29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

GLOSA: Padne čtyřicítka?

Rekordní horka už v červnu? I takové otázky může vzbudit vlna afrického vzduchu, jež pronikla do střední Evropy. Bez velkého ohledu na příčinné souvislosti se nabízejí různá zobecnění.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Mertan 4.7.2019 7:51

Na Sumave v lete mrzne

Co robi CO2? Ved to je situacia radiacneho vyzarovania pôda je teplá, ako to ze CO2 to teplo nezadrzal? https://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-sumave-v-noci-mrzlo-20190703.html?fbclid=IwAR0_16NlSBK_9haYKsiObPflTnidCPEbDfZzwUxedpSIrilV9inTu788kMM

J. Pražák 30.6.2019 22:37

Pamatujete ještě na odpor ekologistů

proti Novomlýnským nádržím ? Dnes by bez nich byla jižní Morava poušť.

L. Novák 30.6.2019 23:06

Re: Pamatujete ještě na odpor ekologistů

Nesmysl.

J. Pražák 30.6.2019 23:17

Re: Pamatujete ještě na odpor ekologistů

Není vám z toho horka špatně? Tak ,jak vy v této diskusi, civilizovaný člověk nereaguje.

A. Trick 30.6.2019 11:56

A což tohle?

Území mezi Prahou a Kladnem je zastavěné krabicemi. Sklad, sklad, montovna, sklad, sklad, sklad, montovna, montovna ....

Vše okolo patřičně zabetonováno a zaasfaltováno. Dříve tam byly louky, pole. A tak je to na všechny směry.

Tohle opravdu nemá vliv?

L. Novák 30.6.2019 20:29

Re: A což tohle?

Tak sis to měl, troubo, koupit a mohl's tam pást kozy...

A. Trick 30.6.2019 20:56

Re: A což tohle?

Dolej si do calvy chladící kapalinu, demente 475.

J. Pražák 30.6.2019 11:08

Příčina u nás je poměrně jasná

Změna proudění větrů, zejména zpomalení těch, které přinášejí srážky z nejbližšího oceánu, je zapříčiněna člověkem (zejména Němci). Tím se změnilo proudění nad Evropou a zpomalené západní větry nahradily větry z jiných směrů. Východní vítr vodu nepřinese, protože od nejbližšího oceánu to je mnoho tisíc km. Méně srážek znamená méně ochlazení deštěm a méně výparu a tím vyšší teplotu.

Poděkujme i ekoteroristům z NDR a NSR s jejich větrníkům. Není to asi jediná příčina, ale určitě nějakou roli hraje.

J. Tachovsky 30.6.2019 15:57

Re: Příčina u nás je poměrně jasná

Je usmevne, ze si myslite, ze vetrniky zpomaluji vetry. To by musely byt asi tak kilometr vysoke a daleko hustejsi.

M. Šejna 30.6.2019 16:27

to je normální, pane Tachovský

klima-popírači jsou ochtoní věřit tomu, že na klima mají vliv větrníky, mlýny v Holandsku, mrakodrapy, tažní ptáci, chemtrails, komunisti atd., ale CO2 podle nich nemá na klima vůůůůbec žádný vliv.

J. Pražák 30.6.2019 19:50

Re: to je normální, pane Tachovský

Víte, co je zákon o zachování energie? V přírodě není nic zdarma. A příroda nemá ráda prázdno, takže se prosadí silnější tam, kde to oslabení jiného jevu dovolí.

V. Petr 30.6.2019 19:52

Myslím, že vliv větrníků je malý, ALE TROUFÁM SI TVRDIT,

V. Petr 30.6.2019 19:55

že vliv VEŠKERÝCH opatření na snížení emisí CO2, které

Německo dosud realizovalo či hodlá realizovat, na počasí ve střední Evropě je JEŠTĚ MENŠÍ!

M. Pecka 5.7.2019 0:45

Re: to je normální, pane Tachovský

Tak to jsi trefil, Šejno! To opravdu nemá!

J. Pražák 30.6.2019 19:46

Re: Příčina u nás je poměrně jasná

Je úsměvné, že lidé nejsou schopni pochopit velká čísla. 60 000 MW větrných elektráren jen v Německu zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť.

