28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KLIMA: Žádné spolehlivé údaje nemáme

V nedávné přednášce před Heartland Institutem představil prof. dr. Singer dva diagramy o vývoji teplot od roku 1988 s tím, že se jedná o diagramy zavádějící.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Lukáš 7.8.2017 13:56

Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

Žiji od narození na severovýchodě Slezska a podotýkám, že nejsem v oboru klimatologie odborník. Avšak podle mého pozorování i s přihlédnutím k již mé věkem opotřebované paměti shledávám , že v současnosti i v posledních letech jara rychle přecházejí v léto, dešťových srážek ubývá a když přijdou, tak jsou velmi intenzivní charakteru větrných smrští, bouřek, lijáků a krupobití, za to však krátkého trvání. Zimy jsou stále mírnější , s velkými výkyvy teplot, srážky nižší a to ještě více formou deště , sněhové pokrývky je jako šafránu. Lze proto z toho usuzovat, že se otepluje a to dosti výrazně. Příčin je jistě mnoho, ale lidská hamižnost přecházející až do hlouposti mezi ně jistě i patří. Je-li měřítkem životního standardu konzumní spotřeba, počet provozovaných aut a kamiónů na silnicích , počet provozovaných leteckých linek, počet zadlážděných, zabetonovaných či zaasfaltovaných pozemků , pak se nelze divit, že se s přírodou něco nedobrého děje. Uvedený trend života, který neklade překážky lidské hamižnosti, je scestný a navíc vyžaduje stálý nárůst spotřeby tepelné energie. Podle fyzikálních zákonů ( 2. zákon termodynamiky) je spotřebovaná energie využitelná jen z cca 40%, zbytek se mění v odpadní teplo, ohřívající okolí. Je tedy otázkou přežití , zda přiměřená skromnost, morálka, rozum a lidský pud sebezáchovy budou převažovat, nad lidským narcismem, rozumovou omezenosti, hamižnosti a hlouposti.

P. Rada 7.8.2017 18:57

Re: Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

Vcelku souhlas. K hodnocení ... " otepluje a to dosti výrazně"... ale doplnuji, že přitom cca 95% tepla doposud akumulují oceány a prakticky se ještě u nás neprojevují kladné zpětné vazby přes změněné albedo po odtávajících ledovcových pokrývkách a ani zpětná vazba od nárůstu vzdušné vlhkosti a od druhotně uvolněných plynů po tání permafrostu.

Zkrátka jsme s celé řady důvodů sice už v průšvihu protože fosilního džina nikdo nedokáže zas zazátkovat pod povrch kde byl uvězněn stamiliony let ale na druhou stranu si ten džin doposud ještě nepozval své zpětnovazební kamarádíčky. Dposud se to proto např. přímořskému obyvatelstvu planety jeví asi tak, že při dnešním trendu 3až4mm/rok s toho v konci století v podobě 2m nebude nic moderní ekonomikou neřešitelného. Se započítáním zpětných vazeb to ale už dnes vypadá na min 6m nárůstu a pokud začne poklesávat ekonomika v důsledku migračních vln a z nedostatku surovinvých zdrojů bude mít i rozvinutý svět velmi vážný problém. Všechny nejlidnatější a nejúrodnější oblasti totiž leží kolem delt řek a u oceánského pobřeží.

To co vnímáme dnes je s tohoto úhlu pohledu jen náznak příchodu krajně těžkého období se kterým žádná sivilizace nemá zkušenost. Všechny součastné civilizace na planetě totiž vznikly v relativně idylickém období interglaciálu kdy se globální teplota pohybovala v mezích +-0.5C /tisíciletí kdežto dnes hrozí nejreálněji 4C/století!!!

http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

K. Drábek 7.8.2017 19:50

Re: Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

Pravděpodobně ušlo Vaší pozornosti, že právě delty se zvětšují. Račte srovnat mapy pobřeží.

P. Rada 7.8.2017 23:04

Re: Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

"Pravděpodobně ušlo Vaší pozornosti" - jen podle srovnání map, leteckých a družicových snímků... - že podstatné není srovnávání rozlohy - ale lokality zasolování dříve úrodné půdy.

