28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KLIMA: Střízlivý pohled Bjorna Lomborga

Odpověď je nasnadě – jak pro koho. Určité skupiny se tváří, že uhlíková neutralita je trumfovým esem, které nelze v diskusi o prioritách nasměrování zdrojů a úsilí přebít žádnou jinou kartou, ale šéf think-tanku Copenhagen Consensus Center Bjorn Lomborg to vidí jinak.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Lukavsky 6.1.2020 17:04

"Až když do něj neuvážlivě zasáhl člověk - začaly anomální problémy" no na Šumavě zasáhla v r. 1868 sněhová vichřice která položila cca 5M m3 dřeva. Schwarzenbergové dříví vytěžili a prodali a volné plochy zalesnili smrkem. Takže na cca 80% Šumavy byla umělá smrková plantáž - monokultura. Tu staří lesníci klasicky opečovávali přes 100 let k naprosté spokojenosti. Když hajný objevil smrk napadený kůrovcem tak druhý den ho dřevaři pokáceli, oloupali a odvezli. Když smrky dozrály do obmýtního stáří tak ale přišel "Zelený člověk" a tu monokulturu vyhlásil Boubínem. Dopadlo to tak jak muselo, smrky sežral kůrovec a souše zůstaly stát. Kůrovec se rozšířil do okolí a po celé republice. Jeho distribuci podpořila vláda odmítnutím vyhlášení "výjmečného stavu" pro přepravu dřeva. Takže "Šumava se zelená" leč mladými smrčky, ty dorostou, opět je sežere kůrovec... a jedeme dál a dál černým kočárem kol černých skal". J.L.

P. Rada 6.1.2020 20:02

Omyl až lež!

Kůrovec byl, je a bude všude latentní součást smrkových lesů. Za 65milionů let se nikdy navzájem nevyhubili - naopak! přorozenosti se chová podobně jak bílé krvinky našeho organismu. Napadá a na nový dřevní supstrát urychleně mění jenneduživé a porušené. Zdravé srtomy se muběžně sami bez pomoci člověka ubrání. zahuštěním umělé stejnověké výsadby sice lidé získávají podstatně vyšší výnosy ale s podstatně vyššími riziky.

Smrk je přitom "doma" v tundře. V tundře však může mít k. jednu až dvě vlny rozvoje ročně. V teplejších oblastech toto omezení padá a to je hlavní problém. Další navozují stresující faktory. V česku sucho kyselá depozice a pochopitelně polomy...

Vrcholová část Š. je právě podnebně podobná tundře. Smrky tam v prvých zonách rostly odjakživa přirozeně. Právě jen v prvých zonách NPŠ jsou zbytečné až kontraproduktiní těžební zásahy pro ojedinělost genetického materiálu a tenký půdní profil. Zde se ale tu a tam nachází ekonomická vzácnost v podobě "rezonančního dřeva" násobně ceněného hudebním průmyslem... O to dostat se k němu fakticky šlo.

Kůrovec přitom má aktivní dolet jen několik set metrů. Závisí zároven i na zdravotním stavu porostu... V druhých a navazujících částech na hospodářské lesy ale těžbě nikdo nikdy nebránil. Přesto se tam kupodivu nikdo do těžby nehrnul. Odtěžit nárazníkový pruh / pásmo pod prvými zonami se nevyplatilo?

Šumava jako celek je daleko rozsáhlejší a na její většině jsou hospodářské lesy, kde tlumit kůrovce těžbou, chemií lze a bylo to opakovaně nutné po řadu let.

Příčiny šíření i jiných druhů kůrovce dnes a spíše směrem od Beskyd a Jeseníků na vysočinu až do Čech se sice různí ale mapy napadení ukazují na souvislosti především klimatického půdního sucha.

Odumírají totiž i jiné druhy stromů od borovic až po okrasné thůje, mnohde usychá nová výsadba... - kdežto vrcholová Š. se s důvodů dostatku vláhy sama vzpamatovává.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987

L. Písařík 14.1.2020 11:25

Pane Rado, zdravé smrky přežily - kdybych se držel toho hesla, pak bych uvěřil, že zdravých smrků není ani desetina. Nevěříte? Zkuste jet z Jihlavy do Třebíče a z té trasy občas odbočte do toho, co bývalo lesem, nyní je obrovskou pasekou a stojákem, torz původních smrků ztepilých. A obrovské hráně vytěžených stromů, které lidi nekupují už ani jako palivo, zřejmě doufají v to, že jim Lesy budou vozit kmeny až k baráků a prosit, aby si je koupili způsobem: co koupíš, to samé dostaneš ještě jednou a zadarmo.

F. Houžňák 6.1.2020 15:43

Současné požáry v Austrálii jdou na konto žhářů a blesků, dohromady asi tak 90% případů, u těch zbylých 10% se nepodařilo příčinu jednoznačně určit. Viz třeba https://bit.ly/37GVsWG , https://bit.ly/2T0MWxt a https://bit.ly/39NcXXg . V Austrálii jsou v létě teploty mezi 40 a 50 stupni běžné, už po staletí. Představám, že při 48 °C je buš nějak sušší než při 47 °C, nebo že při dosažení teploty 49 °C dřevo samo chytne, věří snad jenom místní pan rada a jeho squadra. Velkých požárů - srovnatelných s letoškem nebo větších než letos - byla už řada, počínaje prvním takovým zaznamenaným v roce 1851. V roce 1974-75, tedy na vrcholu obav ohledně nového zalednění, shořelo plošně víc než desetkrát tolik než letos. Viz englická Wikipedia, bushfires.

P. Rada 6.1.2020 19:32

Obavy o nové zalednění měl v roce 1974/75 kdo?!

http://media.rozhlas.cz/_audio/00699039.mp3

Máte pravdu, že ba přelomu 74/75 shořelo v Austr. více (45mil ha) tedy sice zatím více jak letos (6.2 mil ha) ale nikoli desetkrát a sezona ještě nekončí. Nepochybuji, že australané by to měli rádi za sebou. Na jak dlouho? Klima se totiž očividně směrem k růstu extrémů mění i tam:

https://www.sciencemag.org/news/2019/11/massive-australian-blazes-will-reframe-our-understanding-bushfire

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/australie/web/pages/06-podnebi.html

F. Houžňák 6.1.2020 20:14

Ani sčítat neumíš, ty blbe.

V. Braun 6.1.2020 21:13

"Fires’ frequency, intensity and size are expected to increase under climate change as temperatures rise, rainfall variability increases, droughts become more severe and ecosystem dynamics alter, resulting in changed biomass fuel loads and types."

Tak tohle se píše v materiálu, na který se Wikipedia odkazuje ohledně dat o požárech ve vámi uváděném roce.

F. Houžňák 6.1.2020 21:14

To samé.

J. Jurax 6.1.2020 12:52

No jo, hlas rozumu je střízlivě nudný a málokdo jej vnímavě poslouchá. Taky mediální sledovanost nezvýší. To spíš nenávistí zkřivený ksichtík svaté Gréty v přímém přenosu, když vykřikuje do světa své chorobné představy. A zelenou vírou oblouzení politici se jí koří.

A proto za nadšeného hýkání zelených oslů bojujeme se zločinným kysličníkem. Z vůle chytráků co na tom vydělávají platné oběživo a/nebo aspoň politické body a samozřejmě hlavně z vůle mocí obdařených blbů, co těm prvním naletěli.

P. Rada 6.1.2020 13:31

V Austráli dnes doslova o životy bojují s požáry v důsledku veder, sucha , větrů .... které tam takto extrémě dříve nepanovali. Tedy obecněji i v důsledku změn klimatu.

Příznačně tento boj prohrávají australané kterí mají jednu s nevvyšších uhlíkových stop na světě ale zisky s těžby jim zjevně nepostačují na eliminaci problému. K jak velkým tragediím ještě bude muset dojít? Zbude zpozdilým čas na změnu?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/snimky-nasa-ukazuji-devastujici-pozary-v-australii-85677

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADkov%C3%A1_stopa

https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/1048/proc-zasahlo-ohnive-peklo-australii-vlada-ignorovala-varovani-pred-zmenou-klimatu/

Š. Hašek 6.1.2020 13:44

Já netušil, že celá Austrálie je plošně plocha těch požárů. Vona hoří celá? Nebo zlomek promile? Aha, ony stojí poblíž papundeklové domečky, že?

