Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Ropa, plyn i vzácné kovy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Petr 4.8.2020 14:03Led v Arktidě měl roztát do roku 2014. A pod vodou již měla být i část New Yorku... |
|
P. Rada 4.8.2020 14:17Podle Vás? |
|
|
K. Ševčík 26.8.2020 1:18pane rada, furt neníííííí. |
|
|
M. Krátký 4.8.2020 13:19a pak se autor probudil a zjistil, že má obě ruce v nočníku a začala mu být zima nejen na ty ruce a tak se rozhodl, že o tom snu napíše esej - hezký den přátelé sci-fi |
|
|
I. Schlägel 4.8.2020 10:35On nám roztaje henten permafrost a nastane něco jako řetězová rekce. Prý stačí nárůst globální teploty o nějaké tři stupně celsia. Zajímavé, že henten permafrost nezpůsobil katastrofu v dobách, kdy za posledních několik desítek tisíc let bylo globálně i místně o dost tepleji. Nemluvě o teplotních výkyvech v letních měsících, kdy bývá v tundře i přes dvacet stupňů. |
|
|
P. Lenc 4.8.2020 10:45Jo, nakonec mamuti napadaní do roztátých děr to pouze potvrzují, ale "ekologové" to holt vidí jinak... |
|
|
V. Braun 4.8.2020 11:07Nejsem si jist, jak svůj příspěvek míníte. Jako že s permafrostem to není hrozba a neroztaje? Malá ukázka jak to vypadá, když permafrost začne tát je zde: https://www.bbc.com/reel/video/p08lmh4z/siberia-s-enormous-hole-in-the-ground-is-getting-bigger |
|
|
P. Rada 4.8.2020 13:46"Místně tepleji" za poslední dvě desítky tisíc let rozhodně bylo. Žel ta místa ani časový údaj k ověření neuvádíte. Aby začal významěji tát permafrost je ale třeba období s výrazněji zvýšenou teplotou např o stupínek celsia ale po celá desetiletí až desetitisíciletí - navíc jak kde. Např na Sibiři už p. začíná tát - v Antarktidě je zatím relativně stabilní. Zásadní je dlouhodobá úroven globální teploty shlazená např na 30let. Takto pojato nevybočila za 20tis let glob. teplota s intervalu +-0.5C. Planeta Země tak poslední dobu poledovou byla až donedávna v "klimatickém optimu" ustáleném jak nikdy předtím na pomezí rizika znovuzalednění. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/All_palaeotemps.svg Teplotnímu optimu odpovídalo mimořádné množství vegetace (producentů) i živočichů a bakterií (destruentů) živin kteří připravili růstem uspořádanosti (pokles entropie) pro homo sapiens tak úrodnou vrstvu půd a na tak rozsáhlých plochách jako nikdy v geohistorii. Proto mohlo celosvětově nezávisle na sobě vzniknout pevné osídlení s relativně trvalým zemědělstvím a následně až civilizační dělba práce. S takovou klimatickou idylkou je ale dnes nejspíše konec. Se strmostí cca 0.2C/dekádu právě směřujeme v horizontu století klimaticky tam, kde byla planeta před deseti miliony let. Tehdy sice globálně také vládla velmi ustálená teplota ale zároven s daleko dynamičtějšími místními změnami počasí které znesnadnovali život dlouhověkých organismů jako jsou stromy. Půdu pro mnohde devastovala větrná i vodní eroze. To právě už také začínáme celosvětově pozorovat. |
|
|
L. Novák 4.8.2020 16:43Blábolíš (už zase) nesmysly... |
|
|
K. Ševčík 9.8.2020 23:38Pane Novák, mohl byste mi to vše vyvrátit? Napište své proti argumenty, prosím. Pokud je neposkytnete, pak Vás mám za hlupáka. |
|
|
K. Ševčík 26.8.2020 1:28... dle geologů, by mělo být průměrně o 13 stupňů tepleji. . . ALE vzhledem k sluneční aktivitě můžeme očekávat ochlazení . . . a to bude průšvih pro globální oteplovače... ono se nám ochladí. |
|
|
J. Ptáček 4.8.2020 9:40V 50. letech američtí a sovětští politici a vědci usilovali o velké prachy a moc nad světem. Zničením Arktidy a Grónska. Ve stejné době jsme, s rudým pionýrským hadrem na krku, bojovali za čistou planetu povinnými veršíky, jako třeba: "Z komínů se kouří, kuř, komíne, kuř, kdyby se z nich nekouřilo, bylo by nám hůř" Aspoň ten zničený vzduch jsme našim potomkům připravili a udrželi, když už prachy a moc nemáme. |