Půdu totiž prakticky nelze přemístit a s postupující s růstem hladin oceánů se směrem do vnitrozemí spodem dostává i slaná voda a tuplovaně tam, kde se právě čerpá na závlahy nutné pro intenzivní zemědělství.

K. Drábek 12.8.2017 7:46

Re: Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

Vždy dokážete skvěle pobavit.

M. Prokop 7.8.2017 21:12

Re: Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

To máte těžký.

Ta hamižnost lidi nejdřív sestrčila se stromu, pak je donutila stavět chatrče a chovat zvířata, pěstovat potraviny, dále si to nějak vyměňovat a obchodovat a ve finále máme paneláky mobily a auta.

Vysvětlete to lidem, že mají v počtu tak jedna setina současné populace vylézt na ty stromy.

Vždyť i ten Rada by už spadnul zpět.

P. Rada 7.8.2017 23:25

Re: Oteplování a vliv lidské hamižnosti.

Přes Vaší vyrtrvalou přidrzlost se Vám pane Prokope pokusím naznačit, že se s principu v původ civilizace (i mém/svém?) mýlíte.

Lidé totiž začali ve stepích a celé věky se tam drželi nuzným kočováním. Nikde totiž nic moc vzrostlého trvale nerostlo a úživnost púd tak byla dlouhodobě a všestranně nízká. Teprve když nastalo meziledové optimum a stromy mohli několik tisíc let pracovat na vytváření úrodné půdy... mohli je lidé vykácet a začít půdu s úspěchem relativně dlouhodobě obdělávat, usídlilt se a a budováním pevných sídel nastolit dělbu práce a civilizaci.

Dnes ale právě ty stromy nestíhají adaptaci na rychlost postupu klimatické změny a proto nebude možné se na ně "vracet". Natož spoléhat na jejich půdotvorbu, retenci a další pro nás pozitivní až klíčové schopnosti. Ke stromům jsme totiž dlouhodobě jen nadstavbou - která se však zatím pyšně opírá o nevratnou surovinovou půjčku s podzemí.

Jak dlouho si myslíte, že tento labilní status žití na dluh pyšnému homo asi vydrží?

P. Čulík 7.8.2017 12:29

Pokud jde o alpskĂ© ledovce: Nedávno jsem ÄŤetl, jak v ItalskĂ ̋ch horách odtál snĂ­h aĹľ tak, Ĺľe odkryl vojenskĂ ̋ objekt, postavenĂ ̋ na konci 19. stoletĂ­ na italsko-rakouskĂ© hranici. NÄ›kolik metrĹŻ snÄ›hu a po vĂ­ce jak sto letech se objevila část toho objektu. To je veliká zmÄ›na. Ale takĂ© se ukazuje, Ĺľe pĹTMed vĂ­ce jak sto lety tam bylo snÄ›hu daleko mĂ©nÄ› neĹľ nynĂ­:-)

P. Čulík 7.8.2017 12:29

Pokud jde o alpské ledovce: Nedávno jsem četl, jak v Italských horách odtál sníh až tak, že odkryl vojenský objekt, postavený na konci 19. století na italsko-rakouské hranici. Několik metrů sněhu a po více jak sto letech se objevila část toho objektu. To je veliká změna. Ale také se ukazuje, že před více jak sto lety tam bylo sněhu daleko méně než nyní:-)

M. Šejna 7.8.2017 13:25

pane Čulíku

a to si představte, že v dobách ledových byla Sibiř bez zalednění a téměř bez sněhu, zatímco třeba Británie byla po ledem. Takže podle Vaší logiky bylo tehdy na Sibiři teplo, že jo?

Pro jistotu Vám sdělím jedno malé tajemství: množství sněhu a ledu není závislé jen na teplotách, ale i na srážkách. To platí i pro Alpy. Buďte si jist, že pokud budou v Alpách holomrazy, nebude tam po sněhu ani památky, i kdyby tam bylo po celý rok mínus šedesát.