Že si to myslí Nora, Lidovky zábavné, Vy? Tak bojujte.

To zas bude televizní léto ...... krásné dny, semtam bouřka, pivovary budou plnit plán ........ a prvního května zas bude vyhlášen "stav počasové krouponouze"!!!

Mrknu se do atlasu mapového. Stran těch protinožců.

V. Kučer 6.1.2020 22:18

Australští domorodci vypalovali buš každý rok, proto porost moc nenarostl a požár se moc nerozšířil. Toto ekologové zatrhli takže porost za několik let narostl a požár stojí za to.

J. Jurax 6.1.2020 14:27

Ano, v Austrálii hoří. To je pánbu tresce za velkou uhlíkovou stopu, jež způsobuje globální teplení.

A vláda neignorovala varování - proti kysličníku tam bojují stejně urputně jako my a proti plastovým brčkům taky. Akorát to nějak nezabíralo nebo co ...

R. Brzák 6.1.2020 15:26

Nejen sucho je příčinou požárů - jde o přirozený jev, kdy v sušších oblastech takto dochází k přirozené redukci nashromážděné biomasy (které přibývá dnes více, než dříve, jednak proto, že se zvýšil nárůst rostlinstva díky CO2, jednak proto, že malé požáry, které dříve biomasu redukovali, jsme schopni zastavovat dříve, než svou roli splní). Dnes však se nashromáždilo biomasy více (i díky zeleným zákonům) a vznikající běžné požáry (například jejich roznášením pomocí dravých ptáků) nabývají takto díky palivu nezvladatelných rozměrů. To je případ jak Austrálie, tak třeba Kalifornie.

ohniví ptáci (aboridžinský název pro některé tamní dravce)

https://1url.cz/lzMoc

P. Staronový 6.1.2020 15:00

Kdepak. Moudrá mladá generace bojuje s oxidem, aniž by zrušila kyslík. :-P

P. Rada 6.1.2020 11:27

Autor se odvolává na údajou střízlvost Lomborga ale tu ničím fakticky nedokládá. Odvolává se jen na jeho více jak deset let staré teze - které však byly už před desetiletími kritizovány jako nerealzovatelné fantazie - např Lomborgovi "plachetnice"....

Autorův postoj tedy rozhodně není o střízlivosti ale o kumulaci argumentů zlehčujících ekonomické dopady a tím vlastně obhajování současného extenzivního postoje lidstva jako nejefektivnějšího ekonomckého postoje. Realita extenzifikace se ale v uzavřeném systému planety vyvíjí nezávisle na umělém zlehčování dopadů a nutně má své meze které autor přehlíží.

Jen v Česku poslední pětiletku degradoval až nyní nevratně zanikl doposud státí rospočet dotující obor lesnictví s dřívějším přínosem 10 miliard ročně. To prostě proto, že za smrk jako stěžejní rychle rostoucí a celkově nejekonomičtzější dřevinu minulosti, nemá lesnicrví žádnou edekvátní náhradu a pro narůstající dynamiku změn ji zřejmě mít nebude prakticky nikdy. Přitom je svět zatím jen o cca 1C nad dlouhodobým glob průměrem a do konce století ho čeká při dnešní trajektorii vzestup o nejpravděpodobněji další 3C.

Zemědělství jako další obor příměji vázaný na klima je na tom podobně ačkoli má tu velkou výhodu pružnosti protože nemusí stavět na tak dlouhověkých produktech jako je století rostoucí strom. Protože ale ztráty retenční schopnosti lesů výrazně posílí rozkolísanost klimatu, poroste půdní eroze a tím se urychlí další pokles bonity půdy.

Dnes ale ekonomiku žene těžba nerostných surovim a na ní navázaný průmysl a globální obchod. Celá tato sféra je sice mocná ale založená na nerecyklovatelných technologiích a citlivá na celosvětovou dopravní sít. Stojí tedy na vratkém až neudržitelném základě. Otázkou reálně spíše je kdy např naše ekonomika nebude moci dotovat náku potravin... a umělá přehlíživost komplexních dopadů klimatu tak doposud civilizovanou společnost přivede jen tím spíše a rychleji ke kolapsu.

R. Langer 6.1.2020 12:25

Lesnictví zničlili především takoví Zelení bolševici, jako jsi ty, pěstováním kůrovce. :-P

A. Forman 6.1.2020 12:42

No jo, Rada a lesnictví nebo zemědělství, rozumí to mu jak kůň kafi.

P. Rada 6.1.2020 12:50

Ano o lidském rozumu to je. Rozum říká, že věcné námiteky zřejmě nemáte.

Nad rozumem tatím častěji vyhrává emotivita která např autorovi velí - bagatelizavat problém - jen aby nemusel ani začít něco podstatného v životě měnit.

A. Forman 6.1.2020 13:00

Na Vaše hámotiny nelze reagovat jinak, nikdy jste rozum neměl a mít nebudete, na rozdíl od pověstných sedláků. Ani o ekonomii toho moc nevíte, pokud dokážete hlásat voloviny že ekonomiku žene těžba nerostných surovin......

M. Šejna 6.1.2020 13:08

pane Formane,

jako klasický nevychovaný spratek diskutujete ad hominem, protože k tématu nejste schopen napsat nic.

A. Forman 6.1.2020 13:14

nechte si toho kádrováckého klackování, nebudu si brát žádné servítky vůči těm, kteří ze mne dělají hlupáka a blouzní o ekošílenství coby spásného programu pro lidstvo.

M. Šejna 6.1.2020 14:31

takže k tématu zas nic, že?

R. Langer 6.1.2020 13:20

Na hrubý pytel hrubá záplata. A na vás to často platí také! :-P

M. Šejna 6.1.2020 14:37

On Vás někdy pan Rada urážel?

On Vám pan Rada někdy tykal?

Já jsem Vás někdy urážel? Tykal jsem Vám někdy?

Já s panem Radou málokdy souhlasím v jeho ekologické horlivosti. Kvůli tomu mu ale nepotřebuji nadávat a tykat mu, jako Vy a spratek Forman

K. Wágner 6.1.2020 18:50

No on pan Rada často a rád uráží. Jde jen o to, jak kdo na něj reaguje.

V. Petr 6.1.2020 14:07

Vy jste ochoten ke kdejaké hovadině, jen abyste nemusel přiznat, že nejjednodušší (a daleko nejlevnější) cestou ke snížení emisí CO2 je přechod na atom!

P. Rada 6.1.2020 12:46

Naopak lesníci s kůrovcem vždy trochu počítali. Vždy totiž byl latentní součástí všech zejména smrkových lesů po celých 65milionů let - jak ukazují zkameněliny. Vždy také záleželo na stabilitěcelého systému. Až když do něj neuvážlivě zasáhl člověk - začaly anomální problémy.

Lesníci a lidé kteří systém politicko- ekonomickyovládají, se tak zejména u nás při tvorbě lesního zákna a dynamice jeho novelizací velmi hrubě přepočítali v komplexnosti dopadů kyselých deštů, klimatu a chtivosti kapitálu zároven.

Relativně nejbohatší společnost zahledená do svých materiálních možností se ale i jinde jak ukázaly i ty zmíněné požáry v Austrálii může těžce přepočítat a to právě při kalkulacích finanšních.

Jakou cenu mjí pro přezíravého bolševicky zahleděného Langera miliony uhořelých zvířat?

R. Langer 6.1.2020 13:22

Tak určitě, Zelený bolševiku. Kůrovec lékařem lesa, já si to dobře pamatuju. :-P

V. Petr 6.1.2020 14:12

Ano pro Vás je kůrovec "symbiontem" a "lékařem lesa." Než začali do toho kecat "píp" jako M. Bursík a teatrolog V. Just, dokázali si lesníci s kůrovcem vždycky poradit! Přinejmenším mnohem lépe, než dnes.

Ostatně mandelinka bramborová bude asi též "lékařem pole..."