Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Budou ještě zítra ledovce?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Šejna 20.1.2022 15:20Medvědi žijí na pevnině. Ta fotka medvěda na plovoucí kře byla mediální manipulace. Podle nedávného sčítání lednich medvědů jejich počet v Arktidě roste. Oni jsou tak ohrožení, že jich je čím dál tím víc. |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 15:16Vy jste se seknul o tisíc let. |
|
M. Valenta 20.1.2022 14:53Aha. Tady se musí po lopatě. Méně ledu a tak plavou a stále častěji a dál. |
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 14:41Když jste takový pfyzik, tak mi povězte, jaký výkon vyzařuje jeden průměrně vzrostlý člověk do svého okolí? |
|
|
V. Mertan 20.1.2022 14:28O Alpských ľadovcoch píše Pavel Matejovič v diele "História zím" https://nun.sk/zima_historia.htm "Za jeden z hlavných indikátorov kolísania klímy v období malej doby ľadovej sa považujú ľadovce. Pri rekonštrukcii glaciálnych procesov sa zohľadňujú nielen teplotné, ale aj zrážkové pomery. Tým možno vysvetliť, prečo sa rozsah maximálneho rozšírenia plochy ľadovcov v Alpách v rokoch 1500–1900 nekryje s najchladnejšou periódou v období tzv. Maunderovho minima (1645-1715), kedy sa vyskytovali síce studené, ale zároveň aj suché zimy. Maximálny objem dosiahli alpské ľadovce až v polovici 19. storočia, expanzia však nemala kontinuálny priebeh. Napríklad Dolný Grindelwaldský ľadovec vo Švajčiarsku podľa J. M. Groveovej začal svoj objem zväčšovať po roku 1814. Táto expanzia bola výsledkom dlhšieho sledu studených a vlhkých liet. Vplyvom horúceho leta v roku 1820 sa jeho rast prudko zastavil. Rast objemu ľadovca potom pokračoval v rokoch 1840-1855, k čomu prispeli aj výdatné zrážky v rokoch 1847-1851. Ľadovec si udržal stabilnú pozíciu až do konca 19. storočia aj vďaka studeným zimám v rokoch 1887 – 1900. Začiatkom dvadsiateho storočia bol zaznamenaný jeho ústup, no vplyvom chladných liet počas prvej svetovej vojny sa ľadovec posunul na úroveň 90. rokov 19. storočia. V medzivojnovom období sa viac-menej stabilizoval, no väčšia časť alpských ľadovcov už medzitým ustupovala, tento proces sa zrýchlil najmä v rokoch 1927-1935, čo bolo dôsledkom vyšších teplôt vo všetkých ročných obdobiach. Po roku 1940 však Dolný Grindelwaldský ľadovec nasledoval aj iné alpské ľadovce a začal tiež ustupovať." |
|
|
J. Pokoutný 20.1.2022 14:09Mohu potvrdit. V době, kdy jsem jezdíval na vandry, jsme se chodívali ochladit do lesa, ne hrát si na polednici uprostřed širých lánů. To si totiž říkalo o úpal, úžeh, případně obé dohromady. |
|
T. Hraj 20.1.2022 14:06Článek je založený na kritice alarmistické fake news, kterou publikoval tehdejší předseda IPCC Pachauri. Prý tu blbost o konci ledovců v r. 3035 opsal z nějakého časopisu(!) ale seknul se v jedné nule |
|
|
J. Pokoutný 20.1.2022 14:01Plavali, plavou a budou v tom, vzhledem ke svénu přemnožení, pokračovat. To jen ve vizi s. Attenborougha, jeho fanklubu a Red-Gree-peace-war před cca 20 lety skoro vymřeli. |
|
|
T. Hraj 20.1.2022 13:58Lední medvědi umí uplavat desítky km (prý byly i případy přes 100km). Naučilo je to GO za posledních 30 let? Jo a mimochodem, jejich počty narůstají. Je s podivem, že to někdo nevidí. |
|
|
J. Brunner 20.1.2022 13:50
|
|
|
J. Novotny 20.1.2022 13:47On ten sníh ale asi bude mít větší odrazivost, než ledovec, nebo ne? A jako deposit vody, která nenavyšuje oceány fungují podobně. |
|
|
Š. Hašek 20.1.2022 13:34Již několik miliard let ((no, stačí (vokolo nás) tak těch posledních 15 000 let)) je všechno klima na Zemi, všude, podle přímky se směrnicí 0. Nula. Vodorovně, čili se nehlo ani kolo. Mudrátore Valento, Vy jste si toho nevšiml? Při tom Vašem bádání?! Lední medvědi taky plavou? Nekecejte! Vod kdy? Já myslel, že jen tak skáčou, jako kozy. A krmí je studentky z Prahy. A před cca 15 000 roky byly alpské ledovce tlusté jako prase. Italská jezera nabyla. Dýl před tím .......... to ještě naštuduju. Jezero Bajkal má stáří ve dvou desítkách milionů let. Mrkněte se tydlencty věci, Valento. Sranda, co? |
|
P. Rada 20.1.2022 13:29Předkové nebyli zase tak "potomí" jak dnešní člověk který si v momentálním mocenském opojení spíše mylně myslí, že může úplně vše. Před stoletím předci rozhodně nevěděli, že je možné ba reálné klima natolik proměnit během několika desetiletí, že ani do těžební zralosti smrk a další dřeviny nestihnou dorůst. Tedy, že v průběhu reprodukční doby se mohou zakotveně žijící porosty ocitnout už v jiném podnebním pásmu, než na který byly po tisíciletí adaptovány. "Pitomé" dnes příznačně je, že i přes informační možnosti si např. G. zjevně myslí, že poškozené jsou u nás nevratně jen smrkové porosty. https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/06/ZOL_Suppl_2021.pdf "Vědění" mi říká, že neživá příroda nejspíše "sama zvládne" i jakýkoliv vliv člověka. Viz publikace "Až do konce časů". |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 13:25Ano, lední medvědi plavou, plavali a budou plavat. To jen pomatení alarmisté nevědí, že medvědi umí plavat. |
|
|
M. Valenta 20.1.2022 13:20Sněhová pokrývka se rok od roku zmenšuje, ledovce, alespoň ty alpské, jsou rok od roku tenčí a kratší a lední medvědi plavou. Je s podivem, že to někdo nevidí. |
|
|
V. Kuhaj 20.1.2022 13:17Tak za tenhle článek bych dával mnoho palců nahoru. Tak za všechny aspoň jeden, |
|
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 12:26Také děkuji. |
|
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 12:23Jo, a odkazy/citace relevantních experimentálních vědeckých prací tak nemáte. To se to pak blábolí, když o tématu máte jenom zcela povrchní vědomosti, žejo. Fantazie pracuje na plné obrátky. |
|
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 12:20Vy jste ten rozdíl experimentálně zjišťoval nebo jenom tak blábolíte? |
|
|
V. Wagenknecht 20.1.2022 12:14Z vašich argumentů je vidět, že jste skutečně pfyzik, co všechno ví, všechno zná a všude byl ne třikrát, ale nejmíň sedmkrát. Ajnštajn hadr. |
|
|
V. Mertan 20.1.2022 12:14Niečo o tom píše Jan Pokorný http://www.cbks.cz/SbornikTrebon18/Pokorny.pdf |
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 12:00A kde máte cca 0,5 m antracitovou vrstvu po celé planetě?"Vědče.... |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 11:59Podle vás je nejspíš blbcem i profesionální meteorolog pan Šálek, že? Jen vy jste gényjuss. Mimochodem, kolik světla je v mírném pásmu? Jak je zbarven les mírného pásma? Určitě ne světle zeleně |
|
|
J. Lukavsky 20.1.2022 11:58"působí na vzdušné proudění ale jen v rozsahu několika několika násobků své výšky" a co na to jinak oblíbený "efekt motýlých křídel"? Opravdu nemůže těch 60 000 větrníků snížit proudění vláhy z oceánu do vnitrozemí? Jistěže může, otázkou je o kolik. J.L. end |
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 11:57
|
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 11:57Magore! |
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 11:55Taky síru.... |
|
|
J. Ganaur 20.1.2022 11:55Lesníci tak maximálně doplatili na pitomost předků!V dobách M.T. končila malá doba ledová, tak bylo výhodné vysadit stromy, kterým klima vyhovovalo.Jenže doba a klima (samovolně, bez vlivu lidí)se změnila, tak lidé měli skladbu lesa změnit (bez vlivu lidí by to příroda zvládla sama).To, že přišel kůrovec, znamená, že množství smrků musí odpovídat přírodě a ne lidem.Toť vše vy " vědče"! |
|
|
P. Rada 20.1.2022 11:54Klimaticky vysněnou "skutečností" by mohla pro život být planeta, která má vhodně masivní kontinenty centrálně umístěné i v obou v polárních oblastech s vhodně vysokou nadmořskou výškou.... a tedy dokonce dva co možná výkonné klimatizační stabilizátory. Kdyby tak např. na Zemi ještě Gronsko leželo centrálně na severní zemské ose - měli bychom v Evropě ustálenější podnebí a mohli bychom si i celosvětově dovolit vyšší míru ovlivnování klimatu. Potíž ale i tak bývá pro civilizaci pravidelně v tom, že jakmile lidé něco dostávají prakticky zadarmo - i kdyby šlo o kouzelnou planetu - přestávají si toho časem vážit. |
|
|
M. Šejna 20.1.2022 11:51Stačí si nastudovat něco o albedu povrchů. Pokud tomu něvěříte, zkuste to na vlastním oblečení. Tedy rozdíl mezi tmavým a světlým tričkem za slunečného dne. |
