P. Rada 7.7.2016 19:56

Re: Milý pane Pilíku,

"První pohled" je to co může snadno zmást. Zapoměl jste totiž na fakt, že vodní pára v teplotách běžných v atmosféře kondensuje až vymrzá.

Nebýt nevymrzajících skleníkových plynů, byla by tato planeta i s dostatkem vody navěky jen sněhovou koulí s průměrnou teplotou mínus desítek stupnů a to i pro vysokou odrazivost ledového povrchu. V geohistorii planety už k tomu na čas došlo.

To co nastartují nevymrzající skleníkové plyny a hlavně v oblastech kde je vodní páry málo, je onen podstatný příspěvek vodní párou dál obvykle zesilovaný. Obláčky pěkného počasí Vám ale mohou demonstrovat jak naopak dokáže voda planetu zvláště nad pevným povrchem ochlazovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 7.7.2016 21:36

Re: Milý pane Pilíku,

Milý pane Rado,

Zapomněl jste na fakt, že Země (Gaia) je živá planeta, která už dávno udržuje klima potřebné pro zachování většiny zemského života!

Bílé kololity (CaCO3) např. Emilianiahuxleyi vytváří v mořích a oceánech proměnlivý bílý zákal (tzv. “whitewater”), jehož proměnlivé albedo je pozorovatelné i z družic (dešťové srážky navíc ovlivňuje vypouštění SO3 do atmosféry)! Rostoucí váha obdobných produktů života rozlámala zemské kry a rozžhavené CaCO3 uvolňuje CO2, které vytváří sopky, jež svou činností zemskou kůru ochlazují, sopečným popelem mění její albedo, udržují zemské kry v pohybu...

Vodní páry jsou fyzikální pojistkou proti přehřátí Země (oteplení horní vrstvy oceánů by vyprodukovalo nadbytek par H2O na bělostná oblaka se měnících!

P.S. Pokud by se celá Země změnila na "sněhovou kouli" nevytvářelo by CO2 žádný skleníkový efekt (ohřívání by na sněhových plochách vytvářel jenom sopečný prach)!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.7.2016 22:26

Re: Milý pane Pilíku,

Pane Rybáku prosím poměřujme. Něcojiného je zachování života obecně - ten se dá doložit od doby před 3.8miliardy let. Docela jiný aspekt se týká druhové rozmanitosti resp. zachování života druhů. S tohoto pohledu Vámi presentovaná Gáia obecně udržuje život skoro 4 miliardy let ale až v Karbonu před cca 300miliony let život vystoupil na souš. S pohledu druhů je tedy G. nechala prakticky všechny opakovaně vyhynout a největší vymírání se vždy odehrávalo na rozmezí geologických epoch. Dnes nastává další - Antropocén a druhy zas příznačně mizí tempem víc jak 1000x vyšším než dříve.

Ten Vámi zmíněný proměnlivý zákal nemá pozorovatelný vliv který by vysvětlil růst teploty zejména v polárních oblastech. Albedo je měřitelné družicově a co vím nevykazuje odchylku která by odpovídala Vaší hypotéze. Dávám Vám ale zapravdu, že pokud by se změnilo albedo oceánů v důsledku nějaké hypotetické biologické činnosti opravdu velkopločně - mohlo by to na klima planety mít velký vliv.

O tom, že by .... "Rostoucí váha obdobných produktů života rozlámala zemské kry" ... velice pochybuji. Původní prakontinent Rodinia se rozpadl o cca 3 miliardy let dříve než život vystoupil na pevninu po obohacení atmosféry kyslíkem. Ani později tak velkou hmotnost biosféra neměla - zato jaderný rozpad pohánějící žhavé jádro planety takové schopnosti bezpochyby má, Zemská tektonika to doposud předvádí při zemětřeseních... - ale to asi neodovídá Vašemu pojetí jaksi mystické "živé planety" které je anrtropogenní činnost lhostejná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2016 0:20

Re: Milý pane Pilíku,

Život zpočátku neměl dost sil k realizaci homeostáze (má ji cca 300 milionů let)! Nejvíce kypěl v dobách, kdy měl dostatek CO2 (zpočátku byl v atmosféře všechen).

Povrchem planety rozlámaným na kry a plynnými sopečnými erupcemi se Země naprosto zásadně liší od příbuzné Venuše, jejíž povrch je žhavý (občas plastický), přestože na něj skrz bělostná oblaka sluneční světlo dostatečně nepronikne! Jaderný rozpad má sílu tavit ale nemá zdroj plynů na sopečné erupce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek