Dva stupně Celsia. I tak lze velmi stručně shrnout, o co se budou světoví lídři přít a zač budou bojovat na klimatické konferenci, jež včera odstartovala v Paříži.

Teplota zeměkoule roste. O ničivých následcích tohoto faktu – tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a extrémní sucha v řadě oblastí – už byly popsány stohy papíru. A prodiskutovány stovky hodin. To se má nyní změnit, věří lídři desítek zemí, kteří se včera sešli ve francouzské metropoli.

„Jsme první generace, která cítí klimatickou změnu, a poslední, která s tím může něco udělat,“ řekl ve svém příspěvku americký prezident Barack Obama, jehož země patří k největším znečišťovatelům životního prostředí. Státníci, jichž se v Paříži sešlo 151, což je podle údajů OSN ve stejnou chvíli na stejném místě nejvíc v historii, dostali každý na svůj projev zhruba tři minuty. A podobně jako šéf Bílého domu nešetřili dramatickou rétorikou.

Zbožná přání nestačí

„K vyřešení klimatické krize nebudou stačit dobrá předsevzetí a zbožná přání. Jsme na hranici bodu zlomu,“ prohlásil François Hollande, hostitel summitu, jenž potrvá do 11. prosince. Vzhledem k nedávným teroristickým útokům v Paříži hovořil i o nich.

„Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, kterým musíme čelit,“ uvedl Hollande a dodal, že „v několika dnech se bude rozhodovat o celých následujících staletích“.

Podobná slova zněla i z úst prezidenta dalšího předního světového znečišťovatele ovzduší – Číny. „Světová ekonomika se vzpamatovává pomalu, terorismus je na vzestupu a klimatická změna je velká výzva. Na mezinárodní scéně je více nestability a nejistoty,“ řekl prezident Si Ťin-pching.

Německá kancléřka Angela Merkelová pak prohlásila, že dohoda o snižování emisí skleníkových plynů by měla obsahovat i mechanismus, jenž by kontroloval plnění závazků jednotlivých zemí. To aby nezůstalo jen u slov a reálně se podařilo udržet růst teplot pod zmíněnými dvěma stupni Celsia.

Ostatně k plnění závazků v emotivním vystoupení vyzval i Anote Tong, prezident tichomořského ostrůvku Kiribati. Ostrovu, jenž se stal jedním ze symbolů globálního oteplování, totiž hrozí zatopení. Tong rovněž vyzval k moratoriu na otevírání nových uhelných dolů. A poděkoval ostrovu Fidži, jehož vedení nabídlo, že Fidži v případě nutnosti přijme všechny obyvatele ustupujícího ostrova, tedy něco málo přes 100 000 lidí.

Summit za výjimečného stavu

Jak úspěšný pařížský summit bude, ukážou následující dny. Hlavní snahou je, aby konference známá pod zkratkou COP21 neskončila nezdarem jako její loňská předchůdkyně v Limě.

Americký list New York Times ve včerejším komentáři napsal, že „Paříž téměř jistě za necelé dva týdny nevytvoří zaručenou a pro planetu spásnou dohodu. Může ale uspět tam, kde se při předchozích mítincích nedařilo: v přijetí zodpovědnosti a silného pocitu mezi zeměmi – velkými i malými, bohatými i chudými –, že všichni musejí hledat globální řešení globálního problému“.

„Paříž musí být začátkem dalekosáhlé změny,“ řekl prezident Hollande ve městě, kde panují vysoká bezpečnostní opatření. Vzhledem k útokům z 13. listopadu, při nichž zemřelo 130 lidí, byl ve Francii na tři měsíce vyhlášen výjimečný stav.

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve přiznal, že policie zvláštního nařízení využila a nařídila domácí vězení i více než 20 ekologickým aktivistům.

„Tito lidé nemají žádnou spojitost s terorismem, ale naše složky se musejí plně soustředit na ochranu francouzských občanů,“ citovala ministra agentura Reuters. Veřejné nepokoje – a tito aktivisté údajně hlásili, že se střetům vyhýbat nebudou – by prý jen rozptylovaly pozornost policistů.

LN, 1.12.2015