Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ano, chce EU zasáhnout do klima, počasí a teplot. Saudové a číňané rozprášili mraky, aby měli hezky a následně vznikly katastrofické záplavy. Nezůstalo tam něco z těch látek, které mohly způsobit záplavy i u nás v rámci motýlých křídel? Snížily se emise v Číně a otepluje se moře v okolí - rozpouští se méně plynů, viz kyslíkové deficity v našich rybnících. Dokonce se pár debilů snaží zvýšit odrazivost rozhozením hliníkových proužků vysoko na oběžné dráze. Až začne celoplanetární zima, kdo je sebere zpátky?

Obdivuji autorovu trpělivost a pečlivost a hlavně že myslí fakticky a ne ideologicky. Bez bušení se do prsou.

Díky jeho faktičnosti ho takoví jako Šejna považují za idiota.

KLIMAFIE

Zopakujme si, že skleníkový efekt je v zásadě velmi prospěšná vlastnost některých plynů v atmosféře, které zachycují infračervené vyzařování zemského povrchu do vesmíru a částečně to vyzařují zpátky k zemskému povrchu. Bez skleníkového efektu by byl povrch Země o cca 30 °C chladnější. Nejsilnějším radiačně aktivním (nepřesně: skleníkovým) plynem je vodní pára, za ní následují oxid uhličitý, metan, oxid dusný a ozón. Přičemž ani nevíme přesně, jak velký podíl vodní páry a ostatních plynů na skleníkovém efektu vlastně je.

Už samotný pojem „skleníkový efekt“ je vlastně zavádějící, protože skleník především izoluje vnitřní objem od okolního prostředí, zatímco v atmosféře probíhá často velmi intenzivní výměna vzduchu. Zároveň se nikde ve sdělovacích prostředcích nezdůrazňuje, že závislost skleníkového efektu na koncentracích radiačně aktivních plynů je logaritmická, tudíž příspěvek zvyšujících se koncentrací k vzestupu teploty postupně klesá. Samotné zdvojnásobení koncentrací oxidu uhličitého oproti stavu před sto lety by mělo mít za následek zvýšení teploty asi o 1 °C (viz např. zde), ony simulační odhady mezi 2-4 °C pracují s předpokladem zpětné vazby zvýšeného množství vodní páry, což ovšem vzhledem k oblačnosti a aerosolům zanáší do výpočtů značnou nejistotu. Ta se navíc za posledních čtyřicet let navzdory ohromnému pokroku ve výpočetní technice prakticky nezměnila.

Proti vlastní teorii tzv. skleníkového efektu není možné mít zásadní námitky, ale jak se říká, „dábel je skrytý v detailu“. Víme, že teplota při zemi narostla za posledních sto let asi o 1 °C , víme, že koncentrace některých skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého a metanu) rostou, takže by měl růst i skleníkový efekt. Země by tedy měla vyzařovat do vesmírného prostoru méně tepelného záření.

Složky slunečního (tedy převážně viditelného) i infračerveného (“tepelného“) záření měří již přes dvacet let projekt CERES, jehož data jsou veřejně k dispozici. Z nich je možné vypočítat vývoj radiační bilance, který je velmi zajímavý. Potvrzuje se, že Země je v radiační nerovnováze, ale hlavní příčinou v posledních desítkách let pravděpodobně není zesílený skleníkový efekt, ale větší absorpce slunečního záření, odborně podáno menší planetární albedo neboli odrazivost Země jako celku. To je na grafu níže dokumentováno modrou křivkou odraženého slunečního záření. Stručně řečeno, Země nám trochu ztmavla, odráží tedy méně slunečního záření, čímž se logicky trochu otepluje.

Příčin je zřejmě více. Země je vlivem oxidu uhličitého více zelená a pokrytá lesy, přičemž les má menší odrazivost než louky či pole. Přibývá urbanizovaných oblastí, také masivní rozšiřování fotovoltaických elektráren způsobuje větší absorpci slunečního záření a lokální oteplování; v odborné klimatologické literatuře se vedle pojmu „tepelný ostrov města“ nedávno objevil termín „tepelný ostrov fotovoltaiky“, což ale samozřejmě ve většině médií, která nepotřebují složité pravdy, neuvidíte ani neuslyšíte. Největší nejistotou je ale množství a charakter oblačnosti, kolem čehož se vedou četné odborné diskuse.

KLIMAFIE se zaklíná bojem proti emisím skleníkových plynů, které jsou navzdory výše uvedenému považovány za téměř výhradní příčinu oteplování, ale z dominantní části (čest výjimkám) zároveň hlasitě brojí proti jaderné energii. Má to svoji logiku: Z jaderné energie se žádné emisní povolenky nezískají.

Snaha Bruselu o dosažení klimatické neutrality je stejně účinná, jako by byla snaha o zastavení rotace zeměkoule. Prostě antropocentristický nesmysl, který se rozjel podle not dotačních oligarchů.

Ta snaha je opravdu zcela neúčinná. Kdyby byla účinná, přestalo by množství CO2 v atmosféře růst.

Díky, krásný článek část o vodíku je pro mě nová a přikládá do komplexity problemu a ukazuje to jak obviňování CO2 dělá z našich většinou humanitně vzdělanych "reprezentantů" naivni idioty (což neznamena že pro někoho můžou fungofat jako užiteční idioti např. německa reprezentace s odpojováním relativně nových jaderných elektráren ve prospěch dodavatelů plynu...to byla od nich geniální vlivová operace)

Jen užiteční idioti nepochopili, že pan Wagner ani jedním slovem nezpochybnil roli CO2 ve skleníkovém efektu.

Text je o vlivu vodíku na rozpad dalšího významného sklenikoveho plynu, kterým je metan.

Ale já chápu, že užitečný idiot nepochopí, že je idiot, a ještě se tím chlubíte

Bohužel Nám vnucovaná Bruselí a jejich slouhy po celé EU za pomoci vlezdoažtam médií

CZexit!

Bolo by vhodné spomenúť v súvislosti s Venušou skoro 100x vyšší tlak atmosféry ako je na Zemi. Na Marse je zase pre zjednodušenie tlak 100x nižší a teploty kolíšu medzi +30 stupnov až -150°c. Pritom aj atmosféra Marsu obsahuje 98% CO2.

Jenže atmosféra Marsu neobsahuje vodní páru, která má na Zemi podil na skleníkovém efektu okolo 70 procent.

Green Deal udělá z EU skanzen, Asiaté k nám budou jezdit, ale už ne, aby něco obdivovali, spíše aby se nám posmívali.

Tak o tom se dá polemizovat. Lepší kulturní skanzen než halda šrotu, zbylé z upadající průmyslové výroby. Proto Asiaté tak milují evropskou hudbu nebo architekturu. Je to věc šancí a priorit, z kterých si musíme vybrat, a pokud možno z chladnou hlavou.

Nevím, kde přišel autor článku k informaci, že vodík je sklenikovy plyn.

Vodík se vyskytuje převážně ve dvouatomové variantě, která skleníkové vlastnosti nemá. Je ale velmi reaktivní a ochotně se slučuje s kyslíkem na H2O, tedy na vodní páru, která skleníková je.

A když se ten vytěžený vodík spojí s kyslíkem na vodu, tak nejenže přibude toho nejskleníkovějšího ve vzduchu, ale taky ubude kyslíku, což nemůže nemít dopady. Zasahovat do složitých systémů na základě pocitu, že víme vše, i když z povahy složitého systému o mnoha proměnných vyplývá, že naše pochopení jw nutně vwlmi nepatrné...