Udeřil atmosférický jev, který nelze předvídat

Bylo by zajímavé vědět, jaký díl české populace zná rozdíl mezi hurikánem a tornádem. Až do čtvrtka se u nás často házely do jednoho pytle „exotické průšvihy v zámoří“. Jen ti poučenější věděli, že hurikány vznikají nad oceánem, jsou velmi ničivé plošně, ale jejich dráhy lze předvídat. Kdežto tornádo je fenomén pevninský, ničivý jen v úzké výseči, ale skoro nepředvídatelný. Od čtvrtečního večera bude tato informace patřit mezi obecnější znalosti.

Tornádo na jihu Moravy nebylo první u nás. Byly jich napočítány desítky, v Litovli (2004) způsobilo i velké škody. Ale to čtvrteční jako první zanechalo i mrtvé. Vyvolalo solidaritu s postiženými obcemi i očekávané otázky. Je tak ničivé tornádo součástí změny klimatu? Posunuje nás k podmínkám amerického Středozápadu (Oklahoma, Kansas, Nebraska) a tamní „aleje tornád“? Jak se tomu přizpůsobit?

Řekněme rovnou, že spojovat tornáda se změnou klimatu je velmi ošidné. Už proto, že jsou jevem tak prudkým, nahodilým a úzkým, že přesné informace ze starších dob scházejí. Je fakt, že tornádo, které 30. července 1119 zdevastovalo Vyšehrad, barvitě popsal kronikář Kosmas (vyšehradský kanovník, tudíž očitý svědek): „Obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen.“ Jako na jihu Moravy léta Páně 2021, řeknete si. Ale kdyby tornádo z roku 1119 mířilo jen o kus vedle, poškodilo by pouze porosty a nebyl by důvod o něm informovat. Přitom právě díky takovým zprávám víme, že tornáda k Evropě patří už odedávna.

Odedávna je znám i jejich háček oproti povodním. Kdo chce omezit riziko záplavy, postaví si dům daleko od vodního toku. Ale tornádu takto uniknout nelze. Lze se chovat tak, jak je zvykem v Oklahomě, Kansasu či Nebrasce. Třeba podsklepovat domy, aby při tornádu sklep posloužil jako útočiště. Ale upřímně, bude si někdo u nás podsklepovat stařičký dům na venkově při vědomí, že s nepatrnou pravděpodobností může někdy přijít tornádo?

LN, 26.6.2021