23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

KLIMA: Agung kontra klimahujeři

Tentokrát to asi budeme mít jednodušší. Alespoň s výslovností. Jméno jedné z největších indonéských sopek Agung půjde jistě snadněji vyřknout, než název islandského sopečného trpaslíčka Eyjafjallajökull. Ale i on nám relativně nedávno svou v podstatě nepa­trnou erupcí dokázal pěkně „zatopit“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Richter 7.10.2017 6:46

Re: Autor

A něco o hodných muslimech by nebylo, frau Netzer?

*8-(

P. Rada 7.10.2017 6:33

Re: Dobře.

"Direktivní voloviny" odmítám také.

Právě ten kdo odmítá reflektovat ověřitelnou realitu, která jemu dosud nebývale silnému hrozí až fatálně, se ale ukázkově chová jak "vůl" jdoucí pokorně na porážku.

P. Rada 6.10.2017 22:36

Re: nechytrý Husáku

Míra fotosyntézy je vázána na stabilitu klimatu. Měníli se rozložení klimatických pásem - což je dnes zjevné - nutně klesá schopnost rostlin vázat uhlík. Dokládá to i růst jeho koncentrace v ovzduší.

Navíc platí, že rostliny váží jen určitou část uhlíku a už na rozdíl od dávné minulosti karbonu netvoří zásobníky/ uhelné sloje. Pro toto všechno nejspíše velice přecenujete možnsti rostlinstva a to i oceánského.

M. Mikulec 6.10.2017 22:24

Dobře.

Václav Klaus i Donald Trump mají pravdu, když odmítají ty direktivní voloviny.

Za sebe říkám, že se už těším na to globální oteplování, když musím topit 7 měsíců v roce, a je to horší každým rokem. V Anglii na začátku letopočtu jsme měli mráz pár nocí za celou zimu. Teď mrzne i ve dne, a to celé týdny! Sněhu přibývá, nikdy předtím jsme nepřezouvali, teď řidiči shánějí sněhové řetězy. Podívejte se na sněhovou nadílku posledních let v amerických městech jako New York. Letos v Kalifornii napadl sníh dřív než v CZ.

J. Schwarz 6.10.2017 21:08

Re: dovolil bych si podotknout

Rudolfa by krom Netzerky a pár zdejších eurohujerů taky moc lidí nepostrádalo...

O. Istvanfy 6.10.2017 20:34

Re: nechytrý Husáku

Podceňujete schopnosti rastlín. Kladná spätná väzba CO2 - globálna teplota samozrejme existuje ale nie je až taká silná a navyše čím viac CO2, tým je slabšia.

P. Rada 6.10.2017 17:38

Re: nechytrý Husáku

Toto číslo se opravdu takto uvádí a platí pro ustálený stav planetárního metabolického systému.

Docela jiná situace ale nastává pokud za astabilní situace dochází ke kladným zpětnovazenbím jevům. Jednou nasycená atmosféra uhlíkem si pak své složení může ponechat celá desetitisíciletí.

P. Rada 6.10.2017 17:36

Re: Chránit je třeba především půdu?

Vratte se do reality. To, že je něco s Vašeho hlediska pomalé nebo, že k tomu nemáte dost informací zdaleka neznamená, že to není nebezpečné pro půdu a nakonec i pro civilizační vývoj.

Např. právě klimatické změny probíhají až několika-řádově rychleji jak se kdy v lidské historii měnila globální teplota. Doposud nejrychleji za posledních 55 miionů let. Za pouhá dvě století se tak klima změní na stav který zde panoval před více jak 10 miliony let! - To je Vám málo?! Co živého asi takovou geohistoricky prakticky skokovou změnu ustojí?

Souhlasím ale s Vámi, že prokazatelných degradačních změn které spolupůsobí devastaci půdního fondu ... je daleko více. Právě toto spolupůsobení je ale zvláště nebezpečné.

M. Prokop 6.10.2017 15:40

Re: Autor pro pány Šejnu, Radu, Grambličku apod.

Píchl jste do melounů ... :-P

L. Písařík 6.10.2017 15:24

Re: Pane autore,

To je fakt, milá paní, práce se najde. Vidíte to kolem sebe, inzeráty, které hledají pracovníky, něco po 25 let nevídaného.

J. Ticháček 6.10.2017 14:54

Re: Chránit je třeba především půdu

Asi toho ó dýchání moc nevíte. CO2 těžko někoho přiotráví, byť by zadržel dech sebedéle. Ovšem přidusit se člověk může. Jen by ta koncentrace musela být ó pár řádů vyšší, nežli ta, jíž lze dosáhnout sebedelším zadržením dechu. A kupodivu, daleko vyšší pravděpodobnost zadušení nastane v okamžiku, kdy množství CO2 v plicích trochu poklesne.

P. Rada 6.10.2017 13:21

Re: Bravo?

Také nemám rád dotované blbosti - ba žití na dluh. Kde-kdo ale přitom na dluh žije - jen odmítá ho uznat - že?

https://video.aktualne.cz/dvtv/evropa-zije-na-ukor-ostatnich-ale-zkuste-lidem-rict-ze-se-ma/r~4b89bc628ef311e7b1a4002590604f2e/

O. Istvanfy 6.10.2017 13:18

Re: nechytrý Husáku

Kolobeh CO2 v atmosfére trvá podstatne kratšie, zhruba okolo 100 rokov.

P. Rada 6.10.2017 13:16

Re: Autor pro pány Šejnu, Radu, Grambličku apod.

Pane Husáku vliv supervulkánů na civilizaci vůbec nezpochybnuji a nikdy jsem nezpochybnoval. Dokonce spíše varuji - chceteli alarmuji - před riziky na která lidé obvykle nemyslí, protože považují tuto globální civilizaci za nevykolejitelnou. Opak považuji spíše blízský pravdě a čím vleklejší nebezpečí - tím problematičtější řešení.

Zkuste se spíše sám "chytře" naučit rozlišovat alespon vliv změn počasí, erupcí sopek... na civilizaci - od dokonce vlivu civilizace na klima planety. Např přiřadit k dále uvedenému grafu globálních teplot výbuch Toby či Tambory atd.

Teploty v geologicé minulosti ... https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

Teploty v historické minulosti .... http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

J. Hanke 6.10.2017 12:50

dovolil bych si podotknout

že klasik pravil: "Lidí je na světě jak sr****...." Takže nějaký ten úbytek by byl přínosný pro lidstvo. Určitě takový likvidační příspěvek planetě okolo pěti miliard jedinců je více než žádoucí.

A těch supervulkánů je víc. Na jih od Neapole je Campi Flegrei, Yelowstone je už notoricky profláklý, atd, atp.

A kdyby to odfouklo i Netzerku, nebyla by to žádná tragedie, ba ani škoda.

P. Rada 6.10.2017 12:48

Re: klimahujeři?

Vesměs s Vámi souhlasím ale tvrzení ..." může být "globálně" kdekoli .... je ošidné vzhledem k potenciálním důsledkům.

Aktivujeli se totiž sopka blíže k polům - řekněme na Islandu či Kamčatce - a navíc s menší silou tedy bez zásahu nad troposféru, ve variantě více popela než lávy, síry ... Pak spad pokud ho vítr zanese nad zaledněné, doposud bílé polární oblasti, může zejména za situace následného oslunění naopak znamenat nárůst tání ledovců s dokonce dlouhodobým důsledkem urychlení GW.

L. Novák 6.10.2017 12:41

Re: Hloupý Šejno

Hloupý Šejno, vy hlavně agitujete, a pro lidský vliv mírného růstu CO2 v ovzduší jako příčiny změn v klimatu nemáte důkazy žádné.

P. Zinga 6.10.2017 12:25

Re: klimahujeři?

Pane Šejno, to jsem rád, že Vás odchylka 0,10°C nechává chladným...V IPCC z toho již šílí.

M. Šejna 6.10.2017 12:25

nechytrý Husáku

Tambora byla opravdu katatrofa. Jen vám, nechytrý Husáku, nedošlo, že už pár let po jejím výbuchu bylo klima zas tam, kde bylo před výbuchem.

Možná vám, nechytrý Husáku, nedochází, že existují události s trvalými následky a události s dočasnými následky. Sopečné výbuchy (s výjimkou explozí tzv. supervulkánů) mají nepatrné krátkodobé vlivy na klima v délce max 3 let, přičemž výrazný vliv na klima mají jen několik týdnů.

Obsah CO2 v atmosfeře ale má vliv dlouhodobý v rádu tisíců let, nechytrý Husáku. A nedá se počítat s rychlou změnu směrem nahoru nebo dolu.

Každopádně je nesmysl proti CO2 bojovat. V tom jsem zajedno s klimaskeptiky. Narozdíl od klimaskeptiků a nechytrého Husáka ale nepopírám existenci skleníkového efektu a lidského vlivu na jeho růst.

P. Zinga 6.10.2017 12:23

Agung včera 17°°

https://magma.vsi.esdm.go.id/press/view.php?id=101

V. Husák 6.10.2017 11:56

Autor pro pány Šejnu, Radu, Grambličku apod.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tobsk%C3%A1_katastrofa

https://technet.idnes.cz/vybuch-sopky-tambora-05z-/veda.aspx?c=A140414_155557_veda_mla

Že je sopka Agung na Bali vím a v článku je to několikrát uvedeno. Název Borneo jsem použil jako příklad možného novinového titulku.

Škoda, že nejste tak chytří, jako například paní Boublíková, která to pochopila.

M. Drašner 6.10.2017 11:12

Re: Autor

Agung je stratovulkán nacházející se na východním konci ostrova Bali. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Agung

M. Šejna 6.10.2017 10:51

Re: klimahujeři?

to je celkem jedno, kde je sopka. Pokud někdo tvrdí, že výbuch sopky může výrazně ovlivnit globální klima, tak ta sopka může být "globálně" kdekoli.

