Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

KLIMAFIE

Zopakujme si, že skleníkový efekt je v zásadě velmi prospěšná vlastnost některých plynů v atmosféře, které zachycují infračervené vyzařování zemského povrchu do vesmíru a částečně to vyzařují zpátky k zemskému povrchu. Bez skleníkového efektu by byl povrch Země o cca 30 °C chladnější. Nejsilnějším radiačně aktivním (nepřesně: skleníkovým) plynem je vodní pára, za ní následují oxid uhličitý, metan, oxid dusný a ozón. Přičemž ani nevíme přesně, jak velký podíl vodní páry a ostatních plynů na skleníkovém efektu vlastně je.

Už samotný pojem „skleníkový efekt“ je vlastně zavádějící, protože skleník především izoluje vnitřní objem od okolního prostředí, zatímco v atmosféře probíhá často velmi intenzivní výměna vzduchu. Zároveň se nikde ve sdělovacích prostředcích nezdůrazňuje, že závislost skleníkového efektu na koncentracích radiačně aktivních plynů je logaritmická, tudíž příspěvek zvyšujících se koncentrací k vzestupu teploty postupně klesá. Samotné zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého oproti stavu před sto lety by mělo mít za následek zvýšení teploty asi o 1 °C (viz např. zde), ony simulační odhady mezi 2-4 °C pracují s předpokladem zpětné vazby zvýšeného množství vodní páry, což ovšem vzhledem k oblačnosti a aerosolům zanáší do výpočtů značnou nejistotu. Ta se navíc za posledních čtyřicet let navzdory ohromnému pokroku ve výpočetní technice prakticky nezměnila.

Proti vlastní teorii tzv. skleníkového efektu není možné mít zásadní námitky, ale jak se říká, „dábel je skrytý v detailu“. Víme, že teplota při zemi narostla za posledních sto let asi o 1 °C , víme, že koncentrace některých skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého a metanu) rostou, takže by měl růst i skleníkový efekt. Země by tedy měla vyzařovat do vesmírného prostoru méně tepelného záření.

Složky slunečního (tedy převážně viditelného) i infračerveného (“tepelného“) záření měří již přes dvacet let projekt CERES, jehož data jsou veřejně k dispozici. Z nich je možné vypočítat vývoj radiační bilance, který je velmi zajímavý. Potvrzuje se, že Země je v radiační nerovnováze, ale hlavní příčinou v posledních desítkách let pravděpodobně není zesílený skleníkový efekt, ale větší absorpce slunečního záření, odborně podáno menší planetární albedo neboli odrazivost Země jako celku. To je na grafu níže dokumentováno modrou křivkou odraženého slunečního záření. Stručně řečeno, Země nám trochu ztmavla, odráží tedy méně slunečního záření, čímž se logicky trochu otepluje.

Příčin je zřejmě více. Země je vlivem oxidu uhličitého více zelená a pokrytá lesy, přičemž les má menší odrazivost než louky či pole. Přibývá urbanizovaných oblastí, také masivní rozšiřování fotovoltaických elektráren způsobuje větší absorpci slunečního záření a lokální oteplování; v odborné klimatologické literatuře se vedle pojmu „tepelný ostrov města“ nedávno objevil termín „tepelný ostrov fotovoltaiky“, což ale samozřejmě ve většině médií, která nepotřebují složité pravdy, neuvidíte ani neuslyšíte. Největší nejistotou je ale množství a charakter oblačnosti, kolem čehož se vedou četné odborné diskuse.

KLIMAFIE se zaklíná bojem proti emisím skleníkových plynů, které jsou navzdory výše uvedenému považovány za téměř výhradní příčinu oteplování, ale z dominantní části (čest výjimkám) zároveň hlasitě brojí proti jaderné energii. Má to svoji logiku: Z jaderné energie se žádné emisní povolenky nezískají.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/milansalek/klimafie.Bg24080052

KLIMAFIE zároveň používá argumenty, které jsou na hraně dezinformace. Např. ministr životního prostředí pan Hladík zveřejnil 25. 6. na síti X příspěvek prosazující další emisní povolenky (čti: další daně). Cituji: „Díky investování těchto prostředků [z emisních povolenek] získáme bezpečnější a levnější energii, ochranu zranitelných domácností, perspektivu pro český průmysl a návrat ke zdravé a druhově bohaté krajině. Půjdou třeba na modernizaci teplárenství a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ...“. Přeloženo ze zeleného newspeaku: Zdražíme vám dalšími povolenkami energie, bydlení a cestování. Další zdražení čekejte rozvojem masivně dotovaných obnovitelných (přesněji občasných) zdrojů energie (OZE), protože, jak ukazují data, čím je v zemích EU vyšší podíl solárních a větrných elektráren, tím vyšší je cena elektřiny pro koncového spotřebitele. Tedy s výjimkou bohatších majitelů nemovitostí, kterým jsou soláry povinně dotovány ostatními spoluobčany. Zbohatne také klimaticko-průmyslový komplex (KLIMAFIE), hlavně solární baroni a spekulanti s emisními povolenkami.

Samozřejmě, povinnou praktikou KLIMAFIE, jehož součástí jsou senzacechtivá média včetně veřejnoprávních, je šermovat termíny „klimatická krize“, „klimatická nouze“, a připisovat každý silnější povětrnostní jev klimatické změně, ačkoliv vlastní materiály IPCC jsou v této oblasti dosti střízlivé, viz zde.

Výsledkem tohoto zeleného šílenství bude hlavně oslabování průmyslu, chudnutí a logická radikalizace velké části společnosti, samozřejmě bez jakéhokoliv vlivu na vývoj klimatu, z čehož mají ohromnou radost v Rusku a Číně. Zvláště, když výše uvedená měření ukazují, že vliv démonizovaného oxidu uhličitého na oteplování není tak zřejmý, jak nám propagandistická část KLIMAFIE, ke které bohužel musím přiřadit i veřejnoprávní média, neustále předkládá.

Výsledkem tohoto zeleného šílenství bude hlavně oslabování průmyslu, chudnutí a logická radikalizace velké části společnosti, samozřejmě bez jakéhokoliv vlivu na vývoj klimatu, z čehož mají ohromnou radost v Rusku a Číně, pravíte.

Nuže, ne BUDE. Už JE

Nechápu, jak vám mohl dát Langer plus, když tu popisujete skleníkový efekt, zatímco Langer furt dokola opakuje, že skleníkový efekt neexistuje.

Zopakujme si, že skleníkový efekt je v zásadě velmi prospěšná vlastnost některých plynů v atmosféře, které zachycují infračervené vyzařování zemského povrchu do vesmíru a částečně to vyzařují zpátky k zemskému povrchu. Bez skleníkového efektu by byl povrch Země o cca 30 °C chladnější.Už samotný pojem „skleníkový efekt“ je vlastně zavádějící, protože skleník především izoluje vnitřní objem od okolního prostředí, zatímco v atmosféře probíhá často velmi intenzivní výměna vzduchu.

---- Čiže prísne technicky je pojem "skleníkový efekt" pre planétu nesprávny a nejestvuje. Ale zaužívalo sa toto nepresné pomenovanie pre tento jav.

Takže Langer pravdu má, aj nemá.

Ale keď Langer napíše, že Zem nie je skleník, tak v tom pravdu má.

On ale ten princip skleníku funguje i v atmosféře, protože izoluje sluneční záření odrážené od povrchu Země tím, že ho "vrací" zpět.

Výsledkem je, že zatímco se troposfera otepluje, tak vyšší vrstvy se ochlazují.

Áno, ale nie je to skleník, keďže dochádza k premiešavaniu atmosféry. Preto tvrdím, že Langer pravdu má aj nemá.

Asi takto: V atmosfére Zeme existuje fyzikálno-chemický jav veľmi podobný javu pozorovanému v skleníku. A preto sa zjednodušene a nepresne pomenoval skleníkový efekt.

A jak byste tedy ten nepřesný název pojmenoval přesně?

Za mňa kľudne môže ostať ten nepresný názov, čo je - skleníkový efekt.