R. Tesařík 7.8.2017 13:29

Re: pane Čulíku

No jo, ale když tam budou...kdyby byly.....

M. Šejna 7.8.2017 13:38

no jo, Richarde

on ten Čulík něco četl, ale nedíval se na meteorologické záznamy Švýcarů, kteří už od počátku 19.století v Alpách teploty měřili a žádné teplé 19.století tam nezaznamenali. I u Švýcarů se otepluje, takže nejspíš i v těch Alpách jsou dnes velkoměsta, možná postavená rovnou na Mont Blanku nebo na Materhornu.

P. Rada 7.8.2017 19:00

Re:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/445407-zkaza-svycarskych-ledovcu-je-nevyhnutelna-do-konce-stoleti-roztaji.html

M. Valenta 7.8.2017 9:49

Já jsem taky pozorovatel přírody

a už dobrých třicet let pozoruji trend narůstání teplot. A ještě lepší " praktik a pozorovatel" přírody je fíkovník na mé zahradě. Tomu totiž vloni poprvé dozrálo několik plodů. A naopak ve Středomoří bude úroda fíků nižší, jelikož díky vysokým teplotám a nedostatku vody jsou plody menší.

A. Alda 7.8.2017 11:59

Já si zase pamatuji,

že když jsem byl malé dítě, bylo u nás v zimě sněhu po pás!

A léto bylo taky nějak delší a prímovější...

M. Valenta 7.8.2017 13:23

Re: Já si zase pamatuji,

Tou první větou potvrzuje co jsem napsal a ta druhá? V dětství bylo všechno delší a prímovější, to mohu také potvrdit.

A. Alda 7.8.2017 13:27

Vám to fakt moc nemyslí.

S některými lidmi nezbývá než komunikovat po lopatě: když jsem byl malý, měl jsem pas velmi nízko nad zemí, jak už to tak u malých dětí bývá.

M. Valenta 7.8.2017 13:41

Re: Vám to fakt moc nemyslí.

Podle Vaší reakce jste lopatu mockrát v ruce nedržel.

A. Hrbek 7.8.2017 9:35

Tvrzení autora, že

"jedině možná srovnání by byla, kdyby se našly meteostanice, které stojí tam, kde stály vždy a jejichž okolí se od roku 1880 nezměnilo" je očividným nesmyslem. Právě to, že se okolí stanic výrazně měnilo, vedlo ke změně lokálního klimatu. A takovýchto změn byl nespočet. Překladatel patrně asi neví, že v ČR existují stanice, které se meteorologií a tím i měření teplot hodně dlouhou, ale skutečně hodně dlouho dobu zabývají. A je nezvratným faktem, že za posledních skoro sto let dochází u stanic v ČR k statistiky významnému oteplování. Může být diskuse o tom, čí je to zásluhou, ale je nepopiratelným faktem, že v místech s koncentrovanou výstavbou a koncentrovanou výrobou je oproti okolí vyšší teplota. Stačí se v létě projít po Václavském náměstí a po po některém relativně blízkém pražském lesu. Tedy lokální oteplování bezpečně existuje a je problémem každé oblasti, jak se s ním vyrovná. V ČR přes dlouhodobá naléhavá varování žádná vláda po roce 1989 tomu nevěnovala pozornost se zdůvodněním, že trh to vyřeší.

Lokální oteplování začíná v některých oblastech světa mít katastrofální důsledky a je v současné době jednou z příčin migračního tlaku. Z tohoto hlediska může mít nepříznivé důsledky i pro ČR.

Složitější otázkou je globální oteplování. Do toho až tak moc ČR zatím nic není a je především tématem rozsáhlých diskusí (i na NP) většinou neuznaných vševědců, ať již globální oteplování a jeho příčiny popírajících nebo obhajujících. Samozřejmě že s významným prestižním nebo komerčním podtextem. Takže je naprosto zbytečné uvádět na pravdu hromadně se vyskytující omylná tvrzení.

