Přežije skot ekoregulace? Krávy můžete pást, dojit a porcovat, ale také – danit, regulovat a dotovat.

Ronald Reagan před třiceti lety shrnul pohled na ekonomickou politiku vlády svého předchůdce, demokrata Jimmyho Cartera, do ironickédefinice: „Pokud se to hýbe, musí se to zdanit. Jestli se to hýbe i potom, je potřeba to zregulovat. Když se to přestane hýbat, musí se to dotovat.“

Dnes se právě taková politika prosazuje v Reaganově domovské Kalifornii, které vládl před příchodem do Bílého domu jako guvernér.

Hovězí elektrárna

Nynější guvernér Kalifornie, demokrat Jerry Brown, pokračuje ve šlépějích svého předchůdce, republikána Arnolda Schwarzeneggera, a předělává Golden State na Green State. Minulý týden podepsal zákon, který má zmírnit oteplování Kalifornie (i celé planety). Zákon zmocňuje regulátora, aby vydal opatření snižující množství metanu vycházející z krav (zepředu i zezadu) o čtyřicet procent.

Guvernér i zákonodárci, kteří zákon podpořili, se odvolali na výzkumy, podle kterých se chov hovězího dobytka významně podílí na emisíchskleníkových plynů – a tedy na klimatických změnách.

Opáčko z biologie: Za metan (CH4), který z přežvýkavců vychází, může jejich několikastupňové trávení, během cesty mezi bachorem, čepcem, knihou a slézem krmivo fermentuje, tedy kvasí. Metan vzniká v bachoru a většinu ho zvíře vykrká. Krávy jsou v tom obzvlášť dobré, metanu prý vypouštějí do ovzduší několikanásobně víc než ostatní přežvykující tvorové.

Farmáři v reakci na nový zelený zákon zakleli, vytušili, že nad jejich zisky se stahují mračna. „Je to útok na kalifornské chovatele dobytka, poškozen bude celý mléčný průmysl,“ namítla Národní federace nezávislých firem. Organizace sdružující malé a střední podnikatele upozornila, že někteří chovatelé svůj byznys z Kalifornie patrně přestěhují do jiných států.

Regulátor se nicméně řídí zákonem, ne přáním farmářů, a tak spřádá plány, jak pěti milionům kalifornských krav jejich emisní rejdy překazit. Chovatelům dobytka v Kalifornii, kde se vydojí pětina mléka v USA, se chystá nařídit, aby si pořídili digestoře, které metan z ustájeného dobytka zachytí. Plyn se bude jímat do igelitových saků a použije se k výrobě elektřiny v bioplynových elektrárnách.

Digestoře zachycující metan z krav i hnoje má zatím tucet největších farem v Kalifornii. Vláda je dotuje. V příštích letech na ně chce přispívat celkem 50 miliony dolarů. Dotace však nepokryjí veškeré náklady a je jasné, že pro malé farmy budou nedostupné. V takových případech regulátor farmáři nařídí poplatek za krávu (vlastně emisní povolenku).

Daně, které vás uzdraví

Daň z krávy není nový nápad, chystaly ji v minulých letech vlády v Dánsku, Irsku nebo na Novém Zélandu. Nakonec je protesty farmářů přiměly k tomu, aby ji odpískaly.

Dánská Rada pro etiku (Det Etiske Råd) ale dospěla k názoru, že globální oteplování je etický problém a letos tohle téma oklikou vrátila do politiky. Tento poradní sbor vlády usoudil, že potraviny by měly být zdaněny v závislosti na tom, jaký má jejich výroba dopad na podnebí. Pro začátek navrhl daň z červeného masa jako „účinný prostředek pro boj s klimatickými změnami“. „Nemůžeme spoléhat na etiku konzumentů,“ upozornili experti na etiku v textu návrhu.

Dánská vláda, vedená liberály ze strany Venstre, ale není novým daním nakloněna. Podporu nezískal návrh ani na levici, která upozorňuje, že daň by měla regresivní dopad – chudším by spolkla větší podíl z rozpočtu domácnosti než bohatším.

Co víc, Dánové mají špatnou zkušenost s podobným daňovým experimentem, který nezaváděl „uhlíkovou daň“, ale měl je přimět, aby jedli méně tučná jídla. Před pěti lety uvalila levicová koalice daň (až devítiprocentní) na tučné potraviny. Jenže potomci Vikingů stravovací návyky měnit nechtěli a vyráželi za levnějšími „tuky“ do Německa a Švédska. A když nakupovali doma, vyhledávali dál tučné a nezdravé potraviny, vesměs si ale vybírali ty levnější (a tedy méně kvalitní), aby se s daní z tuků vešli do rodinného rozpočtu.

Problém s daní měla také vláda, protože byla náročná na administrativu, tedy drahá. A tak ji Dánové už po roce zrušili.

Žeňte krávy na emise!

Zpět k emisím přežvýkavců. To, že metan přispívá k oteplování planety, je vědecky prokázáno – snadno propouští sluneční záření, zato tepelné záření z povrchu planety pohlcuje a brání jeho úniku do prostoru.

Jak je to ale s množstvím plynu, které přežvýkavci uvolní do ovzduší? Studie kalkulují s hodnotami, které se několikanásobně liší. Proto se také v hodnocení dopadů emisí z hospodářských zvířat na podnebí rozcházejí. Jejich rozsah mimo jiné závisí na kvalitě a typu krmiva, pohybuje se mezi pěti a patnácti procenty z přijaté energie. Jedna kráva vypustí denně mezi 200 až 500 litry metanu.

Světová organizace pro výživu a zemědělství, jedna z filiálek OSN, ve studii Livestock’s Long Shadow z roku 2006, tvrdí, že na hospodářská zvířata připadá 18 procent všech skleníkových plynů – to znamená, že sebou zanechávají delší uhlíkovou stopu než veškerá doprava. Co s tím? Nahnat krávy na STK a měřit jim emise?

Jsou to neuvěřitelná čísla. Biolog z Kalifornské univerzity Frank Mitloehner, který se na studii podílel, její závěry později zpochybnil a studie založená na jiné metodice dospěla k závěru, že dobytek se podílí na emisích skleníkových plynů necelými třemi procenty.

Mitloehner, který se dlouhodobě zabývá dopady chovu hospodářských zvířat na podnebí a krajinu, upozornil, že obě studie nepočítají s tím, že krávy mohou emise také snižovat. Tím se zabývá třeba analýza Tary Garnettové z Univerzity v Surrey. Přežvýkavci spásají trávu, tím ji zahušťují a zvyšují její schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Pasoucí se dobytek také může významně snížit emise oxidu dusného.

Takže skromné doporučení, co s kravkami: Neregulovat, nedanit, nehonit na emise, nechat žít a dopřát kvalitní pastvu.