Pro představu si 60 000 MW představte jako větrák s motorem 75 kW (výkon silného osobního auta) instalovaný na každém metru po úhlopříčce celého Německa. Vrtule dosahují do výšky 180 m nad terénem. Proudění od vrtulí ovlivňuje atmosferu do daleko větších výšek třením a turbulencemi.

Celkový instalovaný výkon větrných elektráren k 31. 12. 2017 dosáhl globálně 539 581 MW, přičemž přírůstek za rok 2017 činí 52 573 MW. Evropa má na tom podíl 177 506 MW. Zákon zachování energie platí všude. Příroda nemá ráda prázdno. Proto se zpomalené proudění nahradí tím, že se více prosadí vítr z jiného směru.

Naštěstí proudící vzduch předává lopatkám větrné elektrárny jen část své kinetické energie. Albert Betz v roce 1919 odvodil teoreticky maximální dosažitelnou účinnost větrného stroje na 59% (Betzovo pravidlo).

L. Novák 30.6.2019 20:36

Re: Příčina u nás je poměrně jasná

Melete hlouposti. Instalovaný výkon je maximum, kterého lze na daném zařízení dosáhnout v optimálních provozních podmínkách. Což je u fofrníků splněno málokdy. Při bezvětří nepracují vůbec a při silném větru naopak zastavují provoz kvůli možnému poškození...

Větrníky odebraná energie je nepatrným zlomkem toho, čím příroda disponuje.

J. Pražák 30.6.2019 21:27

Re: Příčina u nás je poměrně jasná

Je smutné, jak ubohé znalosti mají Češi v přírodních vědách a logice. Problém je v tom, že větrníky odeberou až 59% z energie větru ve výši, kam vrtule dosáhnou, tedy do 180 m nad povrchem. Ovlivnění proudění ve větších výškách se také děje, protože i mezi vzduchem je tření a turbulence. Větrníky odeberou daleko větší procento ze slabého vánku, který nemá tolik energie, než z vichru, protože vichr nestihnou zužitkovat a nad 80 km/hod se zastavují, takže procentní zeslabení vánku, který přináší vlhkost je vyšší, než u vichru, z něhož zbyde více pro transport vlhkosti. Příroda nemá ráda prázdno, tak zeslabený vítr způsobí změnu proudění, protože je přetlačen větrem z jiného směru.

Při bezvětří není vlhkost transportována, že?

Nejde o to, že by větrníky přeměnily veškerou energii na elektřinu, ale o to, že způsobily změnu, která umožní změny proudění.

J. Pražák 30.6.2019 21:33

Pro vás velmi jednoduchý příklad

Nepatrná příčina mívá velké následky. Otočení volantem nepatrnou silou také způsobí vyjetí ze silnice a zdemolování celého auta.

L. Novák 30.6.2019 23:11

Re: Pro vás velmi jednoduchý příklad

Tak ta vaše tvrzení zkuste dokázat. :-) Fofrníky mají využitelnost jenom v řádu 10% z celkového časového fondu. V Česku určitě. Někde to může být víc. Zabývat se "zpomalením větrů" při současném počtu větrníků nemá smysl.

J. Pražák 30.6.2019 23:24

Re: Pro vás velmi jednoduchý příklad

177 506 MW instalovaného výkonu větrníků v Evropě není tak zanedbatelné.

Pro vás je to číslo asi nepochopitelné, takže klasický přepočet: odpovídá to 3 500 000 fabiím.

Byl jste někdy u moře a jel jste někdy kousek od pobřeží? Tam fouká neustále, proto se tam staví velké větrné parky.

Volantem za jízdy také jen na chvilinku otočíte špatně a důsledky jsou mnohonásobně větší. Nemusí vítr úplně zastavit, stačí ho nepatrně odklonit a začne foukat z jiného směru.

P. Zinga 29.6.2019 12:52

Když o něčem píšete,

tak si to nejdříve ověřte!

Lže NASA? Teploty Ruzyně 1880-1940 a 1960-2018 https://data.giss.nasa.gov/cgi-bin/gistemp/show_station.cgi?id=611115180003&dt=1&ds=1

M. Šejna 29.6.2019 14:37

pane Zingo, opět kouzlo nechtěného

Meteo-stanice Ruzyně byla založena v roce 1937, ale pravidelné měření se tam bez přestávek provádí až od roku 1950.

Teplotní řada Ruzyně byla pro účely NASA doplněna o data z Klementina. Takže teploty od roku 1880 do roku 1939 nepatří Ruzyni, ale Klementinu. Klementinum je v průměru asi o 2,3°C teplejší, než Ruzyně, takže celou levou část grafu, na který jste sem dal odkaz, musíte posunout dolu o tuto hodnotu.

Takže, pane Zingo, to co jste sem dal, jsou tzv. raw-data. Pro účely statistiky se ale používají data adjustovaná, tedy připadě Ruzyně je levá část posunutá dolu o hodnotu 2,3°C.

P. Zinga 29.6.2019 18:38

Re: pane Zingo, opět kouzlo nechtěného

O.K. Z toho je ale vidět, že efekt "tepelného ostrova" je u Klementina značný.

M. Šejna 29.6.2019 21:37

je i není, pane Zingo

efekt tepelného ostrova u Klementina je podle mě opravdu značný, ale ve skutečnosti to není pravda.

A víte proč?

Protože podle místních "expertů" na klima - Brožka a Götze - je vliv člověka na klima zcela marginální.

No a protože městské tepelné ostrovy vytvořil člověk, ale jeho vliv na klima je marginální, pak musíte příjmout skutečnost, že v Klementinu je tepelný ostrov zcela marginální.

V. Mertan 30.6.2019 8:29

Re: je i není, pane Zingo

Bavíme sa snáď o vplyve cloveka na klímu vypúšťaním emisií CO2.Ku zníženiu producie CO2 smerujú nezmyselné a drastické opatrenia. Je pravdepodobné, že sa nepodarí emisie CO2 v celosvetovom meradle znížiť a tiež že koncentrácia CO2 má len mimimálny vplyv na teplotu. Ak by sme povedzme do roku 2050 dokázali deasfaltovať zemegulu, výsledok by bol určite lepší ako plánovaná dekarbonizácia.

M. Šejna 30.6.2019 10:30

pane Mertane

bojovat proti rostoucímu objemu CO2 je zcela zbytrečné a já to tady tvrdím už od začátku, co existuje Neviditelný Pes. Jenže narozdíl od popíračů oteplování jsem nikdy nezpochybňoval fyzikální zákony a tedy ani existenci skleníkového efektu.

Bojovat proti růstu CO2 je stejné, jako bojovat proti průmyslové západní civilizaci. A toho jsem si narozdíl od ekologických fanatiků vědom. Od počátku tvrdím, že na globální oteplování, které jednoznačně zavinila lidská činnost, se musíme adaptovat, nikoli proti tomu bojovat.

Narozdíl od klina-popíračských fanatiků, ale nehodlám popírat skutečnost, že se otepluje, že to zavinil rostoucí objem skleníkových plynů, a že ty plyny vypouští do atmosfery člověk.

V. Mertan 30.6.2019 13:24

Re: pane Mertane

No veď dobre nikto nepopiera, že CO2 je skleníkový plyn a že jeho koncentrácia v atmosfére rastie, že sa vplyvom tohoto procesu mierne otepluje a že to spôsobuje človek. Okrem toho pôsobia samozrejme v atmosfére aj iné procesy, pretože aj v minulosti boli veľké ochladenia a oteplenia. Tak ako voláte mňa a ďalších skeptikov popieračmi GO, ja by som mohol alarmistov nazvať popieračmi minulosti. Ako je možné, že v minulosti bola doba ľadová pri 20 nasobnej koncentrácii CO2 oproti dnešnej? Da sa to nejak rozumne vysvetliť?

M. Šejna 30.6.2019 14:23

opravdu, pane Mertane?

Mohl byste zdejšímu publiku sdělit, kdy v minulosti byla doba ledová při 20 násobné koncentraci CO2?

V. Mertan 1.7.2019 21:13

Re: opravdu, pane Mertane?

Huronske zaladnenie pred 2.5 mld rokov? V tom case bolo v atmosfere aj velke mnozstvo metanu.

L. Novák 30.6.2019 9:22

Re: agitátor ČSSD Šejna

Klasická Šejnova demagogie...