L. Písařík 20.5.2021 10:26

Případně obvinit někoho, za to co by mohl udělat. Není třeba prokazovat, že udělal, stačí, že by mohl.

Je tohle možné v právním státě

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novotný 19.5.2021 16:56

Autor píše nesmysly. Zjevně si plete celkový počet trestních řízení včetně tzv. fáze prověřování a počet stíhaných osob.

Jako bývalý prokurátor, který bůhví proč neprošel denominacemi počátkem devadesátých let, pak vyzdvihuje praxi bývalé prokuratury. Porovnává počet zproštěných věcí, byť v případě prokuratury procento neuvádí. Jaká je realita? Dnes má státní zastupitelství počet zproštěných věcí kolem 4 nebo 5 %. Ze Zpráv o socialistické zákonnosti vydávaných bývalou prokuraturou, které lze ještě dnes dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny, vyplývá, že ta úžasná prokuratura měla počet zproštěných věcí jen asi o 1 procento menší. A to při úplně jiné podobě přípravného řízení (soud prováděl dokazování tak, že v podstatě jen četl spis), v systému, kdy pro vyšetřovatele nebyl problém zastavit trestní stíhání i u dost problematických věcí (dnes musí státní zástupce zastavovat jen v případech, kdy je postaveno na jistotu, že se skutek nestal, není trestným činem...), jiném charakteru kriminality (například mezi ty nejzávažnější případy hospodářské kriminality patřily dnes v podstatě bagatelní věci, například rozkrádačky rukavic ze socialistického vlastnictví, je to zcela nesrovnatelné s tím, co se dělá dnes). Dnes je taky nová legislativa (OZ, TrZ...), neustálená a často překvapivá judikatura, jiná disciplína například svědků, mezinárodní prvek na úplně jiné úrovni...

Schválně jsem nahlédl do jedné anglicky psané knížky pojednávající o trestní justici SRN (Criminal Justice in Germany, dohledatelné na Google Books). A světe div se, ani mají počet zproštěných věcí podobný jako my.

Tedy, dokud někdo nevynalezne skleněnou kouli, minimálně pro státní zástupce, určitá míra zproštění zůstane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novotný 19.5.2021 16:43

Autor píše nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Husovice 19.5.2021 13:34

V posledních třech dekádách se rapidně snížila úroveň právního vzdělání viz práva tzv. plzeňská (nejen jeho) a to se musí zákonitě promítnout i do úrovně rozhodování nejen soudů a státních zástupců. Nepomáhá tomu ani množství nových nekvalitních zákonů a tzv.přílepků. Nelze se proto divit, že situace v tomto odvětví je taková jáká je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.5.2021 10:23

trestní stíhání jak to je ČR: pokud policie, P., usoudí, že existuje důvodné podezření osoby z trestného činu, musí P. zahájit a vést vůči ní trestní stíhání z úřední povinnosti, a to i bez důkazů. Jejich hledání je pak součást trestního stíhání. Často se pak od trestního stíhání upustí, protože policie důkazy nenajde. Jméno trestně stíhané osoby je během stíhání zveřejněno. Trestní stíhání může probíhat i několik let a stíhaná osoba je vnímána veřejností celou dobu jako kriminálník.

První problém české praxe spočívá ve výběru slov, která jsou pro činnost P. používána. Slovo stíhat - tedy pronásledovat, pokusit se chytit, je slovo, kterým mohu popsat svoji činnost, když někoho vidím, jak mi krade dříví a s ním utíká. Nemohu však stíhat souseda jen proto, že si myslím, že jsem ho viděl. Jenom hlupák, nebo zlý člověk, by souseda obvinil bez důkazů. Kdyby pak fungovala spravedlnost, justice, motivy zlého člověka by soud rychle zjistil a za pomluvu potrestal. Takový člověk by si příště rozmyslel svoji zlobu tak ventilovat.

Jak by to mělo být: P. má povinnost (slovo úřední klidně vynechám) se starat, aby právo - tedy pořádek a zákon - bylo ve státě dodržováno. V okamžiku, kdy zjistí, že tomu tak není, musí začít jednat - tedy šetřit, kdo, kde, jak. Ptá se, studuje dokumenty, pátrá v minulosti. V okamžiku, kdy si P. myslí, že má důkazy, které obstojí před soudem - v té době stále jen podezřelého - obviní/obžaluje, řekněme během dvou dnů, před soudem. Policii u soudu zastupuje státní zástupce, SZ., po té, co se sám přesvědčil, že důkazy u soudu obstojí. Soud rozhodne zda je třeba policejní vazba, nebo zda osoba - teď již trestně stíhaná, bude během soudního řízení na svobodě. Během co nejkratší doby pak musí proběhnout soud. P. a SZ. již důkazy mají, bude to rychlé. Zjistí-li se, že někteří P. a SZ. často před soudem neobstojí, budou propuštěni nebo převeleni jinam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 19.5.2021 9:03

Zproštění viny soudem vždy neznamená, že obžalovaný je skutečně nevinný. Soudy vynášejí rozporné a někdy nepochopitelné rozsudky nebo podivně zprošťují viny a omlouvají zjevné pachatele. Zda je to neschopností nebo zkorumpovaností soudů je otázka. Faktem je, že o rozsudku rozhodují v mnoha případech finanční možnosti pachatele nebo jejich politické krytí. A úplným výsměchem zákonům a ústavě je potvrzení ústavního soudu, že v případě poskytování služeb zákazníkům je možno vázat na politické postoje. Jak se stalo v případě, kdy ubytování v hotelu bylo podmíněno podpisem prohlášení o ukrajinském Krymu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 19.5.2021 8:29

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.5.2021 3:24

Tak ono je nutné uvést ten výrok "Nejvyššího Zemana" o tom, že "se sbírají zkušenosti", do patřičného kontextu - a až potom z toho vyplyne ten zoufalý stav naší justice.

Ono jde totiž o to, že ani soudci nemají jasno ve právním výkladu v žalovaných kauzách, respektive i jejich výklady jsou rozdílné, tak jak se ta kauza přesouvá, v rámci odvolání mezi různými soudy.

Jinak řečeno, teprve až když se ta kauza dostane (pokud má žalovaný dost peněz na advokáty) po řadě let k Nejvyššímu (nebo dokonce Ústavnímu) soudu, může po jeho pravomocném rozsudku státní zástupce získat zkušenosti o tom jak vlastně měl nebo neměl obviněného před řadou let stíhat. Tedy, pokud by mu snad taková zkušenost k něčemu byla, aby se mohl spolehnout, že ten soud (ale možná s jiným soudcem) bude rozhodovat stejně nebo ne,,,

• reagovat
• nahlásit příspěvek