Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Akademie věd ČR. Tvrdošíjné prosazování zvýšené koncentrace CO2 v atmosféře jako hlavní příčiny klimatické změny odvádí pozornost od zásadních antropogenních příčin změny klimatu, kterými jsou v globálním měřítku pokračující odlesnění a likvidace původních porostů, odvodňování, urbanizace, které vedou k přehřívání a vysychání krajiny. Nedávné noční mrazy, které zlikvidovaly na regionální úrovni úrodu ovoce, prokázaly, že se česká krajina chová jako step a poušť. Tyto mrazy jsou způsobeny zvýšeným tokem tepla od povrchu země do atmosféry, tedy sníženým skleníkovým efektem, protože je méně vodní páry v ovzduší. Úbytek oblaků je provázen nárůstem příkonu sluneční energie na zemský povrch, který není iniciován zvýšeným příkonem sluneční energie na vnější vrstvu atmosféry. Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., Doc. Ing. Josef Seják, CSc. Je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře planety Země opravdu tak život ohrožující? Nikoliv, podle řady studií renomovaných vědců právě naopak. Biologové prokázali, že jakmile klesne koncentrace CO2 v atmosféře pod 500 ppm, začínají rostliny trpět. Pokud by koncentrace CO2 klesla pod 170 až 150 ppm, došlo by naopak k masivnímu vymírání rostlin z důvodu nemožnosti fotosyntézy. Vliv koncentrace CO2 na globální teplotu tak z dlouhodobého hlediska nelze považovat za prokázaný. Naopak pro vývoj života na Zemi je žádoucí pravý opak - růst koncentrace oxidu uhličitého.

Tomu nějak nerozumím: tak prý celosvětová zalesněnost klesá, ale podle jiných (Lomborg) naopak roste a prý roste i v ČR no a taky píšete, že dle akademiků rostliny trpí, pokud je CO2 pod 500 ppm. Jenže koncentrace pod 500 ppm jsou zde miliony let. To jakože rostliny kontinuálně trpí?

Přibývá ploch kde je vegetace, asi i celková hmota zeleně se zvětšuje, ale ubývá lesů. A pole s řepkou nebo kukuřicí je pro fungování klimatického systému méně hodnotné, než ten les.

Dřevo do evropských "eko" elektráren se totiž musí někde vytěžit a na vykácených plochách tam pak pro nás často pěstují biopaliva, případně stravu pro svou rychle rostoucí populaci.

V Česku se za posledních 100 let zvýšily plochy lesů. Ty bláboly o odlesňování jsou vylhané

To ano, místo dřeva palime fosilní paliva. A stejně tak díky využití fosilních paliv, vyšším koncentracím CO2 a vyšším teplotám jsou násobně vyšší výnosy v zemědělství a potrebujeme tak mnohem méně zemědělské půdy.

U nás jsou spíše problém ohromné vybetonované plochy a jejich tepelné ostrovy a do budoucna stejně tak plantáže FVE.

Myslíte ty sežrané kůrovcem? Kdepak se ty nové lesní plochy asi tak vzaly, když na těch původních je furt holina?

Jak mohl kůrovec něco sežrat, když podle Kindla a Langera se naše země odlesňuje?

Nejspíš kůrovec začal žrát trávu a obilí.

Určitý a ne zrovna zanedbatelný přírůstek plochy zalesnění naší krajiny obnášejí nevýhřevné náletové dřeviny s nízkým příspěvkem do bilance kyslíku ve volné přírodě.

V době kambria (v prvohorách) dosahovala koncentrace atmosférického CO2 asi 7 000 ppm. Což je oproti dnešnímu stavu asi 17× více. Dnes 420 ppm Podle dnešních bouřlivých reakcí nad pouhými 410 ppm oxidu uhličitého a řady studií o vlivu CO2 na globální teplotu musela být planeta Země v kambriu prakticky neobyvatelná. .V této době se objevují všechny hlavní živočišné kmeny, přestože pozemskému životu dominují dobře známí trilobiti představující asi 50 až 60 % všech tehdejších živočišných druhů. V době jury opět cO2 stoupá nad 2 000 ppm , přičemž je opět doprovázena druhohorní jurskou evoluční explozí. Světu tehdy kralovali dinosauři, kteří byli nejúspěšnější živočišnou třídou, jakou kdy Země nosila

Tož tak na povrchu tehdy Země neobyvatelná byla a to až do siluru, kdy začali vylézat houby, řasy, mechy a členovci