Poslední ústupovou cestou nakonec bývá tvrzení, že cyklická oteplování a ochlazování vždy byla a budou. Jenomže člověk je mírou všech věcí, tedy i toho, jak oteplování nebo ochlazování míra. A pro své posuzování má plnou svobodu, kterou by měl dopřát i jiným.

J. Vintr 7.8.2017 11:46

Re: Tvrzení autora, že

Když pomineme, jestli skutečně dochází trvalému trendu oteplování planety, a pokud ano, jestli na to má nějaký nezanedbatelný vliv produkce CO2, způsobená lidskou činností, pak je tady ještě jeden zásadní argument proti tomu blbnutí s bojem proti GO, a to ten, že všechna ta nákladná opatření, která tahají peníze z kapes miliardám lidí a přemisťují je do kapes poměrně malé skupiny lidí, která na tom založila svoje kšefty, ve skutečnosti mají zcela zanedbatelný a mnohdy i opačný účinek na lidskou produkci CO2.

A. Hrbek 7.8.2017 13:02

Re: Tvrzení autora, že

Je třeba rozlišovat boj proti globálnímu oteplování a vynakládání prostředků na zmírnění následků lokálního oteplování. V obojím případě však nákladná opatření tahají peníze z kapes mnoha lidí a přemísťují je do kapes poměrně malé skupiny lidí, která si na tom založila své kšefty. Takový je ale současný běh života.

Nejhorší na tom je, že se kvůli věcným problémům hrají politické hry. Zatím mi nikdo nevysvětlil, proč mám jako daňový poplatník např. hradit neúrodu způsobenou "špatným" počasím. Mně například na jaře pomrzly květy třešní a švestek, ale od nikoho nedostanu ani korunu. A škoda mi objektivně vznikla, podobně jako velkopěstiteli. Stejně tak například nerozumím tomu, proč mám hradit roztrhané ovce, když se někdo rozhodl mít na Šumavě vlky.

P. Vaňura 7.8.2017 17:45

Současné migrační tlaky jsou plně vysvětlitelné

katastrofálním přelidněním v zaostalých zemích. Toto chápali dokonce i někteří zelení už před 20 lety!

M. Šejna 7.8.2017 9:00

poněkud hloiupý pokus autora

antropogenní tepelné ostrovy autor tohoto článku určitě nenajde nad oceány a na satelitech. Zde je graf teploty oceánů: blob:null/ef085f55-b3e2-4a69-8a6f-8934942bc5b6

satelitní měření je níže:

www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/UAH_LT_1979_thru_July_2017_v6-550x317.jpg

A. Alda 7.8.2017 12:02

První satelit

vyletěl poměrně nedávno - před 60 lety - a žádné počasí ještě nezaznamenával.

I kdyby zaznamenával, šedesátileté údaje nejsou žádné údaje. Ve fysikálním životě planety se tato doba nedá vyjádřit ani jako "oka mžik".

M. Šejna 7.8.2017 13:20

pane Aldo

koukal jste se na ty grafy, nebo střílíte jen tak od boku? Satelitní měření pozemských teplot začalo v roce 1979. Takže se měří 39 let. To už stačí na zjištění nějakého trendu.

A. Alda 7.8.2017 13:25

39 let nestačí vůbec k ničemu.

39 let je málo k vysledování vývojové tendence u libovlného pohlavně se rozmnožujícího se živočištného či rostlinného druhu. Jak by to tedy mohlo ukazovat na tendence geofysikální, jako je třeba klima?

M. Šejna 7.8.2017 13:40

pane Aldo

a kolik let potřebujete k tomu, abyste uznal nějaký klimatický trend?

A. Alda 7.8.2017 15:16

Asi tak 8 - 10 tisíc.

Před 12 tisíci lety skončila poslední doba ledová a tak můžeme směle říci, že se od té doby opravdu oteplilo. Díky Bohu.

M. Šejna 7.8.2017 13:42

a ještě dotaz, pane Aldo

které městské tepelné ostrovy mají na svědomí oteplování oceánů?

A. Alda 7.8.2017 15:17

Většina lidstva žije do 200 km od pobřeží.

Na březích oceánů jsou města s větším počtem obyvatel než má celá naše republika.