Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Před sto lety bylo v atmosféře 290 ppm CO2. V současnosti je to 420 ppm. Došlo tedy ke zvýšení o 45 procent.

Globální odchylka od průměru 20.století bude letos 1,25 stupně. Před 100 lety to bylo -0,25 stupně. Oteplilo se tedy o 1,5 stupně.

Evidentně tedy to vaše tvrzení o 1 stupni při zdvojnasobeni CO2 nevychází.

To bude asi tím, že to oteplování má nejspíš více příčin, než jenom CO2.

Vsadím se, že kdyby se obsah CO2 v atmosféře nezvýšil ani o promille, oteplovalo by se stejně.

Mohl byste nás tady poučit o nějaké další příčině současného oteplování?

Asi ste nečítal pozorne mnou zdieľaný článok meteoróga Šálka. Tam máte popísanú príčinu otepľovania Zeme na základe družicových meraní. A nie je to CO2.

"Složky slunečního (tedy převážně viditelného) i infračerveného (“tepelného“) záření měří již přes dvacet let projekt CERES, jehož data jsou veřejně k dispozici. Z nich je možné vypočítat vývoj radiační bilance, který je velmi zajímavý. Potvrzuje se, že Země je v radiační nerovnováze, ale hlavní příčinou v posledních desítkách let pravděpodobně není zesílený skleníkový efekt, ale větší absorpce slunečního záření, odborně podáno menší planetární albedo neboli odrazivost Země jako celku. To je na grafu níže dokumentováno modrou křivkou odraženého slunečního záření. Stručně řečeno, Země nám trochu ztmavla, odráží tedy méně slunečního záření, čímž se logicky trochu otepluje.

Příčin je zřejmě více. Země je vlivem oxidu uhličitého více zelená a pokrytá lesy, přičemž les má menší odrazivost než louky či pole. Přibývá urbanizovaných oblastí, také masivní rozšiřování fotovoltaických elektráren způsobuje větší absorpci slunečního záření a lokální oteplování; v odborné klimatologické literatuře se vedle pojmu „tepelný ostrov města“ nedávno objevil termín „tepelný ostrov fotovoltaiky“, což ale samozřejmě ve většině médií, která nepotřebují složité pravdy, neuvidíte ani neuslyšíte. Největší nejistotou je ale množství a charakter oblačnosti, kolem čehož se vedou četné odborné diskuse."

Jistě, albedo hraje svou roli v oteplování. Ale i to je následek růstu obsahu CO2, jako "hnojiva". Není to ale hlavní příčina oteplování.

Pan Šálek je známý tím, že se hrabe v detailech. Nikdy nepopřel majoritní vliv růstu sklenikoveho efektu na oteplování. Pouze napsal, že ten problém je složitější a zmínil albedo. Ale to nikdo nezpochybňuje.

Áno, súhlasím, že CO2 ako hnojivo má vplyv na albedo. A aj tzv. tepelné ostrovy, ktorých množstvo a vplyv majú, vzhľadom na rožšírenie ľudí a rast zastavanosti, majú vplyv na albedo a ohrev atmosféry, aký v minulosti nebol.

Ale pointa je pre mňa v tom, že sa nejedná o zosilňovanie skleníkového efektu v dôsledku rastu koncentrácie CO2. A ak ide iba o vplyv CO2 ako hnojiva na ohrev atmosféry, tak je veľmi limitný a katastrofického oteplenia sa báť nemusíme (viem, že vy do kategórie klimavystrašencov nepatríte) a naviac poznáme dáta, že za posledných 60miliónov rokov bola hodnota CO2 zvyčajne trojnásobne vyššia oproti dnešku. A Zem sa zelenala a neprehrievala.

To si ale protiřečíte. Pokud je CO2 skleníkový plyn, pak pokud přibude v atmosféře, tak ten sklenikovy efekt zvýší.

To neplatí jen pro CO2 ale pro vsechny skleníkové plyny. Pokud by pribyvala vodní pára, bude to mít vliv na zvýšení sklenikoveho efektu také.

No áno, to som zjednodušil, podobne ako sa zjednodušujúco používa termín skleníkový efekt pre Zem. Jeho vplyv je malý, zanedbateľný pri súčasnom raste.

Oxid uhličitý v naší atmosféře má jistý – docela malý – vliv na tzv. skleníkový efekt. Ale nakonec – jak ukazuje studie – je to především tvorba mraků, která kromě síly slunečního záření určuje globální klima. Vzhledem k tomu, že hladina CO2 byla v dřívějších dobách výrazně vyšší než dnes a Země stále „neshořela,“ zdá se, že teorie saturačního efektu s ohledem na stopový plyn a globální teploty má určitou váhu. Podle Eda Hoskinse současná koncentrace CO2 kolem 420 částic na milion (ppm) již dosáhla nasycení „více než 85 procent“ z hlediska skleníkového efektu. Ale není sám, kdo na to přišel. Polský výzkumný tým pod vedením Dr. Jana Kubickiho v experimentálních studiích dochází k závěru, že CO2 již od koncentrace kolem 300 ppm (v troposféře) nemá významný vliv na skleníkový efekt. Vědci publikovali odpovídající studie v letech 2020 , 2022 a 2024. Vědci se tak připojují k výzkumům profesora Dr. Ing. Alfreda Schacka, který v roce 1972 poznamenal, že z obohacení asi 300 ppm (nebo 0,03 procenta) CO2 ve vzduchu je „absorpční proces v troposféře nasycen.“ To ale také znamená, že ve skutečnosti už více než 50 let víme, že oxid uhličitý má na klima a teploty jen velmi omezený vliv – a přesto to ignorujeme.

https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02626667.2023.2287047 - Revisiting the greenhouse effect – a hydrological perspective

Inými slovami, človekom vytvorené aktivity majú na planétu zanedbateľný vplyv. Väčšina zmien teploty a počasia na Zemi je prirodzená a úroveň CO2 v atmosfére je mimo našej kontroly a nemala by byť predmetom záujmu žiadnej globálnej vlády alebo aktivistickej organizácie.

https://scienceofclimatechange.org/wp-content/uploads/SCC-Ato-Multivariate-Analysis-Vol.4.2.pdf - Multivariate Analysis Rejects the Theory of Human-caused Atmospheric Carbon Dioxide Increase: The Sea Surface Temperature Rules

Závery Rôzne súbory pozorovaní atmosferického (dlhovlnného) žiarenia Zeme za obdobie jedného storočia nám umožňujú vyvodiť nasledujúce závery, ktoré odpovedajú na výskumné otázky položené v úvode: -- Pozorovaný nárast koncentrácie CO2 v atmosfére z 300 na viac ako 400 ppm nerozpoznateľným spôsobom nezmenil skleníkový efekt, ktorému naďalej dominuje množstvo vodnej pary v atmosfére.

--- Pôvodné vzorce používané v hydrologickej praxi, najmä tie, ktoré sa týkajú dlhovlnného žiarenia v rámci výpočtov výparu, zostávajú v platnosti a nie je potrebné ich upravovať z dôvodu zvýšenej koncentrácie CO2.

Zrejme to neznamená, že ďalší výskum je zbytočný, alebo že sme dospeli k „usadenej vede“ (populárny termín, ktorý možno interpretovať ako eufemizmus pre unsettled – pozri Koonin Citation2021). Výsledky tejto štúdie skôr naznačujú, že tento ďalší výskum by sa mal zamerať z vplyvu oxidu uhličitého na klímu na vplyv vody. Nedávny incident erupcie podmorskej sopky, ktorá spôsobila enormný nárast koncentrácie vody v hornej atmosfére, tiež zdôrazňuje potrebu štúdia mnohostrannej úlohy vody v skleníkovom efekte. ZDROJ: https://report24.news/noch-mehr-studien-belegen-mehr-co2-fuehrt-nicht-zu-hoeheren-temperaturen/

Pokud považujete současné zvýšení globální teploty o 1,6 stupně oproti předindustrialní éře za nepodstatnou změnu globální teploty, tak já vám to vyvracet nehodlám. Každý vnímá pojem "nepodstatný" jinak.

Pro mě je zásadní to číslo 1,6 stupně. O významnosti nebo nebo nevyznamnosti teto zmeny se hádat nebudu.

Zamyslete se ale nad skutečností, že nejvíce se otepluji polární oblasti, kde je v atmosféře vodní páry nejméně.