P. Rada 6.10.2017 10:45

Re: Autor

S tím potenciálním šílenstvím máte kus pravdy. Né nadarmo se už dokonce lidově říká "svět se zbláznil".

Pozorovaný fakt je i ten, že inteligerntní život je v celém vesmíru kam až dohlédneme zjevnou anomálií a že Fermiho paradox lze vysvětlit i "šíleným" jednáním civilizací, které sebe záhy sami zničí.

Forma sebedestrukce může být jak válečný důsledek převahy nekrofilních tendencí nad biofílií - které běžně omezují každý náš jednotlivý život - tak i v nastolení globální nestability systému které povede k porušení planetární stability:

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

S. Netzer 6.10.2017 10:39

Re: klimahujeři?

Pinatubo je na Filipínách.

P. Rada 6.10.2017 10:33

Re: Autor

Snažím se věci porozumět - to máte pravdu. Snažím se ale i o porozumění podělit.

Hmotnost celé planety až vesmíru... je pro mě skutečně gigantická/nepochopitelná - tudy cesta nevede. Něco jiného je hmotnost biosféry či dokonce jen hmotnost tvorů kteří si celé své okolí uvědomují. Počet všech lidí uvědomujících si riziko pro civilizaci pak odhaduji na sotva procenta. Objasnění nepoměrů leží proto spíše v oblastech psychopogických jak hmotnostních.

https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne

https://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

R. Brzák 6.10.2017 10:24

Re: Autor

Tento Váš argument nebudu brát jako důkaz Vašeho potenciálního šílenství, jež by se projevovalo snahou omezit emise CO2 z lidského dechu... Pan Hašek ani žádný klimaskeptik však nikde a nikdy nevystupují proti bohulibé snaze snížit znečištění vzduchu! A množství CO2 ve vzduchu, které v dlouhodobém pohledu kolísá neustále, není znečištěním, ani likvidací života založeného na kyslíku. Takže co jste tím chtěl vlastně říci?

P. Rada 6.10.2017 10:23

Re: Co si neuvědomuje "hujer" Husák.

Pane Hašku nevím co kde bude konkrétně v roce 2217.

Pokud jde o klimatologickou předpověd tak s cca 50% jistotou vzroste globální teplota ještě o 4C a více oproti dnešku. Odkaz na studii jak bude za 10tis letpro Vás opakuji. Záleží na dnešních činech:

https://ac.blog.sme.sk/c/402152/ako-bude-vyzerat-svet-o-10-000-rokov-zalezi-na-dnesnych-rozhodnutiach.html

V době po konci tohoto tisíciletí už zřejmě nebude antropogenní činnost podstatný činitel. Převládnou totiž už nejspíše spontální přírodní zpětnovazební vlivy.

Pro představu se asi stane něco podobného jako v případě, kdy děti neuvědomující si riziko zapálí ohýnek na vrcholu seníku ... a shoří jim tam i jejich oblečení včetně peněženek. Scénářů je ale zatím ve hře více. Většina s nich vzhledm k neochotě lidstva měnit své zlozvyky s koncem až fatálním a některé utěšitelské typu scifi.

Š. Hašek 6.10.2017 10:18

Re: Bravo?

Zkráceně - já fakt myslel, že klima/počasí podle tabulky "vynalezli" souzi zemedelci, aby "věděli jak na řípu".

Netušil jsem, že současná generace politických vědců je překoná v tom, že nejen tu řípu, ale "celou Zemi dáme do richtiku". Ach ta pýcha!

Nemám nic proti dílčím, jednoduchým řešením, přiměřeným - ale naplánovat Zemi na/za dvěstě let - Vám to fakt nepřijde jako půčovina?? No nepřijde. Nechám Vás ve snech, já nemusím jezdit autem a na chalupě topím suchým dřevem, co mi roste/furt dorůstá jako prales kolem zahrady - topím tak, tak aby to nečoudilo. A blbosti dotované nemám rád.

M. Šejna 6.10.2017 10:11

klimahujeři?

sopky v Indonésii občas pořádně vybouchnou, ale klima tím zatím nijak výrazně neovlivnily. Naposledy se to trochu povedlo sopce Pinatubo v roce 1991. Tehdy se jednalo o opravdu mimořádně silnou erupci a následovaly pak dva roky globálního "ochlazení". Byly to ale jen dva roky a ochlazení se dalo počítat na zhruba 2 desetiny stupně.

Globální odchylka od průměru 20.století byla v roce výbuchu (1991) +0,38°C, následovaly dva chladnější roky s odchylkou +0,22° a +0,25°. Jednalo se tedy o podobný výkyv globální teploty, jaký předvádí ElNiňo nebo LaNina. Tedy nic katastrofálního.

Jeden s nesilnějších sopečných výbuchů předvedla sopka Krakatoa v roce 1883. Ani tehdy se ale nejednalo o dlouhodobější následky. Rok 1884, 1885 a 1886 byly je o jednu desetunu stupně chladnější a pak se vše zas vrátilo k předchozím hodnotám.

Z tohoto pohledu považuji článek pana Husáka za vulkano-klima-alarmismus na úrovni klimahujerů.