R. Polášek 26.6.2022 15:08

Studánka byla mnohem víc křišťálovější v minulosti. Když se makalo na poli nebo louce třeba při sušení sena v něčem podobném jako dnešním pařáku nebo se šlo při takovém počasí nějakou turistickou trasou. A na pití bylo trochu nějaké té kávové melty v bandasce nebo trochu vody nebo čaje se sirupem v plastové PVC flašce od octa. Nebo jako turista se dalo pití koupit na výchozí stanici v hospodě a potom až na končené stanici taky v nějaké hospodě nebo místním konzumu.

Ne jako dneska, když se hnípe na koupališti, kde se kdykoliv koupí u stánku aspoň tři druhy piva a 5 nealko limonád a minerálek. Nebo na turistické trase, kde na každé prožluklejší vyhlídce a zastávce stojí nějaký stánek a prodavač odčerpává z peněženek turistů prodejem občerstvení s vysokohorskou přirážkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.6.2022 16:03

Na některých dokonce městských koupalištích může být dokonce podobně čistá (oligotrofní) voda jak dříve než jsme poznaly PVC ....:

https://www.youtube.com/watch?v=u1uelYhIfTI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.6.2022 17:28

Hana Zagorová: Znám křišťálovou studánku

https://www.youtube.com/watch?v=Ypva8PdHxl0

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 26.6.2022 11:31

STRATEGICKOU SUROVINOU.

A za ní, platíme už dlouhá léta cizincům

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 26.6.2022 17:51

"polovina naší vody skončila v rukou zahraničních zlodějů" a kdopak jim ty vodárny prodal? Havel? Klaus? Byli to vaši Zastupitelé, čili občané vašeho města. Naše (a jistě i další) město neprodalo a tudíž máme vodu svoji. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vaněk 26.6.2022 21:11

Nechápete podstatu: zloději tu odhlasovali zlodějské zákony - toť vše. A věřte, že voda je jen okrajový problém...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.6.2022 7:29

Mluvilo se o vodě, nikoli o prodeji n.p. Škoda Auto firmě VW. Určitě to bylo špatně, mohli jsme naše slavné Š 105 prodávat do Afriky a do SSSR jako dříve. Dneska ? Bída! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vaněk 27.6.2022 9:46

Vaše ironie svědčí o naprosté neznalosti reálií. Škodovky se v 80 ́letech dokázaly prosadit na západních trzích, a prodej nebyl nic jiného, než dostat pod kontrolu nepříjemnou konkurenci. Jestlipak tušíte, že první co Němci udělali bylo zaříznutí již dokončeného prototypu škodovky, nebo že SuperB si doslova české vedení vydupalo...( o mld, které natekly do německé kasičky ani nemluvě) Doporučuji rozhovor s panem Kulhánkem, kde se dozvíte softformou, jak to celé bylo s tou "výhodností".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.6.2022 12:00

"Škodovky se v 80 letech dokázaly prosadit na západních trzích" Ano, říkalo se jak zvojnásobíš cenu Š v Anglii? Natankuješ plnou. No kamarád Angličan si Š koupil neb byl náš fanda, pak přijel na návštěvu se seznamm náhradních dílů a byl docela udiven, že ani u nás, natož v Anglii nesehnal ani vejfuk. Já měl taky Š 120 GLS, kastle prorezla rychle, motor byl držák. Ale s dnešními modely srovnávat? Nu a když VW zmodernizovala modely a výrobu, tak asi je logické, že si odvádí část zisku. Kdopak a kdypak nám něco dal zadarmo? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vaněk 27.6.2022 12:02

A ještě tu o Karkulce, ta je také dobrá..., pane Pohádkáři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.6.2022 12:06

Nu je-li to na mě, tak ten Anglán byl opravdovej a ten vejfuk opravdu nesehnal. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.6.2022 12:00

Ne nutně. U Tobruku byla jediná studne pro spojence i pro Němce. Vždycky když si Spojenci vzpomněli, že zavřou kohoutek, Němci tam párkrát střelili z děla, nejspíš pečlivě kousek vedle, a kohoutek byl zase otevřen.

Zdroj: https://www.databazeknih.cz/knihy/ohen-proti-ohni-100307

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 26.6.2022 17:25

V mrazivých nocích bojů o Stalingrad, spávali v noci Němci na jedné straně budovy a Rusové na druhé straně téže budovy. V noci se totiž nebojovalo. Mráz Samec byl silnější nepřítel pro obě dvě bojující strany.

Jenže to je jiný případ, než o vodě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 25.6.2022 20:26

Takovýchto pramenů, kam si jezdí lidé pro vodu, je po celé ČR mnoho.

Voda tam teče samovolně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 26.6.2022 6:06

Toto ale byl kohoutek na vodu čerpanou z nějakého vrtu místní vodárenskou společností před tím, než voda projde úpravou a jde do vodovodní sítě. Údajně to původně bylo jako občerstvení pro turisty na nějaké turistické či cyklistické stezce.

Ovšem lidi si zvykli k tomu jezdit auty s těmi barely případně třeba ani nezastavili vodu a ta pak tekla z kohoutku třeba celou noc.

Jinak jasně že takových pramenů je hodně, jen tady na Severní Moravě do takových 4 - 5 kilometrů od mého bydliště je takových pramenů několik. Od obyčejných pramínků, kde kdysi kdosi dal starou rouru přes chráněný přírodní útvar a parčík kolem pramenu po studánku známou několi k staletí, nad níž jakožto údajně léčivé vodě pojmenované po jedno svatořečeném byla postavena kaple nebo po potoky vytékající z oficiálních oplocených a chráněných zdrojů vodovodní vody.

Řekl bych ale, že na Jižní Moravě je takových zdrojů vody velmi málo. Zvláště v rovině, protože tam se musí voda vykopat nebo navrtat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 25.6.2022 23:25

Ve slušným státu je voda ze studánky zadarmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.6.2022 6:22

V opravdu "slušném státu" - tedy který si adekvátně váží životního prostředí, bývá voda ze studánek navíc i pitná. Tak tomu pravidelněji bývalo i v Čechách ještě před staletími.

Velkoplošná eutrofizace zejména dusíkem navozená přebujelou lidskou chamtivostí ... však většinu studánek zejména v okolí měst, polí... činí pro nejmladší generaci k pití nevhodnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 26.6.2022 7:47

Mám studánku v zemědělském kraji, voda je na hranici normy pro pitnou, není problém ji občasně používat. Mnohé lesní studánky jsou zničené eutrofizací způsobenou rozkladem kůrovcového dřeva. O příčinách kalamity se nehodlám hádat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 26.6.2022 15:50

Hádat se můžeme podle libosti. Dávám jen k úvaze, že pojem "eutrofizace" ale nesouvisí s kůrovem nýbrž s dusíkatými a fosforečnými hnojivy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eutrofizace

Mám také studánku - na okraji Prahy - občas s ní piji ikdyž je s hlediska dusičnanů mimo normu pro pitnou vodu... (není pitná ani po převaření).

Takových je ale v běžné krajině naprostá většina. Obsah dusičnanů si vedle profi rozboru měřím i osobně a proto o trofizaci vody v naší krajině nepochybuji. Zároven po dlouhodobých zkušenostech s měření přesahujících tři desetiletí nepochybuji, že tento jev přímo nesouvisí s kůrovcovpu kalamitou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 26.6.2022 17:31

Čtěte pečlivě.

Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímž hlavním zdrojem je výplach těchto živin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou, nadměrnou eutrofizaci způsobenou lidskou činností.

Lesní studánka pod pasekou je jistě obohacena o živiny, protože dochází k rozkladu zbytků dřeva. . Pokud na pasece zůstaly mrtvé organismy (stromy), je zajištěn zdroj obohacení na dlouhá léta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 26.6.2022 18:05

"pojem "eutrofizace" ale nesouvisí s kůrovem" takže kůrovcové eko-souše se nerozkládají? Každá biomasa při rozkladu uvolňuje N a P a tudíž eutrofizuje. Když se dřevo nařeže na trámy a prkna tak se to odloží po dobu životnosti stavby, ale jednou se to dřevo spálí nebo shnije. To by se z dřeva muselo dělat umělé uhlí a ukládat zpátky do vytěžených dolů, což asi dosud Grétu nenapadlo. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 26.6.2022 9:47

Tady v regionu, je takový pramen vyveden do kapličky vedle kostela/minimálně 100let.

Po r.1989 byla kontrolou shledána kvalita - kojenecká voda ( pramen jde z lesů ). Jelikož však ty testy jsou drahé a musí být pravidelné, radní vesničky cedulku s tímto označením odstranili - nechtěli být bu ze ro vá ni státní správou/hygienou.

Pro vodu jezdí lidé nejen z okolí, ale i vejleťáci - Kolín, Kutná Hora, Praha i odjinud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.6.2022 10:36

Zvlášť ta radioaktivní v Jáchymově a přesolená v Karlových Varech a okolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.6.2022 10:35

Záleží, co je to za studánku. Za velkoodběr vody se platí, i když je ta voda z řeky (ta z řeky je za pár drobných, podzemní je docela drahá). Domácí studny jsou od té ceny osvobozeny.

Podle mě u té studánky (a mnoha dalších) není ani tak problém, že lidi odebírají moc vody, ale s frontou. To, že někdo nezavře kohoutek, je čuňárna nezávisle na odběru, i když si dovedu představit, že ve frontě, kdy jde kohoutek hodinu z ruky do ruky, už ti poslední ani netuší, že tam nějaký kohoutek je.

Taky si uvědomte, že i kdyby byla voda zadarmo, někdo musí udržovat tu studánku; přinejmenším od napadeného listí. U té naší například visí kopie "oficiálního" rozboru vody. 2500,- stál před patnácti lety, dnes netuším. Plus musíte nejmíň dvakrát k rozborářům - pro oficiálně čistou flašku a podruhé s vodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek