28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ENERGIE: Kde ji vzít

Málokdo z nás dnes dokáže opravit motor auta jako mnozí z nás v minulosti. To, co bývalo jednoduchým strojem, je nyní řízeno řadou počítačových programů, obecně nazývaných aplikace, které jsou vzájemně propojeny. Jedná se o speciálně vyvinuté programy, které převezmou konkrétní úkol ve vašem voze.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Holub 6.11.2022 3:45

Pokud vim hlavni spotreba energie velkych serveru je chlazeni. Vypocty produkuji hodne tepla. Na pr.v Coloradu je elektrina drazsi nez ve Wyomingu, tak komputer na vypocty oteplovani byl vybudovan tam, a ne pobliz Boulderu kde se tyto vypocty provadeji (NOAA a hlavne NCAR).

P. Rada 6.11.2022 4:54

Prvá věta je o tom, že nevíte - jen se mylně domníváte. Energie na chlazení které realizují cirkulační čerpadla, ventilátory .... je naopak naprosto minimální podobně, jak minimální spotřebu má ve fénu na vlasy elektromotorek ventilátorku oproti topné spirále.

L. Kuča 7.11.2022 0:26

Sice jste to v tom přirovnání až přehnaně zjednodušil, nicméně v jádru je to tak. Většinu energie spotřebuje samotný výpočetní proces. Byt’ u nejnovějších modelů procesorů se podařilo jejich spotřebu výrazně snížit a přitom počty operací za sekundu citelně zvýšit. Musí se jít cestou změny architektury a propustnosti, protože jen samotná miniaturizace a zmenšování délek pro transfer elektrických impulsů narazí na své fyzikální limity. Problém je v tom, že razantní obměny HW mají ve své frekvenci ekonomický strop. I ten provozovatel datového centra se zajímá především o to, aby měl v únosných mezích co největší zisk.

V. Kolman 5.11.2022 5:27

To, co je ve světě počítačů nazýváno "aplikace", je v hodinářském průmyslu nazýváno termínem "komplikace" (hodinky s móóřem ciferníčků a jiných zbytečných volovinek):-(:-(:-(

P. Rada 5.11.2022 5:14

To co překladatel přeložil je vcelku v pořádku - to co si k textu tučně přidal je naopak už projevem jeho nedomyšlených spekulací:

..."Pokroky v lidské prosperitě vyžadují stále více energie..."...

Realita je totiž o tom, že jak nejrozvinutější tak nejrychleji serozvíjející ekonomiky vykazují nižší měrnou spotřebu než ty silově energeticky pojaté. Někdo ale možná až nostalgicky rád vzpomíná na socialistickou energetiku v ČSSR která vykazovala větší měrnou energetickou náročnost jak od sametu po dnešek:

https://www.businessinfo.cz/clanky/zdroje-pro-prumysl-ceskou-energetiku-ceka-rychly-prechod-k-ekologii/

Lze přeci na řadě příkladů ukázat, že existují optima energetické i materiálové nákladovosti a ti kteří optimalizovaných procesů dokáží využívat se dostávají do konkurenčně výhodnější situace.

J. Vintr 4.11.2022 13:20

Jen další argument k tomu, že současné šílenosti, jakými je i rušení uhelných a jaderných elektráren způsobí katastrofu, která nás vrátí (v lepším případě) o sto let zpátky.

P. Rada 5.11.2022 5:20

Budoucí "katastrofu" navozuje realizování "šílené" fantazie prosazující extenzivní růst v uzavřeném systému s nutně omezenými zdroji.

V. Kolman 5.11.2022 5:29

Lidské zdroje v Africe jsou neomezené!!

P. Rada 5.11.2022 8:44

Plácáte nejspíše ironicky ale zato násobně hloupě. Předně proto, že podobný populační růst měl svého času i evropský kontinent a tak jen použitím analogie lze ukázat na historické populační výkyvy - tedy "populační limit" (omezenost).

Druhý související důvod tkví v měrné spotřebě energeií, surovin ... která je v afrických zemích až několikařádově nižší. S tohoto pohledu lze odvodit i náročnost na udržitelnost života v daném teritoriu - viz ekostopa. Větší závisláci na širším teritoriu než obývaném jsou dnes rozhodoně evropané a to přes veškerý dosažený technický pokrok a informační úroven.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa

V. Kolman 5.11.2022 11:06

Docela by mě pane Rado zajímal váš názor, až bude na matičce Zemi 10 miliard lidí. Možná bude - možná nebude. Naštěstí se toho já a možná i vy (neznám váš věk) nedožiji. Nevidím budoucnost lidstva příliš růžově - bohužel.:-(:-(:-(

P. Rada 5.11.2022 12:19

Vnímám to pane Kolmane podobně. Bývá totiž pravidelně přehlíženo, že sice lidstvo dominantně nebývale prosperuje ale fakticky takto žije na dluh vůči svému prostředí. To může být životu přínosné jen tehdy, pokud povede k lepší technologičnosti až tak, že se podaří dluh uhradit dříve, než dolehou negativní dopady ztrát doposud optimálního na naakumulované zdroje bohatého životního prostředí. Jinak řečeno než dojde na ztrátu ekoslužeb.

Ř.K. se jevilo trvale udržitelné, uživit něco kolem jedné miliardy. Porovnání průběhu tehdejších předpovědí s realitou s roku 2014 je např zde:

http://sustainable.unimelb.edu.au/sites/default/files/docs/MSSI-ResearchPaper-4_Turner_2014.pdf

Budoucnost zdánlivě záleží na dnešních rozhodnutích. Ona zdánlivost je přitom dominantně daná převahou stupidity - nad racionalitou v lidském rozhodování. Stupiditu popisuje Koukolík jako ztrátu zpětné vazby v rozhodovacím procesu. Odlehlost reakce přes několik generací takovou ztrátovost výrazně navyšuje.

Poslední varovný aspekt lidské zemědělské činnosti který právě presentoval prof Frouz ve Vesmíru 11/2022 mimo jiné říká, že výzkumy energetické náročnosti zemědělských technologií primitivních národů vzhledem k dnešním západním agrotechnologiím ukazují, že papuánci na Nové G. ještě dnes dokáží svou vloženou energii zhodnotit 40x.

Oproti tomu dnešní americký farmář sice momentálně dokáže uživit asi 170lidí - ale jen za předpokladu setrvalosti energeticko-surovinového zázemí. Když se pak do procesu poctivě započítá i energie fosilů, ... vychází dnešní "ziskovost" zhruba 1/10! Tedy trvale udržitelně vzato 400x nižší než jakou dosahují ještě dnes papuánci. Bez toho, že za fosily zavčas najde civilizace náhradu je i při nezapočítávání dopadů G.W., znečištění oceánů... prakticky ztracená. Takto se nověji jeví i varování Ř.K. jako naprosto nedostatečná.

P. Sura 8.11.2022 10:33

Akorát že bez toho amerického farmáře by ti papuánci už dávno vymřeli hladem, byť s mobilem u ucha.

I. Schlägel 4.11.2022 13:01

Ano.

L. Písařík 4.11.2022 11:00

Bez křemíku si ani neupr..... Dnes bez čipu ani nestáhnete okýnko u auta. Je mi skoro 80. Moje první auto mělo okýnko na kličku - to vpředu a vzadu vůbec bez stahování. A taky jezdilo. Dodnes obdivuji, jak byla tehdejší Octavie elegantní. Svíčky, pakny, olej, filtry jsem si měnil sám. Nedávno jsem chtěl vyměnit svíčky u Clia a ke svému překvapení jsem zjistil, že bez speciálníjho 20 cm dlouhého klíče si ani neuprd.. Ale teď již vím, proč je v příručce u každého problému napsáno: obraťe se na značkový servis. ( A dáte za výměnu svíček pouhé 2 tisícovky.)Ó tempora o mores.

R. Langer 4.11.2022 11:11

Jenom klid, za chvíli s takovou prognózou vývoje EU nebudete mít auto žádné... ;-) ;-D

P. Sura 4.11.2022 14:40

A bez prognózy už vůbec žádné.

V. Kolman 5.11.2022 5:54

Ultralehké, šlapací - s jediným mikroprocesorem v ovládání stěračů:-)

T. Hraj 4.11.2022 9:40

Článek sice alarmuje, ale moc údajů neposkytuje.

500 datových center má více než 90 tis m2 (tj. cca půlka logistického parku Jirny na D11). Je to hodně? Je to málo?

Jedna aplikace může spotřebovat za den stejnou energii jako 10 000 aut. Trochu se mi tomu nechce věřit. Myslí se energie spotřebovaná v datovém centru nutná pro chod aplikace? Kolik lidí tu aplikaci (která "učí diagnostikovat konkrétní patogen") musí celosvětově použít, aby byla spotřeba takto závratná?

Autor má pravdu, že datová centra mají dnes v úhrnu obrovskou spotřebu. Je to cca 2%(!!!) celosvětově vyrobené elektřiny. Zajímavé je, že o tom žádný z těch zeLeninistických, digitalizaci prosazujících aktivistů ani nepípne.

R. Langer 4.11.2022 11:13

No, ale já například nosím svou knihovnu čítající cca 10000 knih s sebou v mobilu, a to je celkem dost ušetřených stromů a chemie na výrobu papíru... ;-)

P. Sura 4.11.2022 14:43

A proč s sebou nenosíte jen ty, co máte rozečtený?

L. Novák 4.11.2022 15:48

;-D Nejspíš proto, že na jeden paměťový čip se jich vleze ještě mnohem víc. :-P

V. Kolman 5.11.2022 5:40

Průměrný věk dožití muže je v Evropě cca 77 let. Číst se člověk naučí ve věku 6 -7 let, to je 70 let (70 x 365 = 25550 dnů).

Máte tedy pane Langere na přečtení jedné knížky z vašeho mobilu cca 2,5 dne;-D

F. Kusák 4.11.2022 9:20

Ano, také jsem si to před časem uvědomil. I v Česku se budují obrovská datová centra. Jsou to mnohem zajímavější a sofistikovanější investice než fyzické sklady. Téměř automatizované provozy skryté před zraky běžných smrtelníků a nesmírně ziskové. Pokud vím, tak ta největší patří impériu pana Lukačoviče se sídlem na Kypru, Deutsche Telekom nebo TTC Teleport.

L. Novák 4.11.2022 15:51

Před pár lety psali o vystavěném počítačovém centru v Rusku v blízkosti vodní elektrárny kvůli přímé dodávce levné energie využívané na "těžbu bitcoinů". Takže s datovými centry to bude podobné.

V. Kolman 5.11.2022 5:57

....v tomto konkrétním případě nikoli "bitcoinů", ale nefalšovaných ruských "rublcoinů";-)

D. Polanský 4.11.2022 8:33

A hlavně čím více výpočetní techniky, sítí, SW atd. tím více úředníků, počítačové a programové podpory. A to si někteří naivkové stále myslí, že výpočetní technika šetří počty zaměstnaného lidu. Kdepak, kdepak. Jenom úředníci mají více času na brouzdání po internetu.

Z. Lapil 4.11.2022 9:15

Toho bych se až tak nebál. Napadá mě analogie se zemědělstvím: jako kdybyste na růst technologie (traktory, kombajny, sušičky) reagoval námitkou na způsob "to sežere strašnejch lidí, takže nebude, kdo by oral".

L. Písařík 4.11.2022 11:05

Stroje v zemědělství - bez nich to dnes nejde, taky se podívejte, kolik v družstvech s rostlinnou výrobou pracuje lidí. Už za socouše byly kombajny a družstevníci v době žní jezdili na zájeddy a Plechová kavalerie byla pouhou televizní fikci, snad nestrašnější byly noční přesuny kolon kombajnů a vida, jde to i bez těch kolon.

R. Langer 4.11.2022 11:10

Tak tenkrát to ovšem bylo centrálně plánováno... ;-)

J. Vintr 4.11.2022 13:25

Jde to, protože kombajny jsou minimálně desetkrát výkonnější a ptakticky každý zemědělský podnik je v technice soběstačný.