Na webu Českého rozhlasu se může každý otestovat, je-li uvědomělý zachránce planety nebo zavrženíhodný popírač a odpůrce, pro zájemce zde: Jste Příznivec klimatických opatření? Odpoví vám kalkulačka | iROZHLAS - spolehlivé zprávy, přičemž jsem v dopoledních hodinách na stanici ČRo Radiožurnál párkrát zachytil reportáže babrající se ve výsledcích průzkumu veřejného mínění v této věci a přinášející konkrétní příklady osob charakterizujících iks skupin populace podle názoru na dané téma, které autoři tohoto počinu vytvořili.

Na doporučení jsem test zkusil, a dopadl v zásadě podle očekávání, protože rozhodně nejsem nekritický ekohujer a klimaaktivista. Jenom mě trochu zarazilo, že jsem byl vyhodnocen jako podprůměrně inteligentní, což si o sobě coby majitel vysokoškolského diplomu s dovolením nemyslím, a trochu mě zamrzelo, že mi test přidal pár roků věku.

Při hlubším zamyšlení mi ale došlo, že to v podstatě, zejména co se vyhodnocení inteligence týče, ani jinak dopadnout nemohlo. Poté, co jsem ještě jednou prošel testové otázky, si už nemůžu pomoct, že celý test je sestaven velmi manipulativním a sugestivním způsobem, který vede v zásadě k rozčlenění testovaných do dvou kategorií: buď kategorie osvícenec chápající vážnost změny klimatu a přijímající vinu lidstva na ní, připravený se uskromnit v zájmu záchrany planety, anebo kategorie nic nechápající omezenec trvající sobecky na svých zvycích a pohodlí, neuvědomující si, že šlape po štěstí svých současníků i generací budoucích.

Test obsahuje celkem patnáct otázek, respektive spíše tezí, k nimž se má testovaný vyjádřit. U čtrnácti z nich je volba odpovědi, resp. postoje k tezi mezi „rozhodně nesouhlasím - spíše nesouhlasím - tak ani tak - spíše souhlasím - rozhodně souhlasím - nedokážu posoudit“. Považuji ale formulaci většiny otázek za velmi nevhodnou až manipulativní. Jednak podsouvají testované osobě určité výroky jako již prokázaný a nezpochybnitelný fakt, a občas se jejich text pokouší vsugerovat tázanému to, co je považováno za „správnou“ odpověď.

Pro ilustraci jsem některé vybral:

Otázka resp. teze číslo 1. „Mám obavy z klimatické změny.“

Tato otázka podvědomě vzbuzuje u tazatele strach se změny klimatu, takže odpověď má asi být: jasně bojím se. Ale, klima se přece vždy měnilo, mění a měnit bude, protože zemská atmosféra a její interakce s povrchem planety a s okolním vesmírem, zejména Sluncem, je natolik komplexní systém, že prostě stabilní a neměnný být nemůže. A i kdyby snad stabilní mohl být, tak který stav je ten „správný“? Takže pokud se změn klimatu někdo bojí v principu, asi mu není pomoci. Otázka neřeší, jakým směrem a jak hodně se klima má měnit, aby bylo namístě se změny obávat, a už vůbec nepřipouští diskuzi jak a kdo a podle čeho posuzuje, kdy je změna vážná, a jak se pozná, že by to bylo „tak akorát“.

Otázka číslo 2 je z kategorie plnotučných: „Měli bychom už konečně poslouchat skutečné odborníky – klimatology, kteří před změnou klimatu varují?“

Tolik demagogie v takto docela krátké větě. Zase se testovanému podsouvá, že oni skuteční odborníci jsou jednoznačně ti, kteří straší klimatickou změnou. Tito odborníci otázky změn klimatu dávno vyřešili, a je jim naprosto jasné, jak a proč to tak je: je to špatně a může za to lidstvo. A jsou tedy vyvoleni nám kázat, co je a co není správné. To že opravdu neexistuje shoda na tom, že změna klimatu je mimořádná, že je nevratná a může za ni jen a jen člověk, a to emisemi CO₂, se zde absolutně nepřipouští. Přitom toto vám žádný opravdový expert neřekne a nepodepíše se pod to. Stačí se trochu orientovat ve fyzice, meteorologii, a číst statě opravdových klimatologů, meteorologů a expertů na fyziku atmosféry. Jejich názory nejsou tak jednoznačné, jako senzacechtivé články v médiích, bohužel i v těch považovaných za „seriózní“.

Pak třeba teze č. 4: „Potřebujeme přejít od špinavých technologií k čistým – pro přírodu i pro lidi“.

Zase manipulace. Ano, jenom blázen bude podporovat opravdu špinavé technologie, kouřící komíny, z nichž létá popílek a oxidy síry a podobně. Ale předem je třeba definovat onu „špinavou technologii“. Tady se tak nějak podsouvá, a vsadím boty, že je to kritériem pro zařazení do škatule „klimasprávňák“ nebo „popírač“, že měřítkem špinavosti je emitace CO₂ při provozování té které technologie. Nikde ani slovo o tom, že některé technologie bohužel určitou „špinavost“ a zejména tu „CO₂ špinavost“ budou mít vždy, například hutnictví a ocelářství, výroba stavebních hmot, chemický průmysl atd. A ne všechno do EU dovezeme, a ne všichni se mohou živit jako IT experti nebo konzultanti GDPR a ESG. Něco hmatatelného musíme umět vyrobit sami, tady a teď.

Hezká je též otázka č. 5: „Je správné protestovat proti firmám, které vydělávají na těžbě a spalování uhlí?“

Zase, cítím zde návod pro správňáky odpovědět, že samozřejmě ano. Ale, firmy netěží a nepálí uhlí proto, aby zlomyslně ničily naši planetu a nemohly se dočkat, až se kvůli CO₂ vzniklému spálením jejich uhlí planeta usmaží v klimatickém pekle. Firmy těží a pálí uhlí proto, že pálením uhlí se třeba vyrábí elektrická energie ve stabilních zdrojích, jejichž potřeba je stále palčivější kvůli neuváženě podporovanému boomu obnovitelných tedy spíše občasných zdrojů. A třeba ještě, z uhlí se vyrábí koks, který je potřebný na výrobu oceli. Takže ony firmy to dělají proto, že z toho mají prospěch i ostatní.

Teze č. 6 je též za sto bodů: „Emise, které vypustíme dnes, ovlivní to, v jakém světě budou žít naše děti.“

Toto je dogmatismus, za který by se nemusel stydět Goebbels ani komunističtí agitátoři. Podsouvá se tady pocit viny, že pokud budeme dále „emitovat“, zničíme našim dětem životy. Ale takto to absolutně nelze stavět. Otázka zní, jsme technologicky tak daleko, že jsme schopni teď hned ukončit všechny aktivity, které produkují emise (a to zde cítím opět narážku zejména na emise CO₂). Odpověď je jasná, nejsme a ani dlouho nebudeme. Anebo ano jsme, ale milí klimaalarmisté, zhasněte, vypnete topení, zahoďte, pardon, nechte ekologicky zlikvidovat, své mobily a počítače, a vyrazte si hledat pokud možno suchou jeskyni a shánějte luk a šípy, ať máte co k večeři, pokud tedy tušíte, jak se s tímto vybavením zachází.

Podobný ďábel skrytý v detailu číhá v tezi č. 7: „Ochrana klimatu je příležitost změnit náš život k lepšímu.“

Zase, Mirek Dušín odpoví „ano, samozřejmě“, a v konečném hodnocení mu vyjde že je mladý, krásný, uvědomělý a prudce inteligentní. Ale, trochu chybí upřesnění, co to ta ochrana klimatu má jako být. Pokud to znamená spíše ochranu přírody, tak je samozřejmě odpověď ano, může. Ano revitalizaci řek a mokřadů, ano opatrnosti při záboru úrodné půdy a spíše podpora využívání brownfieldů na nové developerské projekty. Ale jak se přesně chrání něco tak abstraktního, jako je klima, které je definováno jako stav počasí v horizontu několika desetiletí? Pokud měl autor otázky na mysli výstavbu větrných elektráren zabíjejících ptáky, netopýry a hmyz a hyzdící panorama horské krajiny, anebo výstavbu solárních parků zabírajících obrovské plochy v krajině a vytvářejících tepelné ostrovy, zákaz ježdění autem se spalovacím motorem, povinnost opancéřovat každý dům polystyrenem a k tomu na střechu namontovat solární panely, tak odpověď je: taková ochrana klimatu rozhodně není příležitostí k změně k lepšímu a je na místě se ptát, jestli to vůbec čemukoliv pomůže.

Opravdu nevím, co si mám myslet o tezi č. 9, a velmi by mě zajímalo, jak jsou vyhodnocovány reakce na ni. Říká totiž: „Ochrana klimatu musí být nadřazena všem ostatním problémům, které musíme v současnosti řešit.“

Mám docela strach, že toto je přesně gros nového klimatického náboženství, a teze č. 9 zkušební balónek. Souhlas s ní je něco jako vyznání víry, a klimatičtí extremisté by nejraději tvrdě trestali všechny, kteří si dovolí byť jen trochu nesouhlasit. Jako svatá inkvizice…

No a k poslední tezi č. 13 snad není co dodat: „Žijeme v době klimatické krize.“

Klimatická krize je termín, který si novináři velmi oblíbili. Nevymysleli ho vědci, nicméně je dostatečně úderný, aby jím bylo možno strašit nebohé občany, a zvyšovat prodejnost periodik. Tak proč se v textu klimatického testu tento termín používá? Nejspíš zase proto, aby se dostalo do obecného povědomí, že v době klimatické krize prostě žijeme, je to bez debaty, a kdo to neuznává, je zabedněnec, ničitel lidstva a existence hodná zatracení.

Tento test i celý samotný projekt Českého Rozhlasu považuju „dost hustej“, a „nehustější“ na tom je, že toto s vážnou tváří publikuje veřejnoprávní médium, které by mělo být etalonem nestrannosti a uměřenosti, přičemž se samo jako takové s oblibou prezentuje. Něco takového si vydržujeme z našich koncesionářských poplatků?