|
|
J. Kouřil 4.8.2020 9:13Alarmisté tlačí na pilu, protože pokud se jim nepodaří prosadit své fantasmagorické představy do 10. let, budou v koncích. Do 10. let se totiž ukáže, že žádné oteplování nenastává a nebudou se mít o co opřít. Další lži jim už lidi nesežerou. |
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
|
L. Písařík 4.8.2020 14:01
|
|
|
P. Rada 4.8.2020 14:17Jak tuto vizi, že si člověk dál na planetě bez omezení může dělat co libo... ale doložit? Můžete si nalhávat, že uhlíku není v atmosféře už o cca 40% víc než před stoletím, Aktivního dusíku že není v biosféře dokonce dvojnásobek za celou geohistorii a naopak fosfor na udržení výkonu intenzivního zemědělství má lidstvo na déle než jen na cca 30let, lidí že nepřibývá a že neroste jejich měrná spotřeba.... Nezávislé studie a měření ale pravidelně vypovídají o opaku. Přitom půda živitelka ztrácí svou bonitu už celá dlouhá desetiletí a vše zatím lidé kompenzují hnojením, herbicidy, pesticidy .... a to kryjí intenzitou těžby neobnovitelných surovin. Jen malou část menší spotřebou a lepší logistikou - viz elektronika a informatika. O společnosti nerůstu - která by v uzavřeném planet. systému snad mohla obstát - však zatím sotva kdo jak chce slyšet a raději "fantasmagoricky" např. tvrdí, že "žádné oteplování nenastává" - ačkoli je to ověřitelně změřenou realitou už rozhodně více jak půlstoletí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD https://cs.wikipedia.org/wiki/Ner%C5%AFst |
|
|
J. Lukavsky 10.8.2020 17:57"naopak fosfor na udržení výkonu intenzivního zemědělství má lidstvo na déle než jen na cca 30let" no úplně přesně tak "za současných technologií a cen takto snadno těžitelných surovin P...." Ale kdysi byl Al dražší nežli zlato (Au). P je asi na 10. místě v zastoupení kůry Země. Zvětráváním podloží se tvoří půda kontinuálně i když řádově milimetry/rok. Navíc se dá recyklovat z komunálních a zemědělských odpadů celkem snadno, také na dně přehrad, jezer a rybníků jsou ho miliony tun. I v moři je ho hodně. Jen chtít. J.L. end |
|
|
J. Nevrkla 4.8.2020 9:06Autor alarmisticky blaboli bez ohledu na fakta. Je mu jasné, že do roku 2050 se budou muset presidlit stamiliony lidí kvůli tání ledovců a rostoucí hladině oceánů. Faktem je, že hladiny moří dlouhodobě rostou o 3 milimetry ročně, do roku 2050 to takto dělá 9 centimetrů. To přinutí lidi ke stěhování? Od poslední doby ledové rostla hladina v prumeru o 10 mm ročně. A tak by se dalo pokračovat. Klidně může přijít ochlazování, které by nás bolelo více. Museli bychom se přizpůsobit. |
|
|
J. Kouřil 4.8.2020 8:29Jen pro zajímavost: v roce 2019 bylo kolem severního pólu stejně ledu jako v roce 2007. A severní cesta kolem Ruska je historicky známá a o jejím znovuotevření se uvažuje už aspoň 50 let. |
|
|
P. Rada 4.8.2020 8:52Nejen uvažuje: https://www.armadninoviny.cz/ruska-severni-cesta-nove-spojeni-mezi-evropou-a-asii.html https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2622791-ruska-arktida-taje-mezi-ledovci-se-otevira-severni-trasa-pro-tankery-a-obchodni-lode |
|
|
F. Navrátil 4.8.2020 7:59Když v 9. století Vikingové objevili tento ostrov, dali mu jméno, které v překladu zní Zelený ostrov. Když objevili pobřeží Severní Ameriky, dali tomuto území jméno Vinland, tedy země vína. Na objevených územích postavili města, vybudovali křesťanské chrámy a čile obchodovali s Evropou. Ovšem mezi léty 100o a 1500 došlo k ochlazování podnebí, osady se vylidnily a území postupně zabrali Eskymáci. Pochybuji, že ke změně počasí došlo v důsledku letecké dopravy nebo vstřelováním měděných jehliček do atmosféry. |
|
|
P. Rada 4.8.2020 8:48Bylo to spíše jinak. Jméno "Zelený ostrov" dal Gronsku pasanec Erik Rudý aby získal spoluosadníky k výpravě ze které se nesměl pro vraždy vrátit a chtěl dál alespon omezené skupině poddaných vládnout. Zelený zatravněním byl v té době jen úzský pás jiho-západní části ostrova. Nikdy zde přitom nerostly stromy a tak chybělo dřevo jak na stavbu lodí tak na stavbu obydlí. Eskymáci/inuité tam přitom vždy průběžně žili a přežili. Vikingové odmítli/nedokázali - (možná i pro jinak navyklý tělní metabolismus?) - změnit pastevecký způsob života a prakticky vyhynuli. Jen někteří potomci inuitů dnes nesou jejich genetické stopy. Pobřeží Ameriky sice Vik. "objevili" a to zřejmě zas z nutnosti při hledání pro ně klíčových zdrojů dřeva. Byli ale odsud jak vytlačeni tak jim průběžně svízelná situace neumožnila právě obtížně úživný po většinu roku sněžný ostrov G. opouštět. Považuji ale za doposud příznačné, jak se falešné ale chytlavé pojmenování může dlouho udržet a dokonce vzpamatovávat. To i v docela odlišné populaci která z něj i po staletích vyvozuje zcestné odhady. Možná je to ale tím, že rozvíjí také takové fantazie skrze které by nemusela také nastolovat zásadní změny ve svém chování a to i když jí jde svým způsobem dokonce také o přežití. |
|
|
L. Novák 4.8.2020 16:46"Rada" byl u toho, tak to |
musí vědět... 
|
P. Staronový 4.8.2020 8:56V Grónsku postavili osady, v Americe jednu, dost malou. A pojmenovali to sice Vinland, jenže vinná réva tam nebyla, jen bobule, které za ni pokládali. https://cs.wikipedia.org/wiki/L%27Anse_aux_Meadows Jinak souhlas. |
|
|
J. Kavalír 4.8.2020 8:56Ještě zbývá dodat, že Zelený ostrov kolonizovali Vikingové z Ledového ostrova. A také to, že se jednalo o vraha, který byl vyhoštěn a tak potřeboval nalákat další osadníky. Úplní hlupáci si dokonce myslí, že Grónsko tehdy snad bylo zelené celé a od té doby bylo znovu pokryto ledem, který je ovšem starý desítky až stovky tisíc let. |
|
|
P. Rada 4.8.2020 7:58Pane autore pří popisu ohříváná polárních oblastí dost fantazírujete a podstatné okolnolnosti naopak pomíjíte. Např ionosférycký ohřev se přeci týká oblastí od 60km výše. Ionosféra ale obecně v radiačním důsledku CO2 dlouhodobě chladne. Atmosféra je zde oproti troposféře několika řádově řidší a dokonce průběžně ionozovaná. Pro počasí při zemi nemá dění v ionosféře zásadní vliv už proto že se tyto masy nepromíchávají. Do ionosféry se totiž prakticky nemůže dostat troposférická voda atd. Vliv albeda ledu Arktidy sice správně uvádíte ale už pomíjíte, že právě v polárních oblastech s takto navozenou rostoucí teplotou od CO2 významěji roste posilující vliv oteplení od vodní páry a také to že se se změnami proudění v atmosféře teplý vzduch častěji dostává k severu a naopak. Pro nestabilitu oblasti pak stačí málo a odtají rozsáhlé oblasti ledu - nebo pronikne arktidsý vzduch neobvykle k jihu... Za polárním kruhem totiž v létě prakticky celodenně dopadá sluneční svit a pro obtížný růst konvekce nad chladnou oceán hladinou nebrání osvitu tak často oblačnost jak v létě obláčky pěkného počasí nad naší krajinou. K dnešku je např. v Arktidě oproti průměru období 1980/2010 o cca 2 000 000 km2 méně ledu a tak pro změnu albeda tato oblast kumuluje pro podnebí už zásadní množství energie která stačí i na ovlivnování klimatu v mírném pásmu navozením nestabilit ve vzdušném proudění. Viz Rossbyho vlny na jet-streamu. http://nsidc.org/arcticseaicenews/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Tryskov%C3%A9_proud%C4%9Bn%C3%AD Úplné letní odtání sev. polární čepičky se pak odhaduje na období kolem poloviny tohoto století. Důsledkem zřejmě bude jak nárůst teplot od plynů uvolněných táním permafrostu... tak zvýšená nestabilita podnebí na severní polokouli a tedy častější právě takové jevy jako bylo nyní doznívající pětisetlleté sucho u nás nebo odklonění hurikánu Sandy od obvyklé severovýchodní dráhy a následné škody na východním pobřeří USA(https://cs.wikipedia.org/wiki/Hurik%C3%A1n_Sandy). |
