P. Rada 6.7.2012 13:52

Re: A uz tady kvici?

Pane Krásný což si vzít k srdci tvrzení Drábka: ... "Nezaměňujte ale tyhle fanatiky (viz jeho pojetí ve videu) s těmi, kteří skutečně chrání přírodu...Odvádějí spoustu důležité a užitečné práce. Važme si jich"...

Za užitečné považuji dávat věcné odkazy, sdělovat fakta... - to jsem udělal - tak co Vám brání se k nim vyjádřit???

K té kause Ptačího potoka byla celá řada vyjádření odborníků - osobností - kteří jak říká pan Drábek odvádějí spoustu užitečné práce sdělováním ffaktů. Zadáteli si heslo: -"Osobnosti o Šumavě" - pak si videa i texty můžete vklidu poslechnout, pročíst... komentovat. Navíc se pak po minitestu můžete zaobírat otázkou, proč ma NP není možné tento odkaz přímo uveřejnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Krasny 6.7.2012 16:56

Re: A uz tady kvici?

skutecni ochranci prirody se na NP nevyskytuji, jen keyboard cowboys - jako Vy, pane Rada.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 17:35

Re: A uz tady kvici?

Pane Krásenský předně by bylo dobré aby jste jmenoval koho považujete za skutečného ochránce přírody aby bylo o čem se bavit. Také by diskusi mohlo prospět porovnání  úrovně argumentací předložených Drábkem .... a v pořadu "Osobnosti o Šumavě". Jeli to pro věcné srovnání málo, mohu přidat další odkaz na další video s autoritami.:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-kalamita-aneb-srdecny-pozdrav-od-sumavy-k-tatram/

Pokud měl pan Drábek za cíl ironizovat a zesměšnovat ochránce přírody.... presentováním kohosi a neověřitelně odkudsi...  nedivím se jeho výběru argumentů ale opovrhuji jím jako člověkem jež si takto cíleně vybírá slabé argumenty. Podobně pak tím ,kdo tento příspěvek na NP cíleně přednesl.

Pokud jsou předloženy jiné pádnější argumenty ... kde je znát fundovanost, kde je srozumitelnost... - už to panu Krásenskému zjevně nevyhovuje podobně jak asi Drábkovi .... který se ale nestydí bezargumentačně tvrdit lži typu: ..."Čím méně vzdělání, tím jsou hlasitější a agresivnější .... Svoje požadavky si tvrdě vynucují ..... Co je nejvíc zajímá, jsou peníze ... - říkejme jim ekoaktivisté ".Podle této definice je ekoaktivistou např. STRÁSKÝ, který je agresivní, pro kterého je příroda bestie sye kterou je třeba bojovat,  nemá odpovídající vzdělání, šlo tam o peníze a tvrdě si vše vynucoval. Smutné na tom jen je, že i on byl figurou cíleně nastrčenou.

V naší polistopadové společnosti je totiž osobní aktivita ve smyslu zachování zdravého přírodního okolí velmi zřídkavá oproti tomu jak tunelováním rozpohybovaný konzumní válec hromadně učí bezohlednosti k okolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Krasny 6.7.2012 22:34

Re: A uz tady kvici?

a navrch trpi mentalnim prujmem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 14:47

Re: A uz tady kvici?

Skuteční ochránci přírody usilují a vždy v lidských dějinách usilovali především o to, aby příroda lidstvo nezničila (jako cca 95% svých "dětí"), protože i člověk je součástí bohatství přírody a pro normálního člověka hodnotou nejvyšší. Z toho důvodu přírodu "kultivovali" tak, aby nebránila člověku v rozvoji, protože jinak by člověk neměl dost sil aby živou přírodu ochránil nebo by byl v příliš velkém pokušení s přírodou bojovat k oboustranné škodě bojovat (viz např. současný boj se změnami klimatu).

Zápas o Šumavu je zápasem politickým ve kterém jde o ochranu zájmů našeho státu a národa před zahraničními korupčníky podplacenou pátou kolonou ekologistickou. Je to zápas o to, jestli stát bude sloužit svým občanům nebo samozvané parazitické (viz dotované "ekopodnikatele") pseudoelitě.

Pan Stráský hájí a hájil zájem většiny národa (která rozhodla ve volbách). To ,že jste se snížil k tak sprostému útoku na tohoto bezúhonného muže je Vaší hanbou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 14:14

Re: A uz tady kvici?

Nesrovnatelně více než snadno předvídatelný názor těch, kteří jsou za ničení (oficiálně za zkoumání jimi vyvolaného zániku) Šumavské přírody placeni, mě zajímá názor těch, které Šumava odedávna živí (proč se jim aktivisté tak vyhýbají, ba přímo před nimi prchají?). Jejich postoj se navíc nijak neliší od drtivé většiny občanů, proti jejichž vůli je Šumava bezpříkladně v našich dějinách záměrně ničena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 6.7.2012 21:22

Re: A uz tady kvici

Je to velmi pilná čeládka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Heusinger 6.7.2012 12:06

Zase někdo neví, která bije

Národní park byl založen za jistým účelem a v bezzásahové zóně se NEZASAHUJE.

Pokud někdo cítí nedostatek hospodářských lesů, nechť Národní park zruší a může kácet dle vlastního gusta. Může vykácet prostor pro sjezdovky, parkoviště, nové hotely, dálnice a Šumavu přejmenovat na Holinu Václava Klause.

Vždyť přírodu múžeme shlédnout na videu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 12:51

Re: Zase někdo neví, která bije

Možná by byl dobrý nějaký kompromis - hubit kůrovce, ale nestavět dálnice, sjezdovky a hotely. Je to až taková utopie? Musí se se vším od zdi ke zdi?

Šumava je sice národní park, ale nikde jinde není tak zničený les kůrovcem (protože Bursík svého času pěstoval důsledně bezzásahovost).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 13:25

Re: Zase někdo neví, která bije

Paní Boublíková ono je to trochu jinak a bylo na to vydáno i soudní rozhodnutí i postoj ombucmana:

http://dl.dropbox.com/u/1136334/rozsudek.pdf

http://www.hnutiduha.cz/zpravodajstvi/detail-zpravy/article/ombudsman-kaceni-na-sumave-bylo-ilegalni/?tx_ttnews[backPid]=6&cHash=09873f89c3

http://www.hnutiduha.cz/zpravodajstvi/detail-zpravy/browse/5/select_category/76/article/bavorsky-ustavni-soud-divocina-je-v-poradku/?tx_ttnews[backPid]=24&cHash=28889ac0e9

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 14:07

Re: Zase někdo neví, která bije

Ale božíčku, to já přece vím, že podle soudů je kácení na Šumavě ilegální. Jenomže když tam pak člověk vidí následky legální bezzásahovosti, tak by nejraději brečel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 16:26

Re: Zase někdo neví, která bije

Nejde jen o verdikt soudů božíčku... ale i o důvody tohoto verdiktu a ty, jak se mi to jeví, jdou žel mimo. Tolik se tomu ale zas nedivím. Člověk má tendenci vnímat svět kolem podle svých měřítek a zvyklostí. Les ale roste několikanásobně tak dlouho a biotop se utváří ještě déle. Kyselost půdy ani klimatickou změnu také prakticky nevnímáme, jen tu a tam kroutíme hlavou proč houby nerostou jak dřív.... Vzláště pak smrková mionokultura je na dění i v podloží kam nedohlédnem i v ovzduší velice citlivá.

Je proto docela možné, že za pár desetiletí smrk s české kotliny zcela zmizí a odstěhuje se severněji podobně jak dnes schnou a k severu se odklánějí porosty v Kanadě a na Aljašce. Kdyby jste si tam udělala výlet třeba by jste opravdu hořce zaplakala nad hloupostí lidskouu skrze kterou k tomuto dochází. Ještě horší ale je, že na funkci biotopů - resp na službách ekosystémů jsme jako druh závislí.

http://www.kosmas.cz/knihy/164356/priroda-nebo-clovek/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 17:42

Re: Zase někdo neví, která bije

No a co tím chcete říct? Že když se nebudou kácet smrky napadené kůrovcem, tak bude smrkový les zdravější a nikam se neodstěhuje? Vždyť je to na Šumavě právě naopak, jste raněn slepotou?

Mimochodem ale smrkové monokultury u nás stejně nejsou žádný přirozený biotop, nýbrž uměle vytvořená plantáž za účelem těžby dřeva. Tehdy ovšem naši bláhoví předci netušili, že je možné dokonce něco jako bezzásahovost v případě masivní infekce lesa kůrovcem (ani netušili, že se šumavské smrky kvůli dřevu všude, kde je vysázeli, těžit smět nebudou - ale s tím už by se člověk smířil, dřeva je i jinde dost).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 20:28

Re: Zase někdo neví, která bije

Paní Boublíková podle mého názoru je to tak, že lepší variantou je v prvých zonách nezasahovat raděj vůbec. To se týká např lokality Ptačího potoka a pak obecně všude vysoko kde je chladněji a při tenké vrsvě podloží. Tyto plochy jsou velmi vystavené větrné i vodní erozi která pak tím spíš jak se otevřou a uvolní pro přízemní proudění, se jen obtížně znovuzalesnuje. Navíc zde kůrovec má jen jeden biologický cyklus. Toto vědci vědí ... Stráský to ignoroval.

Kácet, znovuvysazovat... - tedy lesnicky citlivě zasahovat - se naopak musí v okrajových zonách které sousedí s hospodářskými lesy. Efektivní dolet kůrovce je jen několik set metrů a v těchto níže položených zonách může navíc dojít k několikagenerační obměně.

Pokud by jste nebyla raněna slepotou a prošla si odkazy co jsem sem dnes dával tak je to z nich patrné.

K tomu "Mimochodem" - smrk se vysazoval, těžil především tam kde byl snadno dostupný a kde přitom rychle rostl - tedy ve všech nižších patrech Šumavy. Těžba ani výsadba ale prakticky nikdy nebyla prováděna v prvé zoně parku - která je mimochodem nevhodně vytyčená a rozdrobená - a tato nekoncepčnost vadí dosud. Ve vrcholových partiích o které byl s ochránci spor nešlo o uměle vysazovanou smrčinu ale p prakticky původní porosty protože klimatické podmínky v těchto výškách smrku nahrávají. To co je původní a co nikoliv se pozná podle rozložení stáří stromů v porostu. Takové průzkumy potvrdily, že lokalita u ptačího potoka byla původní.

Nejde ale o aplikaci jen mého názoru ale o systémové selhání v tom smyslu, že faktické znalosti týmu vědců byly Stráským ignorovány - proto rozpustil vědeckou radu parku - proto se dopustil řady pochybení od použití chemie až po zbytečné kácení dokonce zdravých mimořádně odolných stromů mezi okolním uschlým porostem a tím nevratné ztrátě nadějného genofondu. Toto vše ale někdo dopustil, kryl a toleroval i když na to bylo poukazováno dokonce mezinárodně a to je dosud ta největší lidská špína která Šumavě stále hrozí..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 8.7.2012 15:52

Re: Zase někdo neví, která bije

Kdy už konečně pochopíte, že v demokracii musí lidé (a ne nějací samozvaní experti) rozhodovat a být odpovědní dokonce i za svoje zdraví (i lékaři jsou pouze nezávazní poradci a vykonavatelé jejich přání), a tím spíše tedy za "zdraví" své přírody. Ekologisté (např. na Šumavě) dostali šanci občany přesvědčit. Nedokázali to přesto, že s pomocí zahraničních vlivů řadu let umlčovali odpůrce a vymývali občanům mozky. Je tedy nejvyšší čas, aby šli "k čertu" (ztratili nezasloužený vliv). A to i v jejich vlastním zájmu, protože až lidem v souvislosti s ekologisty prohloubenou krizí opravdu s nimi dojde trpělivost, nebude jim pomoci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 15:15

Re: Zase někdo neví, která bije

No - třeba je to záměr. Národních parků se všelikými dřevinami je dvanáct do tuctu, ale národní kůrovcový park nikde na světě není. Na tuhle raritu se budou jezdit koukat z celého světa, vzroste tudíž turistický ruch a oblast bude ekonomicky prosperovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 16:43

Re: Zase někdo neví, která bije

Pane Jurax asi toho o světě moc nevíte a tak budete zklamán nebot kůrovcová kalamita je k vidění od Aljašky přes Kanadu až na Sibiř a tak asi o kůrovcový  turistický ruch takto Šumava přijde.

Na druhou stranu ale zažívá podobně intenzivní výstavbu jako okolí Prahy, je dost peněz i na lanovku.... Pozemky jsou tam proto velice ceněné a tak budte v klidu - o zájem movitých "turistů" Šumava určitě jen tak  nepřijde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 17:35

Re: Zase někdo neví, která bije

Vskutku nejsem guru přes kůrovce ... nicméně je-li tomu tak, jak pravíte, pak mizí jediný rozumný důvod, proč kůrovce nehubit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 20:45

Re: Zase někdo neví, která bije

Pane Jurax smrk běžně kůrovce hubí mechanicky, chemicky i biologicky a pokud je zdráv tak jej udolá s vyjímkou kalamitního stavu. I na té vrcholové partii Šumavy přežila právě řada lépe osluněných stromů podél cest, průseků... Aby měl kůrovec vůbec šanci vytypovává oslabené podle jejich "vůně" - trpentenů. Na oslabené, polámané... pak sameček láká prostřednictvím feromonů k masivnímu útoku - jen koordinovaný masivní nálet smrk neustojí.

Docela proto obvykle stačí pokládat feromonové lapače, prohlížet porost a likvidovat kácením prvé napadené stromy. Takto to dělá lesnická praxe a stačí to pokud ale nedojde k celoplošnému oslabení. Žel smrk je v důsledku kyselých deštů i úbytku vláhy a růstu teplot oslaben celoplošně a proto jsou zásahy čím dál tím obtížnější a riziko pak prudce narůstá se stářím stromů a monokulturností.

I Vy máte své bílé krvinky kteríé namnožením indikují vniřní oslabení - skrytou nemoc.... a pokud je vyhubíte, zemřete. S kůrovcem jakožto bílou krvinkou je to obdobné. Jeho celoplošné namnožení signalizuje vleklou systémovou odchylku - nemoc lesních biotopů  a klimatickou změnu. Klima ale vyhubením kůrovce neovlivníte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 21:30

Re: Zase někdo neví, která bije

Opravdu nejsem odborník na lesy, ale to přirovnání s bílou krvinkou se mi zdá kulhat na obě nohy. Vyhubím-li kůrovce, lesy zhynou stejně jako já zbaviv se bílých krvinek?

Že jde o vleklou systémovou odchylku - jistě, smrkové monokultury na Šumavu nepatří (z tohoto pohledu jsou tedy bezzásahové zóny vlastně nesmysl, neboť konzervují umělé monokultury) - troufl bych si říct, že u nás nepatří ty smrkové monokultury nikam, jsou umělé - že jsou oslabené se ví i bez kůrovce a s tou klimatickou změnou bych byl opatrný. Mimochodem řeč není o ovlivňování klimatu. A nakonec - jestliže soudíte, že se mění klima natolik, že smrkové monokultury nemají šanci na přežití, neměly by se tedy likvidovat a nahradit porostem vhodnějším, vůči očekávané klimatické změně odolnějším?

Ono pokud vím, celý spor je o tom, zda se má v tzv. bezzásahových zónách zasahovat a pakliže ano, jak. Sám podotýkáte, že smrk je oslaben celoplošně a proto jsou zásahy čím dál tím obtížnější a riziko pak prudce narůstá se stářím stromů a monokulturností. Takže jest patrně zasahovat plošně, odtěžit a vysadit les, který na Šumavu patří. Jistě by si příroda pomohla i sama - za pár set let - ale nemyslím si, že je Šumava k takovým experimentům vhodná. A navíc -škoda toho dřeva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 6.7.2012 22:21

Re: Zase někdo neví, která bije

Ono to přirovnání s tou krvinkou a analogií u kůrovce nekulhá už proto, že spolu takhle vycházejí 65milionů let - viz zkameněliny. To druch homo má s touto symbiozou vůči přírodě naopak narůstající problém pro svou závislost na jejich zdrojích po pár stoletích.

Člověka ale vyhubit lze - málem se mu to při hrátkách s jaderným zbrojením povedlo. Kůrovec naopak vyhubit prakticky nelze, už proto, že k jeho vyhubení by se musely zlikvidovat celosvětové porosty dřevin.... navíc kůrovců je víc typů atd...

Příroda si bez člověka pomůže sama - to ano - viz. :

http://www.kosmas.cz/knihy/157352/zeme-se-ubrani/

Experiment je odlesnování, pěstování monokultur.... a podle některách spisovatelů scifi i člověk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.7.2012 15:11

Re: Zase někdo neví, která bije

Z Vašeho příspěvku - z pošetilosti jeho argumentů - zřejmo, že se můžete směle zvát ekologickým aktivistou.

Jen mne tak napadá - ryze teoreticky, jen jako modelová situace, nedokazujte mi nemožnost uvedeného - zda byste také trval na nezasahování, když by se z oné bezzásahové zóny vůkol šířil dýmějový mor nebo mouchy tse tse roznášející spavou nemoc nebo obzvláště houževnatý antrax či ptačí chřipka nebo doplňte si podle chuti a erudice ... a šmahem hubil nikoliv stromy, ale lidi v širém okolí ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Heusinger 6.7.2012 15:47

Re: Zase někdo neví, která bije

Máte bujnou fantazii. Z Vašeho příspěvku se ale šíří blbost.

Hodláte tam ty infekce nasadit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 16:14

Re: Zase někdo neví, která bije

Tak třeba tularémie nebo vzteklina (obé přenosné na člověka) by se z národního parku mohla začít šířit, proč ne. To zas neuskutečnitelná fantazie není. Pak by to mohlo být zajímavé :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Heusinger 6.7.2012 16:32

Ostatně soudím,

že na zoologii se bezzásahovost nevztahuje, pouze na botaniku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 6.7.2012 17:43

Re: Ostatně soudím,

To je ovšem diskriminace těch nebohých živočichů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek