Taky máte dojem, že všechny ty klimaalarmistické články jsou psané podle stejné šablony? Pokud ano, máte dobrý postřeh. On totiž opravdu existuje návod pro novináře, jak mají o klimatu „správně“ psát.

On nebude nejspíš jenom jeden a všechny si budou podobné jako vejce vejci. Tedy jako tomuto. Lze ho nalézt na stránkách Climate Support Now, což je subjekt kladoucí si za cíl školit novináře jak „zlepšit klimatické zpravodajství“. Mají prý psát o klimatu „více a lépe“ a podpořit tak „povědomí veřejnosti“ o tomto tématu a „politickou vůli k řešení krize“. A poskytují k tomu celkem třináct rad a doporučení. Nutno říci, že jde o opravdové perly. Podívejme se tedy na ty nejzářivější.

Jedna z nich se týká „správného“ způsobu informování o extrémech počasí. Musí vždy obsahovat odkaz na klimatickou změnu a zmiňovat, že jsou způsobeny spalováním ropy, uhlí a plynu. Pro novináře, kteří si nechtějí se „správnými“ formulacemi namáhat hlavu, pak uvádějí dokonce i konkrétní příklady. Třeba: „Častější a intenzivnější extrémní horko – nejsmrtelnější přírodní nebezpečí v USA – je přímým důsledkem oteplování planety.“ Nebo: „Rostoucí globální teploty mění koloběh vody a zvyšují riziko sucha v některých částech USA.“ Případně tuto, která je po drobné úpravě aktuálně použitelná i pro Česko: „Změna klimatu přináší extrémy silnějších srážek a zvýšené, nespravedlivé riziko záplav v mnoha částech USA.“ Tyto formulace jsou samozřejmě snadno aplikovatelné v kterékoliv zemi. Stačí místo „USA“ uvést její název.

Alespoň už je tedy jasné, proč musíme tak často u předpovědi počasí poslouchat, že bez ohledu na to, zda má být vedro, zima, sucho nebo pršet, tak viník je vždy jasný – klimatická změna. To pak nepřekvapí ani to, že při nedávných povodních ještě ani nestihla opadnout voda a už se našel někdo, kdo si přihřál svoji klimaalarmistickou polívčičku. Jestli to takhle půjde dál, tak za chvíli uslyšíme z televize toto: „Slunce zapadá v 18:33. A může za to klimatická změna.“.

Což by bylo v souladu s dalším doporučením tvrdícím, že souvislost s klimatickou změnou je třeba dostat do každé zprávy nezávisle na jejím zaměření: „Bez ohledu na to, jaká je vaše specializace – politika, obchod, zdraví, bydlení, vzdělání, jídlo, národní bezpečnost, zábava, sport, cokoli jiného – je třeba zdůraznit silnou vazbu na klima.“ Takže za chvíli najdeme souvislost s klimatickou změnou snad i v receptu na bábovku.

Nestačí však pouze upozorňovat, ale novináři mají přinášet i řešení. A která že to jsou? Samozřejmě, že onou záchranou je „větrná a solární energie“. A nesmí se samozřejmě zapomínat ani na řešení „politická, ekonomická a kulturní“. Jinak řečeno novináři mají lidi krmit nesmysly o samospasitelnosti občasných zdrojů energie (OZE), připravovat je na politickou změnu a na takový růst cen energií a následně i dalšího zboží a služeb, že se jim z toho hlava zatočí.

To ale není všechno. Oni se totiž najdou tací, kteří klimatickou krizi zlehčují a veškerá řešení, která ji mají „zabránit“, zpochybňují. A někteří dokonce kladou i nepříjemné otázky. Jako například jak zajistit dostatek energie tehdy, kdy je zapotřebí, kde na to všechno vzít peníze, případně jestli není blbost si rušením stabilních zdrojů energie a jejich náhradou těmi občasnými dobrovolně podřezávat větev, na které sedíme. Na tyto otázky totiž hledají zastánci budování zelené budoucnosti odpovědi marně. Proto je jedním z doporučení to, aby se novináři vyvarovali toho, dávat pochybovačům a dotěrným tazatelům prostor. Ti zkrátka do médií a do zpravodajství nepatří.

Pokud vám tyto rady a doporučení připadají jak vystřižené z nějaké ideologickou příručky, podle které novináři velebili za minulého režimu „úspěchy socialismu“, nejste daleko od pravdy. Vycházejí totiž ze stejného principu. Včetně doporučených hesel, kde ta budovatelská nahradila hesla klimatická, řešením problémů stylem „více socialismu“ a umlčením oponentních názorů.

Rozvracet socialismus, ať už rudý nebo zelený, je totiž nepřípustné…

Psáno pro deník.to