření. Okolí (les) je proto chladnější a ani nižší albedo tuto bilanci nezvrátí.

Tato skutečnost je popsána i v meteorologické literatuře včetně termínu lesní vánek. Je to proudění vzduchu vyvolané stykem teplejší plochy s plochou chladnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Chrastina 20.1.2022 9:19

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:19

Tak znovu:

spodní hranice himalajskych ledovců je okolo 5500 m. Horní je ve výšce okolo 6500 metrů. Ve výšce 8500 metrů tam žádné ledovce nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 9:17

Ano pane Meišnere klima se neustále měnilo a mění. Pokud ale vyhodnocujeme velikost změny tak ta po posledních 10tis let Holocénu který ojediněle umožnil vznik civilizacím setrvávala v toleranci +-0.5C. Dnes už jsme na zhruba +1C ale proces dál strmě pokračuje.

Pokud jde právě o dnešní glob gradient této změny, tak ten v prehistorii převýšil akorát gradient a s ním spojená apokalypsa po dopadu meteoritů s důsledkem vyhynutí dinosaurů na K/T rozhraní před 65 miliony let.

Uvolnováním uhlíku s intenzitou zhruba stonásobně vyšší jak je průměrná sopečná činnost, člověk dnes klima rozvrací tak jak niky v minulosti. To nejen pro velikost imisí ale zejména proto, že planetární klima je doposud v tzv. metastabilním stavu ve kterém stačí daleko menší podnět vzhledem k velikosti odezvy jak jindy. To pro vazbu přes albedo bílých polárních čepiček.

Pozemské polární čepičky s oddobí Holocénu jsou ale zároven křehkým stabilizátorem vzdušného proudění nesoucího vláhu nap převážnou většinu kontinentů mírného pásma za situace průměrné teploty povrchu kolem 15C. V úrodnosti půd a obecně aktivitě biosféry (nosná kapacita území či úživnost) tkví zásadní rizika nastolené změny klimatu pro už skoro 8miliardové lidstvo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:16

Češtinu ovládáte, zeměpis nikoli.

Většina ledovců v Himalaji má horní hranici ve výšce 6500 m a nikoli 8500 m.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 20.1.2022 9:16

Posledne som meral teplo naakumulované v oceánoch a vyšlo mi -0,3 takže oceány sa ochladzujú.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 9:14

Ale neděláme a děláme.

Klima se totiž na Zemi měnilo a mění převážně díky činnosti živých organismů.

Zkuste zjistit, proč atmosféra obsahuje zhruba 21 procent kyslíku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 20.1.2022 9:09

Nejméně jsem smířen s eventualitou, že se klimašílenci budou pokoušet planetu tu ochlazovat, tu zase vytápět. Ale i to bych jim nevyčítal, pokud by tak činili výhradně za své

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2022 9:05

to je dobrá zpráva. takže kedovce v Himalájích se budou v budoucnosti přesouvat výše až nakonec budou osmitisícovky tamtéž mít čepičku jako klimandžáro??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 20.1.2022 9:03

Mnohem více by mě znepokojoval kynoucí ledovec před barákem. Ale i tuto možnost připouštím a přijmu ji, bude-li se klima planety ubírat touto cestou. Pokusím se přizpůsobit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2022 9:03

jen upozorním.

Ochladit by se mohlo po nukleární válce nebo dopadu komety.

Tyto jevy, ale uvolňují obrovské množství energie - tepla. Kam se ztratí?

Současně způsobí zatmění slunce "černými" mraky a na Zemi nedopadne tolik slunečního svitu a ta se ochladí

otázkou je zda toto teplo, co se nedostane až na zem, nebude zachyceno onou vrstvou černých mraků a tím se oteplí vyšší vrstva atmosféry nebo se odrazí do vesmíru.

Prosím, aby mne někdo nechytal na tu atmosféru, že je to fyzikální veličina a ta nemá vrstvy a ani se nemůže oteplit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 9:01

Pane Lukavský i "obrovské větrníky" či jen obrovské budovy ... působí na vzdušné proudění ale jen v rozsahu několika několika násobků své výšky. To odpovídá ploše, průžezu... a takto navozenému vlivu na vzdušné proudění a jeho energii. Podobně ale naopak působí i vykácení/rozpad lesů...

Zkuste si takto dotčenou plochu její energetické dopady porovnat s nárůstem velikosti průměrného letního odtávání severní polární čepičky. Porovnejte změnoy velikosti v energetické bianci. Zvažte zásadně odlišné albedo volného oceánu na kteroý působí právě přes léto celodenní svit. Jedná se zatím o zhruba 2 miliomy kilomerů čtverečních ale tato plocha ještě poroste. Mě vychází už nyní mnohořádový rozdíl vlivnosti.

Klimatologové a meteorologové pak hovoří o změnách gradientů teplot od polu k rovníku, o "vlnění" jet-streamu nebo praktičtěji o nárůstu neobvyklých meteorologických jevů:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tryskov%C3%A9_proud%C4%9Bn%C3%AD

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/za-nesnesitelne-vedro-mohou-zmeny-tryskoveho-proudeni-v-atmosfere-40010587

Jak se kde aktuálně projevuje jet-stream na přízemním počasí je možné sledovat zde:

https://climatereanalyzer.org/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 20.1.2022 9:01

Co je na tom nejasného? Dnes jsou v Himálajích ledovce zhruba od 5500 metrů, aby byly bez ledovců, musely by se při dosavadní rychlosti oteplování posunout o zhruba 3000 metrů výše a trvalo by to zhruba jeden a půl tisíce let. Co na tom nechápete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.1.2022 8:53

Díky. Tak to vidíte. A já jsem si vždycky myslel, že je to led od shora až dolů po "zelenou louku".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2022 8:52

no vida, kápl jste na ten problém, možná ani nevíte. Na to pouhé přesouvání je třeba dodatečné energie, nějakým bohulibým a dnes nad už i dovoleným způsobem vyrobené. Jak ledovce, tak klimatizace, tak koloběh CO2 jsou řetězce do sebe zakroucené, prostě koloběhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 20.1.2022 8:46

1. nacházejí (plurál) - viz imperativ; 2. skoro všude, proč se ptáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek