Severoatlantický „cold blob“: Překvapení nebo starý známý?

V jednom z nedávných článků jsem se zabýval problematikou severoatlantické oceánické cirkulace AMOC a Golfského proudu.

Mezitím se ale objevily informace o existenci oblasti v severním Atlantiku, kde k oteplování nedochází, resp. která se otepluje pomaleji než ostatní oceánické oblasti severní polokoule. Té oblasti se začalo říkat „cold blob“. Webem proběhly zajímavé obrázky modrého „fleku“ jižně od Islandu a mohlo to vyvolávat dojem, že se děje něco překvapivého a nečekaného.

sciencenews.org

Jenže ani náhodou. Nejstarší zmínku o oblasti v severním Atlantiku, kde se předpokládá pomalejší oteplování než jinde, jsem našem v článku v časopise Nature už z roku 1989. Autoři pracovali s propojeným atmosféricko-oceánským modelem (ve srovnání s dnešními modely poměrně jednoduchým) a provedli dvě stoleté integrace. Jednu s konstantními koncentracemi CO₂, druhou s koncentracemi, rostoucími o 1% ročně. Jinak vše ostatní zachovali stejné. Pak výsledky obou integrací odečetli, aby získali odhad vlivu zvyšujících se koncentrací CO₂ na teploty. A první známky blobu byly na světě. Graficky je to v uvedeném článku na obr.3.

Grafika článku je sice dost jednoduchá, černobílá, ale zajímavý je textový popis obr.3: „V severní části severního Atlantiku je vzestup povrchové teploty vzduchu výrazně menší, než je zonální průměr. To je vidět na obr.3, který ukazuje geografické rozložení rozdílů dekádních průměrů povrchové teploty vzduchu mezi dvěma integracemi pro sedmou dekádu experimentu. Z důvodu zvýšení odtoku a srážek nad výparem, klesá povrchová slanost a zvyšuje se vertikální stabilita horních vrstev vody v severní části severního Atlantiku. Proto termohalinní cirkulace v severním Atlantiku klesne v sedmé dekádě experimentu o 25%. … Z důvodu zeslabení termohalinní cirkulace, advekce teplé a slané vody na sever se sníží, to sníží povrchovou slanost vody a to dále sníží vzestup teploty vody v severní části severního Atlantiku. … Snížení povrchové slanosti stabilizuje vrchní vrstvu vody a vyvolá zpětnou vazbu, která dále zeslabí termohalinní cirkulaci“. A blob a jeho základní vysvětlení byly na světě. Už před více než 35 roky…

Pochopitelně je blob zmiňován i ve zprávách IPCC. Konkrétně v SPM 6. zprávy na straně 16, v SPM 5. zprávy na straně 22, v SPM 4. zprávy na str. 15 a tak bych mohl pokračovat až k 1.zprávě.

Takže to není opravdu nic nového ani nečekaného. Pro klimatology „starý známý“…

Zajímavé ale je, že většina modelů blob sice předpovídá, ale v méně intenzivní podobě, než je realita. Ukazuje to na určité „rezervy“ modelů v simulaci propojených atmosféricko-oceánických procesů. To je samozřejmě dobré vědět především z hlediska dalšího vývoje modelů a interpretace jejich výsledků.