Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Budou ještě zítra ledovce?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Šejna 20.1.2022 11:50Ono stačí zjistit rozdíl mezi albedem okrově zbarveného zoraného pole nebo vyschlé louky a albedem tmavě zeleného jehličnatého lesa. Zbytek už je triviální fyzika. Pokud nevěříte, vemte si za slunečného počasi tmavě zelené tričko a pak si ho vyměňte za okrově zbarvené. Ten rozdíl v teplotě poznáte hned. |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 11:39a jejda, tady zas někdo nechápe psaný text a myslí si, že lidé nejsou živé organismy. Když může obsah atmosfery měnit zelené rostlinstvo, proč by to nedokázal člověk? |
|
P. Rada 20.1.2022 11:38Vy ani já nejvážnější dopady klimatu zřejmě nepocítíme a tak se šklebíte zbytečně. Vyjímkou v převážně obchodně průmyslově živené české populaci dnes jsou spíše lesníci. Následovat je i zde budou zemědělci a šířeji pak děti našich dětí... - kterým pak ani "anestetika" nemusí pomoci. |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 11:36A kde je ta skutečnost? Tedy ty ledovce ve výšce 8500 metrů, které tam ve skutečnosti vůbec nejsou? |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 11:35Ten výbuch obsahoval převážně sopečný prach, nikoli CO2. Ale možná máte jiné informace a víte o tom, kolik lidí se udusilo tímto plynem na ostrově po výbuchu sopky. Za posledních 100 let vybuhla hromada sopek a nikdy se to neprojevilo na znatelné změně obsahu CO2 v atmosfeře. |
|
|
P. Rada 20.1.2022 11:32Kumulativně za čas pojato převyšuje antropogenní činnost produkcí CO2 průměrnou sopečnou zhruba stokrát. Masivnost je už tak velká, že se to dá jednoznačně doložit na změnách radionuklidového složení (C12/C13) atmosféry i biosféry. |
|
|
P. Rada 20.1.2022 11:28Ozelenování Země diagnostikované s družic je optický artefakt plošného nárůstu lišejníků až zatravnění které je způsobeného více faktory a týká se zejména na počasí rychle dadaptivních organismů. Např mechy mohou začít asimilovat a růst už za cca hodiny po vhodné závlaze, oteplení, osvitu... Organismy jako sinice mohou záhy ozelenit i vodní hladinu... Čím ale déle žijící, ukotvnější a komplexnější organismus - tím spíše na něj negativně doléhá rychlost podnební či až klimatické změny. S masivností reprodukčně dlouhověkých lesních porostů a zde vázaným uhlíkem je to velmi problematické. Konkrétně u nás už uhlík lesy spíše uvolnují - v severských zemích ještě spíše absorbují. O dopadu v tropických oblastech kde převažuje umělá těžba změnou na plantáže - viz "Zlená poušt" nemluvě. Můžete obecně zvýšenou produkci zemědělských plodin v důsledku změny klimatu můžete něčím doložit? Fosfor je totiž sice v zemské kůře hojný - ale biologicky krajně obtížně využitelný. Trvá až tisíce let, než ze skály, štěrku, písků, spraše... vznikne úrodná půda kde je v daném biotopu fosfor co možná biologicky recyklován. Podobně je to také s dusíkem, kterého je v atmosféře dostatek ale bez umělého hnojení jeho sloučeninami synteticky vyráběnými, kde je dusík analogicky jak v případě fosforu vázán v biologicky využitelné formě, by lidstvo už dnes hladovělo. https://www.zsch.cz/news/bude-nedostatek-fosforecnych-hnojiv-/ http://www.cts.cuni.cz/soubory/Media/Storch_Hlad_po_fosforu.pdf |
|
P. Kubáč 20.1.2022 11:26Před pár dny v souostroví Tonga vybuchla sopka, která za pár hodin udělala oblak velikosti Francie. Kolik elektráren, aut a domácích kotlů bude muset EU zakázat aby CO2 výbuchem uvolněné nějak "dostala zpátky" ? |
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 11:12
|
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 11:12Vám je ovšem nepodali.... |
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 10:58
|
|
|
J. Karza 20.1.2022 10:58Rada má příšerné tlaky a pocit, že k jejich tlumení potřebuje naše prachy. Nasrat! |
|
|
J. Lukavsky 20.1.2022 10:41"nepochybně povede pro růst dynamiky podnebí k všeobecnému poklesu úživnosti planety." Oteplení a zvýšení obsahu CO2 kupodivu na Zemi již působí... a to zvýšenou produkcí zemědělských polodin a celkovým ozeleňováním Země (z družic pozorováno). PS: P je desátý nejhojnější prvek v zemské kůře, a v oceánu je ho ......... Gt. Kdysi byl Al dražší nežli Au. J.L. end |
|
|
P. Rada 20.1.2022 10:36S hlediska vlivu na klima se mýlíte. Kapalná či zmrzlá voda má zásadně jiné alebedo a další klimaticky významné vlastnosti. |
|
|
Z. Lapil 20.1.2022 10:33Možná to platí obecně, ale na Zemi rozhodně ne. Vážně: les má větší odparnou plochu a existuje něco jako měrné teplo odpařování nebo jak tomu fyzici říkají. Praktickou zkušenost rozdílu teploty mezi polem a lesem zřejmě odbudete poznámkou o zastínění, ale zkuste si popovídat s nějakým pilotem větroně. Nejspíš se řeč brzy stočí na to, že hledat stoupavé vzdušné proudy nad lesem znamená koledovat si o předčasné přistání. |
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 10:33Děkuji, podívám se. |
|
|
P. Rada 20.1.2022 10:32Pro jedince neznalé základů fyziky... může mít takový člálek konejšivý efekt, podobný sedativám, které se podávají lidem co beznadějně trpí. |
|
M. Šálek 20.1.2022 10:30Samozřejmě, jednoduché to není, největší oteplovací účinek lesa je v mírných a vyšších zeměpisných šířkách a na konci zimy a na jaře, kdy je rozdíl albeda mezi (často zasněženou) holou zemí/travnatou plání/tundrou a lesem značný. V tropech je to zase opačně, tam lesy opravdu spíše klima ochlazují . Jsou tam i jiné vlivy. Viz např. https://1url.cz/QKO0g (pozor, je to jenom model), https://1url.cz/ZKO00. Zajímavý článek je také zde: https://1url.cz/mKO0c. |
|
|
R. Langer 20.1.2022 10:27No právě! Jak? |
|
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 10:25No, teplo uvolněné oněmi jevy je zanedbatelné s celkovým ohřevem Země zářením Slunce. |
|
|
Š. Hašek 20.1.2022 10:23Samozřejmě, jen mě to napadlo. Děkuji Vám za připomínku. Panu Šejnovi děkuji za doobnovení si školní výuky, bylo to před cca 53 roky. |
|
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 10:20Já jsem profesionální chemický inženýr a mikrobiolog a vyzařování povrchů v závislosti na obsahu CO2 v plynu nad povrchem jsem měřil v laboratoři, takže taky vím, o čem je řeč. Když máte takové svalnaté řeči, tak mi sem dejte nějaké ty odkazy - tedy skutečné, peer-reviewed journals, ne nějaké novinové kydy - na měření tepelné bilance lesa ve srovnání s jinými povrchy. Určitě je máte, vy máte všecko. |
|
|
J. Zdvora 20.1.2022 10:18Moc hezký článek,krásný příklad jak skutečnost vyložit jednoduše,aby to pochopili i jedinci bez základů fyziky. |
|
|
P. Golich 20.1.2022 10:13Ano, ale to není podstata článku. Jinak ledovat pracuje díky tzv. regelaci a dalším zásadní vlastností vzduchu v takových výškách je nedostatek vody, proto jsou pozemské teleskopy jak v optickém tak i pro některé vlnové délky v radiovém oboru stavěny ve vysokých nadmořských výškách a nebo na antarktidě. |
|
|
P. Golich 20.1.2022 10:09Blbce ze sebe děláte vy. Stromy v oblastech, kde je více denního světla mají obvykle více lesklé a více světlé listy, lze to pozorovat i na mnohých druzích dřevin z "třetihor". A mimo jiné jste zapoměl na objem vody v krajině, pokud tam les je a nebo není - to má zásadní význam v lokálním klimatu. |
|
|
Š. Hašek 20.1.2022 10:00K té diskusi o ledovcích kol 8 000 mnm. Nejsem glaciolog, ale nějak si pamatuji ze školy (a terénu v Alpách), že "život" ledovce potřebuje i určitou teplotní křivku. Tedy, zjednodušeno, kolem těch 8000 metrů je "furt takovej mráz" že tam typově ledovec (pohybující se i stojící směs ledu, kamení, štěrku, sněhu, vody) zkrátka není. Je tam " jen obrovská skládka ledu a tak". Z tohoto plyne, že pan Šejna má recht! Typový, slovníkový ledovec potřebuje po část roku, alespoň ve dne, sluneční hic, aspoň trošku. Aby začal měknout. Pracovat, ........ |
|
|
O. M. 20.1.2022 9:53Nemá obdoby 10 000 let... :-) Jaký je interval mezi dobami ledovými? Někde jsem četl, že vstupujeme do druhé poloviny interglaciálu. |
|
|
M. Kanda 20.1.2022 9:47To není pro tento případ podstatné, protože k tomu vysrážení dojde z 99% už mimo ten les. |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 9:47Pan Šálek je profesionální meteorolog, takže narozdíl od vás ví, o čem je řeč |
|
|
J. Nevrkla 20.1.2022 9:46Samozřejmě, ale často jsou využívány jako měřítko oteplení. Před šesti tisíci lety údajně nebyly v Evropě vůbec žádné, prakticky bez lidské činnosti. To je podstatou problému, nikoliv hledání rozdílů mezi sněhem a ledem. |
